Vltavské mlýny mezi Budějovicemi a Týnem

1) Suchomel

Mlýn stojící na pravém břehu Vltavy na dnes zrušeném původním toku řeky. Původní název mlýna byl Bělohorský mlýn. Jméno vzniklo zkomolením názvu vsi Hůry (villa Huor), odkud přitékal potok, při němž mlýn stál. Po roce 1686 dostal jméno Suchomel podle nového majitele. Mlýn zůstal v soukromém majetku, i když všechny ostatní mlýny kolem Budějovic byly od poloviny 18. století v majetku města České Budějovice. To je pronajímalo a v roce 1761-76 prodalo formou dědičného nájmu za 500-1000 zlatých posledním držitelům.

Suchomel v současné době

2) České Vrbné

Mlýn stál na levém břehu řeky, později sloužil jako elektrárna. V místě jeho původního jezu je dnešní moderní jez s propustí.

Vrbenský jez na dobové vodácké mapě

3) Bavorovice

V urbáři z roku 1490 je zaznamenán „pustý mlýn při řece“.

Na mapě z roku 1764 je vidět později zaniklé rameno řeky na kterém stál mlýn. Dole vidět vrbenský mlýn s jezem.

4) Hluboká

Pod hradem existoval „Ungnádův mlýn“ postavený v 16. století Ondřejem Ungnádem ze Suneku. Archeologicky byly objeveny jeho základy.

5) Mlýn Šalounů v Purkarci

Tento mlýn měl jedno vodní kolo a byl vybaven čtyřmi páry válců pro mletí pšenice i žita současně a vším potřebným zařízením. Činnost mlýna skončila po roce 1950, zařízení bylo rozebráno a objekt pak sloužil jako sklad JZD. Celý mlýn byl nakonec zlikvidován při stavbě Hněvkovické přehrady.

Purkarecký mlýn ve 30. letech 20. stol.

6) Buzkův mlýn

Mlýn zvaný Buzkův byl na Vltavě u vsi Jeznice (mezi Jaroslavicemi a Purkarcem). Neznáme přesnou dobu jeho vzniku, ale v roce 1377 udělil „mladý král Václav Kundovi, kuchaři svému, lán dědiny v Purkarci, lán v Jeznici a mlýniště pod touž vsí (Buzkov), aby za to hájil lesy v Purkarci“. Tento list potvrdil vedle jiných svobod císař Ferdinand III. dne 13. února 1648 Kašparovi Kropáčkovi, jinak Buzkovi, „svobodníku na mlýně pode vsí Purkarcem“. Z této doby pravděpodobně pochází název mlýna.

Mlýn a pila u něj i zemědělská usedlost připomínaly spíše zemanské sídlo. Mlýn a pilu poháněla dvě kola na spodní vodu, k mletí obilí sloužila loupačka, kámen a čtyři válcové stolice s příslušenstvím.

Buzkův mlýn byl zlikvidován v roce 1989 při stavbě Hněvkovické přehrady pro jadernou elektrárnu Temelín. Posledním hospodářem tu byl mlynář Nedbal.

mlýn před zánikem

7) Mlýn v Jaroslavicích

Stával tu menší mlýn poháněný již turbínou, pilu u něj však ještě pohánělo vodní kolo na spodní vodu. Podle záznamů šlo o největší pilu v okolí. Činnost mlýna byla zastavena po roce 1951 a objekt byl zcela zlikvidován při stavbě Hněvkovické přehrady.

Jaroslavice s mlýnem a jezem na leteckém snímku z roku 1951

8) Mlýn Královec

Tento mlýn čp.10 stojí ve vsi Hněvkovice, později se mu říkalo též Fiedlerův. Byl původně součástí panského statku. Dne 28. února roku 1830 jej poškodila velká dřenice, tedy pohyb ledů na řece. V roce 1943 koupil mlýn i s přilehlými parcelami Vilém Bruna, vedoucí komisař Benešových mlýnů, za 160.000K. Bruna zde chtěl vybudovat průmyslový podnik. Mlýn dodnes stojí, je tu malá vodní elektrárna.

Bývalý mlýn v současnosti.

9) Hněvkovice II

Ještě doplňme, že v Hněvkovicích na levém břehu řeky stával další mlýn, již před druhou světovou válkou byl však v troskách.

Levobřežní hněvkovický mlýn pod číslem 89 na spodní vodu ještě bez jezu. Císařský stabilní katastr.