Jan Ciglbauer

Paraskupina Glucinium

Paraskupiny, které do Protektorátu v období německé okupace vysílal II. zpravodajský odbor MNO v Londýně, bývají děleny do tří vln. Příslušníci 1. vlny, vyslaní v letech 1941-42, byli po Heydrichiádě téměř všichni mrtví nebo zatčení. Obnovit spojení s Protektorátem a odbojovou organizaci se pokusila 2. vlna vysílaná na přelomu let 1942/1943, ale po Heydrichiádě bylo něco takového velmi obtížné. 3. nejsilnější vlna probíhala od jara 1944 až do roku 1945.

V rámci třetí vlny se podařilo udržovat spojení a odbojovou organizaci na většině území Protektorátu. Stranou zájmu dosud zůstával prostor jižních Čech, kde nebyla vysazena žádná skupina v předešlých vlnách. Proto byla na podzim 1943 vytvořena skupina s krycím jménem GLUCINIUM. Za úkol měla vytvořit v jižních Čechách odbojovou organizaci, udržovat spojení s Londýnem a provádět zpravodajské a sabotážní akce. Skupinu tvořili čtyři muži: velitel nadporučík Vítězslav Lepařík, zástupce velitele rotný Ludvík Hanina, pomocník rotný Josef Cikán a radista rotný… Zobrazit více

Vzpomínky J. Caletky z Velechvína na rok 1938

Vzpomínky pana Caletky byly zaznamenány v roce 1993 ve zpravodaji Rozhledy Libniče a Jelma č.12.

Rok 1938…

Toho roku vrcholila politická i zločinecká aktivita henleinovců. Vyhlášení karlovarských požadavků, přepadání četnických stanic, pošt, škol a vraždění jejich českých příslušníků bylo stále častější. Není proto divu, že za této situace se stupňovalo napětí a nervozita českých občanů. Také já, věren tradici svého otce – ruského legionáře a výborného učitele dějepisu, jsem těžce nesl rozpínavost a násilnosti henleinovců. A je třeba si uvědomit, že ti tvořili 92% našich německých spoluobčanů. Napětí u mne vyvrcholilo 23. září. Abych se zbavil nejistoty, co se děje na hranicích, rozhodl jsem se toho dne, že se tam podívám. A tak jsem se na své motorce rozjel z Velechvína přes Lišov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Novou Bystřici dál k hranicím. Přijížděl jsem tam už potmě a zastavilo mě mávající výstražné červené světlo. Bylo to stanoviště našich vojáků, a… Zobrazit více

Vojenský hřbitov v Českých Budějovicích

27.9.2010 byl magistrátu města České Budějovice odeslán tento dopis:

Žádost o zřízení pietního označení vojenského hřbitova v Českých Budějovicích v ulici Plavská

Dobrý den. Tímto dopisem bych rád Magistrát města České Budějovice upozornil na existenci vojenského pohřebiště posádkového města České Budějovice, jehož plocha v současné době slouží jako park a není nijak pietně označena, což je jednak v rozporu se zákonem č.122/2004 Sb. o válečných hrobech a pietních místech a zároveň tato skutečnost budí dojem nezájmu města o svojí historii, neúcty k ostatkům zemřelých vojáků a nezájmu o turistickou zajímavost.

Vojenský hřbitov rozkládající se na dnešních parcelách č.3925/1, č.3925/2 a č.3925/3 v katastrálním území České Budějovice 7 622486 o celkové výměře 1345m2, byl založen městskou radou za souhlasu vojenské správy roku 1797. Zničen byl v roce 1957 při výstavbě sousedních kasáren tehdejší Pohraniční stráže. Tehdy byla ze tří stran odstraněna obvodová… Zobrazit více

Válečné hroby příslušníků německé branné moci

Druhá světová válka po sobě zanechala milióny mrtvých – vojáků i civilistů. Na vojáky doma čekaly jejich rodiny a mnohé z nich se nikdy nedověděly o osudu svého otce či syna. Proto již po první světové válce vznikaly v řadách států vzešlých jak z vítězné, tak z poražené strany, organizace pátrající po nezvěstných a padlých vojácích. Zatímco bojiště první světové války se českým zemím vyhnulo, jinak tomu bylo u té druhé, která i u nás zanechala velké množství mrtvých různých národností.

Po roce 1945 se dostala ČSR do sovětské sféry vlivu a od roku 1948 zcela do rukou komunistů. To se projevilo i ve výše zmíněných aktivitách ohledně válečných hrobů. Zatímco české a spojenecké (především sovětské) válečné oběti byly cíleně vyhledávány a pietně pohřbívány ihned po válce, jinak tomu bylo u německých obětí, kterých druhá světová válka a události těsně po ní, zanechala na našem území nejvíce.… Zobrazit více

Písničky jihočeských vojáků v 1. světové válce

Když za mobilizace v červenci 1914 nastoupilo do zbraně současně více ročníků značného věkového rozpětí, projevilo se to také v počáteční diferenciaci při volbě vojenských písniček. V krátkém čase se však tradiční písničky té či oné věkové skupiny staly společným majetkem všech a zpívaly se pak již společně bez generačních zřetelů. Z písní nejstarších ročníků mně v paměti uvízly jen úryvky, např.

Přišel befél z lontu1 na sedláky,

aby pochovali ty vojáky…

Píseň pak pokračovala výčtem plošné míry či mělkosti společného hrobu, posypáním mrtvol vápnem atd. Také další z písniček toho druhu nepamatuji celou, nýbrž až od verše

… v tom přiletí koule olověná,

vyrazí mě z klýdu2 ven.

Když mě z klýdu vyrazila,

do špitálu mě vzali.

Pojď, má milá, pojď a podívej se,

jak jsem plezírovaný3.

Levá noha uražená,

pravá ruka uťatá!

Pojď, má milá, pojď a podívej se,

jaká je ta vojna zlá!… Zobrazit více

Lesní křižovatka, která přitahuje smrt?

1

křižovatka na horizontu od jihu (od statku Chyňava) 

Zájemcům o tajemná a záhadná místa z jižních Čech je dobře znám les Bor u Českých Budějovic, kterému se věnuje již několik internetových webů. Neméně zajímavým je ale také místo severně od Českých Budějovic, mezi obcemi Borek a Chotýčany, které dosud záhadologům a milovníkům tajemna unikalo. Pokusíme se vás provést jeho pohnutou historií. Zobrazit více

Severní Českobudějovicko protektorátní

Na území námi sledovaného regionu se nachází dodnes mnoho památek na období let 1939 – 1945. Jelikož tyto památky rychle zanikají, je dobré si je v tomto krátkém příspěvku připomenout.

Vitín

1) Zachovalý nápis GASTHAUS na bývalé hospodě. Nápis je proveden zelenou barvou.

GPS: 49°9’56.840″N, 14°40’24.108″E

vitin-hospoda-001

vitin-hospoda-002

2) Protipožární nádrž „Bazena“ při cestě do Poněšic

GPS: 49°5’21.457″N, 14°32’34.876″E

bazena

Horusice

Na bývalé obecní škole se nachází nápis SCHULE, dnes částečně přetřený.

GPS: 49°9’56.840″N, 14°40’24.108″E

horusice

skola

Dynín

Pod pamětní deskou na místním nádraží je umístěná cedulka s nápisem:

FEINEINWAGUNG BESCHADIGUNG STRAFBAR

PŘESNÁ NIVELACE POŠKOZENÍ SE TRESTÁ.

GPS: 49°8’48.696″N, 14°37’44.103″E

dinin

dynin

 

 

Červený Újezdec

Nápis na bývalé hasičské zbrojnici, značně poškozený, pravděpopodbně – FEUWEHR.

GPS: 49°2’31.324″N, 14°33’19.711″E

dscn7588

oujezdec

 

Cedule, která mezi lety 1939 – 1945 visela na nádažní budově Hluboká nad Vltavou – Zámostí.

Rozměry 120 x 50 cm. Nápis FRAUENBERG ( M) – ZAMOST. HLUBOKÁ N. VLT. –… Zobrazit více

Bošilecký most

Katastr obce Bošilec skrývá zcela neznámou a přesto zajímavou technickou památku v podobě kamenného mostu na bývalé císařské silnici z Budějovic do Prahy. Obec Bošilec proslavila známá lidová píseň „Na tom bošileckým mostku“. Za bošilecký mostek, ze kterého se shodily dvě pany hrající „v kostku“ je většinou považován kamenný mostek nad propustí Bošileckého rybníka, který je již gotického stáří. Naskýtá se otázka, zda oním mostkem z písničky nebyl ale spíše daleko větší a významnější (i když mladší) most na silnici nedaleko samotné obce Bošilec.

Kamenný most byl postaven v letech 1753 – 1755 při stavbě císařské silnice v době vlády Marie Teresie. Mostem silnice překonávala Bukovský potok, který se východně od mostu v Horusických blatech vlévá do Horusického rybníka. Od počátku byl most stavěn jako dvouobloukový s šikmým půdorysem propustí, protože silnice překonávala Bukovský potok ne kolmo, ale šikmo. Most není dochován úplně… Zobrazit více

Národopisné muzeum Slověnice – základní informace

V neděli 27. července 2014 bylo poprvé otevřeno Národopisné muzeum v Dolních Slověnicích u Lišova.

Muzeum založil již v 60. letech 20. století místní kronikář Josef Turinský. Muzeum tehdy provozoval v areálu středověké tvrze a shromáždil v něm nejrůznější staré zemědělské a řemeslnické nástroje a písemnosti vážící se k historii obce. Po předčasné Turinského smrti nikdo v jeho práci nepokračoval a sbírky zůstaly uzavřeny. Ve staré kamenné budově ale trpěly vlhkem a byly proto v roce 1990 přestěhovány do budovy zrušené školy. Dál byly sbírky přístupné jen příležitostně. V loňském roce se muzea ujal „Historický spolek Slověnice“. Za finanční pomoci města Lišov, které je majitelem školní budovy v Dolních Slověnicích, se podařilo provést základní rekonstrukční práce nutné k znovuotevření muzea. Nyní se expozice nalézá ve dvou sálech a připomíná jak stará řemesla, tak také historii obce od středověku po 20. století.

V tuto chvíli je muzeum otevíráno příležitostně, nebo po… Zobrazit více

Květen 1945 ve Zlukově u Veselí nad Lužnicí

 

Květen 1945 ve Zlukově u Veselí nad Lužnicí ve vzpomínkách pamětníka (*1930):

V dubnu 1945 přišli do Zlukova Národní hosté a ubytovali se ve škole a v našem hostinci. Byli to vesměs ženy, děti a pár starých mužů. S nimi nějaké problémy nebyly, i když jsme po jejich odchodu našli v našem hostinci nějaké náboje a granáty.

Nějakou dobu po válce se za bílého dne pokusili projít dva němečtí vojáci přes pole a louky mezi dvěma lesy jižně od obce. Všiml si jich jeden místní sedlák, který tam zrovna pracoval na poli a rychle běžel k nám do hostince upozornit Rusy. Ti sebrali kola, která měli před hospodou opřená místní mladíci a ujížděli na udané místo, kde opravdu Němce dohonili a zajali na kraji Zlukova. Odvedli je blíž k prvním zlukovským domům a začali je vyslýchat a šacovat. Když jim svlékli mundůry, poznali… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist

    coffee canister