Úvod

Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.

Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…clipboard0111

Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).

Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na jeden z kontaktů autorů stránek:

  • ErikHieke@seznam.cz
  • ciglbauer@seznam.cz
  • Horka.Tereza@seznam.cz
  • kozelp02@seznam.cz
  • hieke.katka@seznam.cz
  • tomasko.jakub@seznam.cz

Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně. image002

Stránky byly založeny 28.8.2010.

Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.

Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.

Nejnovější příspěvky

Vitínský mlýn na Libochovce

            Vitínský mlýn nalezneme v údolí potoka Libochovky 2,2 km jihozápadně od středu obce uprostřed současné chatové kolonie. Mlýn je poměrně mladý a vznikl zde až kolem poloviny 19. století. Na skicách císařského stabilního katastru, ani na II. vojenském mapování ho ještě nenalezneme. Bohužel se zatím bližší údaje o jeho výstavbě nepodařilo nalézt ani v Národním archivu ve fondu Mlynářské ústředí, ani ve vodní knize okresu Třeboň, do kterého Vitín tehdy spadal. Teprve začátkem 60. let 19. století se zde objevuje mlynář Josef Bajerle, původem z mlynářského rodu Bajerlů na Strakonicku. Josef se narodil 10. listopadu 1827 ve mlýně Krty u Katovic mlynáři Josefu Bajerlovi a Kateřině roz. Pudšedlové, jejíž otec byl také mlynářem pro změnu v Hošticích. Ve vitínském mlýně, který dostal v rámci vitínské obce číslo popisné 50, ale záhy po přečíslování 47,… Zobrazit více

Nacistický program eutanazie a dětská psychiatrická léčebna v Opařanech

Myšlenku fyzicky likvidovat duševně a fyzicky postižené osoby, které nepřináší svému okolí žádný užitek, nevymysleli nacisté, ale můžeme se s ní setkat už ve starověku. V 19. století se tímto tématem začala zabývat celá řada lékařů a filozofů a to nejen ve střední Evropě. Propagátorům myšlenek eugeniky a asistovaného úmrtí nevyléčitelných osob, nešlo jen o to, že tyto představují zátěž pro společnost, která se o ně musí starat, ale také o to, aby neměly děti. V roce 1928 byl ve Švýcarsku schválen sterilizační zákon, o dva roky později ve 20 státech USA byla uplatňována zákonná sterilizace a v Německu byl 14. července 1933 přijat zákon o zabránění početí dědičně postiženého potomstva. Do roku 1939 stihli nacisté sterilizovat neuvěřitelných 300.000 osob a rozjeli tak naplno politiku rasové hygieny. Propaganda o méněcennosti psychicky nemocných a duševně postižených osob se dostala i do učebnic základních škol. Skutečné zrůzdnosti ale… Zobrazit více

Kniha – Vojáci Švejkova pluku

Vzpomínky chotýčanských vojáků na Velkou válku jsou vedle všech publikovaných osobních deníků poměrně unikátní tím, že se jedná o ucelený soubor výpovědí všech mužů z jedné konkrétní vesnice. Zásluhu na tom měl tehdejší kronikář obce Adolf Šulista, který ve 20. letech vzpomínky zaznamenal. Většina zdejších mužů prošla válku v řadách budějovického 91. pěšího pluku, širší veřejnosti známého díky Haškovu románu Osudy dobrého vojáka Švejka.
91. pěšího pluku se týká i druhá část publikace, ve které si podrobně popíšeme zásah pluku v jihočeském pohraničí koncem roku 1918, kdy se němečtí obyvatelé pokusili odtrhnout pohraniční oblasti od nové republiky. Třetí část je věnována pietním památkám a válečným hrobům z období 1. světové války na Českobudějovicku. Databázím vojenských hrobů a badatelům dosud unikala existence velkého vojenského pohřebiště v Českých Budějovicích. Tato publikace vrací jména více než 1300 vojákům, jejichž křížky a náhrobky byly odstraněny v 60. a 70. letech minulého století.

Kniha vychází… Zobrazit více

Sebevražda v lese Chloumek v roce 1945

 

V dnešním příspěvku zavítáme do obce Nová Ves u Českých Budějovic.  V této obci vznikla velmi zajímavá aktivita lidí z obce zabývající se koncem II. války v blízkém okolí. Snaha těchto nadšenců o rozklíčování hektického a tudíž nesnadného období našich dějin byla shrnuta v Novoveském  zpravodaji, kde byl v loňském roce uveden následující článek:

„Ač by se někomu zdálo, že o konci 2. Světové války víme již vše, díky nezměrné práci historiků profesionálů i amatérů zůstávají některé události ne zcela vyjasněny. Jedno takové máme tzv. za humny. Je to otazník vznášející se nad skonem německého vojáka, jehož mrtvola byla nalezena v lese na Chloumku, který se rozprostírá mezi Hůrkou a starou částí obce Nová Ves. V jedné rodinné hůrecké kronice lze nalézt prostou zmínku „Roku 1945, v lese Chloumku, byl nalezen mrtvý vojín německé armády, který byl na místě pohřben.… Zobrazit více

Jubilejní kameny 1928 v okolí Třeboně

   Každý rok si 28. říjen  připomínáme jako datum vzniku samostatného Československého státu. Oslavy které toto výročí mají připomínat se stávají poslední dobou více méně jen formální a akcí pořadaných obecními a městskými úřady se v ten den účastní stále méně lidí.  Během už skoro sto letého trvání naší samostatnosti tomu tak ale, nebylo vždy. Chtěl bych tímto příspěvkem připomenout rok 1928, kdy se s velikou pompou slavilo 10 výročí založení republiky. Krom velkolepých vojenských přehlídek, koncertů, výstav a schromáždění lidu na náměstích a u pomníků padlých z Velké války se uskutečnila velmi prospěšná akce, která nám toto výročí připomíná i v součastnosti. Jedná se o tak zvané pamětní kameny, které můžeme ještě dnes při troše pozornosti nacházet v okolních lesích, třeba při našich cyklovýletech. Jubilejní kameny byly součástí tehdy zakládaných jubilejních hájů. Už 15. února 1928 vydalo Ústředí řiditelství státních lesů a statků v Praze závazný… Zobrazit více

Vražda Jana Hrubého – 1929

Na podzim 1929 vzrušila severní Českobudějovicko vražda dělníka Jana Hrubého v Hluboké nad Vltavou, ke které se nám dochovalo několik pátracích oběžníků četnictva. Jan Hrubý byl zavražděn v neděli 29. září 1929 v 9.20 hod. svou vlastní manželkou Marií Hrubou roz. Čejkovou. Bezdětné manželství bylo dlouhodobě rozvrácené a Hrubá se svým mužem proto již půl roku nežila ve společné domácnosti. Pobývala střídavě u svých příbuzných v Přešťovicích (okres Strakonice) a ve Čtyřech Dvorech (okres České Budějovice), domovsky byla ale příslušná do Hosína (tehdy okres Hluboká nad Vltavou). Osudného zářijového dne se z neznámých důvodů objevila v bytě svého muže v Hluboké nad Vltavou čp. 405, kde pravděpodobně došlo mezi manželi opět k ostré hádce, během které Hrubá prudce bodla manžela velkým kuchyňským nožem přímo do srdce. Hrubý byl prakticky okamžitě mrtev. Po činu Hrubá zmizela. Na rozdíl od četnických oběžníků nám dobový novinový článek navíc přibližuje alespoň osud vražedného nástroje:… Zobrazit více

Zakryté sosny

Zimní čas, jenž bývá dobou někdy až příliš kulinářskou, si žádá dlouhé procházky. Vydejme se v něm tedy, tentokrát nikoliv k Žižkovu dubu, kterému náleží spíš 1. leden, navštivme netradičně místo Zakrytých sosen. Promažme běžky a kola a vezměme více přátel a tekutin na cestu a náš výšlap se může uskutečnit. Velechvínské polesí nabízí spoustu zajímavých směrů, my se však vydejme jedním z nejoblíbenějších. Přes táhlé návrší Slepičáků, na mírně se klikaté silničce se zastavíme U valacha. Podivné jméno dostalo místo poté, co tady zahynul kůň jistého sedláka z Chotýčan, údajně utonul v rozbředlé bažině. Jen malý kousek odtud na východ je, v těsném sousedství lesního průseku, tím směrem, kde kdysi stávala vysoká triangulační rozhledna, ukryto malé jezírko. Nápadné svoji temnou barvou, v létě zářící květy leknínů. A právě tady skočila do hluboké studny tajemná žďárská černá paní poté, co kuší proklála srdce svému nezdárnému synu. Uhněme trochu na krajnici,… Zobrazit více

Menu

Nejnovější komentáře

Statistika návštěvnosti

TOPlist