Pamětní desky
Pomník španělskému vězni ve Vitíně
V prvních květnových dnech roku 1945 byla situace v našem okolí velmi výbušná. Německá armáda procházela morálním rozkladem, v okolí se vyskytovala vojska slovenská, maďarská, ruské osvobozenecké armády a mnoho set civilistů, kteří utíkali před vojsky rudé armády. Je až překvapivé, že v této době německá mašinérie pokračovala s neústupnou přesností. 8. května projížděl ševětínskou železniční stanicí zvláštní vlak s číslem 7864, který vezl vězně z několika německých koncentračních táborů. Jedním z těchto „evakuovaných“ táborů bylo Hradištko. Tímto koncentračním táborem prošlo za jeho existenci i 38 španělských státních příslušníků, ze kterých 13 zemřelo, 19 bylo osvobozeno a 6 navždy zmizelo. V sousední železniční stanici Chotýčany vlak zastavil, přičemž zde došlo k události, kterou popisuje pamětní kniha místního drážního úřadu takto: „ „V úterý 8. května projel mimořádný vlak zajatců stanicí. Zajatce hlídali členové SS . Ve stanici se pokusili 4 zajatci o útěk. Jeden z nich zaplatil tento pokus životem.… Zobrazit více
Vojáci zemřelí v letech 1914 – 1918 z Velechvína a Kolného
Pomník padlých na návsi ve Velechvíně
Pamětní deska sokolům ve Čtyřech Dvorech
Tato deska upomínající zemřelé sokoly z dnešní součásti Českých Budějovic Čtyři Dvory je umístěná na tělocvičně v ulici Sokolská 17. GPS: 48°58’56.135″N, 14°27’9.697″E
Nápis na desce:
ZA VLAST A SOKOLSKOU IDEU UMUČENI V OSVĚČIMI
RUDOLF DANĚK 6.12.1899 – 2.3.1943
LUDVÍK PILBAUER st. 20.8.1881 – 2.3.1943
LUDVÍK PILBAUER ml.27.2.1909 – 15.9.1943
PO UVĚZNĚNÍ DOTRPĚL VE ČTYRECH DVORECH
BOHUMIL MRZENA 5.10.1887-2.10.1942
Pamětní deska Františka Týmala v Borovnici
V obci Borovnici při hlavní silnici ze Střížova do Heřmaně lze snadno přehlédnout pamětní desku. Tato památka upomíná na smrt Františka Týmala, jednoho ze členů budějovického poštovního odboje.
Je nutné připomenout, že jméno F.Týmala je též zmiňováno na desce zemřelých v letech 1939 – 1945 umístěné na poště u vlakového nádraží v Českých Budějovicích.
Text desky v Borovnici:
Zde se narodil a své mládí prožil národní mučedník František Týmal vrch.pošt. tajemník. Zahynul po čtyřletém vězení v Lipsku a obětoval svůj život pro svobodu své vlasti.Věčná čest jeho památce a nehynoucí dík 1901 – 1945. Zmučené tělo jim v pospas dal, svou čistou duši poslal svému kraji, té věčné kráse domova jež tolik miloval, těm lidem z chalup, jež měl rád. Ať pokolení do pokolení dále povídají, že pro svobodu země svou šel dát a pad…Tak jen hrdinové umírají
Věnováno Sokolem v Nové Vsi
K uctění památky… Zobrazit více
Pamětní deska v Hroznějovicích
V průběhu války došlo k totálnímu nasazení mladých lidí z Protektorátu Čechy a Morava. Tito lidé byli posíláni na práci většinou do Německa, kde byli vystaveni mnohým nebezpečím. Jedním z největších byly letecké útoky na strategické továrny, železnice a vojenské objekty, kde pracovali i totálně nasazení mladí Češi a mnozí zde zemřeli.
Během náletu na největší německou továrnu na syntetický benzín Leuna v červnu 1944 zahynul i hroznějovický rodák.Byl jím Jenda Blažek, který byl totálně nasazen právě v této továrně ve městě Merseburgu ve spolkové zemi Sachsen – Anhalt. Toto město již za první světové války proslulo chemickou výrobou. Proto se za druhé světové války stalo častým cílem spojeneckých náletů.
Na rodném domě Jendy Blažka v Hroznějovicích čp. 34 je umístěna pamětní deska s následujícím textem:
Památce bratra
Jendy Blažka
* 21.X.1922
+ 29.VII.1944
Zahynul při náletu v Merseburgu v Německu
Kamarádi
Ochot. sp. Jirásek Has.sbor.
Pamětní deska Vojtěcha Smrže ve Vlkově
Pamětní deska ve Vlkově u Ševětína je krásnou a důstojnou vzpomínkou na rodáka z našeho regionu. Vojtěch Smrž se narodil ve Vlkově 17.1.1882 a byl uzenářem. Během světové války narukoval k 29. zem.p.pl. a 12. 9. 1914 padl na východní frontě u Ravy Ruské do zajetí a odtud 20.8.1917 vstoupil do československých legií, kde mu bylo mu přiděleno osobní číslo 31215 a hodnost vojína. Padl 4. července 1918 u Nikolska Ussurijského, kde byl i pohřben. Pamětní deska mu byla věnována 14. května 1938, Tato akce měla i za účel podpořit bojového ducha národa, jelikož byla osazena v době předmnichovské. Za války byla sejmuta a pečlivě uschována a tím se nám dodnes zachovala.
Samotné osazení desky je popsáno v kronice obce Ševětín:
„Všechny korporace ze Ševětína oslavily dvacáté výročí republiky zasazením pamětní desky padlému ruskému legionáři Vojtěchu Smržovi na rodném… Zobrazit více
Pamětní deska Františka Viktory
Při hledání křížků v Levíně jsme se zaměřili i na další památky. Jednou z nich je pamětní deska Františky Viktory, které jsme si nikdo dříve nevšimli. Deska se nalézá na č.p. 16, které je umístěno dál od silnice.
Text: LEGIONÁŘ
FRANTIŠEK VIKTORA
PĚŠÍ PLUK 33. DOSS ALTO
POPRAVEN RAKOUSKOU JUSTICÍ
NA PIÁVĚ DNE 19. ČERVNA 1918.
ČEST
JEHO HEROISMU A LÁSCE K VLASTI
Bohužel jsme se dozvěděli, že tato deska má být majitelem domu sundána a odnesena na OÚ. O tom, kdo to byl František Viktora píše Daniel Kovář v Pamětech Levína:
Pamětní deska ve Hvozdci u Lišova
Pamětní deska umístěná na hasičské zbrojnici v Hvozdci u Lišova. Opis desky:
V upomínku
Josefu Šafránkovi št.str.
Který padl jako oběť
Německého nacismu dne 27.IV.1945 v Brně
Věnuje hasičský sbor ve Hvozdci.
Nebuď nikdy zapomenuto
doby 1939 – 1945
Krutovlády Němců v Československu
Pamětní deska na zemřelé horníky ve Lhoticích
Kamenná deska z roku 1946, umístěná na budově bývalé správy antracitových dolů. Na desce jsou uvedena jména všech horníků, kteří zde zemřeli v období 1933 – 1945. Opis nápisu desky:
Na paměť našich kamarádů:
Pomije Jos.11.3.1902 – 19.2.1945
Sládek Tom. 13.9.1933
Litvan Frant.26.3.1908 – 10.9.1942
Kroutl Jos. 6.2.1909 – 25.11.1942
Zdař Bůh.
Přibližné místo umístění pamětní desky: 49°3’11.118″N, 14°32’42.710″E
Související články: http://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/moderni-doba-do-roku-1939/hmotne-pozustatky-po-antracitovych-dolech-u-lhotic.html
Pamětní deska Eleanory Gayerové z Ehrenbergu
Eleanora Gayerová z Ehrenbergu (1.1.11832-30.8.1912) byla operní pěvkyní. Vystudovala pražskou konzervatoř, poté působila ve Štětíně, Hamburku a Lipsku. O tom jaká Eleanora Gayerová byla si můžete přečíst v článku Jana Chmelíka zde:http://jihogen.ic.cz/m_soubory/modhurka-chmel.pdf
ZDE V Č. P. 14
SE 1.1.1832 NARODILA
KOLORATURNÍ SOPRANISTKA
ELEANORA GAYEROVÁ
Z EHRENBERGU
PRVNÍ MAŘENKA V SMETANOVĚ PRODANÉ NEVĚSTĚ
1.11.2012 VĚNUJE OBEC MODRÁ HŮRKA
Jak nám deska prozrazuje Eleanora hrála první Mařenku ve Smetanově Prodané nevěstě. Avšak nebyla to její jediná role v Národním divadle. Diváci ji mohli vidět například ještě jako první Jitku v opeře Dalibor.
O její rodině si můžeme přečíst více v knize Kořeny 4 od Aloise Sassmanna na str. 155: Její otec, pan Gayer z Ehrenbergu byl tehdy majitelem Bártovské živnosti u Modré Hůrky č.p. 14 a byl synem zemřelého pána Jana z Ehrenbergu, c. k. dvorního rady v Praze na Malé Straně č. p. 118 a jeho ženy Eleonory Oppeltové… Zobrazit více