19. ledna 1945 byla jmenována v pořadí čtvrtá vláda Protektorátu Čechy a Morava v čele s jejím předsedou a zároveň ministrem vnitra Richardem Bienertem. Dalšími členy byli ministr financí Josef Kalfus, ministr hospodářství a práce Walter Bertsch, ministr školství a národní osvěty Emanuel Moravec, ministr spravedlnosti Jaroslav Krejčí, ministr zemědělství a lesnictví Adolf Hrubý a ministr dopravy a techniky Jindřich Kamenický. Všichni byli členy Národního souručenství a stejně tak jako NS, i protektorátní vláda sloužila již čistě jako loutková vláda německých okupantů v protektorátě, kde skutečnou vládnoucí moc držel pevně v rukách K. H. Frank. Přesto pro účely propagandy a udržování zdání určité suverenity Čech a Moravy byla vláda pro okupanty důležitá.

Na jaře 1945 bylo většině obyvatel českých zemí jasné, jakým způsobem válka skončí. Západní i východní fronta se rychle blížily k území protektorátu, vzdušný prostor ovládali spojenecké bombardovací svazy a hloubkoví letci. Ve vzduchu viselo povstání a Praha… Zobrazit více →

Od nepaměti provází člověka otázka existence posmrtného života. V 19. století se v Evropě rozšířil tzv. spiritismus, aneb víra v posmrtný život a možnost komunikace s dušemi zemřelých osob. Dnes už zapomenutou okolností je fakt, že v Čechách spiritismus nejprve zakotvil v Českých Budějovicích a právě odtud se rozšířil i do dalších oblastí včetně Prahy. Zakladatel českého spiritismu František Pavlíček (povoláním finanční komisař) již roku 1878 vydal v Českých Budějovicích první českou spiritistickou knihu – Křesťanský spiritismus (překlad francouzské knihy). Vůbec první spiritistická seance v Čechách údajně proběhla v šumavském Aníně (u továrníka J. E. Schmida). Žáci Františka Pavlíčka pak v Českých Budějovicích utvořili jeden z prvních tzv. spiritistických kruhů (sdružení spiritistů). Členové několika těchto kruhů později v Písku založili první oficiální spiritistický spolek – Vzdělávací spolek Jiskra. Na začátku 20. století a v době první republiky… Zobrazit více →

Židé se začali trvale usidlovat v našem regionu až kolem poloviny 17. století, kdy vzniká hřbitov v Hluboké nad Vltavou. V Hluboké také vznikla malá židovská čtvrť a později i synagoga, ze které později vznikla modlitebna Církve československé husitské. Můžeme ještě vzpomenout slavnou sudárnu p. Steina, která byla proslulá po celém světě. Na rozdíl od tohoto většího obchodního centra se v jiných obcích regionu Židé usidlují později.

Ve  vsi Bošilec žila od roku 1852 malá židovská komunita. V době první republiky v roce 1926 bylo v místní škole zavedeno vyučování izraelitského náboženství. Celá komunita zahynula během II. světové války. V Líšnici bylo již v roce 1862 napočítáno 12 Židů a tentýž rok v sousedním Kostelci 4., více se o této komunitě nedozvídáme. V kronice Bavorovic je možné nalézt údaj, ve kterém se tvrdí, že z celé místní židovské komunity čítající 18 lidí nepřežil válku nikdo, čímž celá komunita… Zobrazit více →

Přídělový systém v období Protektorátu Čechy a Morava naprosto nedostačoval v zásobování obyvatel potravinami. V lepší situaci se nacházeli občané na venkově, kteří pak prostřednictvím černého trhu zásobovali mnohé obyvatele měst. Důležitou roli v nelegálním zásobení sehrávali venkovští mlynáři, kteří riskovali své životy černým mletím, ať už za úplatu, nebo zadarmo pro své známé. Zajímavý případ černého mletí popisuje kronika Purkarce, kde při této činnosti asistovali dokonce i místní četníci:

„S rostoucí nouzí o potraviny a časté kontroly působily, že lidé vymýšleli stále rafinovanější skrýše. Ku příkladu velmi dobrá skrývačka byla na kostelní věži a kostelní půdě, kamž žádná kontrola nikdy nepřišla. Došlo též i k žertovné příhodě, že nevědomky se lidé v noční době na hřbitově vystrašili. Čeho se lidé odvážili pro živobytí svědčí tento případ dle vyprávění poříčního strážníka Jana Dědiče. Na samotě u Ambrožů byl malý mlýn v … Zobrazit více →

Jan Šíma se narodil 1. října 1914 v Hluboké nad Vltavou. V roce 1945 byl ženat, otcem dvou dětí a pracoval v Hluboké jako lesní dělník a brzy si měl polepšit na lesního úředníka. Hned po skončení druhé světové války byla obnovena československá armáda a do zbraně byli dočasně povoláni záložníci z posledních ročníků, kteří prodělali presenční vojenskou službu před rokem 1939. Mezi těmito byl i svobodník Šíma, který stejně jako před válkou, narukoval do Českých Budějovic k obnovenému 1. pěšímu pluku Mistra Jana Husi. Ten byl v poválečných měsících dislokován v jihočeském pohraničí, kde měl pomoci udržet klid a pořádek. Pro místní německé obyvatelstvo byl příchod pravidelné armády většinou vítán, protože na rozdíl od působení revolučních gard a Rudé armády těsně po válce, znamenal příchod 1. pěšího pluku skutečné nastolení pořádku. O tom co se stalo v Novohradských horách v … Zobrazit více →

Myšlenku fyzicky likvidovat duševně a fyzicky postižené osoby, které nepřináší svému okolí žádný užitek, nevymysleli nacisté, ale můžeme se s ní setkat už ve starověku. V 19. století se tímto tématem začala zabývat celá řada lékařů a filozofů a to nejen ve střední Evropě. Propagátorům myšlenek eugeniky a asistovaného úmrtí nevyléčitelných osob, nešlo jen o to, že tyto představují zátěž pro společnost, která se o ně musí starat, ale také o to, aby neměly děti. V roce 1928 byl ve Švýcarsku schválen sterilizační zákon, o dva roky později ve 20 státech USA byla uplatňována zákonná sterilizace a v Německu byl 14. července 1933 přijat zákon o zabránění početí dědičně postiženého potomstva. Do roku 1939 stihli nacisté sterilizovat neuvěřitelných 300.000 osob a rozjeli tak naplno politiku rasové hygieny. Propaganda o méněcennosti psychicky nemocných a duševně postižených osob se dostala i do učebnic základních škol. Skutečné zrůzdnosti ale… Zobrazit více →