Stavební úsek čs. opevnění 146 Vitín
Okolnosti a historie výstavby československého stálého opevnění z let 1935-1938 jsou dnes širší veřejnosti celkem dostatečně známé, včetně tragického konce snažení českého lidu o obranu své republiky. Opevnění, ať už těžké či lehké bylo budováno jako souvislá linie na hranicích s Německem, Rakouskem, Polskem a Maďarskem. Tato linie je nazývána 1.hlavní obranné postavení – 1.HOP. Méně známá už je existence 2.HOP, kterážto druhá linie šla většinou několik desítek kilometrů za první. Tato linie byla řidší, zatímco 1.HOP tvořily dva sledy (linie bunkrů vzdálené 50 až 150m za sebou) a na ohroženějších místech sledy 3mi, 2.HOP tvořil jeden sled a na ohrožených místech dva. Rovněž výstavba 2.HOP započala později, než té první, což mělo za následek že v září 1938 byla v daleko menší míře hotova a byly zde i značně dlouhé mezery, kde bylo budováno prozatím alespoň opevnění polní. Zatímco na severní a jižní hranici skutečně byla vzdálenost obou linií maximálně několik desítek kilometrů, jiná situace byla na západní hranici. Podle válečných plánů čs. velení, měla čs. armáda ustupovat od západu na východ až na Slovensko, kde by vyčkala pomoci spojenců. Z toho důvodu zde tvořila 2.HOP první vnitrozemské záchytné postavení – na pravém břehu Vltavy (tzv. Vltavská linie) a západní oblouk před Prahou (tzv. Pražská čára). Později měla následovat výstavba dalších vnitrozemských příček – na česko-moravském pomezí a na moravsko-slovenském pomezí. Tyto měly být ale realizovány až v roce 1939.
Na námi sledovaný mikroregion vstoupilo čs. opevnění roku 1938 stavebním úsekem 146 Vitín jako součást Vltavské linie. Právě tento úsek odkláněl linii od Vltavy na jihovýchod k jižní hranici.
Úsek začínal a odtud byl číslován a stavěn ve Velechvínském polesí u Zeleného kříže, od tud vedl na západ k Vitínu, který obcházel z jihu dvěmi sledy a zde se stočil na severozápad k hájovně Cirhan a od tud k Poněšicím, které opět dvěma sledy obcházel z jihozápadu. Zde blízko hájovny U Šafaříka se linie dotkla pravého břehu Vltavy, kterého se držela až k Purkarci, kde severně od Purkarce (na západ od Kostelce) navazoval úsek 144 Týn nad Vltavou, který pokračoval dál na sever po pravém břehu Vltavy, jen u Týna tvořil předmostí na levém břehu. Na jihovýchodě ve Velechvínském polesí navazoval úsek 148 Velechvín, který se opíral o soustavu třeboňských rybníků.
Vyměřování 21km dlouhého úseku Vojenským stavebním dozorem – VSD započalo 18.3.1938. 23.5.1938 byla stavba zadána civilní stavební firmě Matyáš a Moučka z Českých Budějovic, která podala nevýhodnější nabídku. Náklady na stavbu ŘOP stanovilo na 3.315.000Kč za 72 objektů. Stavba měla být provedena za 100 pracovních dní, tedy do 15.10.1938. Firma Matyáš-Moučka ještě zkušenosti se stavbou opevnění neměla. Vyvstala tak obava, že práce půjdou pomalu a v takovém případě mělo dojít k předání severozápadní části úseku zkušené firmě Hieke z Loun, která budovala sousední úsek 144. Velitelem VSD byl jmenován mjr.pěch. Jaroslav Kukla od 38. p. pluku. Jako technik zde pracoval mladý ppor.pres.sl.Ing. Josef Korecký od 5. d. pluku. Funkci kresliče zastával čet.asp. Čeněk Veselský od 1. p. pluku. Mjr. Kukla nebyl ve funkci velitele VSD hodnocen příliš dobře a proto byl 30.8.1938 nahrazen ppor. Koreckým. Rovněž funkce technika a kresliče doznaly změn. Sídlo VSD bylo na obecním úřadě v Ševětíně, velitel VSD byl ubytován v obecní škole, korespondence docházela na místní četnickou stanici. Kromě tří zmíněných funkcí VSD disponoval dvoumi poddůstojníky a pěti až šesti vojíny. V červnu byl zřízen strážní oddíl o dvou poddůstojnících a deseti vojínech od 1. p. pluku.
Stavební materiál byl dovážen železnicí do stanice Ševětín, kde bylo první skladiště materiálu. Další bylo přímo v Ševětíně, u hájovny Cirhan a u Purkarce. Na stavbu byl používán říční písek z Lužnice, štěrk a kámen pro kamenou rovnaninu byl používán z Ševětína. Stavební firma v úseku zaměstnávala v době intenzivní výstavby – od srpna 2 inženýry s jedním asistentem, dva políry, 6 mistrů a 265 dělníků. Jejich počet po mobilizaci klesl o 100 lidí.
29.5.1938 začaly první přípravné práce, výkop objektu č.1 byl proveden 9.6.1938 a bunkr byl betonován 24.6.1938. Z každého vybetonovaného bunkru byly posílány tři zkušební kostky betonu do Prahy na tlakové zkoušky. Beton musel vydržet tlak nejméně 450kg/cm2. Zkušební kostky z objektu č.1 vydržely 544kg/cm2. 6.8.1938 došlo k velké průtrži mračen, která zatopila místní kamenolomy a tím se betonování zdrželo o tři dny. 29.7.1938 ŘOP schválilo dodatečné vložení objektu č.73 mezi bunkry č.23 a 26. Ještě během výstavby došlo ke změně typů některých objektů, protože se ukázalo že zaměření úseku nebylo provedeno zcela přesně díky jednoduchým zaměřovacím pomůckám. 10.9.1938 navrhl VSD vložení objektu č.74 u Purkarce k postřelování purkareckého jezu. Schválen již nebyl.
Do začátku října 1938, kdy byla výstavba zastavena z důvodu přijetí mnichovského diktátu, se ze 73 objektů stihlo vybetonovat 69. Stavební práce byly zcela dokončeny u 24 a maskování provedeno u 18 objektů. Všechny čtyři nepostavené bunkry byly již započaty.
V úseku došlo 24.9.1938 ke kácení lesních průseků. Překážky nebyly započaty nikde, ač materiál byl již připraven na nádraží.
Za mobilizace obsazovali postavené bunkry vojáci mobilizačního pluku 207. Objekty 1-36 (a 73) obsadil II.prapor, objekty 37-72 I.prapor.
Koncem roku 1938 obdržela stavební firma v několika splátkách za stavbu úseku 1.895.872Kč a celkem vyšla stavba vojenskou správu na 2.892.819Kč.
Protože se celý úsek nacházel v roce 1939 na území Protektorátu, došlo k jeho zničení, které bylo prováděno okupanty ze strachu před možným českým povstáním. Z celého úseku se dochoval jeden jediný – v zahradě hájovny Cirhan. Právě blízkost hájovny ho uchránila před odstřelem. Byl však znehodnocen zabetonováním – do objektu byla nanošena kamenná rovnanina a do výšky 150cm prolita betonem. Dále se jeden objekt dochoval ve stavu po prvním odstřelu – je takzvaně rozvalen. Ze všech ostatních bunkrů byla těžena železná armatura a další kovové části, takže pokud nebylo stanoviště zcela zahlazeno v poli, dnes z něho zbyla jen jáma s betonovou drtí a fragmentem zemního záhozu kdysi kryjící čelní stěnu.
V rumišti bunkru č.25 byla nalezena příruba ručního ventilátoru, což znamená, že nejméně ve třetině objektů byly ventilační soupravy dodány.
V prostoru východně od Vitína jsou dodnes patrné lesní střelecké a pozorovací průseky.
V následujícím seznamu objektů je uveden typ objektu, stav při zastavení prací, dnešní stav, datum betonování, pevnost betonu a poznámky.
1: A-160; postaven, vytěžen; rumiště + fragment záhozu; betonován 24.6.1938; pevnost 544;
2: A-160; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován 27.6.1938; pevnost 559;
3: A-180; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován 28.6.1938; pevnost 536;
4: A-180; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován 30.6.1938; pevnost 553;
5: A-160; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován 1.7.1938; pevnost 518;
6: A-180; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován 4.7.1938; pevnost ?;
7: A-180; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován 6.7.1938; pevnost ?;
8: A-180; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován 7.7.1938; pevnost ?;
9: A-140; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován 8.7.1938; pevnost ?;
10: A-180; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
11: A-160; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
12: A-180; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
13: A-180; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
14: A-200; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
15: A-140; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
16: A-180; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
17: A-180; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
18: B1-80; postaven, vytěžen; zahlazen; betonován ?; pevnost ?;
19: A-180zes; postaven, vytěžen; zahlazen; betonován ?; pevnost ?;
20: A-120zes; postaven, vytěžen; zahlazen; betonován ?; pevnost ?;
21: D2zes; postaven, vytěžen; v náspu trati, zahlazen; betonován ?; pevnost ?;
22: D1zes; postaven, rozvalen; dochovaná čelní a levá stěna; betonován ?; pevnost ?;
23: A-160zes; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
24: B1-80zes; postaven, vytěžen; zahlazen; betonován ?; pevnost ?;
25: B1-80zes; postaven, vytěžen; rumiště + zához, 2006-nalezena příruba ventilátoru; betonován ?; pevnost ?;
26: A-180; postaven, vytěžen; zahlazen; betonován ?; pevnost ?; vsakovací jámy kvůli jílovité půdě
27: A-180zes; postaven, vytěžen; zahlazen; betonován ?; pevnost ?; vsakovací jámy kvůli jílovité půdě
28: B1-100zes; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
29: A-200zes; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?; vsakovací jámy kvůli jílovité půdě
30: Ezes; postaven, vytěžen; rumiště; betonován ?; pevnost ?;
31: B1-80zes; postaven, vytěžen; rumiště; betonován ?; pevnost ?;
32: A-140; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
33: E; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
34: A-160; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
35: A-160; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
36: A-180; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
37: A-160; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
38: A-160; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
39: A-160; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
40: A-140; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
41: A-140; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
42: A-160; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
43: A-140; postaven, dochován; zabetonován, levá střílna zazděna, pravá ne, rovnanina vybrána, fragment záhozu; betonován ?; pevnost ?;
44: A-160; postaven, vytěžen; zahlazen; betonován ?; pevnost ?;
45: A-160; postaven, vytěžen; rumiště+zához; betonován ?; pevnost ?;
46: A-180; postaven, vytěžen; rumiště+zához; betonován ?; pevnost ?;
47: A-180; postaven, vytěžen; rumiště+zához; betonován ?; pevnost ?;
48: A-140; postaven, vytěžen; rumiště+zához; betonován ?; pevnost ?;
49: A-180; postaven, vytěžen; rumiště+zához; betonován ?; pevnost ?;
50: A-140; postaven, vytěžen; rumiště+zához; betonován ?; pevnost ?;
51: A-160; postaven, vytěžen; rumiště+zához; betonován ?; pevnost ?;
52: B1-80zes; postaven, vytěžen; rumiště+zához; betonován ?; pevnost ?;
53: A-180; postaven, vytěžen; rumiště+zához; betonován ?; pevnost ?;
54: B1-80zes; postaven, vytěžen; rumiště+zához; betonován ?; pevnost ?;
55: A-180; postaven, vytěžen; rumiště+zához; betonován ?; pevnost ?;
56: A-200zes; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
57: A-220; postaven, vytěžen; rumiště+zához; betonován ?; pevnost ?;
58: B2-100zes; postaven, vytěžen; kusy betonu; betonován ?; pevnost ?;
59: B1-80zes; postaven, vytěžen; kusy betonu; betonován ?; pevnost ?;
60: A-140; postaven, vytěžen; fragment záhozu; betonován ?; pevnost ?;
61: A-180; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?;
62: A-160; postaven, vytěžen; rumiště + zához, nalezen hák na síť; betonován ?; pevnost ?;
63: A-220; postaven, vytěžen; rumiště + zához; betonován ?; pevnost ?; prodloužená čelní zeď
64: A-160; postaven, vytěžen; stanoviště zatopeno; betonován ?; pevnost ?; prodloužená čelní zeď a o 20cm zesílená, neměl rovnaninu a zához
65: A-160; výkop, ?; nebetonován; pevnost ?; inundační šachta
66: A-160zes; výkop, ?; nebetonován; pevnost ?; inundační šachta
67: A-160zes; zahájen, ?; nebetonován; pevnost ?; inundační šachta
68: A-160; výkop, ?; nebetonován; pevnost ?; inundační šachta
69: D2zes; zahájen, ?; nebetonován; pevnost ?; inundační šachta
70: D1zes; připraven k betonáži; ?; nebetonován; pevnost ?; inundační šachta
71: A-200zes; zahájen; ?; nebetonován; inundační šachta, prodloužená čelní zeď a zesílená o 20cm, neměl rovnaninu a zához
72: A-180; zahájen; ?; nebetonován;
73: A-200zes; postaven, vytěžen; zahlazen; betonován ?; dodatečně vložen mezi č.23 a 26; vsakovací jámy kvůli jílovité půdě
Prameny:
1) Jan SOLPERA; Nadějný začátek se smutným koncem; České Budějovice 2008.
2) Radan LÁŠEK; Vltavská linie; Praha 1997.
3) Jan CIGLBAUER; Lehké opevnění z roku 1938 na území dnešního okresu České Budějovice; Výběr 1 – 2008.