Pozdravujte ode mne Třeboň – František Adam + 26. 6. 1942

 Projdou kolem stovky lidí denně, ale asi jen málokdo si uvědomí, jaký osud potkal člověka, kterého připomíná stručný nápis na pamětní desce umístněné vedle vchodu do lázní Berta. „František Adam, starosta města, zasloužil se o postavení lázní.“

Pan František Adam se narodil 23.12.1881 v Mladé Boleslavi, stejně jako jeho manželka Františka (* 15.1.1887 ). Získal zde vzdělání a ještě před vypuknutím první světové války vystudoval obor dentista. Jako poddůstojník rakousko-uherské armády se účastní bojů na ruské frontě. Je zde zajat a asi v roce 1917 se stává příslušníkem čs.legií. Domů se vrací jako většina legionářů v roce 1920. Někdy na počátku 30. let se objevuje s rodinou v Třeboni a zřizuje si na náměstí v domě p. Kölnera zubní technický ateliér. Okamžitě se zapojuje do veřejného a politického života města a velmi rychle si buduje pověst odborníka a obětavého člověka. Stává se členem městského zastupitelstva a také obětavě pracuje v řadě spolků, je zvolen předsedou Okresní správní komise.

V roce 1938, kdy je republika zbavena pohraničních území, je p. Fr. Adam zvolen starostou města.V této funkci vystřídal notáře Karla Bičana. Člověku s rozhledem jakým p. Adam jistě byl, muselo být předem jasné, že jej v následujících létech v této funkci nečeká nic dobrého. I v Třeboni žije poměrně silná německá kolonie a její výpady proti zbytku republiky a lidem, kteří ji reprezentují sílí. Ve funkci starosty má hlavní podíl na tom, že město v r.1938 kupuje chátrající objekt Bertiných lázní od Rozálie Vlčkové a ty jsou už na náklady města přeměněny ve skutečné léčebné sanatórium. Toto připomíná již zmíněná pamětní deska. O rok později, když německá armáda obsazuje celou republiku a je ustanoven Protektorát Čechy a Morava je p. Adam vládním nařízením odvolán z funkce starosty a nahrazen německým komisařem Stankem. První udavačský dopis, který Stanko na p. Adama dostal ještě nepředal svým nadřízeným. Po atentátu na Heydricha a po vyhlášení Stanného práva si to už ale, když dostane druhý dopis s udáním na p. Adama nedovolí. Německá vraždící mašinérie jede na plné obrátky a právě na lidech jako p. Adam se okupační moc chce českému národu pomstít a zbavit jej nejlepších lidí. V pátek 25. června 1942 večer zvoní u Adamů Gestapo. Bez jakéhokoliv vysvětlení odvádí p. Adama od rodiny, která tuší nejhorší. Cestou do Budějovic ještě gestapáci v Lišově zatknou p. Františka Bambuleho ( předsedal spolku Lišovských truhlářů ) a předsedu okresního soudu JUDr. Hyacinta Jahna. Noc z 25. na 26. června stráví všichni v zajišťovací vazbě gestapa na Lannově třídě. Ráno následuje rychlý soudní proces, bez možnosti se hájit a rozsudky jsou známé předem, všichni souzení dostávají trest smrti zastřelením. Jediné, co tak trochu vrahům komplikuje toto divadlo, je fakt, že v Budějicích není popraviště, kde by bylo možno popravy vykonávat. Využívají proto popraviště v Táboře na vojenské střelnici, kam je potřeba odsouzené převést. Když p. Adam opouští celu vězení stačí ještě jednomu spoluvězni předat vzkaz, “ Pozdravujte ode mne Třeboň.”. Kolona nákladních a osobních aut s odsouzenci a vojenským doprovodem vyjíždí z Budějovic vždy navečer a to tak, aby před 19 hod. byli na střelnici v Táboře. V ten den 26. června bylo zde popraveno celkem 17 osob. Popravení, kteří byli odsouzeni stanným soudem v Budějovicích, jsou na nákladních vozech vezeni zpět do zdejšího krematória ke zpopelnění. Zde Gestapo ještě dohlédne na to, aby byl popel vysypán do jámy u hřbitovní zdi. Druhý den je p. Adamové doručen “ Ohledací list”, kde se dozví jen to, co dva dny tuší, její manžel byl 26.června po 19 hodině v Táboře popraven. V následujících dnech Gestapo a němečtí občané rozkradou zařízení zubních ordinací p. Adama v Třeboni a v Suchdole. Pozůstalí se také musí vystěhovat z bytu, který rodina doposud užívala a jsou přinuceni podepsat prohlášení, že se veškerého majetku vzdávají ve prospěch říše. Vdova po p. Adamovi se pak stěhuje k rodině Melicharových. Až do konce okupace jsou všichni pod pečlivým dohledem třeboňských donašečů Gestapa.

Kdo zapříčinil tragický osud p. Adama se třeboňáci dozvěděli až po osvobození. Jméno udavače si komisař Stanko vzal sebou do hrobu, 8. května 1945 spáchal sebevraždu. Až pozdější vyšetřování zrádců a konfidentů gestapa ukázalo na Augustýna Rabštejnka, knihtiskaře z Třeboně, který za okupace přijal německé občanství a patřil v Třeboni k nejhorlivějším udavačům. Za svoje zločiny byl po zásluze odsouzen k trestu smrti Lidovým soudem v Českých Budějovicích na základě Benešových retribučních dekretů a 26. února 1946 na nádvoří Krajského soudu v Českých Budějovicích popraven. Společně s ním skončil ten den na popravišti další třeboňský občan Robert Mildner, majitel závodu na těžbu rašeliny ve Branné. Ale to už by byl zase jiný příběh, příběh o zradě a nenávisti ke všemu českému.

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist