Úvod
Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.
Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…
Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).
Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na tento e-mail: severniceskobudejovicko@seznam.cz
Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně. 
Stránky byly založeny 28.8.2010.
Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.
Připravujeme sérii článků o akci Kulak a vzniku JZD, proto hledáme pamětníky, znáte-li někoho kdo by se s námi podělil o svůj příběh, fotografie či dokumenty neváhejte nás kontaktovat na mailové adrese: hieke.katka@seznam.cz.
Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.
Nejnovější příspěvky
Pamětní deska J.Koláře v Dolním Bukovsku
Pamětní deska místního patriota a především autora třídílného díla pojednávajícího o životě v Dolním Bukovsku. Dílo J.Koláře obsahuje místní zvyky, popisy krojů, krajiny a např. pověsti. Jeho dílo postupně uveřejňujeme na našich stránkách.
Deska se nachází na rodném domě a je velmi dobře opečovavaná.
GPS:49°10’22.301″N, 14°34’49.352″E
Pamětní deska na vysázení stromů v D.Bukovsku
Tato neobvyklá pamětní deska připomíná vysázení 11 lip žáky místní základní školy a to 23. dubna 1879. Pamětní deska se nachází na jednom z těchto stromů, který roste na jižní straně kostela.
GPS: (orientační)49°10’16.405″N, 14°34’51.118″E
Šimon Lomnický z Budče-život, díla, pamětní desky
Ševětínské náměstí je pojmenováno po Šimonu Lomnickém, ale když se o jeho jménu zmíníte mezi lidmi, málo kdo ví, kdo to byl. Proto jsme se rozhodla přiblížit vám jeho život a díla.
Informace pramení z pamětní knihy Šimona Lomnického sepsané Vojtěchem Novotným (Kolenským, jak se sám nazýval) z Kolného, který jako profesor působil na reálkách v Plzni, Písku, v Mladé Boleslavi a následovně na gymnasiu v Litomyšli, ale o něm snad napíšeme více v některém z příštích článků.
Šimon Lomnický
1552-1627
Jak už jeho jméno napovídá, narodil se v Lomnici nad Lužnicí, kde strávil své dětství. Studoval v Krumlově, Třeboni a Hradci. Začátkem 70. let 16. století se stal vychovatelem v Kardašově Řečici na panství svého ochránce, Adama z Hradce, kde bouřlivě prožívá své mládí do roku 1580. Zde také napsal svůj první spis, sbírku náboženských písní: Písně nové na evangelia.
Vychovatelství ho však brzy omrzelo. Chtěl se stát spisovatelem… Zobrazit více
Pamětní deska Františku Ernestovi v Žimuticích
Tato pamětní deska se nachází na budově bývalé školy v Žimuticích. Odhalena byla 29. června 1937. Je věnována poslednímu učiteli z učitelské rodiny Ernestů. Škola v Žimuticích je doložena písemnnými prameny k roku 1788. Rodina Ernestů na této škole působila od roku 1790 do roku 1907, kdy František Ernest odešel do penze.
Deska je umístěna na nové budově školy, která byla postavena právě zásluhou rodiny Ernestů v roce 1890.
Nápis:
Františku Ernestovi, řídícímu učiteli a jeho předkům, kteří zde působili 117 let, za jejich zásluhy o zdejší školu 1790 – 1907 věnuje vděčná obec
GPS: 49°12’16.881″N, 14°30’36.330″E
Kolektivizace
V sérii připravovaných článků o kolektivizaci vás chceme seznámit o událostech 50. let v zemědělství. Pokusíme se sepsat události vedoucí ke vzniku JZD, sepsat jejich stručnou historii a neopemeneme ani na osudy postižených zemědělců tzv. vesnických boháčů či kulaků v námi sledovaném mikroregionu. Avšak nejdříve se seznamíme s všeobecnými informacemi.
Kolektivizace je proces přeměny soukromého a individuálního hospodaření na hospodaření kolektivní pod vedením komunistické strany, ve kterém šlo o to izolovat tzv. vesnické boháče a přinutit je k odevzdání půdy do JZD. V Československu probíhala v letech 1948 až 1960, ale vznikla v Sovětském svaze roku 1929. Její základ tvořila marxistická teorie, která propagovala beztřídní společnost a boj proti kapitalistickým živlům, za které byli považováni sedláci. Její průběh se dá rozdělit do třech fází (fáze přípravná, fáze násilná, fáze uvolnění a dokončení kolektivizace).
Mezi hlavní příčiny kolektivizace patřilo vyčerpané zemědělství po 2. světové válce. „I nadále proto zůstal… Zobrazit více
Kolektivizace v Chotýčanech
Kolektivizací v Chotýčanech bylo zasaženo několik rodin. V tomto článku vás seznámím s celkovou situací v Chotýčanech v letech 1950-1955 a v příštích článcích se zaměřím na osudy jednotlivých postižených rodin.
Chotýčany v roce 1951
Rok 1950
Tento rok začal kontrolou obilí a brambor u větších zemědělců. Poté (20. ledna) následovalo vydávání šatenek, ale zemědělci, kteří neměli splněné dodávky, na ně neměli nárok.
Další problémy byly způsobeny následkem květnových a červnových teplot, které se většinou pohybovaly mezi 28º C a 32º C se konaly žně předčasně už 10. července. Kvůli nepřízni počasí se nepovedlo některým zemědělcům splnit dodávky a 20. července byla udělena pokuta Josefu Broncovi 80 000 Kčs, J. Šimkovi 18 000 Kčs, V. Čertíkovi 11 000 Kčs a p. Sochovi 1 000 Kčs.
6. srpna byl nařízen úřední výmlat za příčinou rychlé dodávky obilí do 15. října. Výmlat byl… Zobrazit více
Rozkulačení Josefa Jiskry ve Vitíně
V poválečných letech, stejně jako v těch válečných hlavní tíhu výživy obyvatelstva nesli sedláci. Neúroda, sucho, zvyšování povinných dávek, to vše těmto lidem znepříjemňovalo život. Po roce 1948 i vstupy do JZD. K tomu, aby státní moc zastrašila některé sedláky, se uchylovala k podezřelým akcím. O jedné z nich se dodnes zachoval popis v obecní kronice obce Vitína, na jejímž Obecním úřadě je uložena:
rozkulačení sedláka Jiskry 1951
Dne 20. února bylo ve zdejší obci konáno zjišťování zásob sena a slámy. Při této akci bylo nalezeno u velkého rolníka Josefa Jiskry, čís. pop 5. velké množství mouky a jiných zásob, které byly zabaveny. Na půdě nalezeno 14 pytlů hrubé mouky pšeničné, 12 a půl pytle hladké mouky pšeničné, 7 pytlů mouky žitné, 29 pytlů otrub, 4q pšenice, 20q ovsa, 14 pytlů ječmene, 6 kg ovčí vlny, 300 kg železa, 6 pytlů zkaženého cementu a mnoho starého a již nepotřebného umělého… Zobrazit více
Kovárna v Chotýčanech – č.p. 21
Již je tomu 45 let co naposledy chotýčanský kovář udeřil do kovadliny ve své kovárně na návsi u rybníčka, který už také neexistuje. Avšak zachovalo se nám několik obrázků kovárny a k tomu stručný popis v kronice, který si zde můžete přečíst:
Číslo 21 je obecní kovárnou, totiž bytem náležejícím k obecní kovárně. Domek byl postaven ke školnímu dvorku současně s postavením kovárny. Měl 1 velkou místnost kde bydlela od jeho postavení rodina Zabilků, kteří po 3 generace v obci kovařili a byli zároveň i zkušenými a zručnými podkováři. Rodiny velmi dobré a pracovité. Domek byl postaven pravděpodobně roku 1863 (podle data vyřezaného na trámu střešní konstrukce kovárny, které našel Stanislav Pomije v roce 1968, když tuto kovárnu bourali). Obytná část domku, kde bydlíval kdysi i svobodný švec Václav Zabilka rozbořena v roce 1949, když se Josef Zabilka z ní vystěhoval jako poslední kovář v obci do zakoupeného domku č.p.… Zobrazit více
Levín č.p 13
Levínská kovárna byla postavena přibližně v roce 1820.
GPS: 49°1’52.412″N, 14°36’9.834″E
O historii kovárny píše v pamětech Levína Daniel Kovář následující:
Opatovice
V Opatovicích je jako kovář prvně uváděn roku 1691 František Melichar, avšak v čp. 10.
Nynější kovárna čp. 6, je uváděna v Josefském katastru od roku 1785 a další záznamy se zmíňují o těchto kovářích: Václavu Pechočovi a Janu Smržovi.
V roce 1852 vyhořela a byla přestavěna stavitelem Cívkou. Roku 1866 zde žil kovář Jakub Landa, 1872 Josef Domín, 1915 Josef Křenek, 1924 Jakub Kučera.
Pramen: Sassmann Alois, Hrdějovice s Opatovicemi 1350-2000, Prosperita 2000, strana 183
Nejnovější komentáře