Destrukce mohylových pohřebišť v mikroregionu severní Českobudějovicko

Na úvod je třeba říci, co to vlastně mohyla je. Jedná se o kupovitý, méně často stolovitý pahorek z kamenů nebo z hlíny, který je navršený nad hrobem. Výška mohyly kolísá většinou mezi 1 až 2 metry, ale například v Bulharsku nebo v Dánsku jsou mohyly vysoké i 30 m. Půdorys mohyly bývá většinou kruhový. Mohyla patří k nejstarším antropogenním tvarům, tedy reliéfu, protože jsou dílem člověka již v dobách eneolitu ( mladší doba kamenná, v Evropě před 15 000 lety). V našich zemích doznívá éra mohylových pohřebišť až v době staroslovanské (7.- 9. stol. ) a to hlavně v jižních a západních Čechách. Skupina mohyl tvoří tzv. Mohylník.V tomto příspěvku budeme věnovat pozornost zanikání těchto památek, které můžeme rozdělit podle způsobu zániku.

Antropogenní vliv:

Pole: místa, kde se mohylníky dříve budovaly jsou dnes v drtivé většině polemi. Při jejich přeměně na ornou půdu byly mohyly rozneseny a postupně rozoorány. Kamenný plášť mohyl byl většinou přenesen v podobě snosu na mez k dalšímu využití a pouze shluky drobných kamínků nám dnes společně s keramikou určují místo původní mohyly.

Lesní výroba: s aktivní těžbou přichází dnes nasazení těžké techniky, která mnohé mohyly při stahování dřeva buď rozdrtí, či doslova rozválcuje. Viz foto.Baba, Osiková, kat. Dobřejovice, doba hradištní, 9 stol. n.l.. Na této fotografii je patrné, jak půlka tělesa mohyly je „odfrézována“ stahovaným dřevem.

Lomy: některá mohyliště se nachází v blízkosti pískovách lomů, některé mohyly byly v minulosti odtěženy, např. Baba, Osiková, kat. Dobřejovice, 9. stol. n. l.

Cesty: s těžbou přichází potřeba cest, které slouží ke stahování dobývaného dřeva, je až s podivem, kolik takovýchto cest vede přes celé mohyliště, popř. Přes jednotlivé mohyly.Viz foto Drahotěšice, kat. Drahotěšice, 9. stol. n.l.

Amatérské výkopy: tato destruktivní činnost je z výše uvedených ta nejhorší, jelikož dokáže zničit celé mohylníky. Lidé vedení vidinou bohatství a úžasných nálezů rozkopávají mohylová pohřebiště již od pravěku, jak bylo mnohde archeoloogicky prokázáno. Pro nás je však nejhorším obdobím pro tyto památky 19. století, kdy zájem různých badatelů se především orientoval na mohyly, hradiště apod. Dalším je dnešní doba, éra detektorů, kdy již skoro každý nějaký vlastní. Zásah do památky je trestným ale škoda napáchaná neoprávněnou osobou, bez řádného vzdělání je pro budoucnost katastrofání.

Biogenní vliv:

Zvířata: pro mnohé čtenáře tohoto příspěvku bude jistě překvapivé, že i zvířata dokážou zničit mohylu a to již během několika málo let. Jeden příklad z regionu za všechny, Baba, Osiková, kat. Dobřejovice, 9. stol. n. l., zde v průběhu 5 let jezevčí rodinka z mohyly o výšce 1,5 m vytvořila ploché místo pokryté norami.

Vývraty: velké množství mohyl v minulosti a dnes je ničeno vývraty stromů, které většinou naruší jejich plášť a tím urychlí erozi.

Závěr: v našem mikroregionu se nalézá v lesích množství mohylníků, drtivá většina je již výše uvedenými vlivy narušena, některé lokality zanikly úplně, jiné byly na přelomu 19. a 20. století zničeny při amatérských výzkumech, jiné při oficiálních, plně odpovídajícím době, kdy proběhly.

Pokud se nad svým chováním k těmto památkám nezamyslíme, budeme se muset smířit s tím, že na mohyly se budeme chodit dívat do muzea či do knih…