O vlkovské pannence Marii

Vlkov je malá vesnička vzdálená jen několik kilometrů od Ševětína, kdo ji nezná, možná by i přejel odbočku k ní vedoucí… A přesto je to vesnička krásná a zajímavá a zajímavá je i naše pověst.

Kdysi ve Vlkově bydlela žena s mužem, neměli děti, ale usilovně se o ně snažili. Žena chodila ke Kozlovskému potoku, k brodu a zde se modlívala.  Jak patrno, její manžel měl dost těžké práce v lese a na chudém poli, a její zálibě pro modlení příliš nehověl.  Když jednou se žena vydala na pouť do Maria am Zell ,její manžel jí pravil:’to je Panna Maria Němka, že za ní musíš do Němec? nebo je němá a mluví jen tam?“Zkrátka se rouhal a žena raději vyrazila na pouť. Po několika letech se jim narodil syn, zdravý a šikovný, S postupem času si však povšimli jedné vady. Syn byl němý a žena si uvědomila, že je to trest za rouhačská slova svého muže. Když syn dospěl, žena mu vše popravdě řekla a ten u brodu, kde se jeho matka modlívala ze  stromu vyřezal sochu Panny Marie, jako napravení hříchu svého otce….Kdyby  sochu ze stromu nevyrátila povodeň stál by tam dodnes.