Různé

Hmotné pozůstatky po Dráze císaře Františka Josefa I. u Chotýčan

příspěvek popisuje zajímavou rekonstrukci okolí tratě  od V.Tomse

Na podzim, v říjnu roku 1871, proběhla po celé zamýšlené trase budoucí železnice teprv politická pochůzka. Na nové trati měly být zřízeny pouze dvě stanice – Zámostí, Ševětín a dvě zastávky –Chotýčany (Schmiedgraben) a Dynín. Postaveno mělo být 22 přízemních strážních domků, v každé zastávce jeden dvojitý a v obou stanicích mimo strážních domků ještě návěstní stanoviště. Stanice měly být propojeny Morseovo elektrickým telegrafem a jednotlivé strážní domky a stanoviště zvonkovými návěstmi. Při stavbě trati se předpokládalo zhotovit 40 náspů s výškou od 1 do 14 sáhů v délce 5 700 sáhů, vyhloubit 34 zářezů s hloubkou od 1 do 11 sáhů v délce 4 900 sáhů a provést terénní vyrovnání v délce 9 193 sáhů. Zobrazit více

Válečné hroby příslušníků německé branné moci

Druhá světová válka po sobě zanechala milióny mrtvých – vojáků i civilistů. Na vojáky doma čekaly jejich rodiny a mnohé z nich se nikdy nedověděly o osudu svého otce či syna. Proto již po první světové válce vznikaly v řadách států vzešlých jak z vítězné, tak z poražené strany, organizace pátrající po nezvěstných a padlých vojácích. Zatímco bojiště první světové války se českým zemím vyhnulo, jinak tomu bylo u té druhé, která i u nás zanechala velké množství mrtvých různých národností.

Po roce 1945 se dostala ČSR do sovětské sféry vlivu a od roku 1948 zcela do rukou komunistů. To se projevilo i ve výše zmíněných aktivitách ohledně válečných hrobů. Zatímco české a spojenecké (především sovětské) válečné oběti byly cíleně vyhledávány a pietně pohřbívány ihned po válce, jinak tomu bylo u německých obětí, kterých druhá světová válka a události těsně po ní, zanechala na našem území nejvíce.… Zobrazit více

Pomníček železničního neštěstí u Chotýčan v roce 1986

 Při stavbě druhé koleje v úseku Chotýčany – Ševětín se podoba a okolí stávající tratě změnilo. Jednou z novinek, kterou pocítilo místní obyvatelstvo, bylo odstranění kamenného mostu „U Součků“, provedené odstřelem 1.11.1986. Tento most spojoval okolí hájovny „U Kostky“ a traťový domek na druhé straně( Chotýčany – Dobřejovice). Se stavbou souvisel i vznik příjezdové panelové cesty, která je dodnes vidět. Pod traťovým domkem na konci panelové cesty, na místě zvaném „U Vejvodů přejezdu“ se dne 8.7.1986 stala nehoda. Zde byli vlakem usmrceni tři zaměstnanci Železničního stavitelství Brno. Tito muži byli zrovna v nákladním automobilu a nestačili s ním odjet z přejezdu před blížícím rychlíkem. Místní tvrdí,že rychlík měl být spojem České Budějovice – Brno. Nad místem neštěstí byl postaven kamenný pomník s černou deskou a následujícím textem:

 

Na tomto místě tragicky zahynuli

8.7.1986 při plnění pracovních úkolů

pracovníci železničního stavitelství Brno

soudruzi(přeškrtáno)

Jaroslav Dočkalík

Libor Gavlas… Zobrazit více

Pomníčky lesních neštěstí v regionu severního Českobudějovicka

V minulých staletích byl lidský životní styl zcela odlišný než dnes. Práce v lese přinášela mnohým rodinám jedinné živobytí a též jedinný příjem. Smrt či zranění živitele, mohlo mít pro rodinu tragické následky. Není proto divu, že v případě úmrtí při lesních pracech, na takových místech vznikaly i pamětní kříže. Tento příspěvek, by měl upozornit na takové kříže v našem regionu a splnit jejich účel, odvrácení zapomění, této památky zemřelých. Většina křížů dodnes zachovaných, se nachází jen výjimečně v blízkosti cest či silnic, mnohé jsou ukryté před očima okolního světa v bažinách, hlubokých roklích či v zaniklých úvozech.

První a nejstarší pomníček stojí nedaleko osady Chyňava, přímo nad rychlostní komunikací Praha- České Budějovice.

Pomník Matěje Kantora

Na kamenném pomníku je umístěná mramorová destička s následujícím textem:

Zde podlehl tragické smrti náš milovaný otec Matěj Kantor z Červeného Újezdce při kácení dříví 1.března 1914.“

GPS: 49°2’51.099″N, 14°30’57.956″E

Pomník Vojtěcha Lence… Zobrazit více

Myslivecký kříž u Ševětína.

Mezi ševětínským zemědělským družstvem a samotou Hrobárna je několik polních celků, které narušuje jediný lesík (kóta 460 m.n.m.). Jedná se o malý zalesněný kamenitý kopeček s patrnými lomečky na kámen, kterému kromě několika vzrostlých stromů vévodí posed. Při bližší prohlídce místa zjistíme, že několik metrů od kraje lesa nedaleko nového posedu, stojí velká borovice, na níž jsou zbytky dalšího, daleko staršího posedu a pod ním se krčí malý, ale upravený křížek. Tento kříž, bez jakéhokoliv nápisu připomíná tehdejšího myslivce.

Přístup ke kříži je špatný, v létě je možný od silnice Ševětín – Mazelov a odtud přímo k lesíku, nebo po loukách od zemědělského družstva Ševětín. K místu nevede žádná regulérní cesta.

 

Mapový podklad: www. Mapy. cz, červeně vyznačen lesík “ Na Čapků“.

GPS :49°5’47.595″N 14°35’26.510″E

bez-nazvu

krizek-p.-vlacha

 

 

 

Vybraná neštěstí související se železnicí u Chotýčan

Na trati v okolí Chotýčan se udála v letech 1913-1934 mnohá neštěstí a nehody, mezi které velmi často patřily požáry samotných vlaků od jisker. Naštěstí tyto požáry byly většinou velmi rychle uhašeny a nedocházelo k větší škodě. Proto tato neštěstí vynechám a budu se raději věnovat jiným, méně obvyklým.

Dne 11. května 1913 při křižování nákladního vlaku s osobním – službu konající výpravčí-staniční mistr Vyhnálek Frant. byl tímto zachycen a usmrcen, zapomenuv, že vlak jede po nepravidelné koleji č. 2.

Dne 5. února 1914 hrály si děti staničního mistra V. Penka v bytě se zbytky svíček z vánočního stromku. Od hořící svíčky vzňaly se na 2letém synku Venoušovi šaty a než druhé 5ti leté dítě přivolalo pomoc, jíž se mu hned dostalo-za 5 hodin zemřel.

Dne 6. dubna 1916 byl zraněn výpomocný výměnář Jan Břečka v obličeji kamenem vyhozeným dělníkem Janem Pávkem z vlaku č. 417 při jízdě. Kámen vložil… Zobrazit více

Dětské hry

Mnohé hry se úplně zapomněly nebo neodpovídají duchu dnešní mládeže. My se budeme zabývat právě těmi už dnes zapomenutými, které bychom marně hledali u dnešních dětí na venkově.

Hra o fazole
Byla všeobecná jako první jarní hra, kterou dnes už taky zapomenuté cvrnkací kuličky, na něž neměly dříve děti peníze. Za 1 – 2 koruny se koupily u kupce pestré fazole, na které se ušil pytlík na zdrhování… A bylo vybavení do hry.
Opatkem dřeváku nebo botky se vyhloubil důlek, do něhož se z určené vzdálenosti snažili hráči ve stanoveném pořadí házet ujednaný počet fazolí. Kdo hodil aspoň jednu do jamky nebo co nejblíže vyznačenému středu, ťukal první prstem rozkřiknuté fazole do jamky. Naťukané fazole si z jamky vybral, to byla jeho výhra. Pak následovalo ťukání ostatních hráčů v pořadí, jak kdo byl blízko od jamky. Bylo důležité určit pořadí než se začalo ťukat, aby nebyly neshody.… Zobrazit více

Ověřování autentičnosti ostatků českých svatých

1.    Ověření autentičnosti pozůstatků
Ověření autentičnosti je prvním a základním požadavkem. V optimálním případě, kdy je dostatek zpráv o zkoumané osobnosti, kdy je znám datum narození a úmrtí, kdy jsou k dispozici dokonce zprávy o zdravotním stavu, příčině smrti a eventuelně o manipulaci s jejím tělem po smrti, tak v takovém to případě je pro důkaz autentičnosti zkoumaných kosterních pozůstatků dost opěrných bodů. S těmito případy se můžeme setkat hlavně ve vrcholném středověku i později. Bohužel v raně středověkých, popř. ještě starších dobách řada potřebných informací chybí. Proto musí nastoupit interdisciplinárně (mezioborový) vedený průzkum a spolupráce z hlediska archeologicko–historického, uměnovědného a antropologicko-medicínského oboru.
Archeologický průzkum nás informuje o původnosti pohřbu nebo o druhotném, případně vícenásobném přenesení pozůstatků. Archeologie může pomoci k datování hrobu díky zkoumání inventáře hrobu a jeho uspořádání. Rovněž i umělecko–historický výzkum objevených předmětů, textilií apod. nebo… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist