Kateřina Hieke

Obnovená sakrální památka u Vlkova

Z Vlkova vedla v minulosti cesta, zvaná „Kostelní“ a její vyústění bylo u ševětínského sv. Mikuláše. Komunikace mezi oběma obcemi,  využívaná generacemi vlkovských obyvatel, byla později označena zelenou turistickou značkou. Nedaleko vstupu do obory z vlkovské strany, stával starý dub, na kterém byla umístěna dřevěná skřínka se svatým obrázkem. O umístění se údajně zasadil jeden ze synů z rodiny Smržů.  Z jakého důvodu byla skřínka sundána a kdy bohužel nevíme. Jisté je pouze to, že v srpnu roku 2017 byla skřínka opravena a vrácena do blízkosti původního místa, nyní však před vstupem do obory a nikoli na strom, ale na dřevěný trámek. Stalo se tak zásluhou paní Švejdové, pana Švejdy a pana Jirků. Zobrazit více

Vzpomínky na moje mládí a první světovou válku

 

Vážení čtenáři, předkládáme Vám vzpomínky pana Josefa Žižky z Bílé Třemošné, který se zde narodil v roce 1891. V březnu 1912 narukoval na vojnu s 18. regimentem do Bosny a Hercegoviny, kde i o dva roky později zažil svůj první křest ohněm. Autor ve svých pamětech vzpomíná nejen na válku na Balkáně, ale i na italské frontě, kde bojoval až do kapitulace rakouské armády. Svoji vojenskou činnnost uzavírá na Slovensku v roce 1919. Uveřejněný text začíná na str. 10, předchozí snímky nebylo dovoleno zveřejnit. Strojopis tohoto textu pochází z roku 1974 a vznikl v Pardubicích.

Zobrazit více

Akce K(ulak) v Českobudějovickém kraji

Akce K(ulak) byla součástí kolektivizačního procesu. Nejprve docházelo k vytipovávání vesnických boháčů a sběru dat. Následovaly domovní prohlídky, přehnaně vysoké dodávky, postupné zabavování moderní techniky (-traktorů,  vozů s gumovými koly, mlátiček, fukarů,….), peněžité tresty, vězení, konfiskaci majetku.  Během této akce došlo k vysídlení téměř  1629 rodinných celků. V Českobudějovickém kraji bylo do roku 1953 odsouzeno a přesídleno 148 rodin. Toto číslo však není konečné. K vysidlování a zabavování majetku docházelo i později. Zobrazit více

Osud rodiny Františka Jiříka z Horusic

Na statku č.p. 37 hospodařila již dlouhá léta za Rakousko- Uherska (a i před tím) rodina Jiříkova. Na počátku 20. století si ovšem prošla rodina nemalou krizí. Sedlák Josef Jiřík, který byl v této době již na odchodu do důchodu, plánoval předat svůj statek svému nejstaršímu synovi. Ten však brzy na to zemřel na tuberkulózu. Statek měl tedy připadnout druhorozenému synovi. Ten byl však vášnivý sportovec a jednou na podzim se silně nachladil při fotbalovém zápase. Z nachlazení se bohužel vyklubaly souchotě, kterým o pár měsíců později podlehl. Statek měl tedy připadnout třetímu synovi Františkovi Jiříkovi, narozenému 25. 9. 1909. Františkovi byl statek předán již v osmnácti letech (v roce 1928), což bylo na tu dobu velmi nezvyklé, ale vzhledem ke zdravotnímu stavu otce naprosto nezbytné, jelikož ten už nebyl schopen vykonávat tak těžkou práci. Mladý František byl ovšem navzdory svému mládí již velmi zběhlý v zemědělství a jeho věk… Zobrazit více

Osud sedláka Josefa Měšťana z Dobřejovic

 

Kolektivizační proces v obci Dobřejovice zachytil ve své bakalářské práci Vít Janeček, který nám dal souhlas s jejím zveřejněním.  V celém rozsahu ji najdete https://wstag.jcu.cz/portal/studium/prohlizeni.html. Zde je výňatek, který popisuje osud sedláka Josefa Měšťana, který byl označen za vesnického boháče, souzen pro nedodávky a sabotáž zásobování, několik let vězněn a jeho rodina byla vystěhována. Fotografie doplnila Kateřina Hieke. Zobrazit více

Vzpomínka na babičku Annu a její úspěch v chovu prasnic

Převážná většina žen ve vsi s láskou a obětavostí věnovala a troufám si říci že nadále věnuje, své celoživotní úsilí svým dětem, těžké práci v zemědělství i jinde a křesťanské víře. Toto vyprávění je o jedné z nich, prosté venkovské ženě, babičce Anně.

Dnes už nežijí ti, kteří ji poznali osobně a známe ji pouze z vyprávění. Přesto navždy zůstává v srdcích a myslích svých potomků. Čas od času si prohlédneme fotografie a představujeme si, jak to tehdy bylo. Po babičce nám toho mnoho nezůstalo. Rodný list, oddací list, jeden originální podpis na smlouvě trhové, dopis ministra, dvě fotografie a diplom. Zobrazit více

Kovářská tradice rodiny Zabilků

Kovářskou tradici rodiny Zabilků z Dobřejovic vystihuje článek novináře Jana Chmelíka, zveřejněný v tisku v roce 2005. Tímto děkujeme panu Ing. Sochovi za jeho zaslání a přepis.

Komu Pánbůh nenadělí, tomu kovář nenakove, ale Zabilkové byli machři.

„Kam chodíš do školy? Nebo se učíš? vyzvídal dobřejovický sedlák Kubeš. Zastavil si u Plzeňské zastávky mladého cyklistu, jestli nemá pumpičku. Potřeboval totiž dofouknout přední kolo. Kluk mu ji ochotně půjčil a mezitím co strejček vháněl vzduch do duše, dozvěděl se, že mládenec se učí u budějovického Dvořáka kovářem. „Sakra, to je škoda, že už nejsi hotovej, narovnal se pantáta. „Zrovna potřebujeme kováře. Ve vsi máme šedesát kobyl a nemá je kdo kovat“. „Třeba by si nechal říct táta“, kul železo patnáctiletý syn Václav I. „Taky je kovářem“.

A tak náhodné setkání přispělo k tomu, že Jan Zabilka, třetí v rodě „čertovského“ řemesla, se stal v Dobřejovicích obecním kovářem. Angažoval ho spolek šestnácti… Zobrazit více

Tipy na literaturu

Zajímá Vás regionální literatura?

Historie obcí:

A. Sassmann: Hrdějovice s Opatovicemi 1350-2000 : monografie obce k 650. výročí první písemné zmínky 

Místopis:

SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko: krajem dvou řek. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2010, 312, xvi s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-86829-54-8.

KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2008, 239 s., xvi s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-86829-40-1.

KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2008, 324 s., xvi s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-86829-41-8.

 

 

Besedy v Chotýčanech v roce 2016

Již několikátým rokem probíhají v obci Chotýčany besedy nad kronikou v místní knihovně pod vedením pana kronikáře V. Tomse, který vždy posluchače seznámí s nejnovějšími událostmi v obci a pak se věnuje tématu či předá slovo svému hostu. Na co se můžeme těšit v tomto roce?

Zobrazit více

Pomníky padlých-Žabovřesky, Jaronice, Čejkovice

Žabovřesky

-pomník vybudován družstvem Č. Budějovice

GPS:49°0’8.714″N, 14°20’5.398″E-pouze orientační

 

 

dscn6732

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH VOJÍNŮ VE SVĚTOVÉ VÁLCE

1914-1918

padlí: BÁRTA PROKOP, BRABEC MATĚJ, ČÍHAL TOMÁŠ, DVOŘÁK FRANT., DVOŘÁK FRANT., DVOŘÁK JOSEF, DRÁB JAKUB, DIVIŠ FRANT., JON MATĚJ, JAUKER FRANT., KOREŠ ANTONÍN, KOREŠ JAN, KUBÍK JAN, VANĚČEK VAVŘ., VANĚČEK JAN

 

dscn6735

OBĚTI NACISMU 1939 – 1945

Ing. DRÁB FRANTIŠEK 1911-1942, SOUKUP BOHUSLAV 1923-1945

HOUDEK TOMÁŠ 1877-1944, SÝKORA VÁCLAV 1888-1943

KOREŠ KAREL 1919-1945, VALD VÁCLAV 1916-1945

 

Jaronice

-pomník postaven v roce 1921-více v kronice obce-snímek 46-47

GPS:48°59’54.866″N, 14°21’16.038″E-pouze orientační

dscn6740

 

 

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH VOJÍNŮ VE SVĚTOVÉ VÁLCE

1914-1918

padlí: DRÁB JAN,  FEREBAUER FR., FEREBAUER JAK., FEREBAUER VÁCL.,

HOUŠKA VÍT, LIMPOUCH JAN, PEŠEK JOSEF, PEŠEK TOMEŠ, VEBER FR.

dscn6744

V kruté době jste v boj odcházeli,

že v něm zhynete jste nevěděli.

Moc tyranů Vás tam hnala,

že tím poškozena bude nevěděla!

 

Čejkovice… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist