Jan Ciglbauer

Trampové, skauti a vontové v severním Českobudějovicku

Tento příspěvek je jen nástinem problematiky skautingu a trampingu v našem mikroregionu před druhou světovou válkou. Téma je příliš závislé na ochotě pamětníků a majitelů osadních kronik a dalších podobných památek. I když se první trampové začali v Čechách objevovat už před první světovou válkou a stejně tak skauting u nás Antonín Benjamin Svojsík založil již roku 1911 (mezi 13 chlapci, kteří se účastnili Svojsíkova historicky prvního skautského tábora v Orlovech roku 1912, byli i tři studenti z Českých Budějovic), přišel pravý boom těchto hnutí až v době první republiky, především pak ve 30. letech.

V roce 1921 již existovalo v Českých Budějovicích 8 skautských oddílů (z toho 2 dívčí a 1 vodní), ale na venkov skauting pronikal spíše jen výjimečně. Zde fungovaly pro určitou výchovu mládeže prakticky jen tělovýchovné organizace typu Sokol. Ale právě venkov se stal cílem městských skautských oddílů za… Zobrazit více

Plavecké rodiny z Purkarce

SAM_4549

K řece Vltavě neodmyslitelně v minulých staletích patřili voraři a šífaři. Do obecného povědomí i dnešních generací se zapsala především voroplavba, která dokázala přežít až do poloviny 20. století a zanikla až se stavbou vltavských přehrad. V našem regionu je jednoznačně nejznámější a nejslavnější obcí spojenou s voroplavbou Purkarec. Řada z našich čtenářů má předky i v této obci a okolí, možná i z řad plavců (nepřesně nazývaných voraři). Podívejme se, které purkarecké rodiny se živily voroplavbou na počátku 20. století. Jako informační zdroj nám poslouží sčítací operáty pro sčítání obyvatelstva českých zemí v letech 1910 a 1921. V roce 1921 se dovídáme o 19 mužích, živících se plavením dříví po Vltavě, ale jak vidíme, v tomto roce se takto živilo již jen 7 z nich. Tímto sčítáním ale nejsou podchyceni zdaleka všichni místní plavci, protože ve většině případů… Zobrazit více

Poslední chvíle hajného Rybáka

15. září 1944 nadporučík Vítězslav Lepařík – velitel západního paravýsadku Glucinium – neprozřetelně vyprávěl svému kolegovi parašutistovi Adolfu Horákovi o svých osudech od vysazení do Protektorátu. Mimochodem o tom, jak mu po seskoku hajný Rybák z hájovny U Červeného kříže u Purkarce zapůjčil obloukovou pilu pro vyproštění padáků uvázlých na stromech. Netušil, že Horák je zrádce a pracuje pro gestapo. O pár dní později byl hajný Josef Rybák i s ženou Terezií zatčen budějovickým gestapem, podroben krutým výslechům a odeslán do Malé pevnosti Terezín. Zde hajný Rybák nalezl smrt. Poslední chvíle jeho života zaznamenal do deníkových zápisků spoluvězeň Bedřich Čurda-Lipavský z Ostravy. Své záznamy v roce 1946 vydal jako knihu „Terezínské katakomby.“ Níže dále jeho zápisky týkající se hajného Rybáka. (o průběhu operace Glucinium v samostatném článku zde)

Neděle 24. září 1944.

Přišel k nám přírůstek z Českých Budějovic – městský… Zobrazit více

Otevření muzea Dolní Slověnice 24.10.2015

V sobotu 24. října 2015 bude naposledy v letošním roce otevřeno Národopisné muzeum v Dolních Slověnicích u Lišova. Muzeum bylo slavnostně otevřeno v roce 2014. Nalézá se v budově bývalé školy v Dolních Slověnicích. Sbírky muzea z větší části tvoří pozůstalost po jeho zakladateli – Josefu Turinském – který muzeum provozoval již v 70. letech 20. století v objektu středověké tvrze. Po jeho předčasné smrti byly sbírky přestěhovány do zrušené školy a uzavřeny. Až v roce 2013 se sbírek ujal Historický spolek Slověnice a za pomoci městského úřadu Lišov se podařilo opět sbírky zpřístupnit veřejnosti a navíc je také značně rozšířit. V sobotu bude poprvé zpřístupněna třetí výstavní místnost muzea s replikou četnické stanice z 30. let 20. století, kromě toho i nové exponáty, které se podařilo spolku získat. Otevřeno bude od 10:00 do 16:00.

Četnická stanice Lišov v letech 1939 – 1945

Po celou dobu okupace velel četnické stanici Lišov vrchní strážmistr František Zajíček. V jeho osobě získal lišovský obvod velmi ráznou a neohroženou osobnost jak bude uvedeno níže. Zatímco v roce 1937 je stanice v Lišově obsazena 3 četníky, již v roce 1940 v Lišově zajišťuje bezpečnostní službu 9 četníků a tři policejní strážníci (patrně obecní policie). Tento počet je dán především tím, že po záboru pohraničí v roce 1938 a odtržení Slovenska a Podkarpatské Rusi zůstalo mnoho personálu četnických stanic nezařazeno a byli umisťováni na vnitrozemské četnické stanice. Dne 15. března 1939 očekávali napjatě lišovští občané příjezd německých okupačních vojsk. Představitelé radnice během dne spálili veškeré dokumenty spojené s mobilizací. Až kolem 22. hodiny přijelo před radnici jedno vozidlo. Německý poddůstojník odebral strážníkům 2 revolvery (jeden se podařilo zachránit) a opět odjel. Záhy po okupaci zbytku republiky narostl hřebínek i lišovským fašistům a dne… Zobrazit více

Osudy vojáků, kteří 15.března 1939 obsadili České Budějovice

15. březen 1939 je jedním z nejsmutnějších momentů naší země, dnem kdy překročila německá vojska hranice mnichovskou dohodou zmrzačeného Československa a kdy tak vznikl Protektorát Čechy a Morava. Na fotografiích tohoto dne z Českých Budějovic vidíme první německé vojáky, kteří se ve městě objevili. Jednalo se o vojáky 130. pěšího pluku Wehrmachtu. Tento článek sleduje historii této jednotky od vzniku až po konec války.

1 130. pěší pluk obsadil Český Krumlov, který navštívil i A. Hitler.

Mužstvo 130.pěšího pluku tvořili Rakušané, pluk vznikl v roce 1938 přetransformováním rakouského 8. pluku alpských myslivců „císařovny Marie Terezie“ do německé branné moci. Pluk byl součástí 45. pěší divize, která sídlila k 1. dubnu 1938 v Linci. Divize měla být na podzim 1938 nasazena proti Československu v oblasti Šumavy, kde se také na německé straně hranice rozvinula. Zde je třeba říct, že němečtí vojáci rakouského původu nebyli ve většině… Zobrazit více

Zbytky války v Českých Budějovicích ? (bude doplňováno)

Dnes se podíváme na problematiku válečných Budějovic poněkud jiným pohledem (pozn. podobně bylo již na problematiku nahlíženo zde na webu v článku „Ukazatelé k civilním protileteckým krytům v Českých Budějovicích“ a „Nálet na České Budějovice 24. března 1945 ve vzpomínce pana Kubíčka„. První článek do této oblasti nepatří úplně, neboť nejde přímo o zbytky bojové činnosti. Částečně i v článku „Protektorátní České Budějovice„). Přístup „conflict archeology“ je zaměřen na zkoumání minulých lidských konfliktů. Blízkou odnoží je tzv. „battlefield archeology“. Tento pojem je však lehce zavádějící, neboť v tomto případě je metoda zaměřena spíše na detailní faktický průběh události, než místa konfliktu. Základní historická fakta o konfliktu sice mohou být známa dobře, ovšem tento náhled může přinést daleko podrobnější informace o jeho průběhu i o účastnících.

Pokusíme pojednávat o podobných zbytcích v našem městě – časem zde možná vznikne i malá databáze českobudějovických „battlefield… Zobrazit více

Poslední předválečný starosta Českých Budějovic

JUDr. Alois Neuman (1901-1977)

an-web

Alois Neuman se narodil dne 12. března 1901 ve Smidarech u Hradce Králové. Byl synem četnického strážmistra a dcery nájemce hostince „Na Radnici“. Měl celých šest sourozenců (dříve ovšem běžná praxe). Za necelý rok po jeho narození se rodiče odstěhovali do Divišova u Benešova a zde absolvoval čtyři třídy obecné školy. Ve věku deseti let byl přijat na reálné gymnázium v Novém Bydžově. Do kvarty bydlel u prarodičů ve Smidarech. Na vyšším gymnáziu bydlel v podnájmu u vdovy po profesoru zdejšího gymnázia paní Vavřínové v Hradčanské ulici čp. 52. Na gymnáziu patřil mezi chudé žáky, a proto musel dávat jiným „kondice“. Odmaturoval v roce 1919. Jeho politická činnost začala již rok před maturitou, kdy vstoupil do Československé strany národně socialistické, které zůstal věrný po celý život. Po maturitě se stal nejprve výpomocným učitelem v Psářích a začátkem února 1920 nastoupil v Brandýse nad… Zobrazit více

Srpen 1968 v Českých Budějovicích

Nemá smysl zde připomínat politické události v ČSSR v roce 1968, o čemž již bylo mnoho napsáno a my se tak můžeme zaměřit jen na události v Českých Budějovicích. Naše město mělo v roce 1968 76.000 obyvatel. V plném proudu byla panelová výstavba, v rámci které, byla dokončena sídliště na Lidické a na Pražském předměstí, kde zmizela stará venkovská zástavba. I jinde se ten rok bouralo – například v místě dnešní Polikliniky Jih. Pražské Jaro zasáhlo i na jih. Padla cenzura, budějovické noviny Jihočeská pravda tlumočily požadavek obyvatelstva, aby byly odstraněny rušičky zahraničních rozhlasů. Znovu byl obnoven Junák a Sokol, vznikly i další nekomunistické organizace. Budějovické ulice se začaly přejmenovávat – např. ze Švermovy ulice se stala ulice T.G. Masaryka. 2. března 1968 na městské konferenci KSČ v tajném (!) hlasování nebyla zvolena celá řada stávajících funkcionářů KSČ do městského výboru KSČ.… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist