Pověsti
Pověst o Italovi
Před více než sto lety zasáhla naše lesy silná větrná smršť, která zničila stovky hektarů lesních porostů. Na likvidací polomů v celém okolí však nebylo dost zdravých rukou. Protože v té době v Evropě zuřila jiná smršť, a to válka, označovaná jako velká.
Na místo místních mužů, sem bylo povoláno několik set válečných zajatců. Muži, ať již pocházeli z Ruska, Itálie či Srbska vypadali všichni stejně. V otrhaných zbytcích uniforem s bílými nápisy KG ( Kriegsgefangene – válečný zajatec) si nedaleko hájovny Bezpalec vybudovali vlastní tábor. Oplocený prostor a několik dřevěných budov se dvěma studněmi jim tvořily dočasný domov. Hlídače tábora tvořili především zranění navrátilci z front či staří muži z okolních vsí.
Nedlouho po obydlení tábora, byla nedaleko odtud vybudována úzkokolejná dráha, jenž měla sloužit k přepravě dřeva do blízkého Ševětína, na skladiště u Dubenského rybníka.
S prodlužující se válkou docházelo v zázemí jídlo a tudíž i zajatci,… Zobrazit více
Černá paní žďárská
Nad Dubenským rybníkem je v lese křižovatka, odtud vede cesta ke Kolomazné peci. Okolnímu lesu dominuje vrch Valach. Dle dávné pověsti toto místo přišlo ke svému jménu tak, že se zde sedlákovi z Chotýčan utopil v bažině valach. Za tímto kopcem, směrem k zaniklé vsi Žáru zaujme pozorného návštěvníka kopeček, doslova posetý směsicí kamenů. Vitínští tomuto místu říkají „V Hradě“. Prý tento název vznikl v dávné minulosti, kdy na tomto místě měl stát pevný a velký hrad. Sídlo a okolí spravoval hradní pán se svojí ženou a synem. Po několika letech vladař zemřel a na výchovu syna zůstala žena sama. Ze syna vyrostl hulvát a nezřízený mládenec, zvaný klacek či cepák. Tento výtržník nevynikal vůbec ničím, možná jen tím, že své matce dělal na čele jednu vrásku za druhou. Syn neustále na matku naléhal, aby mu poskytovala stále větší obnosy peněz na jeho radovánky, ale ta to neustále… Zobrazit více
Čertovy obrázky v Dyníně
Dopis z Dobřejovic
V dnešním příspěvku se seznámíme se zajímavým dopisem, který pochází ze sbírky chotýčanského kronikáře V.Tomse, který jej zdědil po svém tchánovi, předešlém kronikáři. Kdo jej napsal není známo, nicméně je datován k 2. 3. 1969 a je plný údajů a pověstí, které se váží k obci Dobřejovice. Pro účely příspěvku byl lehce upraven a nyní Vám jej předkládáme.
Dobřejovice 2/3 69
Vážený příteli.
Na Vaší žádost, nemohu úplně všechno odpovědět. Toto jsem vypátral. Obecní kronika: Kaple byla postavena v roce 1870, 29. května 1871 vysvěcena, což byla první pouť. Má být ve slohu románském a postavil ji Ondřej Debřička. Kříž na rozcestí k Hluboké postavil na svém poli Líska, kdy a proč, jsem nevypátral ani v kronice, ani od pamětníků. O historii chalupy Novotných není v kronice ani zmínka, ale od pamětníků jsem zjistil, že tato chalupa vyhořela celkem 12 x. Majitel po žních… Zobrazit více
Černý kříž
Smrt ve studni
Covered pines
Winter time, which is sometimes too culinary, calls for long walks. So let’s go in it, this time not to Žižkov’s oak, to which January 1 belongs rather, let’s visit the place of the Covered Pines in an unusual way. Let’s grease the cross-country skis and the bikes and bring more friends and fluids along the way and our hike can happen. The Velechvín forest offers a lot of interesting routes, but we will go on one of the most popular. Over the long hills of Slepičák, on a slightly winding road, we stop at U valach.
The place got its strange name after the horse of a farmer from Chotýčany died here, allegedly drowned in a muddy swamp. Just a short distance from here to the east, in the close vicinity of a forest clearing, in the direction where a tall triangulation lookout tower once stood, a small lake… Zobrazit více
Mor v Drahotěšicích
O Myslivečkovi a tajemných světýlkách nad lesy
I vyšel si mladý Mysliveček na posed. Byl krásný zářijový večer, vál mírný větřík, a i když byl měsíc v novu, jasná obloha slibovala dobrý výhled. Usadil se na kazatelnu, svou puštičku si složil do klína, klobouk pověsil na hřebíček, pohodlně se opřel a zadíval se do kraje. Po pravé straně měl čerstvě zvláčené pole a za ním řádku stromů, za nimiž se rozkládá Poněšická obora. Přímo před ním byly průseky v kukuřici a kaliště, do kterého chodí černá pít. Přišel brzy, a tak viděl ta místa ještě za světla. Mohl si tak vyhlédnout dobrý směr ke střelbě. Rychle se začínalo šeřit a jediné co se pohnulo, byla kočka, která vběhla do kukuřice. Nezazpíval ani ptáček, srnec nezabekal, jen na kazatelně začaly rejdit myši. Škrábaly na střechu a běhaly po stěnách a v obložení. Když se chvíli nepohnul, viděl proti světlému nebi, jak lezou ze střechy… Zobrazit více
Vybrané pověsti z mikroregionu severní Českobudějovicko – Ševětínsko
U Prokšů
Dnes již zanikající statek uprostřed luk nedaleko Ševětína. Obezděná dřevěnice, zvolna rozpadající se hospodářské budovy a zaplevelený sad, kdo by si pomyslel, že ještě před pár lety zde bučely krávy…Dnes je místo ponuré a pověsti o jeho minulosti také. Bylo to v 18. století, kdy naši usedlost obklopovaly rybníky a statek byl baštou spadající pod správu církevní. Na baště bydlel starý baštýř a jeho jediná dcera, na kterou se po smrti ženy upnul. Údajně se mělo jednat o velice líbeznou slečnu, za kterou se scházeli mládenci z okolí. Měli ovšem smůlu, jelikož baštýř byl vypočítavý otec, který svou dceru chtěl výhodně provdat…Proto jakmile se v okolí objevil nějaký jinoch, hnal jej bejkovcem či vytaseným tesákem přes meze až k Ševětínu…Postupně takto odpadali zájemci, kteří vsadili na méně vnadné, o to však dostupnější dívky. Překvapením pro baštýře byl jeden mladík, dnes neznámého jména, který i přes mnohé výprasky, zlámané… Zobrazit více