Nezařazené

Pomníček na slavnostní výkop 19.11.1866

Nedaleko hlubockého nádraží je možné spatřit prostý hranol z liberecké růžové žuly se zlatým písmem. Tento pomníček byl původně umístěn u hráze Bezdrevského rybníka a připomínal první slavnostní výkop Jana Adolfa ze Schwarzenbergu na stavbě železniční trati Plzeň – České Budějovice dne 19. 11. 1866. Na původním místě, byl pomníček nalezen převrácený a zásluhou tehdejšího zaměstnance drah, byl postaven a přesunut na své současné místo, kde byl znovu odhalen dne 19. 11. 1996. Zobrazit více

Básníkův polštář (Ševětínská pohádka)

Narodila se fontána. Vlastně polštář. Jmenuje se „Polštář Šimona Lomnického“, a tvar polštáře opravdu má! A tak Šimon Lomnický z Budče, nekvalitní autor pochybné morálky, takto posmrtně něco udělal pro svůj Ševětín, kde za časů císaře Rudolfa II. po třicet let čepoval pivo. Tento šenkýř nebyl opravdovým básníkem, byl pouze veršotepcem. A oblíbeným společníkem, žijícím dokladem přísloví „kam vitr, tam plášt’“ a člověkem velmi, velmi shánčlivým! Zdá se, jakoby tou krásou tvarů fontány byl zavlečen do městyse Ševětína virus. Ševětín je infikován virem krásy, ze kterého už se bohdá nikdy nevyléčí. „Hezké to je,“ reagoval jsem po tiché otázce ševětínské kostelní věže ‚jak se mi to ted‘ v Ševětíně líbí‘. „Rád se sem budu vracet,“ dodal jsem po chvíli. „Š… š… š…,“ zpívá fontána serenádu pro paní Hajskou, starostku městyse. Městys má starostku, protože alespoň někdo se prostě starat musí. A paní starostka dokonce osobně uklízí náměstí… Pan Hořejší, potomek… Zobrazit více

Obnovená sakrální památka u Vlkova

Z Vlkova vedla v minulosti cesta, zvaná „Kostelní“ a její vyústění bylo u ševětínského sv. Mikuláše. Komunikace mezi oběma obcemi,  využívaná generacemi vlkovských obyvatel, byla později označena zelenou turistickou značkou. Nedaleko vstupu do obory z vlkovské strany, stával starý dub, na kterém byla umístěna dřevěná skřínka se svatým obrázkem. O umístění se údajně zasadil jeden ze synů z rodiny Smržů.  Z jakého důvodu byla skřínka sundána a kdy bohužel nevíme. Jisté je pouze to, že v srpnu roku 2017 byla skřínka opravena a vrácena do blízkosti původního místa, nyní však před vstupem do obory a nikoli na strom, ale na dřevěný trámek. Stalo se tak zásluhou paní Švejdové, pana Švejdy a pana Jirků. Zobrazit více

Otevření Národopisného muzea v Dolních Slověnicích 30.7.2017

V neděli 30. července bude v čase od 14 do 18 hodin opět otevřeno Národopisné muzeum v Dolních Slověnicích u Lišova. Tentokrát u příležitosti tradiční pouti sv. Anny. Muzeum provozuje místní historický spolek a nalézá se v prvním patře bývalé školy. Expozici tvoří čtyři sály věnované nejstarší historii obce od pravěku po 20. století, připomínky starých řemesel a zemědělství v 19. století. Parkovat je možné v ulici u kostela.

https://www.facebook.com/slomuz/?fref=ts

Odbojář Josef Dvořák

Českobudějovicko má řadu neprávem zapomenutých hrdinů, kteří se statečně zapojili do boje proti nacistickým okupantům, za což často skončili v koncentračních táborech nebo na popravišti. Jedním z nich byl policista Josef Dvořák. Jeho případ dobře ukazuje složité fungování domácího odboje a působení gestapáckých konfidentů. Narodil se 2. března 1888 v Drahotěšicích a na začátku německé okupace byl příslušníkem uniformované policie u policejního ředitelství v Českých Budějovicích. Tehdy se svou rodinou žil v Tylově ulici čp. 579. Již krátce po příchodu okupantů se zapojil do odboje. Pomáhal rozšiřovat ilegální časopis V boj!, na policejním úřadě získával zpravodajské informace, které byly předávány prostřednictvím dalších skupin do Prahy a na své zahradě, kterou měl pronajatou blízko městského hřbitova u sv. Otýlie, ukrýval množství zbraní. Shodou okolností jen několik desítek metrů odtud ukrýval ilegální zbraně také komunistický odbojář a kamenosochař Jaroslav Benda. Protože Josef Dvořák v demokratickém… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist