Deník Josefa Žampacha, četaře rakousko – uherské armády na východní frontě

Na úvod snad není potřeba připomínat data první světové války, konečně sám autor deníku ve svém úvodu popisuje důvod vyhlášení války. Ve zkratce si připomeňme události na východní frontě v poslední čtvrtině roku 1914, kde četař Josef Žampach na začátku první světové války sloužil. Účastnil se bitev na tehdejších hranicích Polska s Ruskem. V prvních dnech po otevření východní fronty bitvou u Gumbinnen, to nevypadalo pro centrální mocnosti vůbec dobře. Ruská armáda totiž nepředpokládaně rychle mobilizovala a díky početní převaze se jí povedlo proniknout až do Východního Pruska. Následovalo stažení německé armády za Vislu, což bylo pro její vrchní velení nepřijatelné a zapříčinilo odvolání generála von Prittwitze a jeho nahrazení generáli Paulem von Hindenburgem a Erichem Ludendorffem. Velikým úspěchem byla poté bitva u Tannenburgu, kde se podařilo 11 německým divizím porazit 21 ruských divizí. Ruský generál Samsonov pod tíhou této porážky raději spáchal sebevraždu, než aby se musel postavit před cara jako poražený.

Po této bitvě, která značně ochromila ruský zásobovací systém, následovala týdenní bitva u Mazurských jezer (7. – 14. září), která byla prakticky konstantním ústupem Rusů podporovaný několika divizemi jako posilou.

Armáda Rakouska – Uherska se účastnila hlavně bojů v Haliči, kde ale nebyla vůbec úspěšná. Značně podcenila nepřítele, což zapříčinilo vysoké ztráty a nucený ústup z Haliče, která prakticky celá padla do rukou Rusů. Až posila ve formě 9. německé armády zpomalila postup Rusů natolik, že posily ze západní fronty měly dostatek času (do poloviny listopadu 1914) dostat se dostatečně blízko východní frontě a začít vytlačovat Rusy až k Varšavě. Ke konci roku se Rusové stáhli do zákopů a snažili se udržet současný stav.

Následuje popis jeho čety. Po tomto úvodu začínají vlastní zápisky. Jsou vedeny velmi stroze a zdá se až neosobně. I přes tuto strohost se projevuje styl psaní typický pro období první čtvrtiny 20. století. Ačkoli na frontě strávil před svým zraněním od konce srpna do 21. října 1914, kdy došlo k jeho zranění, viděl umírat své kamarády ve zbrani. To je možný důvod odosobnění deníkových zápisků. Lze v nich nalézt i dobovou bojovou hantýrku, která vznikla většinou počeštěním německých výrazů. Výrazy jako menage (menáž) nebo dekunk (z německého Deckung – krytina, krycí vrstva. v tomto případě krytí ve vojenském smyslu).

Zápisky deníku končí 8. prosince 1914, kdy byl již propuštěn z nemocnice do domácího ošetřování. Tato skutečnost je naznačena již několik dní před koncem deníku. Ten si zřejmě chtěl pan Žampach vést pouze po dobu jeho služby v armádě, která byla předčasně ukončena jeho zraněním a tím zanikl hlavní důvod zápisků, proto s deníkem skončil tak brzy.

Nyní tedy k samotnému deníku. Zápisky ponechala autorka článku v úplném a neupraveném znění.

„Str. 1

Úvod.

Po úkladném zavraždění následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda de Este a jeho choti vévodkyně z Hohenbergu byla Srbsku vyhlášena válka. Ve spojení potom rusko – anglo – francouzsko německo – rakouská. V Rakousku 26. vyhlášena částečná, o dva dny později všeobecná mobilisace. Po ukončení mobilisace čítala naše setnina asi 260 mužů – válečný stav. Naše četa 56 mužů. Velitelem čety byl reservní pručík Graubner, poddůstojník za frontou četař Josef Žampach. Desátníci: Netušil, Setzel, Čeněk a Vašíček. Velitelem setniny byl setník Jan Nechleba, veliteli čet: nadpor. Lukeš, por. Kubeš, Macelis a Graubner, přidělen kadet Pokorný. Po prvních dvou bojích odešli por. Lukeš, por. Macelis, Kubeš, Graubner, kadet Pokorný. Setník Nechleba zabit v boji u Ostova z pušky 17. X. 1914 v Adamovce ve 3h. Odpoledne.

 

Str. 2

DENÍK

21. VIII. 1914. Vysoké Mýto. Odchod z Vysokého Mýta do Chocně na dráhu 5h 30´ ráno. V 5h ráno troubení v kasárnách na dvoře k modlitbě. Provolání 1ho batalionu majora Russa „Nazdar Čechům“, „Hoch Österreich“ a „Hurá Němcům“. Ověnčeni odešli; v puškách práporky, okrášleni stuhami. 3. četa 2 velké prapory, 1 vpředu, druhý vzadu (V. Radymnu sundal pěšák Bubeníček stuhu). Loučení s Vysokým Mýtem. Příchod do Chocně v 7h 30´ dopoledne.

Choceň: Rozdílení chleba mužstvu a nakládání vozů. V 9h dopoledne odjezd. Opozdil se desátník Vašíček a pěšák Dostál Frant. Tklivé loučení s obyvatelstvem. Jízda přes Českou Třebovou, Olomouc, Přerov, Bohumín, Kraków, Tarnów, Rzesnów, Jaroslaw do Radymna. V Ústí n/O jsme byli poděleni zavařeninou milenkou Jana Doležala bratrance.

Česká Třebová: menage, Přerov čaj. Po cestě jsme byli obecenstvem nadšeně vítáni a poděleni čajem a jinými zákusky.

22.VIII.1914 Oswieczin 9h dopoledne Kraków, 9h 30´rozdílení menage v Podgorce u Plazów. Potom odjezd udaným směrem a příjezd do Radymna.

23.VIII.1914 v 12h 30´ v noci. Rozložení batalionu u nádraží na poli a rpzdávání kávy. Se svítáním odchod přes Plazy po silnici do Zaleská Wola v 7h 30´dopoledne. Rozdělení menage, chleba, konserv, rumu. Příchod 9h 30´. Batalion a M.G.A. Klamný poplach s kozáky.

24.VIII.1914 Vše jak obyčejně; ve 12h poledna „Marschbereit“. Odchod 1h 45´dopoledne do Russkaja Wola a ubytování pod střechou. Major Russ pod stanem. 3. četa pohotovost. Těžká jízda trainu a dělostřelectva.

25.VIII.1914 Russkaja Wola. Čištění. Co přídavek povoleny úspory per K120; za K50 koupen vepř, který ve 3h při „Alarmu“ vypařen, zůstal ve vesnici. Zbytek přídavku per K70 zmizel. Ve 3h odpoledne „Alarm“ odchod směrem k ruským hranicím společně s dělostřelectvem a Autokolonou a příchod do Oleszyce 12h 30´v noci. Po cestě nám oznámil hejtman Nechleba první úspěch. Vyhození 7 válečných lodí anglofrancouzských do vzduchu. Ohromné „hurá“.

26.VIII.1914 Olešnice. Ráno budíček v 5h ráno, káva. Oberlieutnant Neumann od strojních pušek vynadal reservistovi, že rychle nedonesl vodu. Nesouhlas mužstva. Odchod silnicí ku Cieszanovu. Oznámení dobytí Zamosce rakouským vojskem respektive hrad.dělostřelectvem. Blížení se k ruským hranicím. Létání aeroplánu, vysílání hlídek na strany. Cesta kolem zámku lesem, upravování, cesta nesnadná, jízda trainu. Nocování poblíž ruských hranic pod širým nebem. Večeře žádná, kuchyně nedošly.

27.VIII.1914 1km od ruských hranic. Připravované vaření kávy ve vařidlech, však nedokončené, časný odchod, překročení hranic přes most stavěný sapery, provolání „Hurá“ J.V., ověnčení čapek polními odznaky. Za lesem u vesnice ruské první hroby padlých a jednoho plukovníka jízdy. Pochod písčitými cestami, mizerná jízda celého trainu. Prní padlí koně. Ve vesnici Grabovici byly sundány torby. Žehnání polního kuráta před bitvou. Stísněná nálada mužstva 1.ho Batalionu. Při odchodu jedení reservní Verpflegerporce, zásob, odhazování polního náčiní jako lopatek, vařidel, sekyrek, luceren, vývrtek, nůžek. První padlí dělostřelci, bosí. Poblíž Tarnowatky

Str. 3

 

vzdálený rachot děl a strojních pušek, velký požár domů a celých vesnic. 1. Batalion zaujal formace v dělostřeleckém ohni. Čety na stejnou výšku. Ve 12h 30´ odpoledne do 3h 30´ odpoledne. Odchod liduprázdnými vesnicemi polskými písčitými cestami. Nastupování k boji, tvoření rojnic. Nepřítel ustoupil, Zakopání švarmlinií a reserv. Žádná menage, žádná večeře. Jedení masitých konserv. V 9h večer prudká palba z pušek II. Batalionu do vlastníchho II.M.G.A. Dva dvojáci raněni.

 

30.VIII.1914 V zákopech u Labunje: nastoupení do setniny jako velitel čety. Celý den v záloze. Ruské těžké houfnice střílí na naše posice. Večer v zákopech pozoroval palbu naší a nepřátelské dělostřelby. Celou noc jako pohotovost.

31.VIII.1914 V zákopech u Wolky Labuňské. Vše připravováno k útoku na kozáky. Čeká se na vyšší rozkaz. Hájení zákopů za každou cenu od 7h 15´ počínaje 4h 30´ odpoledne. Všeobecný ústup Rusů. V 6h 30´ večer odchod přes Labunji do Komarowa. Do Komarowa postupovali jsem opatrně celým bojištěm se 26. zemským dělostřeleckým plukem. Příchod do Komarowa 1.ho října 1914 v 1h v noci. Město bylo opuštěné, vyklizené a dobyté našimi těžkými houfnicemi. Ubytování na náměstí v opuštěném krámě. Setnina stavěla stráže pro ubytování a stráže polní. Formulování setniny na tři čety.

1.IX.1914 Komarow v Ruském Polsku. Po budíčku ve 4h ráno sraz pluku na stanovišti severo-východně za Komarowem. Odchod v 6h 30´ ráno. Pochod roklemi a opuštěným bojištěm. Nastupování prvních čet do bitevní čáry. Čára bitevní byla dosažena (vlastně zákopy) mnou a desátníkem Josefem Novotným. Raněn pěšák Dostál František. Vytrvání v zákopech v 9h dopoledne do 6h večer s uherským plukem č. 65. Kanonáda trvala celý den a boj končil bodákovým ústupem Rusů. Raněn 

Str. 4

 

bratr Karel u strojních pušek II. oddílu. Nocování na bojišti pod stany. Rozdělení chleba a menage.

3.IX.1914 Odchod v 7h 30´ ráno a nocování na haličské půdě pod stany. Byly postaveny stany, dán rozkaz k odchodu. Dorazili jsme na místo v 1h v noci. Ráno jsme vařili brambory.

4.IX.1914 Odchod v 8h ráno přes Lubazcówa jsem byl určen s četou pro ochranu pravé strany. V Lubazcowě jsem se sešel s kolegy od finanční stráže. Deštivé počasí. Ochranně četa nedostála svému účelu, hlavní část odešla. Příchod Mosty Male 3h 30´ odpoledne. Stavění stanů, Bereitschaft.

5.IX.1914 Mosty Male: Odchod v 7h 15´ ráno příchod do Carpi, 5h odpoledne. Odchod 7h večer, příchod v 1h v noci, táboření pod širým nebem.

6.IX.1914 Carpi v 7h ráno odchod ve směru k Nemirovu. V 8h ráno u Nemirova raněn hejtman Löwenhofer a jeden pěšák od 30/12 a jeden zabit kozáckou sotní. Obchůzka lesem směrem jihozápadním do 1h 15´ až do Bory. Čištění lesa od kozáků. Rozvinování pluku do bitevní čáry. Krusinje v 3h 20´ odpoledne jako záloha setniny a na noc Bereitschaft.

7.IX.1914 Budíček v Krusinje ve 3h 30´ ráno, odchod v 5h 30´ ráno. Útok 30. Land pluku na ruské posice u Vyšenky. U setniny 1.setník, veliteli čet 3 četaři. 3.setnina určena jako Geschützbedeckung do 11h dopoledne. Postup proti dvoru u Vyšenky. Rozdílení chleba, každý muž po dvou porcích. Přejití do bitevní čáry a určení k disposici 26. div. Velitelství. Podplukovník od 11. zem. Pěšího pluku sekl šavlí honveda do hlavy; sepisování protokolu. Jako Geschützbedeckung v zákopech. Opuštění zákopů pro nepřátelský dělostřelecký oheň 3h 30´ odpoledne. Nocováno v Krusinje v zákopech.

8.IX.1914 Krusinje v 8h ráno poplach. Postupování lesem proti nepříteli. Bodákový útok II. Setniny na dvůr u Vyšenky. Pana praporčíka Peterku v 9h 40´ dopravil na obvaziště a v 11h 30´ dopoledne jsem ho předal. Nastoupil jsem do přední čáry, kdy pluk všeobecně zdecimován ustupuje. Návrat 5h 30´ odpoledne, příchod v 6h večer do Krusinje. Nocování v zákopech.

9.IX.1914 Krusinje zákopy. Útok 25té a 30té honvédské divize proti nepříteli. Naše setnina opevňovala a prohlubovala zákopy proti dělostřeleckému ohni. Od 7h ráno prudká kanonáda na obou stranách. Setrvání v zákopech, připraveni k výstřelu s puškami v ruce. Kanonáda trvala do 4h odpoledne a skončila ústupem ruské baterie. Na levém křídle vzdálená kanonáda.

10.IX.1914 Ve 3h 30´ráno výpad ruského vojska směrem severním za účinné podpory dělostřelectva, prudká palba ze strojních pušek. Ve 4h 45´ palba našich děl. V 10h dopoledne odchod. Při srazu Batalionu padly nepřátelsaké dělové koule za pravé křídlo naší setniny. Zabit jeden voják a kůň z oddělení strojních pušek. Útok na ruské vojsko u Vyšenky, resp. Krytí ústupu naší armády. Návrat v 7h večer. Setnina naše sloučena se sedmou setninou v jednu.

11.IX.1914 Krusinje v zákopech. Celou noc pohotovost. Pověsti o střídání 36. zem. Divize jinou. Celou noc prudká kanonáda. Osvětlování terainu ruskými reflektory. Kanonáda po celý den; přísná po-

Str. 5

 

-hotovost v zákopech. Doplňování nábojů. Setrvání v zákopech po celý den. V 8h večer kanonáda na obou stranách. Silná palba v lese ze strojních pušek.

13.IX.1914 km od Jaworowa. Pochod Jaworowem v 9h 20´ dopoledne. Vše ucpané vojskem. Hlad a nikde k dostání kousek chleba. Koupil jsem vuřt za 3K, který nebyl k jídlu. Ráno žádná snídaně. Žádný oběd, žádná večeře, příchod do Yvniky v 9h 45´ večer. Stavění stanů.

14.IX.1914 Yvaniky v 1h 40´ ráno poplach a odchod směrem jihozápadním ku Przemyšlu. Ráno v 7h čaj, menage, chléb. Odchod přes San do Walawy. Kopání zákopů pro hájení mostů. Nocování pod stany.

15.IX.1914 Walawa u Sanu. Ráno ve 4h budíček, káva prohlubování zákopů a zakrývání. V 11h 30´ dopoledne menage. Odchod ve 12h 30´ odpoledne směrem jihozápadním přes Žuravici. Na cestě jsem mluvil s Josefem Polanským a J. Taláckem z Leštinky. Šli jsme vpravo do Przemyšlu opevněnými místy bez odpočinku do Krzyvcza n/ Sanem kam jsme dorazili 16.IX.1914 ve 3 hodiny ráno. (Slibovaný odpočinek však nebyl nám dopřán.) Cesta vedla vesměs údolím a krajinou velice romantickou a v okolí Przemyšlu se horečně pracovalo na opevněních. Pochod byl 40km velice namáhavý, vojsko znavené, hladové, při každé zastávce spali všichni v silničních příkopech, takže někdy polovička setniny zůstala ležet, polovička odešla, takže při příchodu do Krzyvcze ze setniny tam přišla 1. třetina.

16.IX.1914 Krzyvcza 3h ráno. Ubytovali jsme se po dlouhém hledání a smlouvání u jednoho žida a spali do 5h do rána. Menage, ubytování v jiném, vaření kávy, čištění, pečení chleba. Odpoledne ve 3h 45´ odchod do Dubiecka, kde naše četa po dlouhém smlouvání se ubytovala u Žida v holičském salonu.

17.IX.1914 Dubiecko budíček, v 5h 40´ odchod, příchod do Dýnova v 11h 30´ dopoledne.

18.IX.1914 Dynów. V Dynówě jsme fasovali chléb, suchary, masové a kávové konservy. Vše k dostání. Vaření švestkových knedlíků. Schůzka s četařem Chytilem od trainu. Odchod ve 4h ráno, příchod do Luzco 1h 30´ odpoledne. Cesta vedla strategickou silnicí přes vysoké, vlastně po vysokých kopcích. Prudké studené deště. Promokli jsme až na kůži. Ubytováni ve stodolách. Vaření kávy. Sušení uniforem.

19.IX.1914 Luzco. Odchod v 5h 30´ ráno přes Weglowek. Weglowek je místo, kde je 100 věží ku vrtání nafty. Krajina bohatá na naftu vůbec. Odpočinek pod pohořím Karpat. Pochod serpentinou přes vysoké kopce do Wonzcki. Do kopce jsme tlačili kuchyně a train. Šli jsme kolem starého hradu krásnou krajinou se zahradami a ovocem. Obecenstvo nás podarovalo ovocem. Příchod do Wonzcki ve 4h 45´ odpoledne a ubytování pod střechou. Moje četa stavěla polní stráž Korporal Herzig a 12 mužů. Podělení vínem. Pěšák Buben se vrátil a měl být 2h uvázán.

Str. 6

 

20.IX.1914 Wonczki. Ráno v 5h 30´ budíček. Čištění zbraní – rast. Vaření švestkových knedlíků, prohlížení reservních porcí.

22.IX.1914 Swienczany. Budíček ráno v 5h 45´. Den odpočinku. V 9h dopoledne kostel. Modlitba za padlé a raněné. Odpoledne čištění obleků a zbraní.

23.IX.1914 Ráno v 6h budíček a čištění. Prohlídka uniformy a pušek. Pěšák Petrečuk byl pro vystoupení z řady potrestán 6h železy. Pěšák Dudycha Václav byl 2h pověšen.

24.IX.1914 Swienczany. Ve 4h 40´ráno odchod. Pluk odešel o něco dříve, prudký pochod setniny, dostižení pluku. Pochod přes Biecz kolem Luczna do Niemaseky. Příchod v 1h odpoledne.

25.IX.1914 Niemaseky u Luczna. Odchod v 8h dopoledne přes Luczno do Moszczenice. Příchod v 1h odpoledne. Šli jsme přes Lucznou, pahorkatinou do vytčeného místa. Menage. Tentýž den dostal šikovatel Opluštil od hejtmana Nechleby tři facky. Battalionsraport Odveden s nasazeným bodákem. Čištění. Sklizeň švestek. Vaření švestkových knedlíků. Naše setnina byla ve Swienczany kombinována ze 3, 2 a 7 setniny jako setnina sedmá. Komandant byl Nechleba. S kolegou četařem Petříkem jsme se u pí Bronislavy Ciegilské ubytovali v pěkném pokojíku, kde jsme také nocovali.

26.IX.1914 Ráno v 6h budíček. Vše připraveno k odchodu (Marschbereit). Postaveny pyramidy z pušek a zakázáno opustit místnosti ubytování. V 1h odpoledne jsme se sešli s 1. Marschbattalionem z Vysokého Mýta. Setkání se známými.

27.IX.1914 Neděle. Všude plno bláta. Deštivé počasí. Rozdílení, vlastně reorganisace pluku. Kombinování 8 setnin. Třetí, polovička sedmé a 41 mužů Battalionu z Mýta třetí setnina. Střídání ubytování Odebírání menage z parkplatzu.

28.IX.1914 Ráno v 4h 45´ budíček, připraveni k odchodu (Sv. Václava). Chladné počasí. K naší setnině byl přidělen rezervní kadet Rezek. Odpoledne Marschbattalion. Přehlídka velitelem praporu. Setníkem Fleischerem. Při přehlížení setniny naším setníkem nalezen u jednoho svobodníka šálek na jídlo na jiném místě, byl jsem co velitel čety určen hlásit se u setníka v 6h večer úplné v úplné polní výzbroji. Odpoledne ve 3h 30´ jsme odešli přes les a kopec do Kwitanowic. Velitelé setnin a čet si púrohlédli místa pro zákopy, mužstvo stálo nečinně opodál v dešti. Návrat za noci, lesem a blátem zpět do místa ubytování. Menage. Pod lesem na cestě nechal náš setník postavit setninu do řad a nechal si hlásit pořádek a počet.

 

29.IX.1914 Ráno 2e 3h 30´ budíček. V 5h odchod. Kopání zákopů u Kwitanowic, návrat v 5h odpoledne. Menage. Rozdílení toren.

 

Str. 7

 

Čištění, zabíjení dvou vepřů.

3.X.1914 Moszeczenice 4h 30´ ráno budíček. Od 5h 30´ ráno připraveni k odchodu. Přijímky chleba, sucharů, masových a kávových konserv, výměna bot. Desetidenního pobytu bylo využito ku doplnění pluku mužstvem, zásobování jich stravou, odpočinku, kopání zákopů a execírák. Po tomto odpočinku měli jsme se s novou silou vrhnouti na nepřítele, který mezitím obsadil již blízské město Jaslo a kozácké hlídky projely město Biecz. Přemyšl byla oblehnuta za dobývání ruským vojskem.

 

6.X.1914 Chrzastovka odchod v 8h ráno přes hory kolem Strzežova. Cesta a tápání blátem, čekání na silnici v blátě po kotníky. Pochod na kopce za mrazivého počasí. Stavění polních stráží. Naše četa třetí pohotovost. Déšť, chladno. Naší četě mající třetí pohotovost nebylo dovoleno stát, nýbrž buď sedět, nebo klečet. Ráno byl nalezen pěšák M. Černý ztuhlý, musel být tudíž křísen. Doplňování nábojů.

7.X.1914 Ve službě na polních předních strážích, odchod 7h ráno do Wolejnice v 10h 30´ večer. Pochod konal se hlavně v kopcích porostlých lesy po rozbitých silnicích, kde byl pochod možný pouze po jednom. Trval tudíž pochod delší čas a bláta bylo všade po kotníky. Mužstvo čety znavené a hladové se rozběhlo po barákách a vařilo buď brambory, nebo zůstalo v nich přes noc. Po příchodu do Woejnice bylo nás z čety 25 s kadetem, spali jsme v chlévu. Menage.

8.X.1914 Wolejnice 6h 30´ odvhod. Přijímání chleba, rozdílení. Zabírání válečných formací. Jako velitel čtvrté čety vedl jsem zálohu setniny. Náš setník velel druhé četě střílet na jízdní kozáky, ale byla to jízda naše. Palba ovšem velitelem čety kadetem Rezkem zahájena nebyla. V lese vpravo od nás padly dvě rány. Raněn hejtman Maier. Nepřítel nebyl viděn. Naše a čtvrtá setnina jsme byli určeni jako ochrana 25tého polního dělostřeleckého pluku. Odchod do Bachorze u Dubiecka. Nocování a sušení bot a uniforem.

9.X.1914 Bochorze. Ráno omylem časně rána (budíček). Odchod v 9h dopoledne Dubieckem. Nářek Židů nad řáděním kozáků. Pochody přes kopce, rokle při lucernách. Deštivé a chladné počasí. Rozpor mezi plukovníkem a velitelem praporu Fleischerem. Nahromadění vojska beze všeho pořádku. Roztržení třetí setniny. Ubytování třetí čety o své vlastní újmě.

Str. 8

 

10.X.1914 Ráno v 5h budíček. Menage, káva. Vaření brambor a kávy při ohýnku na zahradě. Odchod. Odpoledne ruské dělostřelectvo zdržovalo náš další postup. Nocování pod stany jako záloha (Bereitschaft). Sláma donesena z blízkého dvory. Velitel Batalionu setník Nechleba fackoval vojáka, že o své újmě donesl slámu do stanu. V noci déšť. Nepřátelské dělostřelectvo střílelo celou noc ze svých posic od řeky Sanu.

 

13.X.1914 Moravsko. Spali jsme s kadetem u starosty ve světnici na lavicích rozkládacích. V 6h 30´ budíček. Připraveni k odchodu. Kanonáda ruská trvala celou noc. Odpoledne kopání zákopů až do 5h odpoledne. Zabíjení vepře a pečení masa.

14.X.1914 Moravsko. V 6h budíček, odpoledne máme mít službu na předních strážích. Kopání zákopů. Jinak rastování. V 8h dopoledne kopání a prohlubování zákopů. V 10h dopoledne odchod do Ostrova. Odchod děl opatrně nížinami a podle trati vedoucí z Jaroslawi přes Radymno do Přemyšlu. 1. Batalion pod velením hejtmana Nechleby napřed. Batalion 12 Lir. A 11 Lir komandant major Russ. V Ostrově byl ubytován 27. pěší pluk III. ct. Sbor. ze Štýrského Hradce, který jsme měli vystřídat. Byl ale vystřídán 80tým plukem hasičským XI. (kór). My byli tudíž určení jako záloha předních stráží. Byl jsem určen jako velitel výzvědné hlídky s pěšáky: Kašparem, Kmotříčkem, Dostálem, Fukschikem a Neubauerem. Na vzdálenost 800m od Sanu jsme uvítáni střelbou z pušek a děl. Nepřítel byl zakopán na obou březích Sanu, pěchota, strojní pušky a 2000m vpravo od silnice ruské dělostřelectvo, které střídavě na nás a na vesnici Ostrov střílelo. Odeslání tří meldunků. V 7h 30´ návrat, menage. Nocování venku na slámě.

15.X.1914 U Ostrova. Táboření. Ráno v 5h budíček a kopání zákopů na výšině pro klečící, později pro střelce ku stání. Přerušení kopání por ruskou dě+lostřelbu. Za silnicí u Ostrova najela naše baterie polních děl č. 32. Pro palbu ruského dělostřelectva byli nuceni posici opustit. Pohotovost v zákopech až do večera. Večer kopání zákopů pro reservy. Pohotovost v nich. Ruská kanonáda.

16.X.1914 U Ostrova. Ráno ve 4h 1/2h ráno budíček. Kopání zákopů a setrvání v nich až do odpoledne. Odpoledne ruská kanonáda. Já, četař Petřík, pěšák Foustka a Matýs jsme koupili prasnici za 60 korun, kterou jsme vysekali a prodali. Část masa pro nás jsme ještě uvařili. K večeru odchod. Ve 3h odpoledne seděl pěšák Ježek na řezačce u stodoly. Přiletěl šrapnel, proletěl rohem stodoly, zaryl se do hnoje, vybouchnul, řezačku rozbil, pěšáka odhodil a lehce zranil. K večeru „Vergatterung“. Menage.

17.X.1914 Ostrov. Ráno jsme se probudili. Děla houkala celou noc. Setninu převzal poručík pan Klepš, bratr jednoho reservního lékaře. Vergatterung a odchod švarmlinií ku dvoru u „Adamovce“. Ve dvoře

Str. 9

 

jsme byli umístěni ve stodole, později v hluboké jámě. Kopání zákopů a celý den bez menage. Jedli jsme maso z prasnice a masové konservy. Ve 3h odpoledne jsem viděl setníka Nechlebu co velitele praporu při udílení rozkazu velitelům setnin. Přitom byl zasažen koulí z pušky do prsou a během několika minut mrtev odnesen do stodoly. Bylo u něho nalezeno 8000K, většinou zadržené löhnungy mužstva. V 7h jsme se odebrali k odpočinku. V 8h jsme byli vzbuzeni, máme prý být vystřídáni 10tou pěší dovozí pluku 36tým. Později jsme rozeběhli po dvoře k odpočinku, jelikož vystřídání doposud nepřišlo. Vynadal jsem lieutenatovi Pochmaierovi do čtvrté setniny „sprosťáků“.

 

20.X.1914 Zablotze. V 5h ráno vše připraveno k odchodu. Budíček v 6h ráno. Z 19tého na 20tého prudká kanonáda na Sanu. Rusové podnikli výpad přes San směrem k Ostrovu, zajali 1. Batalion 36. pěš. Pluku a zatlačili 2. Batalion polních myslivců. Náš pluk byl alarmován v 8h 30´v Zablotze. Postoupili jsme směrem k Ostrovu. Při přechodu přes vodu jsme byli obtěžováni podezřelými individui. Prudká palba na obou stranách. Nastupování pluku do bitevní čáry. 1. a 2. Batalion první linie, 3. Batalion reserva. Naše četa jako reserva setniny. Četa naše postupovala přes dráhu na pravo od našeho dělostřelectva přes kopec. Byli jsme uvítáni prudkou ruskou kanonádou z děl a těžkých houfnic (hmoždířů) a obsadili silnici z Ostrova do Muniny vedoucí. Postupování po etapách ku předu. Já zůstal s 18 muži na levém křídle. Vravo vedle mne raněn pěšák Kment. Střelba trvá nezmenšeně dál. 80 p. Pluk posniká bodákový útok. Kopání zákopů a přenocování v nich. Po cestě jsme našli dvě torny s cibulí, kterou jsme odebrali. Přinášení pitné vody z blízké stoky. Prudká palba po celou noc.

21.X.1914 600m západně od dvora Adamovky. Za svítání jsme opustili zákopy a postoupili ve směru k potoku, kde jsme narazili na pěší pluk č. 88 a na jeho levém křídle se zakopali. Na rozkaz plukovníka Kasala postoupil do přední linie. Pči postupu raněn domobranec Tichý střepinou ze šrapnelu do nohy. Postupování dělo se za prudké nepřátelské palby velice opatrně. Raněn pěšák Edan Jiroušek koulí z pušky do nohy. Obsadili jsme příkop mezi třetí a čtvrtou setninou p. p. 88 a vykopali zákopy. Ohřívání masitých konserv. Hlášení se u Batalionskomandanta hejtmana Iwe. Změna fronty. Rozkaz nasadit bodáky a podniknout útok. Na pravém křídle dva až tři muži postupují po etapách. Prudká palba z děl našich polních a houfnic, strojních pušek a pušek ruských. Útok podniklo celkem 10 mužů z pravého křídla, z nich sedm raněno a jeden zabit a dva se navrátili. Silný protiútok nepřítele na celé frontě. Děsná střelba. Vlevo a vpravo ode mne střílí pěšáci na postupující Rusy, kteří za hrozné palby a při těžkých ztrátách zaujímají posice na 500m od nás. Viděl jsem na vlastní oči palbu našich vedle mne stojících pěšáků jichž koule

Str. 10

 

málokdy minuly cíle. Po každém druhém nebo třetím výstřelu buď ruský voják do nohy raněn utíká do dekunku, nebo zůstává na místě ležet mrtev. Požár kostela v Radymnu 2h odpoledne.

22.X.1914 Lovcze. Ráno v 6h budíček. Řádně jsme se vymyli a vyčistili, nakoupili chleba. V 7hodin jsme odešli k Záměchovu na obvaziště. Toto bylo obléháno sty a sty raněných. Rozdávána černá káva. Hrubé zacházení štábního lékaře se zraněnými, fackování, hrubé nadávky, někdy dost sprosté, tahání za uši. Ve dvoře byly též isolační baráky pro nemocné cholerou. Dopledne byl vypraven první vlak, druhý v tentýž den odpoledne. Ve 12h rozdílení menage. Vybírání lehce raněných pro odpoledneí transport. Byli jsme naloženi na 70desát vozů tažených malými koníky za vojínů od vozatajstva za velení důstojníka. Odjeli jsme ve 2h 30´ odpoledne. Vesměs krajinou, kde se před několika málo dny bojovalo. Všude byly cesty rozbité a neschůdné, na všech polích zákopy pro střelce a děla. Využitkování trainu věnována velká péče a přihlíženo bylo k tomu zůstat neviditelnými. V blízké vesnici byly postaveny divisní pekárny polní a pečen chléb pro vojsko. Jeli jsme přes pole, kopce, doliny až jsme dorazili v 6h večer do Jankowic a ve dvoře přenocovali.

23.X.1914 Jankowice. Ráno v 5h budíček. Uvařil jsem si s Josefem Kozlem černou konservovanou kávu. Bli poděleni suchary. Odjeli jsme 6h ráno směrem severozápadním. Vzdálená kanonáda. Po cestě jsme si kupovali chléb a mléko ve vesnici. Do Przeworsk jsme dorazili ve 2h odpoledne a sesedli poblíže u nádraží. Šel jsem do města nakoupit chléb, čokoládu, likér a máslo. Po příchodu z města jsem našel místo prázdné. Ranění byli již na nádraží, kde podáván čaj a 1/2 porce chleba. Nasedli jsme do připraveného vlaku a po malé chvilce jsme odjeli směrem k Rzeszóvu. Vlak byl plně obsazen. Pro tšžce raněné byly určeny vozy k tomu účelu zvlášť připravené, pro lehce raněné vozy osobní. Vlak byl obsazen plně podle počtu míst a tak jeli ku městu Rzesówu kam v 8h večer přijeli. V Reszówě byli přikládáni do vozů těžce ranění. Požádal jsem četaře od zdravotního sboru, který mě vykázal na místo ve voze za lokomotivou, kde byly umístěny slamníky. Přesídlil jsem tedy z posledního do druhého vozu. Noc minula klidně.

24.X.1914 Ve vlaku z Rzeszówa do Jasla. Probudil jsem se několik stanic před Jaslem. Jeli zvolna dle vojenského resp. Válečného jízdního řádu. Ve voze nás sedělo celkem deset, od různých pluků. Dva šikovatelé: prvý nemocný na souchotiny od p. p. č. 98 a druhý byl nadmyslivec od císařských myslivců. Od našeho pluku jsme byli dva: de –

Str. 11

 

sátník Zorn a já. V 6h ráno jsme byli v Jasle, městě nám všem dobře známém, kterým jsme několikrát prošli. Toto město bylo také obsazeno kozáky a mnoho krámů a domů bylo vypleněno. Dráha byla před několika málo dny předána dopravě. Podáván čaj a pro každého porce chleba. Z Jsal jsme eli transverzálkou do Nového Landcze. Na lokomotivě jel mladý strojvedoucí a topič ze Lwova jménem Jablunkowski, který před Rusy byl nucen opustit Lwov truchlil nad ztrátou jeho pro Rakousko. Byl to sympatický pán a jel jsem s ním na stroji až do Nového Landcze, kam jsme přijeli v 9h večer. Tam jsem si koupil za 2k uzeného masa vařeného pro mne a Kozla. Původně jsme jeli do Landcze a cesta byla prodloužena až do Suché. Nemocní cholerou a úplavicí byli ponecháni v místní nemocnici. V 11h v noci byla podávána polévka. Po rozdání polévky jsem usnul v tom blahém vědomí, že jedem někam do Čech.

 

27.X.1914 Ve vlaku na trati Pardubice – Praha. Stanice Kolín, Český Brod jsme jen tak projeli a již zdálky za Ouvaly viděli jsme poslední nováčky p.p. č. 88 nedávno natukovavší. Praha sama byla v mlhách a jen kouř z komínů a ruch frekvence prozrazovaly velkoměsto. Stanice Libeň – Karlín, pohled na továrnu Daněk a spol. Vlak byl převzat personálem Dráhy cís. Frant. Josefa a postranní kolejí přesunut, resp. Dopraven na nádraží cís. Frant. Josefa a odtud přesunut na kolej určenou pro vykládání raněných. Správa vlaku byla uvítána místodržitelem knížetem Thunem, zástupci obce, nemocnic a velícím generálem. Podávána káva, čaj, housky, cigarety dámským odborem červeného kříže a odtud dopravováni všemi k dispozici stojícími dopravními prostředky. Já jsem byl ještě s několika známými z posledního vozu dopraven automobilem do vyšehradské nemocnice č. 3 na pokoj č. 15. Jsem tedy č. 15Tým. Zdejší nemocnice je zřízena z chudobince, její správu vede tzv. primář, totiž profesor Dr Hausmann. Byli jsme nuceni všechn svléknout, odevzdat k desinfikování. Ošetřovatelka nás všechny umyla, oblékli jsme si čisté prádlo a šli k

Str. 12

 

obvazu. Předtím nám byla podávána káva. Ve třetím traktu budovy bylo obvaziště. Tam bylo mnoho lékařů a ošetřovatelek. Když jsem tam přišel posadil jsem se na poslední židli a prohlédnut Dr Riedlem asistentem všeobecné nemocnice Pražské, nyní vojenským nadlékařem. Na lopatku přiložena náplast, vlasy na hlavě poblíž rány ostříhány a přikročeno k operaci, která v několika málo minutách ukončena a projektil vyndán. Rána obvázána. Projektil zůstal v majetku správy nemocnice. Potom jsem se odebral na pokoj. Odpoledne podávána káva a pečivo, večer polévka a příkrm. Po celý den jsou prohlídky pánů lékařů a vrchním štábním Dr I. Třídy. Náš pokoj má 21 postelí, je umístěn ve traktu okni k silnici, kde čilá frakvence a ruch dopoledne, odpoledne až do pozdních hodin večerních. Je nás tu mnoho známých z cesty, ležíme vedle sebe ve třech řadách.

29.X.1914 Očekáván nový transport raněných. Přijeli většinou Maďaři. Je krásné počasí a život v nemocnici je stále týž. Na návštěvy přicházejí dámy z města, rozdílejí nám kávu, párky, housky, pečivo a cigarety. Příjemný je tu pobyt.

30.X.1914 Nemocnice Praha – Vyšehrad. Noc minula klidně. Ráno jsme vstávali v 6h 30´ ráno. Prohlídka raněných panem profesorem primářem, panem vrchním štábním lékařem. Všude se hledí na udržování vzorné čistoty a pořádku. Koupání raněných v koupelně ve vanách v teplé vodě. Převazování vojáků došlých s posledním transportem a přenášení jich do pokoje. Menage, posnídávky, návštěvy. Poště večer. Spánek.

31.X.1914 Ráno 7h. Mytí, snídaně, procházky po chodbách a po terase. Pošta. Návštěvy dam. Manega. V 2h odpoledne návštěva starší dámy se slečnou z Chrudimy, která hledala známého, tuším snad syna. Se slečnou jses se výborně bavil. Mám slíbenou návštěvu a čokoládu. Odpoledne ve 3hodiny navštívila mne sestřenka Mařka Kozlová, která byla u muže na Vinohradech „Na smetánce“ v nemocnici na návštěvě a přinesla z domu od rodičů buchty. Prohlídka lékařská. Odpočinek.

1.XI.1914 Vyšehradská nemocnice. Všech svatých. Sváteční náleda. Ráno v 7h jsme vstali. Měl jsem kávu. Prohlídka nemocných raněných panem primářem. Převazování raněných. Dopoledne svačina, menage, pošta, procházka chodbou a po terase. Je nedělní odpoledne vše ubírá se na Olšany. Čilá frekvence na ulici. Také my v nemocnici máme neděli, snad první za ten čas co jsme byli mbilisováni. Po dobrém obědě byli jsme slavnostně naladěni a odpočívali klidně na měkkých postelích. Pak jsme přijímali návštěvy. Bylo jich mnoho. Navštívila nás též jedna slečna z Chrudimi, přinesla cigarety a čokoládu a slečna druhá nám dala 2 K na cigarety, tak jsme měli veselou neděli. Rozdává se ke svačině káva, kakao a pečivo. Pomalu kouříme doutníky, cigarety a společně se vesele a přátelsky bavíme. Hraje se na několika místech maryáš o sirky, někeří jsou v posteli. Sestra Berta poklízí. Je osm hodin, půjdu pomalu spát, ještě sním kousek čokolády a půjdu spat. V nemocnici Vyšehradské 1.XI.1914 v osm večer.

Josef Žampach t.č. četař

2.XI.1914 V nemocnici Vyšehradské. Noc byla celkem klidná. Snil jsem příjemně: byl jsem s jednou dámou na dostaveníčku ve vlaku. To bude asi neočekávaná návštěva. Vstali jsme o 1/2 7h ráno. V 7h jsme snídali kávu a housky. Je dušičkový den. Obloha je vyjasněná, vzduch vlhký. Na ulici čilá frekvence. Naše sestra Berta zaspala, je 1/2 8h

Str. 13

 

a ještě tu není. Poklidili tedy ranění sami. Prohlídku odbýval pan primář. V 10hodin byla rozdílena, vlastně podávána svačina. Jedna dáma z města nám podávala cigarety. Ve 12hodin menage, polévka, maso a čočka. Vyřízení korespondence. Odpoledne návštěvy. Vyplácení Löhnungu na 5 dní 0,75 K. Desátníka Kadlece navštívila jedna fešná slečna z města. Odpoledne podávání kávy a pečiva. Návštěva raněných panem doktorem. V 5hodin odpolene večeře, polévka příkrm. Večer všeobecná zábava, hraní karet, kouření. Příprava ku spánku 9h 30´ večer.

4.XI.1914 Po klidné noci jsem v 7h vstával. Je pošmourný den. Vše je tak ospalé. Sestra Berta je ospalá, pozdě přišla k nám do pokoje. Hráli na citeru důstojníkům. Čekáme na prohlídku a někteří z nás budou převázáni. Dámy z komitétu nám podávaly chléb a uzenice. V 11h dopoledne jsme nechali fotografovat pokoj č. 15. Pan vrchní štábní lékař Dr. Klein, primář Dr Ick, Dr Hausmann, Dr Riedl, Dr Rybák, Dr Pick, poručík Napravil, ještě jeden důstojník a čtyři ošetřovatelky, sestra Berta, Polka sestra Anna a ještě dvě jiné sestry byli jsme vzati dvakrát. Nyní je menage. Po menagi od 1h do 3h odpoledne návštěvy. Na pokoji č. 16 měli kolegové neshody s ošetřovatelkou. Na pokoji č. 15 tomu bude jednou taktéž. Svačina, večeře. Večer navštívila Štrobla sestra ošetřovatelka Ana Polka. Lehl jsem si na postel a usnul nepřikryt.

5.XI.1914 Vyšehrad. Spla jsem celkem velmi dobře. Vstával v 7h ráno, snídaně. Venku čilá frekvence a pošmourný den. Bude aso pršet. Svačina, prohlídka panem Dr Riedlem. Menage. Odpoledne návštěva slečny Rybákové. Ve 4hodiny byli jsme poděleni vánočkami, kafem, taky dopisnicemi a tužkami paní Dra Hausmanna. Večeře. Zábava.

6.XI.1914 Vyšehrad. Vstal jsem v 7h ráno. Noc byla klidná. Lékařská prohlídka. Svačina. Byl jsem též u převazuRána na lopatce a rána na krku se podstatně zlepšila. Byl jsem panem primářem převázán a těším se že budu brzy zdráv. Dostali jsme podobenky na dopisnicových lístcích. Menage. Odpoledne návštěvy. Kolegu Kadlece navštívila jedna slečna z Karlína. Odpoledne káva a pečivo. Večeře. Navštívila nás ošetřovatelka sestra Anna. Byl jsem na návštěvě pokoje č. 16.

7.XI.1914 Vyšehrad. Ráno budíček v 7h ráno. Káva a polévka. Je pochmurný den. Na pokoji č. 19 kde byli těžce ranění dnes ráno jeden voják zemřel. Lékařská prohlídka. Propouštění raněných na dovolenou. Menage. Od 1h – 3hod odpoledne návštěvy raněných. Dvě dámy české nám přinesly české noviny. Byla nám podávána káva a housky s máslem, bylo to velice chutné. Udílení dovolené. Večer společná zábava. Odpočinek.

Str. 14

 

8.XI.1914 Noc minula celkem klidně. Na ulici v noci zpěv. Pršelo. Ráno jsme vstávali v 7h ráno. Den je celkem pošmourný. Na ulici nedělní čilejší frekvence. Snídaně. Čištění. Prohlídka raněných lékařem. Svačinas. Oběd, knedlíky. Návštěvy. Malý spánek odpoledne. Den je památný tím, že byla 8. list. 1620 bitva na Bílé Hoře. Večeře a zábava. Spánek. Přišel transport raněných z Haliče v 11h v noci.

10.XI.1914 Vyšehrad. V noci pršelo, den jest sychravý. Vstával jsem v 7h ráno. Snídaně. Procházka. Lékařská prohlídka. Svačina. Oběd. Návštěvy. Dnes jsem měl poprvé volnou vycházku městem. Šel jsem do Karlína navštívit pana kapitána fin. stráže pana Krechlera. Nebyl doma přijala mne tedy paní. Pak jsem jel drahou elektrickou až na Vyšehrad. Potom jsem šel na procházku po nábřeží vltavském. Večeře. Došel transport raněných z Haliče. Byly vyklizeny všechny vojenské lazarety, Krakow bombardován. Zábava, spánek.

11.XI.1914 Vyšehrad. Klidná noc. Budíček v 7h 30´ráno. Pošmourný den. Připravuji se na cestu do nemocnice na Kladně. Lékařská prohlídka. Svačina. Oběd. Nastupujeme, připravujeme se na cestu do Kladna do nemocnice. Slečna Tinglová chtěla navštívit kolegu Kadlece. Ve 21h 30´ jsme odjeli vozem elektrické dráhy do Buben. Jelo nás asi 500 lehce a těžce raněných. Do Kladna jsme jeli první třídou a přijeli jsme tam v 6h 30´ večer. Byli jsme umístěni v budově reálky. Jsem ve zpěvárně na čísle 2. a mám číslo postele 62. Ošetřovatelky jsou sestry kláštěrní. Jaký dojem to na nás učinilo to každý může myslet. Postelí je tu 19náct. V 6h večer nám dali kousek chleba, polévku, párek. Bylo nařízeno odevzdat uniformu. V 8h spánek.

12.XI.1914 Nemocnice na Kladně. Ráno jsme v 6h vstávali a sestřička nám přinesla kávu a housku. Druhá sestřička po snídani přiběhla poklekla a dlouho dlouho se v pokoji modlila. Byla čtena mše a vyzváni, kteří se chtěli zůčastnit. Svačina, chléb, máslo, dobrý oběd. Návštěvy od 2 – 4 odpoledne. Káva a housky. Večeře polévka a chléb. Jsme na pokoji č. 2. Je nás zde dnes 19. Od různých pluků uherských, českých, tyrolských a polských. Bavíme se vespolek výborně ležíce na kavalci. Usínáme.

13.XI.1914 Na Kladně v nemocnici. Noc minula celkem klidně. Ráno v 6h 30´ jsme vstávali. Sestřička se modlila. Snídaně. Gendarmerie jde do služby. Četnictvo bylo vystřídáno domobranou. Lékařská prohlídka Drem starším pánem. Ku svačině chléb a sádlo. U převazu. Obvaz mě byl odejmut. Dojmy z operační síně. Oběd polévka, maso, buchty. Odpoledne spánek. Návštěvy. Svačina. Káva, housky. Zábava. Večeře chléb, sekaná, sodovka. Nemocní reumatismem dostali masáž a prášky. Odeberem se k odpočinku.

14.XI.1914 Na Kladně. V noci pršelo. Vstávali jsme v 7h ráno. Snídaně. Ráno jsme uslyšeli, že se sestřička modlila. Je pošmourný den. Svačina. Oběd. Den byl deštivý. Svačina. Odpoledne procházka po chodbě. Večeře. Večer jsme hráli karty, maryáš o sirky. V 9h 30´ jsme usnuli.

Str. 15

 

15.XI.1914 Nemocnice na Kladně. Noc byla jasná, ráno byla jinovatka. Vstávali jsme v 7h 15´ ráno a snídaně. Jinak vše ve starých kolejích. Je neděle bude krásný den. Odpoledne vycházka po Kladně kolem … do Kročehlav, okolo divadla do kavárny „Slavie“ na plzeňské, potom procházka do lesa a zpět. Večeře.

 

18.XI.1914 Na Kladně v nemocnici.Ráno budíček v 7h ráno, lékařská prohlídka po 8h ráno. Byl jsem určen na dovolenou, vlastně na lékařské vysvědčení do domácího ošetřování. Nemám ale mnoho chuti opustit nemocnici. V poledne jsem se koupal a oblékl čisté prádlo. Čtyři mládenci z pokoje měli vycházku a přišli veselí domů. Vesele jsme se bavili vespolek a šli spát.

19.XI.1914 Na Kladně. Ráno v 6h 45´. Venku mrzne a je sníh. Čekáme na lékařskou prohlídku. Po lékařské prohlídce jsem byl zaměstnán v kanceláři. Svačina. Oběd. Odpoledne zase v kanceláři. Sepisují se dovolené a večer se bavíme čtením společně doma.

20.XI.1914 Na Kladně. Snídaně, ráno v 7h 30´ jsme vstávali. Je zmrzlo a byl jasný den. Po lékařské prohlídce jsem byl opět v kanceláři až do poledne. Odpoledne zase. Počasí je neměnné. Nového nic. Dovolené jsou sepsány. Večer jsem se bavil společně v pokoji při džbánku piva.

21.XI.1914 Na Kladně v nemocnici. Ráno v 7h 30´snídaně. Venku je zamračeno. Nového málo skorem nic. Včera jsem obdržel psaní od Miládky a to mne potěšilo. Těším se již na dovolenou do Prahy. Dopoledne jsem byl v kanceláři, odpoledne též. Večer přijel transport s raněnými z Prahy v 4h odpoledne. Druhý transport přijel v 7h 30´ večer. První byl 64 a druhý 24 muži resp. Vojíni ranění z Prahy. Bavíme se společně doma. Jeni hrají v karty a neb jinak se baví. Pomalu se budu ubírat na postel.

22.XI.1914 Kladno nemocnice. Ráno jsem v pět hodin vstával a připravil se na cestu do Prahy. V 1/2 6 jsem šel na dráhu a odjel do Prahy do Brusky. Z Brusky jsem odjel elektrickou drahou na Vyšehrad do nemocnice, kde jsem navštívil své kolegy rekonvalescenty. Odešel jsem k „Rozvařilům“, kde odbývána výborová schůze spolku finanční stráže v Čechách, který trvala do 3h odpoledne. Bavil jsem se se známými kolegy jmenovitě s panem Švestkou, K. Hlasem a Kryscem. Po ukončení schůze jsem byl s nimi společně v „Lidovém paláci“ na prima večeři a odjel jsem vlakem státní dráhy do Kladna, kam jsem přijel v 8h večer a odebral se k odpočinku.

23.XI.1914 Na Kladně v nemocnici. Ráno v 1/2 8h jsem vstal v 8hod do kanceláře, kde se vykonávala obyčejná práce. Odpoledne jsem napsal psaní Miládce a vzpomínám na ni. K večeři jsem měl litr piva a vesele naložen a se vzpomínkami na všechny mně drahé se ubíral

Str. 16

 

jsem se na lože.

25.XI.1914 Ráno jako obvykle. Nic nového. V poledne odjeli první ranění na dovolenou 33. čet. Večer jsme byli s Votrubou na procházce. Tam jsem se zachladil a v noci jsem měl silnou horečku.

26.XI.1914 Na Kladně. Ráno silná horečka a zmalátnělost. Jsem tudíž opravdu nemocen. V poledne odjeli dva ke plukům na 14náct ku oddělení rekonvalescentů k 11. pluku do Prahy. Večer jsem šel brzy spat a dával obklady.

27.XI.1914 Horečka povolila. Mám silnou rýmu. Dnes jsme měli vycházku. Jinak bylo vše při starém.

28.XI.1914 Na Kladně. Rýma a kašel trvá. Byl jsem s panem Votrubou na procházce.

29.XI.1914 Na Kladně. Dopoledne v kanceláři. Pan poručík odjel do Prahy a šli jsme odpoledne do Bia, potom na procházku na nádraží, kde jsem potkal Škvaru. Po návratu do nemocnice konzertovala zde kapel tamburašů. Večer na procházku.

30.XI.1914 Na Kladně. Den minul jak obyčejně. Večer přijelo 77 raněných z Prahy a jeden sbor z Ostravy ze Sokolovny. Večer jsme byli na procházce.

1.XII.1914 Denně jsme vypravili 53 vojáky na dovolenou tři k superarbitrírungu, 6 do jiných nemocnic. Večer jsme měli přes čas. Byli jsme na procházce a na večeři. Potom s pannou na rande. V 11 hod jsme přišli domů.

2.XII.1914 Na Kladně. Je den Jeho Veločenstva. Ráno byla slavnostní mše, lepší menage. V poledne a večer po půl litru piva. Byli jsme poděleni cigaretami po 10 kusech, které daroval starosta Kladna pan MUDr Hruška. Odpoledne ve 3h byl pohřeb raněného vojína Poláka. Byl imposantní. Zůřčastnilo seho asi 1200 lidí, mezi nimi 400 raněných. Trval do šesti hodin. Vše minulo v klidu. Vojáci koupili věnec.

3.XII.1914 Vše ve stejných kolejích. Večer jsme byli na malé procházce a na večeři u Sedláčků na švestkových knedlících se špekem, výtečně nám chutnaly. Osvěženi šli jsme spát. Venku mrzne.

4.XII.1914 Na Kladně. Vstával jsem v 7h 30´ ráno. Dopoledne v kanceláři. Odpoledne odjelo 14 vojínů rekonvalescentů do Prahy. Večer jsme byli v divadle. Dávali „Krále Leara“. V titulní roli vystoupil pohostinský člen Národního divadla pan Vávra.

5.XII.1914 Sobota. Měli jsme mnoho práce. Odjížděli vojíni do jiných nemocnic. V poledne jsem se koupal.

6.XII.1914 Dopoledne jsem byl v kanceláři. V poledne pan lieutenant odjel. Psal jsem dvě psaní. Odpoledne jsme byli v biografu, na hřbitově, na promenádě a konzertě. Později v panorámě. Byla ukazována „Malá Asie“ Smyrna. Večer v divadle. Dávali „České Amazonky“.

7.XII.1914 Ráno jsme vstávali v 7h 30´ ráno. Dopoledne v kanceláři. Odpoledne též. Vojíni ranění odjížděli do jiných nemocnic. Večer jsem

Str. 17

 

napsal panu Švestkovi a četl Brodského „Paní pokladníkovou“.

 

 

Zdroj informací o východní frontě 1. světové války: http://vstupnistranka.wz.cz/prvnisvetovavalka/vychodnia.php

8.XII.1914 končím denník.

24.XI.1914 Na Kladně v nemocnici. Ráno v obvyklou hodinu jsem vstal a vypomáhal v kanceláři. Správce nemocnice Chour chtěl, aby vojáci pomáhali při skládání zásilek pro nemocnici. Odpoledne práce stejná. Večer v 9h na lože.

17.XI.1914 Na Kladně v nemocnici. Ráno v 7h ráno. Snídaně. Ráno nás překvapil první sníh. Všechno bylo krásně bílé a foukal mrazivý vítr. Druhé poschodí mělo mít vycházku a byla zakázána poněvadž někteří vojáci ve městě vyprávěli, že mají v nemocnici hlad a prý prosili o jídlo. Dopoledne jsem vypomáhal v kanceláři. Byli jsme rozděleni do jiných pokojů. Já jsem byl přidělen do pokoje č. 23. Odpoledne pošta. Dostal jsem od rodičů balíček. Je nás na pokoji pět. Četař Vokoun 18. Bat. myslivců, svobodník Janda, Suchý, pěšák Skopal a já. Večer se společně bavíme doma. Píši Miládce.

16.XI.1914 Ráno budíček v 7h 15´ ráno. Snídaně. Počasí je krásné. Čekáme na lékařskou prohlídku u pana štábního lékaře. Svačina. Oběd. Odpoledne vycházka městem. Chladnější počasí. Ubíráme se k odpočinku.

9.XI.1914 Vyšehrad. Když pčišel transport raněných jsem se probudil, hledal jsem známé odp luku. Potom jsem zase usnul. Vstával jsem v 7h ráno. Snídaně. V noci bylo vyjasněno a slabí mrazík. Jest naděje na krásný den. Prohlídka nemocných Dr Riedlem. Z raněných jsou vybíráni s lehčím zraněním pro nemocnici na Kladně. Byl jsem taktéž určen, odjedem 11. listopadu. Svačina. Oběd. Po obědě odpočinek. Odpoledne návštěvy. Svačina. Večeře. Večer odjeli ranění na dovolenou do domácícho ošetřování na 14 dní. V 9h 30´ jsem usnul. Dopis od pana kolegy Hejdy.

3.XI.1914 Vyšehradská nemocnice. Ráno v 7h budíček, mléko k snídani. Sestra zaspala, přišla do pokoje v 8h ráno. Prohlídka nemocných Dr Riedlem. Svačina, housky, uzeniny. Koupání ve vaně v teplé vodě. Ve 11h 30´ menage. Počasí jepochmurné na ulici čilá frekvence. Po obědě procházka po chodbě. Odpoledne návštěvy příbuzných a dam. Podávání kávy a pečiva. Návštěva lékařská. Jedna dáma z komitétu darovala kolegovi de. Zornovi berlu. Vůbec dáma velice příjemná. Dvě dámy nás podělily doutníky, jiné zase houskou a máslem a mlékem. Společně se bavíme o dnech minulých a vzpomínáme při tom na naše drahé rodiče, příbuzné i milé. Myšlenky dlí často, ba často u nich. Žijeme životem novým, jsme jinými lidmi. Večer nám hrála sestra ošetřovatelka dobrovolná na citeru. Bylo to dojemné slyšet hudbu po tak dlouhé době. Ty české písně jako „Mně darovalo prstýnek“ a „Já musím zapomenout, že jsem ji kdys miloval“, ty poslední akordy zní tak dojemně a ve vzpomínku se pomalu usíná. Potom ta veselá kde je sládek, tam je várek připomíná na minulé doby lepší. Snad bude zase jednou lépe. Usínám.

28.X.1914 V záložní nemocnici Praha – Vyšehrad. Ráno jsme vstávali v 7h ráno a byla rozdílena polévka. Prohlídka lékaři, svačina, oběd, posnídávka. Od 1 – 3hod odpoledne přijímání návštěv. Rozdílení pošty. Procházky po chodbách a terase.

26.X.1914 Ve vlaku Krakow – Přerov. Po tvrdém spánku jsem se probudil na trati před Bohumínem. Na záchodě jsem našel civilistu, který vezl husu. Příjezd do Bohumína a rozdílení polévky k snídani. Odesílání lístků. Rozdílení cigaret, doutníků a tabáku pro náš vůz. Odtud jsme asi v 7h ráno odjeli do Přerova. Krajina okolo Bohumína, Ostravy, Vítkovic, uhelné doly, železárny. Krajina vysoce průmyslová. Krajina je úrodná, poblíže dráhy jsou močály. Vlak jel přes Suchdol, Hranice do Přerova, kde byla podávána výborná menage a zaslány pohledy. Raněných bylo 1060 a zastoupeny pluky pěší č. 18, 21, 36, zeměbrany č. 11 a 30, houfnicový pluk č. 9 Josefov. Krásné počasí. Všichni se těšíme na Prahu. Potěšování raněných páterem. Přerov ve 3h 45´ odjez do Olomouce, do České Třebové a Pardubic, kde ve 3h ráno byla podávána káva „Sdružení červeného kříže odbor Sokola“, která nám přišla velice vhod. Počasí deštivé. Cesta ku Praze nám vesele ubíhala. Jeli jsme s malým zpožděním.

25.X.1914 Ve vlaku z Landcze do Suché. Probudil jsem se ve vlaku v Dobré. Po cestě jsme totoiž někteří pouze dostali čaj. Trpěl jsem hladem. Ve Chabowce jsem si koupil bochníček chleba, čaj a housku a 3k vuřtu. Posilněn jel jsem dále do suché. Cesta vedla kolem podhůří Karpat krajinou krásnou romantickou, až 1h odpoledne jsme přijeli do Suché. Nádraží v Suché bylo obsazeno domobranou četnictvem. Čekal na nás plukovník lékař. Vůz, ve kterém se vyskytl případ cholery, byl vyjmut z dopravy a nahrazen jiným. Menage, čaj, chléb. Koupili jsme si pivo, které bylo dost dobré a stálo pouze 24h. Ve 2hod odjeli jsme ze Suché přesně dle jízdního řádu do Krakowa. Vlak jel ve dvou dílech přes Kalvarii do Podgorze – Plaszowa, kde podáván čaj. Těžce ranění byli složeni a umístěni v místní nemocnici, lehce ranění jeli dále do Bohumína.

Ve 3h 45´ odpoledne byl jsem raněn při prohlubování zákopů koulí z ruské pušky do levé lopatky, svalů a krku (vazu) a projektil zůstal vězet pod lebeční kostí. Silné krvácení z rány. Odložení výstroje a obvázání rány pěšákem Kašparem. Ve chvíli zranění zůstal jsem částečně v bezvědomí a uvědomoval si svůj stav. Krev stříkala prudce, silně, a barvila vzadu plášť, kalhoty a bluzu. V údech všech cítil jsem palčivou bolest, na těle teplá krev se řinula. Uvědomoval jsem si v případě těžkého zranění, totiž zranění míchy by následovala okamžitá smrt, seznal jsem, že zranění je pouze lehké. Chtěje zabránit vykrvácení nechal na ránu přiložit ruský obvaz. V tom okamžiku ustoupila naše přední linie k silnici. Při přiložení obvazu vzdálil jsem se rychle z bitevní čáry. Pěšák kašpar mě nesl Brotsack. Šel jsem příkopem kolem vody, přes kopec kolem stohu a dráhy na místo pro první ochranu, kde přiložen obvaz nový a vypraven na obvaziště do Záměchova. Večer ještě se třemi muži dorazili do Lovcze 7h večer. U kuchyně jsme byli poděleni kávou. Hledání bytu v barákách. Našli jsme byt v domě, kde měl Ruo Stacho kancelář a kde byl přítomen podkovář svobodník od naší setniny Sedlák. Ruo Stacho nás pohostil čajem a plackami, Sedlák zase cigaretami. Výborně jsme spali.

19.X.1914 Zablotze. V 5h ráno připraveni k odchodu. Budíček v 6h ráno. Mytí, praní prádla, uniforem, čištění zbraní. Rozdílení chleba a sucharů. Na dvoře byly dekunky podzemní pro ruské vojsko. Ruské zbraně.

18.X.1914 Dvůr Adamovka ve 2h ráno odchod kolem vody příkopem na silnici ku Ostrovu provázeni jsouce ruskou kanonádou. Reflektory. Na silnici jsme potkali 9tý houfnicový pluk při jízdě k Radymnu. V Ostrově bylo vypáleno mnoho domů. Při pochodu Radymnem viděli jsme trosky domů zčásti vypálených a vydrancovaných. Za městem se zakopávalo dělostřelectvo. Pochod Loszenicí. Palba z děl, opuštěné zákopy. Sraz pluku za tratí. Rozdílení menage v 10h dopoledne, čaje, chleba. Jako umisťovatel jsem byl odeslán ještě se třemi pěšáky do Zablotze připravovat byty pro naší setninu. Byli jsme ubytováni v rolnických usedlostech, kde visel obraz cara Mikoláše. Rodina rusínská. K večeři jsme měli laciné mléko 0,5l za 20 haléřů.

12.X.1914 Moravsko. Budíček. Pro nás klid. Čištění. Rozdílení konserv, chleba. Vzdálená kanonáda. Střílí se prudce na Mutinu a na dráhu u Radymna.

11.X.1914 Pod stany u Moravska. Bzdíček v 5h ráno, odchod 400m severozápadně, zakopání, vaření bramborů. Odchod. Náš plukovník se vyplivnul před naší setninou, proč nevím. Měli jsme jet původně do Moravska, ale pro palbu ruských děl nebylo to možné. Postavení pluku do masy. Jako umisťovatel obstaral byty pro setninu. Třetí četa u starosty. Kanonáda trvala celou noc nepřetržitě. Bombardování Radymnu. Nocování ve stodolách.

4.X.1914 Moszeczenice. Ráno v 4h 30´ ráno budíček. Odchod v 7h 30´ ráno po cestě ku silnici k Jaslu vedoucí. Rozdílení cigaret a tabáku. Rastování u Biecze od 1/2 12hodiny do 5h odpoledne na poli u silnice, kde jsme čekali až dle divizního rozkazu přijede 26. zem. Dělostřelecký pluk. Uvařená menage byla na silnici v kotlích, vlastně v kuchyni, ale rozdána až ve 12h v noci v Siedlisku, kam jsme v udanou hodinu za deště přišli. Spali jsme ceký Batalion na dvoře pohromadě. Výstup setníka Nechleby a Fleischera.

5.X.1914 Siedlisko: odchod v 5h ráno po trati k Jaslu. Dráha byla k jízdě upravována. Všude stopy ruského hospodářství. Pochod Jaslem, minerální rafinerií, nádražím a odtud dále po trati až do Chrzastovka v 5h odpoledne. Nevlídné přijetí se strany místního obyvatelstva. Večer vaření kachny a kávy. Nocování společně s Petříkem, kadetem Rezkem a Benešem.2.X.1914 5h 30´ budíček, 8h ráno polní mše. Dojemné a tklivé kázánípolního pátera: německy a česky. Případy cholery. Uvalení 5tidenní karantény na druhý Batalion. Velitel hejtman Beran. Čištění doma v ubykacích.

1.X.1914 Ráno ve 4h budíček. Od 4h 40´ počínaje připraveni k odchodu.

30.IX.1914 Ráno ve 4h 30´ budíček. V 5h 30´ odchod. Kopání a zakrývání zákopů. 4H odpoledne návrat. Příchod druhého Marschbattalionu. U Kwitanowic byl zakopán 26. dělostřelecký zem. Pluk. Menage.

21.IX.1914 Wonczki odchod v 6h 15´ ráno v 5h) přes Jaslo. U Jasla stanice aeroplánů. Pochod kolem sborového velitele. Původně se šlo Siedliska (20.IX.1914 přišel Lieutenant Graubner k setnině), potom rozkaz změněn a my šli přes kopec do Swienczany, kam jsme přišli v 8h večer. Menage (38km). Nocleh v posteli – (Lieutenant Graubner, jeho sluha a já).

12.IX.1914 Po celonoční pohotovosti celé druhé čety a probdělé noci krásný den. Prudká kanonáda vzdálenější. Ustupování oddílů, resp. Celého levého křídla, jmenovitě pluků uherských 5h ráno. Do 9h dopoledne střídavě odpočinek, potom odchod, vlastně ústup celé naší divize do Jaszowa Starého. Naše dělostřelectvo krylo náš ústup, ruské nás pronásleduje. Menage a odchod v 5h odpoledne. Ústup trainu, vlastně čtyř kolon po silnici. Pochod pěchoty Jaworowem, silný déšť. Zničený most. Nocování pod stany. Naše četa se mnou měla hlavní stráž (koma 20 mužů). Dvě kontroly wachy.

2.IX.1914 8km sev. východně od Komarowa pod stany. V 6h 30´ odchod dále bojištěm, táboření v jedné vesnici pod kopcem. Rozdílení pošty a masných konserv.

29.VIII.1914 Ráno ve 4h budíček. Káva, Nástup k boji. Postupování přes Wolku Labuňskou chmelnicí, lesem. Setník Nechleba nechá střílet omylem místo na kozáky na reservy 11tého zemského pěšího pluku. Nikdo nebyl raněn. Postupování za deště koulí a šrapnelů přes mýtinudo první čáry. Děsná palba nepřátelské baterie, strojních pušek, chaos v našich řadách, potom ústup. Vpravo od nás u hejtmana Nechleby vztyčen bílo – červený prapor, pak ústup současně se setníkem Nechlebou. Nástup odešlých z boje. Menage. Pro vojáky 9., 10., 11. a 12. z. p. pluku (z. p. = zemského pěšího – pozn. autor) určen jako velitel pro ochranu divisního štábu. Nocování v zákopech.

28.VIII.1914 u Tarnowatky: v 5h budíček, vaření kávy, táboření na kopečku. Setkání s bratrem Karlem. Dělení o čokoládu a uherský salám. Počátek boje ve 2h odpoledne. První zajatí Rusové, jich prohlížení. První ruské patrony. Odchod do Wolky Labuňské. Před bojem. Před námi ves Labunje se zámkem, pivovarem, chmelnicí, cihelnou. Odpočinek. Batalion a Regiment v silničním příkopu; udílení rozkazu pro postupování 1ho Batalionu proti nepříteli. Povel:“Züge auf gleicher Höhe öffnen und in ein Glied“. Další postupování v otevřených řadách lesem. První dvě čety jdou do první bitevní čáry, třetí a čtvrtá jsou v záloze. Při nastoupení, resp. zasáhnutí 3.čety do boje uvítáni jsme byli deštěm kulí, šrapnelů a granátů. Zděšení všeobecné, hledání si úkrytů. Vlevo u vesnice „Šturm 8 a 7 setniny na 800“. Dezimování jedné čety velitele Poručíka Meinoneze 68 na 8 mužů. Ústup naší čety do lesa a úkrytu. První ranění naší čety: pěšák Marek. Vytrvání v úkrytu. Za 2h nástup pod velením majora Russa. Ústup v dešti kulí za vedení hejtmana Nechleby. Ústup lesem na shromaždiště pluku 9h večer. Sčítání počtu mužstva, menage. Raněn poručík Macilis. Nocovánína výšině u Labunje.

Josef Žampach nar. 3.2.1884 četař, Lir 30. 3. setnina 3. četa

Žampach.