Výpovědi pamětníků

Deník PhDr. Miroslava Dědiče VII. část

Tato část se týká letních prázdnin roku 1947, které pro pana Dědiče znamenaly rozchod s jeho dívkou Marií. V této době se k nám také dostávají první zprávy o tzv. Banderovcích, o čemž se ve svých zápisech také zmiňuje. O Banderovcích se zmiňuje i článek a hraný dokument na těchto stránkách.1

8. července – 25. září 1947

Pozn.1  Článek o Banderovcích v Olešníku viz. http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/11/banderovci-v-olesniku/

Hraný dokument o banderovcích naleznete též na našich stránkách na následujících odkazech:

http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/11/banderovci-v-olesniku-hrany-dokument/

http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/11/banderovci-v-olesniku-hrany-dokument-ii-dil/

 

Deník PhDr. Miroslava Dědiče V. část

Tato část deníku začíná vpředvečer Štědrého dne roku 1946, kdy teprve 20tiletý Miroslav Dědič musel místo schůzky s dívkou odvést s otcem vypůjčené necky na porážku vepře, která byla provedena načerno, a končí 25. února 1947, kdy měl na starosti rozdílení přídělových lístků, což nedopadlo bez problémů, protože si nepoznamenával, kdo mu vrátil lístky na maso kvůli domácí porážce, takže ve výsledku mu 25 lístků přebývalo.

23. prosinec 1945 – 25. únor 1947

Deník PhDr. Miroslava Dědiče IV. část

Tato čtvrtá část deníkových záznamů pana Dědiče začíná 16. prosince 1945 a končí 22. prosince 1946. Ačkoli je to časový úsek oproti předchozí části podstatně kratší, na stránkách deníku zabral podstatně více stránek z toho důvodu, že kromě událostí v životě pana Dědiče obsahuje také jeho myšlenky a pocity z blížícího se konce roku 1945 a začátku roku nového, ze stavu tehdejší společnosti i z jeho samého.

16. prosinec 1945 – 22. prosinec 1946

Deník PhDr. Miroslava Dědiče III. část

Třetí část deníkových záznamů pana Dědiče začíná 12. listopadu 1942 velice aktuálním tématem i pro dnešek a tím je začínající zima. Končí pak 22. říjnem 1944, kdy byl svědkem vlaku plného uprchlíků, hlavně starých lidí a dětí. Odkud tento vlak jel, bohužel již autor nezmiňuje. Naopak se k tomuto dni zmiňuje, že musel odevzdat železniční průkazku, protože je již výdělečně činný.  Závěr zápisků k tomuto dni patří cestovateli Domínovi, který zkoumal Cheopsovu pyramidu a byl příbuzným jeho známého Domína z dráhy. Zápisky k tomuto období jsou psány ne nelinkovaný sešit, proto jsou stránky hustěji popsány a je jich tudíž méně.

listopad-42—rijen-44

Deník PhDr. Miroslava Dědiče II. část

Druhá část deníku pana Dědiče začíná 28. října 1941 a končí 24. února 1942. Hned na začátku autor deníku vysvětluje, proč právě začíná psát deník 28. října, kdy vzniklo Československo. 24. února 1942 padl Charkov a v českobudějovické nemocnici bylo umístěno na 300 zmrzlých německých vojáků a školáci si užívají prodloužené vánoční prázdniny.

rijen-1941—unor-1942

Deník PhDr. Miroslava Dědiče I. část

Vzhledem k obsáhlosti a vyjímečnosti materiálu zpřístupňujeme tento deník v jednotlivých souborech, jak nám je zaslal jeden z našich čtenářů.

PhDr. Miroslav Dědič se narodil 30. srpna 1925 ve Čtyřech Dvorech v Českých Budějovicích. Celý svůj život zasvětil především práci s romskými dětmi a dětmi národnostních menšin. Po válce to byly především děti slovenských rodin, které přicházeli do vylidněného pohraničí, ale i děti německé. Jeho stěžejní publikace „Než roztály ledy“ ukazuje, jak jeden rok práce s německými dětmi mohl pozitivně ovlivnit znovuutváření vztahů českého a německého obyvatelstva po válce.

Zde tedy uvádíme první část deníkových zápisků počínaje 15. březnem 1939 a konče 11. dubnem 1940, kdy obdržel občanský průkaz.

15. březen 1939 – 11. duben 1940

Vzpomínky pamětníků na konec války v okolí obce Slabčice

Vážení čtenáři našich stránek, v tomto příspěvku vám představujeme několik výpovědí ze Slabčicka v okrese Písek. Pokud se Vám některé výpovědi budou zdát stejné, či podobné, záměrně jsme je sem takto umístili, abyste si mohli přečíst ke stejné události několik úhlů pohledu. Jména pamětníků byla zkrácena a jejich přesná adresa je záměrně neuvedena.

Nemějice

V březnu 2014 vypráví pan K. Jaroslav, nar. 1934, bytem Nemějice. okr. Písek

Na konci války do vsi přijelo německé auto s vozíkem, na kterém byla spousta potravin, jako cukr, mouka apod. Přijeli před hasičárnu a z auta vystoupil esesák s panděrem a začal křičet, že chce benzín. Otevřela se jim hasičárna, ale benzín si už nenačerpali, jelikož se k nim donesla zpráva, že se blíží Rusové. Nasedli do auta a jeli směrem na Chlumek. Cestou pod lesem odpojili vozík, převrátili ho a shodili do potoka. Pak se tam chodilo ze vsi pro ty zbytky potravin.… Zobrazit více

Vzpomínky J. Caletky z Velechvína na rok 1938

Vzpomínky pana Caletky byly zaznamenány v roce 1993 ve zpravodaji Rozhledy Libniče a Jelma č.12.

Rok 1938…

Toho roku vrcholila politická i zločinecká aktivita henleinovců. Vyhlášení karlovarských požadavků, přepadání četnických stanic, pošt, škol a vraždění jejich českých příslušníků bylo stále častější. Není proto divu, že za této situace se stupňovalo napětí a nervozita českých občanů. Také já, věren tradici svého otce – ruského legionáře a výborného učitele dějepisu, jsem těžce nesl rozpínavost a násilnosti henleinovců. A je třeba si uvědomit, že ti tvořili 92% našich německých spoluobčanů. Napětí u mne vyvrcholilo 23. září. Abych se zbavil nejistoty, co se děje na hranicích, rozhodl jsem se toho dne, že se tam podívám. A tak jsem se na své motorce rozjel z Velechvína přes Lišov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Novou Bystřici dál k hranicím. Přijížděl jsem tam už potmě a zastavilo mě mávající výstražné červené světlo. Bylo to stanoviště našich vojáků, a… Zobrazit více

Vzpomínky J. Caletky z Velechvína na rok 1938

Vzpomínky pana Caletky byly zaznamenány v roce 1993 ve zpravodaji Rozhledy Libniče a Jelma č.12.

Rok 1938…

Toho roku vrcholila politická i zločinecká aktivita henleinovců. Vyhlášení karlovarských požadavků, přepadání četnických stanic, pošt, škol a vraždění jejich českých příslušníků bylo stále častější. Není proto divu, že za této situace se stupňovalo napětí a nervozita českých občanů. Také já, věren tradici svého otce – ruského legionáře a výborného učitele dějepisu, jsem těžce nesl rozpínavost a násilnosti henleinovců. A je třeba si uvědomit, že ti tvořili 92% našich německých spoluobčanů. Napětí u mne vyvrcholilo 23. září. Abych se zbavil nejistoty, co se děje na hranicích, rozhodl jsem se toho dne, že se tam podívám. A tak jsem se na své motorce rozjel z Velechvína přes Lišov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Novou Bystřici dál k hranicím. Přijížděl jsem tam už potmě a zastavilo mě mávající výstražné červené světlo. Bylo to stanoviště našich vojáků, a… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist