Úvod

Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.

Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…clipboard0111

Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).

Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na jeden z kontaktů autorů stránek:

  • ErikHieke@seznam.cz
  • ciglbauer@seznam.cz
  • Horka.Tereza@seznam.cz
  • kozelp02@seznam.cz
  • hieke.katka@seznam.cz
  • tomasko.jakub@seznam.cz

Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně. image002

Stránky byly založeny 28.8.2010.

Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.

Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.

Nejnovější příspěvky

Sebevražda v lese Chloumek v roce 1945

 

V dnešním příspěvku zavítáme do obce Nová Ves u Českých Budějovic.  V této obci vznikla velmi zajímavá aktivita lidí z obce zabývající se koncem II. války v blízkém okolí. Snaha těchto nadšenců o rozklíčování hektického a tudíž nesnadného období našich dějin byla shrnuta v Novoveském  zpravodaji, kde byl v loňském roce uveden následující článek:

„Ač by se někomu zdálo, že o konci 2. Světové války víme již vše, díky nezměrné práci historiků profesionálů i amatérů zůstávají některé události ne zcela vyjasněny. Jedno takové máme tzv. za humny. Je to otazník vznášející se nad skonem německého vojáka, jehož mrtvola byla nalezena v lese na Chloumku, který se rozprostírá mezi Hůrkou a starou částí obce Nová Ves. V jedné rodinné hůrecké kronice lze nalézt prostou zmínku „Roku 1945, v lese Chloumku, byl nalezen mrtvý vojín německé armády, který byl na místě pohřben.… Zobrazit více

Jubilejní kameny 1928 v okolí Třeboně

   Každý rok si 28. říjen  připomínáme jako datum vzniku samostatného Československého státu. Oslavy které toto výročí mají připomínat se stávají poslední dobou více méně jen formální a akcí pořadaných obecními a městskými úřady se v ten den účastní stále méně lidí.  Během už skoro sto letého trvání naší samostatnosti tomu tak ale, nebylo vždy. Chtěl bych tímto příspěvkem připomenout rok 1928, kdy se s velikou pompou slavilo 10 výročí založení republiky. Krom velkolepých vojenských přehlídek, koncertů, výstav a schromáždění lidu na náměstích a u pomníků padlých z Velké války se uskutečnila velmi prospěšná akce, která nám toto výročí připomíná i v součastnosti. Jedná se o tak zvané pamětní kameny, které můžeme ještě dnes při troše pozornosti nacházet v okolních lesích, třeba při našich cyklovýletech. Jubilejní kameny byly součástí tehdy zakládaných jubilejních hájů. Už 15. února 1928 vydalo Ústředí řiditelství státních lesů a statků v Praze závazný… Zobrazit více

Vražda Jana Hrubého – 1929

Na podzim 1929 vzrušila severní Českobudějovicko vražda dělníka Jana Hrubého v Hluboké nad Vltavou, ke které se nám dochovalo několik pátracích oběžníků četnictva. Jan Hrubý byl zavražděn v neděli 29. září 1929 v 9.20 hod. svou vlastní manželkou Marií Hrubou roz. Čejkovou. Bezdětné manželství bylo dlouhodobě rozvrácené a Hrubá se svým mužem proto již půl roku nežila ve společné domácnosti. Pobývala střídavě u svých příbuzných v Přešťovicích (okres Strakonice) a ve Čtyřech Dvorech (okres České Budějovice), domovsky byla ale příslušná do Hosína (tehdy okres Hluboká nad Vltavou). Osudného zářijového dne se z neznámých důvodů objevila v bytě svého muže v Hluboké nad Vltavou čp. 405, kde pravděpodobně došlo mezi manželi opět k ostré hádce, během které Hrubá prudce bodla manžela velkým kuchyňským nožem přímo do srdce. Hrubý byl prakticky okamžitě mrtev. Po činu Hrubá zmizela. Na rozdíl od četnických oběžníků nám dobový novinový článek navíc přibližuje alespoň osud vražedného nástroje:… Zobrazit více

Zakryté sosny

Zimní čas, jenž bývá dobou někdy až příliš kulinářskou, si žádá dlouhé procházky. Vydejme se v něm tedy, tentokrát nikoliv k Žižkovu dubu, kterému náleží spíš 1. leden, navštivme netradičně místo Zakrytých sosen. Promažme běžky a kola a vezměme více přátel a tekutin na cestu a náš výšlap se může uskutečnit. Velechvínské polesí nabízí spoustu zajímavých směrů, my se však vydejme jedním z nejoblíbenějších. Přes táhlé návrší Slepičáků, na mírně se klikaté silničce se zastavíme U valacha. Podivné jméno dostalo místo poté, co tady zahynul kůň jistého sedláka z Chotýčan, údajně utonul v rozbředlé bažině. Jen malý kousek odtud na východ je, v těsném sousedství lesního průseku, tím směrem, kde kdysi stávala vysoká triangulační rozhledna, ukryto malé jezírko. Nápadné svoji temnou barvou, v létě zářící květy leknínů. A právě tady skočila do hluboké studny tajemná žďárská černá paní poté, co kuší proklála srdce svému nezdárnému synu. Uhněme trochu na krajnici,… Zobrazit více

Vzpomínky MvDr. Hořejšího, díl II.

Vzpomínky pana MvDr. Hořejšího zaznamenal před lety pan Mgr. Hajný. V dnešním pokračování se budeme zabývat lety 1938-1955.

Střípky z historie Ševětína ve 20.století /pokračování/

 

 

Utečenci před wehrmachtem z pohraničí v roce 1938

 

Jedná se o dvě rodiny – jedna byla česko-německá a druhá česká,  které našly první útočiště před Němci v Ševětíně. Rodina Toupalíků (otec Čech, matka Němka) utekla z Prachatic. Rozvášnění sudeťáci jim po Mnichovské dohodě vytloukli okna. Na nic nečekali, vzali nejnutnější věci a utekli do Ševětína za kaplanem Knížetem, kterého znali z Prachatic. Bydleli jsme tenkrát vedle fary a kaplan Kníže dojednal s maminkou jejich dočasný pobyt u nás. Po několika měsících se přesunuli ke Čtvrtníkům. Asi po tři čtvrtě roku jim tehdy převor Opasek sehnal v Praze byt a zaměstnání. Později byl břevnovský opat Opasek v 50.letech několik let internován, po roce… Zobrazit více

Vzpomínky MvDr. Václava Hořejšího díl I.

Před lety zaznamenal někdejší ředitel ZŠ Ševětín pan Mgr. Hajný vzpomínky pana MvDr. V.Hořejšího. V dnešním I.díle si připomeneme období 1939 – 1945.

 

Vzpomínka na okupaci v březnu 1939.

 

Bylo mi necelých deset roků, když nás Němci okupovali. Němečtí vojáci přijeli od Veselí v dešti se sněhem. Bylo to několik motorek s postranním vozíkem, na kterých byly připevněny kulomety. Nám dětem začali nabízet čokoládu. Hrdě jsme odmítli a šli domů.

 

Nebezpečná hra.

 

Dva roky předtím jsme jako kluci přebíhali silnici od Veselí nad Lužnicí do Českých Budějovic. Bylo nedělní odpoledne. Podívali jsme se vždy doprava, pak doleva, a když jsme uviděli jet auto, přeběhli jsme rychle na druhou stranu silnice. To byla naše zábava. Bylo nás asi osm.z části Ševětína, které se říkalo Betlém, děti Pávků, Honzátků a další z chudobince. Viděli jsme auto, rozběhli se, ale můj o tři roky… Zobrazit více

Osudy padlých z pomníku v Ševětíně


 

Dne 23.5.1923 byl v Ševětíně pod kostelem sv. Mikuláše odhalen pomník padlých z tehdy zvané „Velké války“. Na tomto pomníku bylo uvedeno 16 jmen, u kterých jsme se pokusili dohledat jejich osudy. Pátrání probíhalo v obecních kronikách a v archivu ministerstva obrany. Tímto jsme zjistili, že na pomníku je uvedeno několik lidí, kteří v obci neměli domovské právo, ale bydleli zde. Jiní, ač rodáci ze Ševětína, jsou připomínáni na pomnících jinde. Vzpomeňme na tyto vojáky, kteří ať věrní své přísaze Rakousko – Uherskému císaři, či myšlence Československé republiky umírali na všech frontách tehdejšího válčiště.

František Marek, ročník 1890, domovské právo Chvalešovice, narukoval do 91. pěšího pluku v Českých Budějovicích. Zemřel 2.9.1916 ve Vídni, zde byl dne 5.9.1916 pochován. (uveden na pomníku)

Novotný František, ročník 1895, narukoval do 91. Pěšího pluku v Českých Budějovicích, domovské právo v Temelíně. Zemřel 3.9.1915 v … Zobrazit více

Menu

Nejnovější komentáře

Statistika návštěvnosti

TOPlist