Erik Hieke

Koželužství

K sepsání tohoto článku o koželužství vedla autorku ta skutečnost, že má mezi svými předky sedláře. Toto řemeslo s již pozapomenutým řemeslem koželuhů (smraďařské – v koželužně to I na poměry středověku dost smrdělo.) úzce souvisí .

Úkolem koželuha bylo zpracovat kůži staženou ze zvířete tak, aby ji mohl sedlář použít k výrobě např. jezdeckého sedla. Kůže se pod rukama koželuha proměnila v tzv. useň, která se vyznačovala větší pevností a menší propustností než kůže. Koželužství se dělilo do čtyř podoborů: jirchářství, zámišnictví, pergamenictví a samotné koželužství.
Než se přistoupí k samotnému vydělávání kůže, je třeba ji nejprve zbavit veškeré mastnoty, zbytku masa, chlupů a jiných. K dalšímu zpracování kůže je zapotřebí tzv. tříslo, což je látka získávána z kůry stromů či jiných částí rostliny, která přidávala kůži jednak na pružnosti a jednak na barevnosti (nejčastěji se kůže barvila tímto tříslem do hněda či do červena s různými odstíny.). Doba,… Zobrazit více

Destrukce mohylových pohřebišť v mikroregionu severní Českobudějovicko

Na úvod je třeba říci, co to vlastně mohyla je. Jedná se o kupovitý, méně často stolovitý pahorek z kamenů nebo z hlíny, který je navršený nad hrobem. Výška mohyly kolísá většinou mezi 1 až 2 metry, ale například v Bulharsku nebo v Dánsku jsou mohyly vysoké i 30 m. Půdorys mohyly bývá většinou kruhový. Mohyla patří k nejstarším antropogenním tvarům, tedy reliéfu, protože jsou dílem člověka již v dobách eneolitu ( mladší doba kamenná, v Evropě před 15 000 lety). V našich zemích doznívá éra mohylových pohřebišť až v době staroslovanské (7.- 9. stol. ) a to hlavně v jižních a západních Čechách. Skupina mohyl tvoří tzv. Mohylník.V tomto příspěvku budeme věnovat pozornost zanikání těchto památek, které můžeme rozdělit podle způsobu zániku.

Antropogenní vliv:

Pole: místa, kde se mohylníky dříve budovaly jsou dnes v drtivé většině polemi. Při jejich přeměně na ornou půdu byly mohyly rozneseny a postupně… Zobrazit více

Hradiště Hradec u Dobřejovic

V zalesněné pahorkatinné oblasti severně od Hluboké nad Vltavou se díky dvěma rozsáhlým oborám zachovala dvě známá hradiště s dodnes pěkně dochovaným opevněním – Baba u Hluboké nad Vltavou a Hradec u Dobřejovic. Druhé z uvedených hradišť je sice známé již dlouhou dobu, dosud však nebylo moderně zaměřeno – jeho jediný plán byl publikován již před 125 lety.

Z tohoto důvodu byl v únoru 2008 vytvořen nový plán lokality pomocí totální stanice. Shromáždili a zpracovali jsme také veškeré nové, dosud nepublikované nálezy z hradiště, které potvrzují jeho dosavadní dataci. Zobrazit více

Žimutice – neolitické sídliště na Českobudějovicku

Do šedesátých let 20. století se soudilo, že jižní Čechy jsou bez neolitického osídlení. Zjištěné sídliště s lineární keramikou u Žimutic bylo velkým překvapením. Stalo se tak roku 1969. Lokalitu je zcela mimo známou oikumenu (souhrn oblastí trvale obývaných lidmi) lineární keramiky (asi 80 km od nejbližších sídlišť středočeských a přibližně stejně daleko od lineární keramiky nalezené na JZ Moravě). Sídliště leží na jílovitých hlínách v nadm. výšce 450 m.n.m. (což je překvapivé – většínou leží do výšky 350 m.n.m.) Výzkumné sezóny (1969-1971, 1976, 1982).

V roce 1964 nalezl při úpravě polní cesty ze Žimutic do Dolních Kněžeklad pan Srnec dvě přeražené plankonvexní kamenné sekyrky, které se prostřednictvím učitelky Raitmanové dostaly 14.10.1964 do sbírek Jihočeského muzea. Poté putovaly do Městského muzea v Týně nad Vltavou. Nálezce pan Srnec z Dolních Kněžeklad čp. 18 vypověděl, že sekyrky byly uloženy v černé humusové vrstvě v … Zobrazit více

Rozhledna na Dunajovické hoře

Jižní Čechy jsou krajem kde byla postavena nejstarší česká kamenná rozhledna (Kleť), avšak v celorepublikovém průměru je zde nejméně rozhleden a vyhlídkových věží. Tuto skutečnost si uvědomovali již členové KČT v období předmnichovské republiky a snažili se tento stav změnit. Jedním z těchto případů je rozhledna na Dunajovické hoře (505 m.n.m).  Původní návrh na stavbu dřevěné rozhledny vznikl z pera člena třeboňského odboru KČT ing. Vopičky. Rozhledna byla dvanáctimetrová, měla betonové patky, do kterých byla usazena. Odhalení věže proběhlo 5. června 1939, vzhledem k politické situaci, nebyl součástí otevření obvyklý slavnostní ceremoniál. Zanikla pravděpodobně v poválečné době. V literatuře se objevuje i spekulace o tom, že byla zničena nacisty.  V pozdější době pod bývalou rozhlednou vznikl kamenolom, který zapříčinil to, že jedna z betonových patek se uvolnila a spadla do prostoru bývalého lomu. Zde se nachází dosud. Pokud by jste chtěli nalézt zbývající základy této stavby, musíte jít… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist