Terénní pozůstatky vybuchlých bomb v blízkosti vesnic Tuchonice a Hroznějovice

Dva zapomenuté krátery, které jsou dnes již špatně čitelné v terénu. Zvlášť pozoruhodný je útvar nedaleko hájovny Hroznějovice. Bohužel se v písemných pramenech ani v jednom z obou případů nenalezlo nic, kronika obce Hroznějovice se daným obdobím nezabývá, kronika Tuchonic taktéž, a proto jsem nucen využívat pouze výpovědi pamětníků či profesionálních pracovníků v terénu jako například revírníků.

1. Kráter u hájovny Hroznějovice, dle měření provedeném 1. 8. 2008, bylo autorem zjištěno:

Délka kráteru 330 cm, šířka 400 cm, maximální hloubka 30 cm, objekt v ničem nepřipomíná kráter, ať svým elipsovitým tvarem či nevýraznou hloubkou. Nebýt upozornění revírníka z nedaleké hájovny Ing. Podroužka, pravděpodobně by zůstal zapomenut. Dle informací revírníka, vycházející z výpovědí již zemřelých pamětníků, byl kráter vytvořen spojeneckým letectvem v roce 1945, po válce částečně zanesen listím a odpadem.

2. Kráter u Tuchonic, dle měření provedeném 1. 8. 2008, bylo měřením zjištěno:

průměr 800 cm, hloubka 100 cm, délka odvalení od kráteru 300 cm. Taktéž o tomto kráteru nenalezl autor žádných písemných známek.

Kráter č. 2 však odpovídá v mnoha nálezových skutečnostech již dříve měřené a publikované krátery nalezené v Poněšické oboře.¹

Pokud popustíme uzdu fantazii a protneme oba krátery zakreslené do mapy, můžeme zjistit, že jejich vzdálenost činí 1800 m., a probíhá od jihozápadu k severovýchodu. Během terénního průzkumu v roce 2006 – 2008 byl zjištěn objekt, připomínající kráter po vybuchlé pumě. Objekt se nalézá 800 m v přímé linii od kráteru č. 1, v zaniklé úvozové cestě. Při bližším ohledání byl objekt označen jako odpalová jáma nalezené munice, (nemuselo se jednat pouze o oficiální odpal, ale i o civilní experiment s výbušninou).

V každém kraji se můžeme setkat s terénními negativy objektů, o jejichž vzniku a původním určení se můžeme dnes pouze domýšlet. Díky drobným regionálním pracím se tak můžeme dozvědět mnohé zajímavosti, které nám mohou pomoci k doplňování historie či archeologie a možná tak do budoucna zamezit záměnám rozdílů, které jsou u povrchových objektů často přirozeným rozkladem a smazány věkem.