Vápenka u obce Drahotěšice
Tento příspěvek pojednává o schwarzenbergské vápence nedaleko obce Drahotěšice. Dříve než se podíváme na tuto vápenku si povíme, co to je vápno, jak se získávalo a jaké procesy člověk musel uskutečnit, než získal potřebnou surovinu.
Vápno se ve středověku pálilo v polních pecích, které jsou známy pod termínem milíře. Ještě před samotným pálením se musel vápenec vhodným způsobem připravit, říkalo se tomu, že se tzv. tluče pec. Vápenec se železnými nástroji odlamoval do menších a plochých fragmentů, poté se pec začala rovnat. Pro tuto činnost bylo zapotřebí minimálně 2 lidí. Jeden nabíral vápencovou surovinu do ošatky a druhý stál v peci. Vápence byly pokládány takovým způsobem, že nakonec vytvořily jakousi klenbu. Kopuli uzavřeli většími kusy vápence (tzv. hroudí). V peci se obvykle topilo 12 až 16 hodin, vše ale podmiňovala jakost dřeva a roční období. Popel z pece se opatrně vyhrabával, pokud by tak učiněno nebylo, mohlo by se vápno tzv. zapopelit. Žárem se vápenec vypálil do běla, poté se muselo nechat vychladnout. Doba chlazení přibližně odpovídala době, kdy se v peci vápno pálilo. Vypálené vápno se z pece pak v rukavicích začalo směrem od hroudí rozebírat. Naložilo se na vápenický vůz, který již směřoval ke konečnému odběrateli. Dalšími transportními prostředky byl trakař, či se jednoduše dalo do nůše. V některých případech bylo možné obalit stěnu pece jílem, který zvyšoval teplotu při pálení. Způsobů pálení vápence ve vápenicích bylo mnoho. Hašení vápna probíhalo přímo na stavbách. Do jámy se nasypalo vápno a přidala se voda, jáma se pak obvykle zakryla např. plechem či dřevěnými dveřmi.. Tyto domácí pece jsou dodnes patrné za humny statků. Samotný proces hašení vápna byl velice nebezpečný.
Pec na pálení vápna
V případě naší drahotěšické vápenice se jednalo o jednoduchý lom, který byl otevřen v roce 1844 . Dle některých pramenů byl tento vápenec použit při stavební činnosti na schwarzenbergském sídle na Hluboké. Jelikož se těžba prodražovala a do lomu se dostávala spodní voda, byla zde těžební činnost ukončena k roku 1852. Po skončení těžby byl lom zatopený a rybníčku, který takto vznikl se dosud říká „Pec“ či „Na Peci“. O zatopení tohoto lomu se vypráví pověst, že při těžbě vápence dělníci narazili na velký kámen a když jej chtěli vytáhnout, nešlo to, proto přivedli koně a zapřáhli je ke kamenu. Po několika pokusech kámen vypadl a tím se otevřel pramen vody. Voda tak rychle přitékala, že dělníci sotva stihli vypřáhnout koně a voli a vyjet z lomu ven. Od té doby se praví, že na dně lomečku se dodnes nachází silný pramen a koňské povozy s nářadím. Také se praví, že se zde děti nemají koupat, aby se nezachytily za opratě a neutopily se (jak bylo autorem zjištěno, není to pravda). Jedná se o velmi roztomilou pověst, ale spíše je pravděpodobnější, že do vzniklého a nepoužívaného prostoru lesníci svedly vodoteče z blízkého lesa i louky.
Halda hlušiny severně od rybníka Pec
Stoka vedoucí od louky vznikla v období druhé poloviny 20.století, a je místy zpevňovaná betonovými skružemi. Stoka na jižní straně odvodňuje les směrem k Vlkovu. Na severní straně bývalého lomu, při odtoku z vodní plochy je dosud dobře patrná trychtýřovitá jáma, která nasvědčuje tomu, že zde bývalo hašeno vápno. Halda hlušiny dosahuje délky cca 50 m a výšky od 1 m do 3 m. Na západní straně rybníčka jsou patrné odvaly vzniklé při těžbě a i sem bylo v minulosti přesunuto koryto odtokového potůčku. Nejblíže k cestě, tj. na jižní straně rybníčka je dodnes velká hlušina pravidelného půdorysu.
Halda hlušiny jižně od rybníka blíže k lesní cestě
Tato lokalita by jistě v budoucnosti vydala mnoho zajímavých informací, které by přinesl archeologický průzkum. Bohužel, konkrétně o této vápence se žádný nám známý písemný pramen nezmiňuje.
Rybník Pec
Plánek vápenky od Dr. Kováře
GPS Vápenky v Peci: 49.1246150N, 14.5370050E
900 m Z od kaple sv. Václava v obci
Použité prameny:
Narativní prameny z obce Drahotěšice, výpovědi uloženy u autora článku
AVJČ 27/2014- Kovář Daniel : Historická těžba a zpracování vápence na Českobudějovicku. Výsledky povrchového průzkumu poznatků novověkého vápenictví a výpověď archivních pramenů. s. 307
http://www.gweb.cz/clanky/clanek-63/ (Láník – Cikrt, 2001)
http://theses.cz/id/8qu3ir/Diplomov_prce.pdf