Cvičení Vltava a srpen 1968 v Týně nad Vltavou

 60. léta v Týně nad Vltavou probíhala stejně jako ve většině jiných měst Československa ve znamení uvolnění politických poměrů a přátelství mezi státy tzv. Varšavské smlouvy.

Na důkaz tohoto přátelství probíhalo v srpnu 1966 v okolí města tzv. cvičení armád států Varšavské smlouvy známé pod názvem „cvičení Vltava“, které vyvrcholilo na začátku poslední třetiny měsíce září 1966.
První den závěrečných cvičení, 21. září, byl zahájen velikým výsadkem východně od města a bylo zakončeno bojem o pontonový most zbudovaný na Vltavě v Podskalí a dále pak o předměstí na levém břehu Vltavy. Kromě pozemní techniky bylo v tomto cvičení ve značné míře nasazeno i letectvo. Cvičení sledoval štáb v čele s maršálem armády SSSR Grečkem z prostoru Malé Varty. Mezi pozorovateli byl i tehdejší prezident ČSSR Antonín Novotný.
Poslední den cvičení, 23. září, patřil především nácviku násilného přechodu řeky Vltavy jižně od Týna nad Vltavou za použití nejmodernější ženijní techniky, transportérů, letadel i helikoptér. Celé toto cvičení trvalo několik hodin. Bylo zakončeno budováním provizorního přechodu přes řeku a jeho překročením celou armádou. Celé to opět sledoval štáb, tentokrát ze stanoviště Na borku u Hněvkovic.
Následujícího dne do Týna nad Vltavou dorazily delegace armád Varšavské smlouvy, které se cvičení Vltava účastnily (SSSR, Maďarska, NDR a ČSSR). Tito byli uvítáni představiteli města v čele s předsedou MěNV Karlem Hybšmanem a předsedou MV KSČ Františkem Chmelou, kteří delegacím předali upomínkové dary. Následovala slavnostní večeře v hotelu Lužnice v Kolodějích nad Lužnicí. Po večeři se delegace opět přesunuly do Týna, kde „se sešli členové delegací s občany našeho města na přátelském večeru v Domě osvěty. Bylo to velice srdečné a nestrojené setkání občanů několika států, které váže jedno úsilí: uchránit svět před hrozbou nové světové války. Týnští občané dokázali, že si plně uvědomují význam Varšavské dohody, jejíž existence zajišťuje rozkvět naší země v míru a bezpečí.“ 1
Stejně přátelské ovzduší ovšem v Týně nad Vltavou nevládlo v létě o dva roky později, tedy hlavně v srpnu 1968.
Reakce na vstup vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy na území ČSSR  v noci z 20. na 21. srpna 1968 byla podobná jako v Bechyni. Na silnici i na zdech domů se objevila hesla jako „Iděte domoj“ nebo i jména Dubčeka, Svobody, Smrkovského, Černíka atd. Strhávaly se směrovky i tabulky s názvy ulic.
Sovětská vojska dorazila do Týna nad Vltavou 21. srpna ve 14:30. Od Tábora Tyršovou ulicí přijely čtyři transportéry a tři gazíky v bojové pohotovosti. 2 Tyto ovšem městem pouze projely, jako další kolony později téhož dne. Až ráno 22. srpna stálo na náměstí Míru osm tanků, další dva pak stály v ulici u kostela. Poblíž železného mostu pak byl umístěn obrněný transportér, jehož posádka měla za úkol kontrolu vozidel přijíždějících v obou směrech (jedná se o silnici směr České Budějovice).
Několik tanků chtělo vjet do kasáren, ale vjezd byl zavřený, proto pokračovaly dále k lesu „Čihovák“, k pískovně u Čihovic a také k cestě vedoucí kolmo k řece. Další tanky pak stály na rozcestí silnic do Bechyně a do Tábora, na Veselské cestě a na Předčické cestě za Račinou a zčásti i na bývalém tankodromu nad nádražím. Celkově se po městě a v jeho nejbližším okolí rozestavělo cca. 120 tanků. Centrem byl čihovický les (již zmíněný „Čihovák“).
Následujícího dne, v pátek 23. srpna, došlo k jednání mezi zástupci vojska a města. Na tomto jednání se dohodlo umístění velitelství vojska v nové loděnici, odjezd techniky z města a konec prohlídek vozů na přístupových komunikacích k městu. Výsledkem bylo, že 24. srpna zůstal v Týně nad Vltavou pouze onen obrněný transportér u mostu.
27. srpna pak mezi 13:30 hod. a 14:30 hod. projelo městem asi 100 tanků směrem na Malou Stranu. Večer pak projely další tanky od Písku směrem na Veselí nad Lužnicí. Tento večerní konvoj čítal 117 vozidel.
V blízkém okolí Týna nad Vltavou se nacházelo vojenské ležení, kde byl lazaret, sklad pohonných hmot, polní pekárna atd. Spojení mezi tímto ležením a velitelstvím obstarávaly vrtulníky.
Z Čihovického lesa odjely tanky až ve dnech 28. a 29. října na vlakové nádraží, kde se na vagonech přepravily do Dívčic. Tábořiště v lese byla uvedena do původního stavu, veškeré stavby strženy a pozůstatky po táboření byly spáleny. O dva dny později, 31. října bylo odstěhováno i velitelství z vltavotýnské loděnice. Vojenské ležení poblíž Týna nad Vltavou bylo vyklizeno 2. listopadu. Většina techniky odjela na Tábor. Večer téhož dne ještě Týnem projel konvoj od Šumavy od Prachatic také směrem na Tábor.
Poznámky:
1. SOkA České Budějovice, Městské muzeum v Týně nad Vltavou, Pamětní kniha města Týna nad Vltavou, 1934 – 1980, s. 460.
2. Pro méně znalé vojenské techniky gazík je GAZ 69, vlastně ruský džíp, vyráběný od roku 1953 v Truženiku, od roku 1954 pak v závodu UAZ (Uljanovský automobilový závod). Jeho výroba se udržela až do roku 1972. Zdroj: http://www.tyden.cz/rubriky/auta/testy/gaz-69-gazik-neboli-rusky-jeep_97231.html
Autorka děkuje Mgr. Jiřímu Hladečkovi za poskytnuté fotografie, které jsou uvedené ve fotogalerii Srpen 1968 v Týně nad Vltavou.

Rozmístění techniky v Týně nad Vltavou

21358662

Loděnice

Zdroj: http://www.panoramio.com/photo/21358662

prid-495a53a42a566_275x206

Gazík,

Zdroj: http://www.tyden.cz/rubriky/auta/testy/gaz-69-gazik-neboli-rusky-jeep_97231.html

 

 

 

 

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist