Srpen 1968 v Českých Budějovicích

Nemá smysl zde připomínat politické události v ČSSR v roce 1968, o čemž již bylo mnoho napsáno a my se tak můžeme zaměřit jen na události v Českých Budějovicích. Naše město mělo v roce 1968 76.000 obyvatel. V plném proudu byla panelová výstavba, v rámci které, byla dokončena sídliště na Lidické a na Pražském předměstí, kde zmizela stará venkovská zástavba. I jinde se ten rok bouralo – například v místě dnešní Polikliniky Jih. Pražské Jaro zasáhlo i na jih. Padla cenzura, budějovické noviny Jihočeská pravda tlumočily požadavek obyvatelstva, aby byly odstraněny rušičky zahraničních rozhlasů. Znovu byl obnoven Junák a Sokol, vznikly i další nekomunistické organizace. Budějovické ulice se začaly přejmenovávat – např. ze Švermovy ulice se stala ulice T.G. Masaryka. 2. března 1968 na městské konferenci KSČ v tajném (!) hlasování nebyla zvolena celá řada stávajících funkcionářů KSČ do městského výboru KSČ. 21. března 1968 uspořádali budějovičtí vysokoškoláci průvod na podporu polednového reformního vývoje. Ve 14:00 vyšli z vysokoškolských kolejí ve Čtyřech Dvorech směrem do centra. Na Husově třídě se zastavili před budovou Jihočeského krajského výboru KSČ, kde předali rezoluci žádající odstoupení čelních funkcionářů. 600 studentů následně zamířilo do parčíku proti pedagogické fakultě v Dukelské ulici, kde promluvilo několik profesorů. Na krajské konferenci KSČ 5. května 1968 v sokolovně, padl vůdce budějovické KSČ – Jaroslav Trojan a další (odstoupil například šéfredaktor Jihočeské pravdy Josef Hadrávek). 24. června 1968 navštívil město nový prezident ČSSR Ludvík Svoboda, který obdržel čestné občanství města a následně promluvil k lidu shromážděném na náměstí. Náměstí bylo tehdy zcela zaplněno. 15. července 1968 byla na radnici osazena pamětní deska T.G.Masaryka.

Ve středu 21. srpna 1968 (polojasno, 24°C) ještě České Budějovice okupačními vojsky obsazeny nebyly, ač se o to ráno prokazatelně pokoušela – přesněji o přistání vojenských dopravních letadel na vojenském letišti v Plané, což se jim ale nepodařilo. Podle svědectví česká posádka letiště zatarasila přistávací dráhu motorovými vozidly a údajně dokonce po sovětských letadlech, nalétávajících na přistání, začali čeští vojáci střílet ze samopalů. Pokud by se tuto informaci podařilo ověřit, byl by to zřejmě jediný případ v celé ČSSR, kdy se čs. vojáci alespoň na chvíli postavili okupačním vojskům se zbraní v ruce.

Pozemní cestou se k městu blížila kolona tanků a obrněných vozidel po hlavní silnici od Prahy, ale ve 13:00 byla celá kolona zastavena shromážděným davem asi 200 českých občanů u křižovatky jižně od Chotýčan. Čestně se zachoval tajemník KV KSČ František Pitra, který jakmile se dověděl, že Rusově se blíží k Chotýčanům, nasedl do svého trabantu a vyjel k Chotýčanům s Rusy jednat. Kolona zřejmě neměla příliš schopné velení, jak o tom svědčí i události následující den. Po diskutování vojáků s občany o nesmyslnosti okupace, v 16:00 nakonec sověti otočili a vrátili se kousek zpět k Chotýčanům, kde se utábořili.

V Českých Budějovicích zatím asi nikdo nechápal proč ještě okupanti ve městě nejsou. O událostech ráno na letišti v Plané věděl jen málokdo. V 13:30 dav ucpal dnešní Krajinskou ulici, kterou údajně již měli přijet Rusové do centra, ale neobjevili se. Ve městě také okamžitě propukla nákupní horečka základních potravin (cukr, mouka, máslo, konzervy, sůl) a Městský národní výbor musel vydat vyhlášku o regulovaném prodeji, který trval až do konce srpna.

22. srpna 1968 brzy ráno se sovětská kolona od Chotýčan konečně pohnula a ve 4:00 vjela do města. Čelo kolony tvořilo 30 tanků. Trasa kolony: Pražská ulice, Na Sadech, Lidická, Rožnov, Včelná. Není jasné, zda velení kolony bylo dezorientované, nebo úmyslně takto projelo celým městem (snad pro zjištění zda se vojákům cestou někdo postaví do cesty) a za Včelnou kolonu otočilo zpět do centra. Vojáci obsadili všechny důležité mosty včetně lávky přes Mlýnskou stoku v ul. Matice školské. Několik tanků zaujalo postavení také u městské plynárny, další jednotky na Husově třídě, u vodárny, u KNV, u muzea atd. Na centrálním náměstí postavili Rusové po jednom tanku do každého rohu, aby jej tak úplně uzavřeli, ale lidé pronikali na náměstí Plachého uličkou. V budově KNV Rusové požadovali od budějovických představitelů KSČ spolupráci, ti to ale jednomyslně odmítli a požadovali odchod okupantů z republiky. Následně pracovníci KNV na budově vyvěsili čs. vlajku na půl žerdi.

Na křižovatce u jihočeského muzea postavili lidé do cesty okupantům automobil překrytý čs. vlajkou. Rusové auto zdemolovali a odhodili tankem. Trosky vozu pak lidé vystavili na hlavním náměstí.

Na Palackého mostě došlo k incidentu, kdy se pokusili budějovičtí občané shodit do Vltavy ruské terénní auto GAZ, ale přivolaní ruští vojáci je rozehnali střelbou do vzduchu. Také na jiném místě ve městě stříleli Rusové pro výstrahu do vzduchu, když občané začali na tanky házet kameny. Nikdo nebyl zraněn.

Čs. vojenské útvary zveřejňují rezoluce, že na pokyn prezidenta jsou připraveni, zakročit proti okupantům zbraněmi.

Okamžitě začalo masové vylepování a malování protiokupačních letáků a hesel. Úplně polepená byla například stavební ohrada na náměstí před domem U bílého anděla. V parku u Jírovcovy ulice byly k vidění malé šibeničky s figurami Bilaka, Indry, Hoffmanna, Švestky, Šalgoviče… Ze špičky Černé věže visí velké nápisy NEZRADÍME-VYTRVÁME-ROZVAHU. Také docházelo k odstraňování směrových cedulí a označení úřadů. Důležitým bylo odstranění označení Jihočeského rozhlasu a jeho nahrazení cedulkou „Mateřská škola“. Okupanti po Jihočeském rozhlase marně pátrali několik dní. V odpoledních hodinách, po intervenci představitelů města, sovětské velení stáhlo alespoň tanky na okraj města. V noci bylo konečně obsazeno vojenské letiště v Plané 11ti tanky.

Občané se snažili okupantům co nejvíce znepříjemňovat pobyt ve městě a vysvětlovat jim nesmyslnost okupace. Například když projížděl tank č.365 po náměstí k Divadelní ulici, jelo těsně za ním auto s mladými muži a čs. vlajkou, kteří podporováni dalšími pěšími, co nejvíce na tank pískali a troubili, až se musela posádka tanku raději ukrýt pod poklopy, když musel tank na rohu zastavit.

23. srpna 1968 okupanti vtrhli do budovy Jihočeské pravdy a tiskáren a zabavili velkou část 90ti tisícového nákladu připravených novin. Jihočeská pravda pak až do 29. srpna 1968 vycházela ilegálně v rozsahu jednoho jediného listu, v nedostatečném počtu. Lidé si museli noviny navzájem půjčovat a předávat. Rozhlas varoval před civilními auty se značkami AE-4001 a ABA-7119, které prý zatýkají vedoucí činitele.

V tento den požadovalo ruské velení po budějovickém MNV přidělení nějaké budovy ve městě, která jim bude sloužit jako velitelství. Po dlouhém jednání, nakonec bylo rozhodnuto o hotelu Emauzy na Dobré Vodě. Rusové si stěžovali, že tato budova je zcela nevyhovující a daleko, ale již se s nimi nikdo více nebavil.

24. srpna 1968 v 21:40 musela hlídka SNB zabránit lynčování nejmenovaného občana na rohu Mánesovy a Dukelské ulice, za to, že smazával a strhával protiokupační hesla.

26. srpna ráno v 3:30 konečně okupanti objevili budovu českobudějovického rozhlasu, do které vnikli, vyhnali jeho zaměstnance a vysílání tak přerušili. Budovu okupantům prozradil jakýsi servilní policista. Přesto již v 8:40 dokázali budějovičtí rozhlasáci obnovit vysílání z náhradního pracoviště. Do budovy rozhlasu se směli vrátit až 5. září.

26. srpna byly vyčísleny škody na silnicích Českobudějovicka, způsobené okupanty na 10 mil. Kčs. V 9:00 se na čtvrt hodiny rozezněly zvony a sirény na znamení protestu proti okupaci. Rozezní se i druhý den. V budějovických ulicích se ruští vojáci snažili strhávat protiokupační letáky a zamazávat hesla na zdech. Vzápětí je ale lidé znovu vylepili a namalovali, při čemž Rusové několik z nich zadrželi. Od 21.srpna Rusové z různých důvodů (většinou kvůli provokování) zadrželi více obyvatel města a vždy je internovali na velitelství na Dobré Vodě. Všichni pak byli vždy propuštěni na zákrok MNV. Rusové již musí ve městě vyměňovat některé své demoralizované vojáky.

27. srpna 1968 bylo okupanty obsazeno sportovní letiště Svazarmu na Hosíně a kasárna ve Čtyřech Dvorech.

30. srpna 1968 se na úzké silnici mezi Budějovicemi a Rožnovem pokoušel řidič neosvětleného sovětského transportéru otočit svůj vůz. Když jej předjížděl motocykl řízený Eduardem Netušilem (21 let), který vezl spolujezdkyni A. Dvořákovou, nenadále transportér couvl. Netušil strhl stroj do stromu. Zemřel na místě.

31.srpna 1968 ve 14:00 létala nad Budějovicemi helikoptéra a shazovala do ulic prosovětské kolaborantské noviny „Zprávy“. Lidé s dětmi je sbírali a pálili na hromádkách, tak aby to posádka helikoptéry viděla.

V týdnu po 21. srpnu klesla tržba v budějovických restauracích o 30%, zavírací hodina byla nařízena na 20:00. Jesle pro děti byly téměř prázdné, mateřské školky rovněž. O tom, jak občané tyto dny prožívali a jak se navzájem semkli svědčí také fakt, že po celý týden nebyl ve městě spáchán jediný kriminální čin. Vzhledem k téměř jednotnému vystupování KSČ rezolutně proti okupaci, v prvních dnech po 21. srpnu, stoupla popularita strany a jen v Českých Budějovicích mezi 21. a 31. srpnem 1968, získala strana asi 300 nových členů. Vedle toho byly samozřejmě rozpouštěny organizace Svazu československo-sovětského přátelství, byly z budov odstraňovány pěticípé hvězdy, cedule ulic jako byly „Malinovského“, „Rudé armády“ a podobně. Továrna Koh-i-noor začala vyrábět tužky s portréty Dubčeka, Svobody, Černíka a Smrkovského. Vracela se sovětská vyznamenání.

V září již srpnová euforie začala opadat, lidé začali být unaveni a spíše pasivně sledovali politická jednání našich politiků v Moskvě. Občas se objevila nová rezoluce, ale život se začal navracet do normálních kolejí.

11. září 1968 ukradla trojice podnapilých ruských vojáků v Hroznějovicích motocykl předsedovi JZD a vydala se na něm ve třech (na motocyklu bez přívěsného vozíku) do Budějovic, kde se je pokusila na Žižkově třídě zastavit hlídka VB ve služebním voze. Vojáci neuposlechli a při pronásledování začali za jízdy střílet po vozu VB ze samopalu. Příslušníci VB se však nezalekli a střelbu opětovali ze služebních pistolí. Nikdo nebyl při střelbě zraněn. Pronásledování vojáků se účastnil i sovětský důstojník v gazíku, ale zabloudil v ulicích.

18. září 1968 se konal pohřeb Václava Balouna (24 let) ze Čtyř Dvorů, kterého zastřelil sovětský voják Nurpejsov, když se v noci opilý přibližoval k ruskému táboru „U hada“ a neuposlechl výzvy stráže. Nutno ale dodat, že V. Baloun byl prý v ruském táboře denním hostem.

29. září 1968 byl u Poněšic sovětským obrněným vozidlem usmrcen hudebník jihočeského divadla Alois Kahoun.

Den před svátkem vzniku ČSR, 27. října 1968 byla pamětní deska T.G.Masaryka na budějovické radnici zasypána květinami. U desky drželi čestnou stráž pionýři. 28. října 1968 sloužil budějovický biskup ThDr. Josef Hlouch, mši za českou zemi. Odpoledne drželi čestnou stráž u pamětní desky T.G.Masaryka pionýři společně se skauty. Následně vysadili na Dlouhé louce 65 lip – „Alej svobody“.

Na podzim již přebírali vedení KSČ méně charakterní individua, která se sovětskou okupací neměli větších problémů. I v Českých Budějovicích se pokusili uspořádat impozantní oslavu Velké říjnové revoluce. Na protest proti tomu, vyhlásili budějovičtí vysokoškoláci dvoudenní stávku. 1500 studentů uspořádalo mítink, ze kterého poslali rezoluci na podporu Dubčeka. Další celostátní stávka studentů proběhla 18.-21.listopadu 1968.

Začátkem listopadu se z okolí Českých Budějovic sovětské okupační jednotky stáhly.

Do konce prosince se okupanti v obvodu Krajské správy VB v ČB, dopustili 179ti protiprávních jednání včetně dvou znásilnění (například žákyně 8. třídy v Hluboké nad Vltavou).

FOTOGALERIE

Prameny:

Jiří Petráš: Květen 1945 a srpen 1968 v Českých Budějovicích, Deníkové zápisky dvou žen, (= Hlasy minulosti 3), Praha 2007.

Jan Schinko: České Budějovice 1948-1989, Když se psalo, co se smělo, České Budějovice 2005.

Jindřich Pecka: Incidenty vojsk varšavské smlouvy v jižních Čechách roku 1968, In: Výběr I/2005.

Ústav pro studium totalitních režimů: Fond Krajské správy SNB České Budějovice, Denní svodky StB 21.8. – 3.9.1968.

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist