Konec války na Dobré Vodě u Českých Budějovic

Revoluční národní výbor se začal utvářet již v březnu roku 1945. Díky jeho vedoucím Václavu Slezákovi a Jaroslavu Přibylovi byl výbor napojen na Revoluční gardu Bílá Hora, jejíž členové v obci i jejím nejbližším okolí hlídkovali již od února 1945.

Ustanovení Revolučního národního výboru bylo dokončeno v dubnu a jeho členové dostali přiděleny bojové i pracovní úkoly. V této době se díky získaným výbušninám začal plánovat bombový útok na vlak jižně od Dobré Vody. Od začátku května tak byly všichni členové RNV v bojové pohotovosti.

5. května bylo špatné počasí, po poledni přišla ona očekávaná zpráva o povstání v Praze. V tento den se také konala schůzka členů revolučního národního výboru. Sešli se u kostelu ve 13. hodin, kdy obcí projížděl cyklista a vyzýval k vyvěšování československých praporů:

„Vlní se jako dívčí šat,

Verše od Jaroslava Seiferta“¹

Revoluční národní výbor se sešel před četnickou stanicí (tehdy v domě čp. 184 „U Glázerů“), lidé vycházeli do ulic, objímali se líbali. V hostinci „U Lva“ bylo rozhodnuto o odebrání zbraní a rádií místním Němcům a zajištění předních nacistických předáků v obci. Brzy na četnické stanici zavlál československý prapor a byl předveden již bývalý komisař František Kriz (poněmčené příjmení Kříž).

Živo bylo před četnickou stanicí i v noci. Kolem 23. hodiny přivítal přítomné občany člen RNV Alois Hůlka. Na začátek věnovali všichni tichou vzpomínku těm, kteří se tohoto dne nedožili. Poté byl vzdán hold všem osvoboditelům, především „maršálu Stalinovi a Rudé armádě“.²Následovalo přečtení jmen členů revolučního národního výboru a zároveň i rozšíření počtu členů z původních 10 na 12. Předsedou byl jmenován již zmíněný Václav Slezák, který poté pronesl krátký proslov. V němž slíbil, že bude poctivě plnit své povinnosti. Posléze přijal sliby věrnosti ČSR od zbylých členů RNV.

Poté následovalo rozdělení funkcí a prováděla se opatření pro zajištěné bezpečnosti v obci. Zpráva o tomto byla posléze odeslána vyšším revolučním složkám.

Následujícího dne se opět vrátila místním Němcům odvaha a drzost, protože Český rozhlas v Praze volal stále naléhavěji o pomoc, ale díky tomu, že jim předešlého dne byly zabaveny radiopříjimače, neměli přesné zprávy o dění. Na večer přišli na četnickou stanici němečtí vojáci a žádali vydání zbraní, které byly zabaveny vojákům ubytovaným ve škole (čp. 8) a provedli kontrolu přítomných členů RNV, jestli nemají u sebe zbraně. Našli pouze „cvičné malorážky něm. Spolku Kameradschoftsbundu, zbraně byly ukryty na příhodném místě, vyhrožovali hrozbou celé obci, nebudou – li zbraně pro ně připraveny do slunce východu. Hrozili trestnými sankcemi, nestane – li se tak.“ ³

Po celou noc byly drženy hlídky, bylo přineseno několik starých nepotřebných zbraní na obecní úřad (také čp. 184). Tyto zbraně měly být ráno odevzdány německým vojákům. Bylo vyhlášeno stanné právo, ale československé prapory směly zůstat vyvěšeny.

7. května asi v 11 hodin přišli tři němečtí vojáci pro zbraně, dostali dvě staré pušky a dva téměř nepoužitelné revolvery, které přijali, zeptali se na cestu do dalších obcí a odešli. Zde kronikář poznamenává tuto větu: „I když počasí bylo v ten den krásné a svítilo sluníčko, přece politická situace nebyla v Č. Budějovicích zcela vyjasněna.“⁴

Dále se kronikář zmiňuje o táboru RAD (Reichsarbeitsdienst – pozn. autorka) ⁵, kde v této době byli ubytováni němečtí uprchlíci. Část dobrovodského ozbrojeného oddílu odešlo do tohoto tábora, kde je němečtí uprchlíci již očekávali s připraveným bílým praporem. Starosta tohoto tábora předal oddílu pistoli a oznámil, že se celé osazenstvo tábora podrobí všem jejich rozkazům. Od té chvíle byl tábor pečlivě střežen. Bylo tak zabráněno podpálení tábora chystané místníni Němci na noc 7. května. 6. května se v táboře objevil tank, který tam přijel od Rudolfova, vzápětí však opět odjel zpět do Rudolfova. Až později bylo zjištěno, že se jednalo o americký tank, jehož posádka se ptala v Rudolfově na cestu na Dobrou vodu a oni byli cestu zřejmě prozkoumat. Bližší účel ovšem zůstal utajen. Existují spekulce, že se v táboře měl nacházet nějaký pro ně důležitý uprchlík, kterého si měli vyzvednout. Tato vzpomínka je ovšem nesmysl. Jednalo se totiž o tank německý, který řídil syn místního Němce, příslušníka wehrmachtu, a vracel se jím pro své věci do rodinného domu v Lázeňské ulici. ⁶

Po odchodu uprchlíků z tábora tam zůstalo velké množství zničených potravin a vojenského materiálu, především šatstvo, boty, nářadí atd.) všechny tyto věci byly předány vojenské zprávě v Českých Budějovicích. 8. května se pak nesl ve znamení očekávaného příchodu spojeneckých ardmád do Českých Budějovic. Odpoledne šla obcí zpráva, že se chystá přepadení Dobré Vody jednotkou SS a Němci z Hodějovic. Ačkoli se ukázaly tyto zpávy jako vymyšlené, hlídky byly pro jistotu posíleny a do Hodějovic byla vyslána skupina, aby zjistila tamní situaci. Došlo tam k přestřelce, při níž byl zastřelen jeden hodějovický Němec. Pokračoval úklid RAD tábora.

9. května vysílačka v Českých Budějovicích hlásila, že RA přijede do Českých Budějovic v nejbližších dnech od Třeboně. Odpoledne kolem 17. hodiny dorazili na budějovické náměstí první sovětští vojáci. Ve stejnou chvíli na Dobrou Vodu přijel podplukovník ČSLA Vladimír Žagmen, který požádal místní RNV o připravení RAD tábora na příjem vězňů z koncentračních táborů. Již za dvě hodiny, v 19 hodin, projel obcí náklaďák se sovětskou posádkou, který měl v závěsu lehký kanon. Tento náklaďák byl součástí průzkumného oddílu, který z Českých Budějovic odjel na Suché Vrbné a zaujal palebné postavení na silnici na východním okraji této obce.

Večer přijel na Dobrou Vodu první transport asi 30 politických vězňů z Dachau. Byli to většinou lidé původem z Ostravska. Dlouho do noci museli místním vyprávět o svém pobytu v koncentračním táboře.

Takto skončila válka na Dobré Vodě a život v obci se opět vracel do normálních kolejí. Válka Dobrou Vodu nepoznamenala přímo, snad kromě bombardování Českých Budějovic a Suchého Vrbného v březnu 1945. V dubnu, konkrétně 11. dubna, měli obyvatelé Dobré Vody možnost sledovat souboj tří amerických hloubkařů se šesti německými stíhačkami v prostoru jižně od Dobré Vody nad Srubeckým kopcem. Jedno americké letadlo bylo sestřeleno a jeho pilot byl posléze odvezen na Třebotovický hřbitov. Ve Srubci, kam se letadlo zřítilo, byl zřízen tomuto pilotovi (Bob White – správně Robert Whitehead – pouze se jedná o chybu kronikáře, ovšem neúmyslnou) pomníček. Kromě něj byla sestřelena i jedna z německých stíhaček. Jiné bojové akce Dobrá Voda nezažila.

Poznámky:

1. SOkA České Budějovice, MNV Dobrá Voda (u Českých Budějovic) 1945 – 1988, Kronika obce Dobrá Voda (u ČB), sign. B322, s. 4.

2. Tamtéž, s. 5.

3. Tamtéž, s. 6.

4. Tamtéž.

5. Více viz. http://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/1939—1945/rad-tabor-na-dobre-vode-u-cb.html

6. Václav VONDRA, Mým domovem je Dobrá Voda, České Budějovice 2005, s. 35.