Úvod

Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.

Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…clipboard0111

Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).

Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na tento e-mail: severniceskobudejovicko@seznam.cz

Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně. image002

Stránky byly založeny 28.8.2010.

Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.

Připravujeme sérii článků o akci Kulak a vzniku JZD, proto hledáme pamětníky, znáte-li někoho kdo by se s námi podělil o svůj příběh, fotografie či dokumenty neváhejte nás kontaktovat na mailové adrese: hieke.katka@seznam.cz.

Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.

Nejnovější příspěvky

Vitínská lípa Františka Josefa I.

Samozřejmou dominantou středu obce Vitín jsou kovárna, bývalá škola s obecním úřadem a mezi nimi stará a krásně košatá lípa, vybízející v době letních veder k odpočinku v jejím stínu. Málokdo si uvědomí, že v letošním roce tato vitínská lípa oslavila již 111 let od svého vysazení a nikdo již nepamatuje skutečnost, že je posledním mohykánem jubilejního sadu císaře Františka Josefa I. Postava Františka Josefa I. s jeho neuvěřitelně dlouhou vládou byla až do vypuknutí Světové války pro většinu obyvatel Českého království symbolem jistoty a stability společenských pořádků. Především na převážně křesťansky orientovaném venkově se František Josef těšil všeobecné upřímné úctě. Těžko někdo zpochybní například fakt, že právě za jeho vlády byla v Čechách postavena většina budov škol a úřadů, které dodnes slouží svým původním účelům. Ani české vlastenecké hnutí si nemohlo na jeho panování tolik stěžovat, jak se snažili a někdy dodnes… Zobrazit více

Vojáci pohřbení na voj. hřbitově Plavská v ČB

27. června 2018 byl slavnostně odhalen pomník na místě vojenského hřbitova v ulici Plavská v Českých Budějovicích. Vznik pomníku inicioval Jan Ciglbauer a byl realizován městem České Budějovice. Slavnostního odhalení se účastnil spolek Jednadevadesátníci. Níže předkládáme seznam zde pohřbených vojenských osob na základě archivních materiálů, vzniklých po druhé světové válce. Starší dokumentace hřbitova se nedochovala a seznam pohřbených byl tehdy proveden opisem údajů z náhrobků a křížů, z nichž ale polovina již nebyla čitelná.

tučně – období Rakouska-Uherska

bez zvýraznění – období první ČSR

podtrženě – období druhé světové války

kurzívou – po druhé světové válce

 

č. hrobu, příjmení, křestní, jednotka, narozen, kde, zemřel, pozn.

 

2 – Hájek František, LIR29, 1886, 17.9.1914         

3 – Mezera Jan, LIR29, 1884, 3.9.1914    

4 – Vávra Alois, IR100, 1881, 20.9.1914  

5 – Sýkora Vít, IR91, 1895, 21.05.1915… Zobrazit více

Den hrůzy v Lišově a Miletíně

Závist a žárlivost – vlastnosti, které k lidem patří odnepaměti, jak nám dokládají staré kroniky a příběhy. Závist a touha po pomstě mnohé jedince dokáže dohnat až k aktu vraždy nejen v dnešní době, ale dokázala to i před více než 100 lety. Vražda vždy vzbuzovala značnou pozornost u okolí jejích aktérů, a pokud ve stejné době došlo dokonce k více tragickým událostem, ihned se vyrojily nejrůznější fámy. K souběhu dvou takových událostí došlo na Lišovsku osudného dne 23. února 1892 a již o dva dny později o nich referovaly budějovické noviny Budivoj:

Senzační vražda spáchána byla v úterý 23. února večer v obci Dolním Miletíně u Lišova. J. Tůma, dle nevlastního otce Mašek zvaný, koupil tam v exekuční dražbě malou usedlost – tzv. „čtvrt“ a přistěhoval se do ní. Učinil tak se strachem, neboť sotva koupi uskutečnil, dal se ihned… Zobrazit více

Pomníček na slavnostní výkop 19.11.1866

Nedaleko hlubockého nádraží je možné spatřit prostý hranol z liberecké růžové žuly se zlatým písmem. Tento pomníček byl původně umístěn u hráze Bezdrevského rybníka a připomínal první slavnostní výkop Jana Adolfa ze Schwarzenbergu na stavbě železniční trati Plzeň – České Budějovice dne 19. 11. 1866. Na původním místě, byl pomníček nalezen převrácený a zásluhou tehdejšího zaměstnance drah, byl postaven a přesunut na své současné místo, kde byl znovu odhalen dne 19. 11. 1996. Zobrazit více

Vzpomínky Jana Mádla na mobilizaci 1938

Jan Mádl již roku 1917 narukoval k 29. střeleckému pluku rakousko-uherské armády (bývalý 29. zeměbranecký pěší pluk) a prodělal boje na východní frontě. Ve svém zápisníku si zaznamenal i následnou službu v čs. armádě na Slovensku, vojenská cvičení během 20. a 30. let a nakonec i zářijovou mobilizaci v roce 1938. Tehdy Janu Mádlovi bylo již 39 let a nastoupil k pěšímu pluku 1 Mistra Jana Husi v Českých Budějovicích. Z těchto nejstarších záložníků však posléze byly stavěny pluky Zajištění lehkého opevnění, určené k obsazení 2. hlavního obranného postavení – především na řece Vltavě. Jan Mádl se tak octl ve stavu pluku ZLO 207, který se svými dvěma prapory na konci září obsadil úsek lehkého opevnění 146 Vitín a části úseků 144 Hněvkovice a 148 Velechvín, tedy prostor mezi Újezdem u Týna a řekou Lužnicí. Velitelem pluku byl plk. Felix Körner s… Zobrazit více

Cvičiště pohraniční stráže u Úsilného

Krátce po vzniku pohraniční stráže v roce 1951 byla v polovině 50. let zbudována kasárna PS v Českých Budějovicích v dnešní Plavské ulici, které se staly sídlem 15. pohraniční brigády a zároveň zde prodělávali základní výcvik nováčci v tzv. pohraniční škole. Pro tento účel muselo být v blízkosti města zřízeno terénní cvičiště a vojenské cvičiště u Čtyř Dvorů pro PS nevyhovovalo. Volba padla na nedalekou obec Úsilné, nedaleko které byl znárodněn pozemek o výměře cca 15 hektarů. Ke vzniku a fungování tohoto cvičiště je bohužel dostupných velmi málo informací. Určitou stopou je zmínka v obecní kronice o úpravě katastru: „V roce 1953 provedena úprava katastru mezi obcí Úsilné a městem České Budějovice: ponechán rybník s parcelou č. kat. 475 a 476. Dnem 1. března 1954 převedeny obecní lesy do státní správy.“

Přibližná plocha budoucího cvičiště na leteckém snímku z roku 1946

Přibližná plocha budoucího cvičiště na leteckém snímku z roku 1946

Vzpomínky… Zobrazit více

Básníkův polštář (Ševětínská pohádka)

Narodila se fontána. Vlastně polštář. Jmenuje se „Polštář Šimona Lomnického“, a tvar polštáře opravdu má! A tak Šimon Lomnický z Budče, nekvalitní autor pochybné morálky, takto posmrtně něco udělal pro svůj Ševětín, kde za časů císaře Rudolfa II. po třicet let čepoval pivo. Tento šenkýř nebyl opravdovým básníkem, byl pouze veršotepcem. A oblíbeným společníkem, žijícím dokladem přísloví „kam vitr, tam plášt’“ a člověkem velmi, velmi shánčlivým! Zdá se, jakoby tou krásou tvarů fontány byl zavlečen do městyse Ševětína virus. Ševětín je infikován virem krásy, ze kterého už se bohdá nikdy nevyléčí. „Hezké to je,“ reagoval jsem po tiché otázce ševětínské kostelní věže ‚jak se mi to ted‘ v Ševětíně líbí‘. „Rád se sem budu vracet,“ dodal jsem po chvíli. „Š… š… š…,“ zpívá fontána serenádu pro paní Hajskou, starostku městyse. Městys má starostku, protože alespoň někdo se prostě starat musí. A paní starostka dokonce osobně uklízí náměstí… Pan Hořejší, potomek… Zobrazit více

Menu

Nejnovější komentáře

    Statistika návštěvnosti

    TOPlist