Z jiných regionů
Kříž Antonína Kroneisla u Dubného
Vzpomínky na moje mládí a první světovou válku
Vážení čtenáři, předkládáme Vám vzpomínky pana Josefa Žižky z Bílé Třemošné, který se zde narodil v roce 1891. V březnu 1912 narukoval na vojnu s 18. regimentem do Bosny a Hercegoviny, kde i o dva roky později zažil svůj první křest ohněm. Autor ve svých pamětech vzpomíná nejen na válku na Balkáně, ale i na italské frontě, kde bojoval až do kapitulace rakouské armády. Svoji vojenskou činnnost uzavírá na Slovensku v roce 1919. Uveřejněný text začíná na str. 10, předchozí snímky nebylo dovoleno zveřejnit. Strojopis tohoto textu pochází z roku 1974 a vznikl v Pardubicích.
Radiový posluchač, který neměl povolení, byl souzený
Smrt polského zajatce za milostný vztah k německé dívce
Během druhé světové války se na našem území ocitly tisíce válečných zajatců, kteří byli nacisty nasazováni na nejrůznější práce. Soustředěni byli především v německy mluvícím pohraničí, odtrženém v roce 1938 od Československa. Tak počet 69.500 zajatců uváděných pro léta 1943-1944 ve zprávě SD připadá prakticky jen na sudetské území. Nacisté předpokládali, že německé obyvatelstvo nebude nepřátelské zajatce nijak podporovat, nebo jim dokonce pomáhat při útěku, k čemuž by jistě docházelo v českém prostředí. Přesto i v německém pohraničí docházelo k určitým stykům s některými místními Němci, jak dokládá případ z okolí Horní Pěny na Jindřichohradecku. Více o počtech a nasazení zajatců v pohraničí naleznete v článku o francouzských zajatcích v levínském mlýně.
Kronika Horní Pěny zaznamenala zajímavý a tragický příběh milostného vztahu polského zajatce a německé dívky. Kronikář a místní učitel Jaroslav Vacek začal psát svou kroniku až v… Zobrazit více
Smrt muzikanta z Pleší – 19.5.1945
Úmrtí Pavla Homera u Olešnice 12.5.1945
Sebevražda v lese Chloumek v roce 1945
V dnešním příspěvku zavítáme do obce Nová Ves u Českých Budějovic. V této obci vznikla velmi zajímavá aktivita lidí z obce zabývající se koncem II. války v blízkém okolí. Snaha těchto nadšenců o rozklíčování hektického a tudíž nesnadného období našich dějin byla shrnuta v Novoveském zpravodaji, kde byl v loňském roce uveden následující článek:
„Ač by se někomu zdálo, že o konci 2. Světové války víme již vše, díky nezměrné práci historiků profesionálů i amatérů zůstávají některé události ne zcela vyjasněny. Jedno takové máme tzv. za humny. Je to otazník vznášející se nad skonem německého vojáka, jehož mrtvola byla nalezena v lese na Chloumku, který se rozprostírá mezi Hůrkou a starou částí obce Nová Ves. V jedné rodinné hůrecké kronice lze nalézt prostou zmínku „Roku 1945, v lese Chloumku, byl nalezen mrtvý vojín německé armády, který byl na místě pohřben.… Zobrazit více
Úmrtí Josefa Řídkého 10.5.1945 – Mladošovice
Pamětní kámen na pozemkovou reformu v k.ú. Zliv
Zámek Komařice
Sídlo Jiříka a Kristiny Kořenských bylo zbudováno v letech 1565 – 1566 na místě někdejší středověké tvrze, která se připomíná poprvé v roce 1346, kdy zde sídlil rod Benešů, kteří se posléze začali podepisovat “z Komařic” (nejspíše od roku 1447). Ovšem stavební práce skončily az v 70. letech 16. století za působení českobudějovického stavitele Vincence Vogarella.
Zámek ovšem neměl veselý začátek své existence, protože dvakrát za sebou vyhořel, poprvé v roce 1586 a následně v roce 1620. I přes částečné úpravy zámecké kaple roku 1653 a věže zámku v roce 1665, které nechali provést mniši z kláštera Vyšší Brod, si sídlo zachovalo svůj renesanční ráz.
Vladycká rodina, která vlastnila někdejší středověkou tvrz, vymřela zřejmě při moru roku 1521, což by dokazovaly čtyři náhrobky rodinnych příslušníku zachované v Doudlebském kostele. Poté se na Komařicích vystřídal Litold z Hřebene, Volf Krajíř z Krajku a Ctibor Dráchovský z Dráchova, jehož dcera Kristina se… Zobrazit více