Jan Ciglbauer

Severní Českobudějovicko v roce 1915 (Chytilův adresář)

Chytilův adresář obsahuje základní informace o všech obcích v českých zemích – majetek, infrastruktura, údaje o představitelích obce, živnosti a řemesla v obci. Je tak skvělým pramenem pro poznání života našich předků kolem roku 1915. Sepsání adresáře byl geniální nápad Aloise Chytila a jeho přátel. K realizaci díla je přivedla právě vypuklá první světová válka, důvody zaznamenali sami přímo v díle: „Aby dostalo se našemu obchodu a průmyslu spolehlivého rádce a pomocníka v době nejkritičtější, kdy zbaveni jsme možnosti vývozu a odkázáni na odbytiště domácí.“

bzi dolnislovenice hartmanice hurky levin lisov1

purkar stipoklasy voselno

lisnice neplachov porezany

becice bukovsko3 dolnislovenice (1) dynin hroznejovicebukovsko2 dobsice dunajice hrdejovice jaroslavice libnicchyt mazelovchyt opatovice sevetin velechvinbosilec dobrejice drahotesice hornislovenice chotycany lisov2radonice tuchonicebosilec dobrejice lisov2

Čs. branná moc v roce 1938 /region S-ČB/

Tímto článkem bych chtěl odkrýt další malý dílek do skládanky roku 1938 na (severním) Českobudějovicku. Další zmínky, fotografie atp. budou postupně doplňovány.

Samozřejmě je třeba také uvést tematicky příbuzné dřívější články na S-ČB:
* Opevnění jihočeské 2.HOP v kronikářských zápisech – zde jde o zmínky o čs. armádě ve velechvínském polesí na 2. HOP.
* Pěší pluk 207 a jeho úloha při obraně jihočeské 2. HOP (se zřetelem na úsek 146 Vitín)

BOREK

Daniel Kovář ve své knize poukazuje na dělostřelce z Českých Budějovic. Zmiňuje také zastřelení Friedricha Tippla u dvora Chyňavy (srv. článek Smrt učitele Tippla u Chyňavy + zbeletrizované podání).
Čs. vojáci byli v září 1938 ubytováni v Linhartově hospodě čp. 1 (Google street view), kde měli také kovářskou dílnu (tehdy tvořila většinu pohonu hipotrakce). Pan Linhart vzpomínal na jednoho obtloustlého kapitána, jemuž prý museli ostatní vojáci pomáhat na koně… Zobrazit více

Dopravní nehoda četnictva mezi Chotýčany a Vitínem

Na našem webu již byl zveřejněn článek o veliteli četnické stanice Ševětín vrchním strážmistru Václavu Strakovi, který zahynul ve 30tých letech při dopravní nehodě u Ševětína. Nebyla to jediná dopravní nehoda četnictva v našem regionu. K další došlo jen o pár roků později 22. listopadu 1935 mezi obcemi Chotýčany a Vitín. Naštěstí tehdy při nehodě nikdo nepřišel o život, ale další osudy těžce zraněného četníka nám nejsou známé. K nehodě se dochovalo zajímavé svědectví v chotýčanské obecní kronice:

22./XI. velké automobilové neštěstí. Pátrací oddělení četníků z Tábora jelo v osobním autě v noci po jedné hodině, služební cestou z Čes. Budějovic k domovu, když z vrchu Libochové, narazili ve veliké mlze na strom vedle silnice. Nárazem utrpěl šofér značné zranění na hlavě, pozbyl vědomí a auto již nikým neřízené zřítilo se do příkopu 5 metrů hlubokého kdež ještě… Zobrazit více

Starý mládenec

Ve 30. letech vycházel v ČSR časopis „Četnické humoresky“, ve kterém byly uveřejňovány různé příhody a historky z četnické služby. Z těchto materiálů, z archiválií a osobních vzpomínek bývalých četníků, vychází spisovatel Michal Dlouhý ve své knize „Četnické čtyřlístky“, ze které zde zveřejňujeme příběh vrchního strážmistra Portycha z Purkarce, jako ukázku obyčejných lidských problémů, které museli naši dědové řešit i před osmdesáti lety. Vrchní strážmistr Portych vyprávěl tuto příhodu svým kolegům, při zkušebních střelbách na budějovické vojenské střelnici koncem 30. let.

 

Pan vrchní Portych vyndal ze služební brašny makové buchty, které jemu, starému mládenci, upekla staniční kuchařka. Purkarecký staniční velitel byl široko daleko znám svým vyhraněným názorem na ženy a tím, že nehodlal svoji staromládeneckou svobodu žádné z nich obětovat. Na potvrzení správnosti své životní filozofie, spočívající v zásadním odmítání žen, vyprávěl případ z nedávné doby svědčící o falešnosti ženského pohlaví.

Na vrchního strážmistra Portycha se na jaře roku… Zobrazit více

„Pro vlast a vědu“ aneb smutný konec Františka Křečana a Jaroslava Vondráška

V první třetině 20. století zažívala aviatika bouřlivý rozvoj. Nejinak tomu bylo i v tehdejší ČSR. Naši piloti byli ve světě pojmem, vyhrávali poté mezinárodní letecké závody. Je ovšem pravda, že to bývali většinou piloti vojenští, speciálně vycvičení.
Za technický rozvoj se ale často platilo životy. Tehdejší nehody bývaly velmi často díky tehdejší konstrukci letadel smrtelné. Před vznikem českobudějovického letiště v Plané tak mohli místní nadšenečtí aviatici létat pouze několik týdnů po žních a to jen když majitelé pozemků dovolili. Na vojenském cvičišti ve Čtyřech Dvorech se v letních měsících pravidelně objevovali vojenští letci, kteří se zde účastnili každoročního vojenského cvičení.

Prolog
Letadlo se vzneslo kolem 8:00 za jemného mrholení z letiště ve Čtyřech Dvorech a ve vzduchu pobylo přibližně 60 minut. Podle článku p. Chmelíka začalo pršet již den předtím a pršelo ještě kolem 7. ranní dotyčného dne. Možná již před vzletem měli naši letci obavy z navigace a… Zobrazit více

Novodobá fortifikační archeologie

Československé opevnění budované v letech 1935 – 1938 zasáhlo i do oblasti Českobudějovicka1. Bohužel na rozdíl od jiných oblastí se dochovalo jen ve velmi torzovitém stavu. Připomeňme, že v rámci tzv. 1. Hlavního obranného postavení (1.HOP) bylo jižně od Českých Budějovic budována linie lehkých objektů vz.36 a vz.37 a severně od Českých Budějovic byla v roce 1938 realizována tzv. Vltavská linie jako součást 2.HOP s lehkými objekty vz.37. Celá tato oblast se za německé okupace nacházela v prostoru Protektorátu a na jeho území byly od léta 1939 všechny čs. pevnostní stavby likvidovány, především z obavy z možného využití při protiněmeckém povstání2. Jen zlomek objektů přečkal toto období díky svému situování poblíž budov, mostů, železnice a podobně, což znemožnilo jejich odstřel. Většinou byly ale jiným způsobem znehodnoceny. Z odstřelených objektů byly o něco později těženy kovové součásti včetně armatury železobetonu. I této fázi ničení z různých důvodů… Zobrazit více

Stavební úsek čs. opevnění 146 Vitín

Okolnosti a historie výstavby československého stálého opevnění z let 1935-1938 jsou dnes širší veřejnosti celkem dostatečně známé, včetně tragického konce snažení českého lidu o obranu své republiky. Opevnění, ať už těžké či lehké bylo budováno jako souvislá linie na hranicích s Německem, Rakouskem, Polskem a Maďarskem. Tato linie je nazývána 1.hlavní obranné postavení – 1.HOP. Méně známá už je existence 2.HOP, kterážto druhá linie šla většinou několik desítek kilometrů za první. Tato linie byla řidší, zatímco 1.HOP tvořily dva sledy (linie bunkrů vzdálené 50 až 150m za sebou) a na ohroženějších místech sledy 3mi, 2.HOP tvořil jeden sled a na ohrožených místech dva. Rovněž výstavba 2.HOP započala později, než té první, což mělo za následek že v září 1938 byla v daleko menší míře hotova a byly zde i značně dlouhé mezery, kde bylo budováno prozatím alespoň opevnění polní. Zatímco na severní a jižní hranici skutečně byla vzdálenost obou linií… Zobrazit více

Opevnění jihočeské 2.HOP v kronikářských zápisech

Stavba opevnění[1] a rostoucí ohrožení státního území se přirozeně promítly i do kronik a pamětních knih zdejších městeček a obcí. Do té doby byla oblast jihu Čech pro obranu víceméně nevýznamná, stály zde jen uzávěry starších objektů z roku 1936.[2] Po březnovém „anšlusu“ Rakouska se ale koncepce zdejší obrany radikálně změnila.

 

Jako doplnění ke článku kolegy Ciglbauera si dovolím uvést navíc několik zápisů z kronik z oblasti 2. HOP (úseků 144, 146 a 148). Tyto úseky jsou ostatně popsány v již v citovaných knihách pana Láška i pana Solpery.[3]Zápisy kronik je z časového hlediska možno rozdělit na 2 skupiny: a/autentické přímo z roku 1938 a b/ dopsané dodatečně po roce 1945. Těch několik „protentokrátních“ let mohlo samozřejmě nechat stopy na paměti kronikáře. Samozřejmě se promítá i nová politická situace po květnu 1945 a orientace na SSSR. Zápisy nepopisují většinou stavbu pevnůstek detailně, i… Zobrazit více

Vrchní strážmistr Václav Straka

Dopravní nehody při kterých každým rokem přichází stále více lidí o život existují již od počátku motorismu. V dobách minulých, kdy nebyl motorismus tolik rozšířen jako dnes, byly sice tragické nehody ojedinělé, ale docházelo k nim. Například ve třicátých letech, konkrétně roku 1932, kdy přišel o život jeden z těch, kteří dbali na pořádek a bezpečnost lidí. Byl jím velitel četnické stanice v Ševětíně vrchní strážmistr Václav Straka.

O této dopravní nehodě máme prozatím čtyři stručné prameny, ač se jistě časem podaří nalézt další, například v archivu ministerstva vnitra. Pro připomínku památky Václava Straky nechme vyprávět alespoň ty které známe:

 

Rok 1932 přinesl do Ševětína hned dvě tragické události, jak nás informuje zápis v obecní kronice: „Dne 21.VIII. 1932 vyžádal si „Žár“(rybník – pozn. autora) smutnou oběť v podobě 27. letého dělníka z lomu, rodem Maďara ze Slovenska.

 … Zobrazit více

Smrt učitele Tippla u Chyňavy

V září 1938 vypukla v českém pohraničí nevyhlášená válka mezi zfanatizovanými sudetoněmeckými povstalci a československými bezpečnostními složkami. Hlavní tíhu těchto bojů nesli členové SOS – Stráže obrany státu, složené z četníků, financů, policistů a vojáků, z jejichž řad přišlo několik stovek mužů o život a mnoho dalších bylo zraněno. Námi sledovaný mikroregion sice leží poměrně hluboko v českém vnitrozemí, ale přesto do něho zasáhl jeden, bohužel krvavý, incident.

23.září 1938 byla prezidentem republiky vyhlášena všeobecná mobilizace československé branné moc. Zatímco čeští muži v drtivé většině nastupovali do armády radostně, odhodláni bránit svou vlast, pravý opak panoval u čs. občanů německé národnosti. Mnozí z nich raději utíkali přes hranice na území Říše aby se tak vyhnuli službě v čs. armádě, bohužel mnozí z nich zde vstupovali do řad záškodnické Freikorpsu, v jehož řadách pak přepadávali české pohraničí. Neutíkali ale jen stoupenci… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist

    coffee canister