Různé

Památky v okolí obce Vitín II.

Památky v naší krajině II

Některé míjíme v každodenním spěchu, jiné jsou cíli našich cest. Památná místa v naší krajině, kam rádi zavítáme, nás totiž vždycky osloví. Vydejme se třeba v nedělním odpoledni asfaltkou, sladce toulavou, směrem na Poněšice. V polích za vesnicí na horizontu dávného rozcestí tří cest nás k zastavení vítá tradiční železný kříž. Na kamenném podstavci mezi čtyřmi stárnoucími lipami, z nichž jedna chybí, shlíží tu ukřižovaný více než 100 let. Ne proto, že by se zde odehrál nějaký příběh, stojí tu, aby nám tady z míst, kterými směřují lidé, připomínal svoje poslání. Je dotud daleko vidět, a pokud zamíříme dál, obloukem cesty kolem remízku „Taškáry“ a podél „Hintopejru“ malebnou krajinou vstoupíme do obecních lesů. Můžeme navštívit studánku Na dobré vodě. V dávných dobách se tu propadli zlá kněžna a její milý král, když uprostřed letní bouře z… Zobrazit více

Heraldik Jiří Louda

Jiří Louda se narodil 3. října 1920 do rodiny profesora kreslení v Kutné Hoře, kde v roce 1938 maturoval. Chtěl studovat ČVUT v Praze, ale to mu již nebylo umožněno, protože dostal povolávací rozkaz v rámci mobilizace. O rok později byl z armády propuštěn a odešel do Británie, kde byl přidělen k parašutistům, ale při výcviku se zranil a byl přeřazen k radistům. V této době se seznámil se základy britské heraldiky.

Po válce se opět vrátil do Československa, kde v roce 1946 získal Československý válečný kříž za zásluhy. Tehdy se setkal s Karlem VI. Schwarzenbergem, díky němuž se seznámil i se základy české heraldiky.

Z armády byl definitivně propuštěn v hodnosti kapitána. Po roce 1948 sice nebyl degradován, ale bez soudu uvězněn na Mírově. Po svém propuštění roku 1950 pracoval na lesním úřadě a posléze od roku 1953 do roku 1976 ve Vědecké knihovně v Olomouci. Od druhé poloviny… Zobrazit více

Vápenka u obce Drahotěšice

Tento příspěvek pojednává o schwarzenbergské vápence nedaleko obce Drahotěšice. Dříve než se podíváme na tuto vápenku si povíme, co to je vápno, jak se získávalo a jaké procesy člověk musel uskutečnit, než získal potřebnou surovinu.

Vápno se ve středověku pálilo v polních pecích, které jsou známy pod termínem milíře. Ještě před samotným pálením se musel vápenec vhodným způsobem připravit, říkalo se tomu, že se tzv. tluče pec. Vápenec se železnými nástroji odlamoval do menších a plochých fragmentů, poté se pec začala rovnat. Pro tuto činnost bylo zapotřebí minimálně 2 lidí. Jeden nabíral vápencovou surovinu do ošatky a druhý stál v peci. Vápence byly pokládány takovým způsobem, že nakonec vytvořily jakousi klenbu. Kopuli uzavřeli většími kusy vápence (tzv. hroudí). V peci se obvykle topilo 12 až 16 hodin, vše ale podmiňovala jakost dřeva a roční období. Popel z pece se opatrně vyhrabával, pokud by tak učiněno nebylo, mohlo by se vápno… Zobrazit více

Ohrožené kamenné památky v regionu severní Českobudějovicko

Mezi nejvíce ohrožené památky patří kamenné hraniční kameny. Jejich zpracování a vcelku snadná přenositelnost z nich činí oblíbený skalkový artikl. Je smutné, že tento krajinotvorný prvek z naší krajiny mizí. Historická hodnota těchto artefaktů je nesmírná, pokud si uvědomíme, že mnohé dodnes zachované hraničníky pocházejí ze 17. století. V našem mikroregionu můžeme spojovat jejich vznik se šlechtickým rodem Schwarzenbergerů, kteří si tímto způsobem vytyčovali svojí pozemkovou hranici. Jiné a starší se buď nezachovaly a nebo byli již přeneseny na jiná místa. Několik příkladů, kat. Ševětína v 90. letech tři schwarzenberské hraničníky přeneseny na soukromou zahradu, kat. Vitína, tři odcizené hraničníky z lesních křižovatek  U mrchoviště a Velkého kamene, Drahotěšice v nedávné době několik hraničníků přeneseno na soukromé zahrady, kat. Radonic, v lese odcizené hraničníky, opět na soukromé zahradě…. Každý z těchto lidí ať si sáhne do svého svědomí….Pro ilustraci bez uvedení přesného místa uvedeme základní typy se kterými se… Zobrazit více

Vojenský hřbitov v Českých Budějovicích

27.9.2010 byl magistrátu města České Budějovice odeslán tento dopis:

Žádost o zřízení pietního označení vojenského hřbitova v Českých Budějovicích v ulici Plavská

Dobrý den. Tímto dopisem bych rád Magistrát města České Budějovice upozornil na existenci vojenského pohřebiště posádkového města České Budějovice, jehož plocha v současné době slouží jako park a není nijak pietně označena, což je jednak v rozporu se zákonem č.122/2004 Sb. o válečných hrobech a pietních místech a zároveň tato skutečnost budí dojem nezájmu města o svojí historii, neúcty k ostatkům zemřelých vojáků a nezájmu o turistickou zajímavost.

Vojenský hřbitov rozkládající se na dnešních parcelách č.3925/1, č.3925/2 a č.3925/3 v katastrálním území České Budějovice 7 622486 o celkové výměře 1345m2, byl založen městskou radou za souhlasu vojenské správy roku 1797. Zničen byl v roce 1957 při výstavbě sousedních kasáren tehdejší Pohraniční stráže. Tehdy byla ze tří stran odstraněna obvodová… Zobrazit více

Hmotné pozůstatky po Dráze císaře Františka Josefa I. u Chotýčan

příspěvek popisuje zajímavou rekonstrukci okolí tratě  od V.Tomse

Na podzim, v říjnu roku 1871, proběhla po celé zamýšlené trase budoucí železnice teprv politická pochůzka. Na nové trati měly být zřízeny pouze dvě stanice – Zámostí, Ševětín a dvě zastávky –Chotýčany (Schmiedgraben) a Dynín. Postaveno mělo být 22 přízemních strážních domků, v každé zastávce jeden dvojitý a v obou stanicích mimo strážních domků ještě návěstní stanoviště. Stanice měly být propojeny Morseovo elektrickým telegrafem a jednotlivé strážní domky a stanoviště zvonkovými návěstmi. Při stavbě trati se předpokládalo zhotovit 40 náspů s výškou od 1 do 14 sáhů v délce 5 700 sáhů, vyhloubit 34 zářezů s hloubkou od 1 do 11 sáhů v délce 4 900 sáhů a provést terénní vyrovnání v délce 9 193 sáhů. Zobrazit více

Válečné hroby příslušníků německé branné moci

Druhá světová válka po sobě zanechala milióny mrtvých – vojáků i civilistů. Na vojáky doma čekaly jejich rodiny a mnohé z nich se nikdy nedověděly o osudu svého otce či syna. Proto již po první světové válce vznikaly v řadách států vzešlých jak z vítězné, tak z poražené strany, organizace pátrající po nezvěstných a padlých vojácích. Zatímco bojiště první světové války se českým zemím vyhnulo, jinak tomu bylo u té druhé, která i u nás zanechala velké množství mrtvých různých národností.

Po roce 1945 se dostala ČSR do sovětské sféry vlivu a od roku 1948 zcela do rukou komunistů. To se projevilo i ve výše zmíněných aktivitách ohledně válečných hrobů. Zatímco české a spojenecké (především sovětské) válečné oběti byly cíleně vyhledávány a pietně pohřbívány ihned po válce, jinak tomu bylo u německých obětí, kterých druhá světová válka a události těsně po ní, zanechala na našem území nejvíce.… Zobrazit více

Pomníček železničního neštěstí u Chotýčan v roce 1986

 Při stavbě druhé koleje v úseku Chotýčany – Ševětín se podoba a okolí stávající tratě změnilo. Jednou z novinek, kterou pocítilo místní obyvatelstvo, bylo odstranění kamenného mostu „U Součků“, provedené odstřelem 1.11.1986. Tento most spojoval okolí hájovny „U Kostky“ a traťový domek na druhé straně( Chotýčany – Dobřejovice). Se stavbou souvisel i vznik příjezdové panelové cesty, která je dodnes vidět. Pod traťovým domkem na konci panelové cesty, na místě zvaném „U Vejvodů přejezdu“ se dne 8.7.1986 stala nehoda. Zde byli vlakem usmrceni tři zaměstnanci Železničního stavitelství Brno. Tito muži byli zrovna v nákladním automobilu a nestačili s ním odjet z přejezdu před blížícím rychlíkem. Místní tvrdí,že rychlík měl být spojem České Budějovice – Brno. Nad místem neštěstí byl postaven kamenný pomník s černou deskou a následujícím textem:

 

Na tomto místě tragicky zahynuli

8.7.1986 při plnění pracovních úkolů

pracovníci železničního stavitelství Brno

soudruzi(přeškrtáno)

Jaroslav Dočkalík

Libor Gavlas… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist