Židé v Bechyni
V Bechyni před válkou vlastnili Židé 22 domů, čtyři stodoly a mnoho hektarů polí a luk, které pronajímali místním sedlákům. Jejich nemovitý majetek se odhadoval na 2.500.000 Kčs. Židé ovládali téměř veškerý obchod v Bechyni.
Tomu všemu učinil přítrž začátek války v září 1939 a následně pak 27. listopad 1942, kdy byli všichni Židé vystěhováni pouze s nejnutnějšími věcmi. Z Tábora byli vlakem odvezeni do terezínského gheta. Tam došlo k jejich roztřídění, tzv. selekci, a poté již o bechyňských Židech není nic známo.
Celkem bylo odvezeno 41 Židů, z nichž se po válce navrátil pouze 80letý Jindřich Spitz, obchodník ze Zářečí.
Následuje seznam odsunutých Židů:
„1. Lampl František papírenský úředník, majitel domu čp. 103, svobodný, narozený v Bechyni 6./6.1903. Byl umučen v Osvěčimi, datum neznáme.
2. Anšerlík Rudolf obchodní cestující, majitel domu v Bechyni čp. 126, svobodný, narozen zde 3./7. 1879, obchodoval v cizině v Itálii, Španělsku, do Čech se vrátil až k stáří. Ovládal několik cizích jazyků.
3. Popr Rudolf, velkoobchodník, vdovec, majitel domu čp. 78, velmi zámožný, moderní Žid, narozen 21./3. 1882 v Dolním Bukovsku, zemřel 30. července 1943 v Osvěčimi. Do Bechyně přišel na počátku tohoto století sice s holýma rukama, avšak s výtečným obchodním duchem a organizačním nadáním. I když v průběhu jeho působení v Bechyni značně ozámožnil, nelze mu nikterakt vyčítati příslovečnou u Židů šidbu, která u Židů obyčejem bývala. Jméno své psal Popr, né Poper.
4. Poper Ota, bratr předešlého, obchodoval v koloniálním zboží a železu, majitel domu čp. 48 v Bechyni, narodil se v Dolním Bukovsku 27./3.1887, zemřel v Osvětčimi 7./3.1944. Němci prodali dům čp. 48 a obchod Frant. Kvasničkovi. Za dům dal Kvasnička bagatelní peníz 62.000 Kč, ač byl znalci úředně odhadnut více než na 110.000 Kč.
5. Poperová Amálie, manželka předešlého, nar. v Horažďovicích 18./2.1902, zemřela ve stejný den s maželem t.j. 7./3.1944 v Osvětčimi.
6. Poper Ivo, syn předešlých, nar. v Bechyni 2./4.1937, zemřel současně s rodiči 7./3.1944 v Osvětčimi.
7. Poper Edvard, bratr obou předcházejících, obchodník střížním zbožím, majitel domu čp. 43, narozen v Dolním Bukovsku 24./3.1893, zemřel v Osvětčimi dne 16./5.1943.
8. Poperová Vilma, rozená Parýzková, narodila se v Bechyni 25./12.1896 a zemřela 20./7.1943 v Osvětčimi, manželka Popera Edvarda.
9. Poperová Helena, dcera zhorajmenovaných manželů narozená v Bechyni dne 12. září 1926 a zemřela přesně měsíc před svou matkou, t.j. 20./6.1943.
10. Fischerová Ida, sestra tří bratří Poperů, majitelka domu čp. 23/I obchodnice látkami, vdova jíž manžel zemřel bezprostředně před odsunem, narozena v Dolním Bukovsku 30./3.1897, zemřela v Osvětčimi neznámo kdy.
11. Fischer Jiří učeň, syn předcházející, narozen v Praze 13./6.1926 zemřel neznámo kde a kdy.
12. Zenker Karel ocbchodník střížním zbožím, ženatý bydlel v domě čp. 44 narozen v Oldřichově dne 9./5.1905 zemřel v Osvětčimi neznámo kdy.
13. Zenkerová Eleonora, manželka předešlého nar. v Rakovníku 15./5.1908 zemřela v Osvětčimi neznámo kdy.
14. Zenker Jiří školák, syn dříve jmenovaných rodičů nar. v Bechyni 18./2.1934 zemřel pravděpodobně tam, kde jeho rodiče skonali.
15. Eisler Alfred obchodník s koloniálním zbožím a zemskými plodinami, majitel domu čp. 99/I a špýcharu, narodil se 28./3.1891 v Dolních Hořicích, do Bechyně se přiženil ke Gotliebovům z Jistebnice. Byl to dobrosrdečný, hovorný člověk řádný a pilný člen zdejšího hasičského sboru.
16. Rajman Josef podomní obchodník peřím, kovy atd., majitel domu čp. 101/I, narodil se v Hostouni u Kladna 25./7.1880, zemřel v Osvětčimi neznámo kdy. Za svého dlouholetého pobytu v Bechyniživil se dosti nuzně sběrem drobných kůžiček, peří a hadrů a to zcela po způsobu starodávných jeho souvěrců, kteří podobně jako on, bez plného rance domů nepřicházeli.
17. Rajmanová Kamila manželka předešlého narozena v Prudicích 12./8.1896 zemřela jako její manžel v Osvětčimi neznámého dne. Před léty přijmula víru methodistickou, ale do plynové komory přeci jen musila.
18. Rajman Oskar absolvent zdejší St. odb. školy keram., syn shora jmenovaných manželů, narozen v Bechyni 9./4.1922, zemřel s rodiči v Osvětimi neznámo kdy.
19. Rajman Karel dělník, bratr předešlého Oskara, narozen v Bechyni 21./10.1923 a zemřel v Osvětimi neznámého dne.
20.Parýsek Adolf obchodník smíšeným zbožím a obilím, vdovec, narozen v Kolodějích n./Lužn. 17./7.1862 majitel domu čp. 279/I. Pro svojí bodrou povahu byl velmi oblíben v kruzích jeho zákazníků i ve společnosti, kde rád byl viděn. Data jeho úmrtí jsou neznáma.
21. Parýsek Ota, syn předešlého majitel domu čp.( ) a závodu na výrobu mucholapek, nar. 16./5.1898, zemřel v Osvětimi 20./7.1943.
22. Parýsková Růžena manželka předešlého nar. v Pardubicích 30./3.1902 zemřela současně ve stejný den s manželem.
23. Parýsková Blanka dcera výše jmenovaných rodičů, nar. v Bechyni 27./5.1932 zemřela společně se svými rodiči v Osvěčími.
24. Spitz Jindřich obchodník smíšeným zbožím a obilím málo oblíbený pro svoje němčení a vůbec příchylnost k Němcům. Jeden z nejstarších typických Židů, kteří s českým národem nesplynuli. Spitz narodil se ve Čkyni dne 5./6.1866 a je jediným Židem, který se navrátil do Bechyně a to dne 27. června 1945 – je majitelem domu čp. 31/II v Zářečí.
25. Spitz Evžen syn shorajmenovaného bankovní úředník, narozen v Bechyni dne 23./3.1898, ženatý. Před válkou byl zaměstnán v bance v Jihlavě ve velmi dobrém postavení. Aby se uchránil od pracovního přidělení do Říše, učil se v Zářečí u Hamerleho ševcem, ale nedoučil se. Bylť odvlečen s celou svojí rodinou a v Osvětčimi dne 20./7.1943 popraven.
26. Spitzová Terezie, vdaná, manželka předešlého, narozena v Jihlavě 11./10.1900 zemřela současně s manželem a dítkami 20./7.1943 v Osvětčimi.
27. Spitzová Alice studující dcera shora uvedených manželů narozená v Jihlavě 4./9.1927 zemřela současně s oběma rodiči dne 20./7.1943.
28. Spitz Jiří studující syn shora uvedených rodičů narozen 13./10.1925 v Jihlavě zemřel jako jeho rodiče a sestra v jednom dnu a hodině 20./7.1943 v Osvětčimi.
29. Jedlinský Alfred zeť starého Jindřicha Spitze narozen v Táboře dne 3./2.1902. Na počátku německé okupace Čech v roce 1939byl tento člověk náruživým zbožňovatelem Adolfa Hitlera a chválil jeho činy, s jakou energií jde Adolf Hitler vpřed a že už byl nejvyšší čas, že obsadil Čechy. Ejhle, za tři roky poté, co takhle Jedlinský v Zářečí před kovárnou řečnil, vypustil Jedlinský svou nacistickou duši v plynnové komoře, do níž ho s jeho mladistvými synky a manželkou vhodili jím kdysi zbožňovaní Němci.To stalo se v Osvětčimi dne 20. července 1943 Jedlinskému po právu.
30. Jedlínská Zdeňka manželka shora uvedeného nar. v Bechyni 9./3.1901 zemřela s celou svojí rodinou v jednom dni t.j. 20./7.1943.
31. Jedlínský Ladislav školák narozen v Bechyni 24./12.1932 syn shorajmenovaných rodičů s nimiž současně zemřel dne 20./7.1943.
32. Jedlínský Jiří školák narozen v Bechyni 19./10.1934 syn shora jmenovaných rodičů s nimiž jakož i se starším svým bratrem Ladislavem byl v plynové komoře v Osvětčimi umučen.
33. Lenz Bedřich vetešník, majitel domku čp. 32, ženatý narozen v Jihlavě 1./10.1894, zahynul v Osvěčimi roku 1943.
34. Lenzová Věra manželka shora jmenovaného, nar. v Krásné Hoře 28./8.1881, zahynula v Osvěčimi r. 1943.
35. Hezký Ludvík sklenář, majitel domku čp. IV. narozen 14./10.1867 v Bechyni, ženatý. Hezký provozoval své řemeslo sklenářské pokradmo, což mu vzhledem k jeho chudobě bylo trpěno. Rodina Hezkých od pradávna obývala domek s baštou ve staré Židovské ulici s římským číslováním IV. a povždy živila se sběrem starých hadrů, peří atd. Hezký bly nesporně nejchudším bechyňským Židem, budícím svojí vrozenou potřeštěností zejména u mládeže, přeíležitostné obveselení. Jmenován vždy jen zdrobněle, třeba už v pokročilém věku Ludvíček Hezkejch. Byl umučen též v Osvětimi, neznámo však v které době.
36. Hezká Emilie manželka předešlého, posluhovala u bohatších Židů, nar. v Bechyni 13./8.1875, zemřela neznámo kdy v Osvětimi.
37. Hezká Zdeňka obecní chudá, bydlela v chudobinci na Větrově, narozená ve Vodňanech 9./5.1872, zahynula taktéž v Osvěčimi.
38. Herlinger Arnošt dělník kožešnický, narozený ve Vídni 27./4.1913 bydlící v Bechyni u svého tchána v čp. 84. Měl v úmyslu vystěhovat se do Austrálie, zmeškal však termín k odjezdu a uvízl ke své škodě v Bechyni a byl odsunut do Osvěčimi, kde zahynul neznámého dne.
39. Herlingerová Alžběta dámská krejčová, manželka shora zmíněného, narozená ve Vídni dne 3./10.1916 a byla vychována u své matky Itlínové (?) v čísle 84 v Bechyni.
Umučená byla v koncentráku v Ravensbrücku.
40. Eislerová Marta vdaná, maželka Alfreda Eislera, spolumajitelka domu čp. 99/I narozena v Bechyni 26./12.1894 zahynula 12./9.1944 v Osvěčimi.
41. Eislerová Hana dcera výše jmenované, narozená v Bechyni 8./12.1920 zahynula společně se svými rodiči dne 12./9.1944.“ 1
Kromě těchto odsunutých působil v Bechyni ještě jeden Žid, původem z Ruska, jistý MUDr. Rifkin, který měl na Libušině třídě svou lékařskou praxi. Ještě před listopadem 1942 uprchl přes Polsko, kde byl zadržen a byla mu zabavena veškerá peněžní hotovost ve výši 40 000 Kč. Dostal se až do Argentiny, kde údajně nedlouho poté zemřel.
Dalším uprchnuvším byl Robert Kohn, který odešel do Palestiny, kde získal občanství. O tomto podal nový stát Izrael MNV Bechyně úřední zprávu. Podařilo se mu to, protože po svém otci, Emanuelu Kohnovi, zdědil nemalé jmění. Následuje popis, jak rodina Kohnova k tomuto jmění přišla: „V letech osmdesátých minulého století a pak i v pozdější době, hrála rodina Kohnů v Bechyni roli více než neblahou.
Její předek, děd nyní již palestinského Kohna, objevil se v Bechyni s pouhým rancem na zádech a holí. V tom ranci bylo celé jeho jmění. Obchodoval s tímto rancem na zádech po vesnicích. Synu svému Emauelovi zanechal již přízemní domek a při něm krámek na hlavní třídě blíže brány na nejlepší frekvenci, čp. 48.
Syn Emanuel, ujav se pak obchodu, krámek rozšířil, vedl obchod ve veškerém pomyslném zboží a zejména též v kořalce. V krátké době stal se Emanuel velkoobchodníkem a nadto i lichvářem v tom nejohavnějším toho slova smyslu. Kohn půjčuje sedlákům i měšťanům peníze na ohromné úroky, dává zálohy na budoucí sklizeň nejen v penězích nýbrž i v naturáliích. Kohn nechává podepisovat směnky in bianco. Kohn žaluje směnky v době, kdy je sedlákům nejhůře, a tu se zmocňuje buďto částí, nebo i celků selských statků a chalup. Emanuelu Kohnovi patří již značná část Lhoty Haškovcovy.
Zápach kořalek vine se celým krámem a hrne se dveřmi až na ulici. Skrovný je počat těch, kdo opouštějí krám ve stavu střízlivém. Tím vším se Kohn vyšinul na nejzámožnějšího občana ve městě. Je také největším poplatníkem obecních přirážek, volí v I. skupině největších poplatníků jsa řaděn hned za velkostatkem. Stává se finančním referentem v městské radě. Spojuje se s virilistou velkostatku vrchním správcem Hanušem, a s tímto společně brzdí veškeren pokrok v městě, zejména pak ve školství, které přirozeně stojí peníze. Vinou těchto dvou činitelů bylo zřízení měšťanské školy odsunuto o 20 roků dozadu, oproti jiným stejně velkým městům.
Velké jmění Kohnovo, založené na slzách lidu, nebylo však požehnáno. Nejstaršího syna inženýra Rudolfa Kohna smetla se světa I. světová válka, (1914 – 1918) kdy mu strašlivý výbuch v muniční továrně v Blumau vypálil obě oči a on pak vzápětí nato skončil vlastní rukou – ranou z pistole.
Druhého syna Roberta Kohna vyhnala z Čech II. světová válka do daleké Palestiny, do původiště jeho dědů, do nového státu Israel, tam kde Arabové proti Židům chystají svatou válku. A ostatní zbývající příslušníky této rodiny schvátily plynové komory v Osvěčimi.
Šema Israel! Adounaj elouhejno, Adounaj echod.* (* Slyš Izraely, Hospodin je Bůh náš, Hospodin je jediný) “2
Tímto zvoláním končí kapitola o Židech v Bechyni. Následuje již jen vyobrazení žluté Davidovy hvězdy, kterou za války museli Židé nosit na šatech.
Poznámky:
1. SOkA Tábor, Archiv města Bechyně 1444 – 1945 (1953), Pamětní kniha obce Bechyně 1934 – 1945, sign. B301, s. 186 – 190.
Rozdílnost v psaní slova Osvětim není chybou autorky, ale zřejmě neustáleností psaní tohoto názvu v době, kdy zápis do kroniky vznikal.
2. Tamtéž, s. 191 – 192.
Označení Židů za druhé světové války
Statistika návštěvnosti