Zásah kriminální policie ve Vitíně 1943

                              Kriminální policie v obci

„Dne 10. března 1943  o popeleční středě přijela do obce Vitína kriminální policie zjistiti zatajované zásoby, na které byla nějakým přívržencem němců upozorněna. Příjezdem těchto kriminálních slídičů nastal v obci neobyčejný ruch, neboť tato prohledávací komise sestávala z německého důstojníka, německého komisaře a několika protektorátních četníků. Komisař ihned nařídil svolat zemědělce do hostince Šveců, kde bylo na nich vymáháno přiznání zatajených zásob s pohružkou, jestli že se při prohlídce u někoho zatajené zásoby najdou, bude ihned tento člověk odvezen kriminální policií a za sabotáž přísně potrestáni. Co se toto projednávalo v hostinci, dostali celníci rozkaz aby obstoupili obec a bedlivě střežili okolní vesnice, aby nikdo nemohl z domu odnést a tam skrýti. Lid domácí nevědouce o tomto opatření a bojíce se aby při prohlídce snad u něho v domě nebylo nic přebytečného nalezeno, odnášel to do polí schovat.

Četníci toto počínání z úkrytů pozorovali a všecko poschovávané v polích našli. Zajmulo se několik lidí v obci, kteří věci snášely na pole. Byli to následující zásoby: obilí, mouka, sádlo, slepice, ovšem jen v menším množství, neboť to byly věci povětšinou chudých lidí.

Když toto vše bylo do hostince sneseno, byli lidé zvědavi co z toho bude a dále díti a hlavně ti, kteří viděli, že jejich věc byla objevena a zabavena a proto přicházeli z tímto účelem až do hostince. V hostinci se pak na výzvu kripa každý ze strachu ke své zabavené věci přihlásil. Jenom asi ke 3 pytlům ( malým ) se nikdo nepřihlásil. Za tímto účelem německý komisař poslal oběžník, v němž se vyzívá obyvatelstvo v určitou hodinu večerní do hostince dostavit.

Mezitím bylo vybráno 20 mužů z obce jako rukojmí, kteří v sále hostince byli shromážděni, čekajíce n další rozhodnutí německých pochopů. Když se sál v hostinci naplnil, přišel komisař a ukázal na tři pytle tam stranou stojící prohlásil: k těmto třem pytlům se dosud nikdo nepřihlásil. Dávám vám pět minut času na rozmyšlenou a jestli se do pěti minut nikdo k nim nepřihlásí bude těchto 20 mužů ihned odvezeno a jako rukojmí tak dlouho uvězněno, až se někdo k nim přihlásí. Po tomto buřičském prohlášení nastal v sále křik a pláč s prosbou, aby majitel těchto cumlíků k nim přihlásil. Nikdo se však nepřihlásil. Po uplynutí pěti minut přišel šok, 20 mužů bude zavřeno v obecní kanceláři a ráno převezeno do Českých Budějovic. Ostatní lid se může rozejít.

Co se toto událo v hostinci byli ve svých bytech zatčeny 2 ženy a ihned večer kripem odvezeny. Byla to Anna Božovská, která se hlásila k několika q obilí, a Anežka Nováková, která se hlásila k 1q. Tak skončila popeleční středa na kterou bude po mnoho let vzpomínáno.

Za utajení zásob obilí potrestáni  byli následující občané:

Jaroslav Boukal, nájemce statku čp. 1. několika měsíčním vězením

Anna Božovská,  čp. 56 několika měsíčním vězením.

František Božovský , čp 56 chalupník , poslán na práci do Německa, kde pracoval do konce války, byl mu však vyměřen trest vězením na dobu tří roků.

Anežka Nováková, manželka Vojtěcha Nováka, železničního zřízence ve výslužbě, dvanáctiměsíčním vězením.

oběti druhé světové války z obce Vitína

Břečka Josef, železniční zřízenec bytem v Plzni, zatčen jako vedoucí tajné komunistické organizace, uvězněn a po krátké době zemřel zastřelen.

Břečková Anna, uvězněna a po několika týdnech vězení zemřela, neznámo jakýmsi způsobem, majetek Břečkových zabaven.

Honsa Karel, syn Václava Honsy, rolníka ve Vitíně čp.45 byl totálně nasazen do práce v Berlíně, před vánocemi jel nevštívit svojí rodinu a jelikož však neměl svolení od zaměstnavatele byl v Praze gestapem zatčen a v terezínské pevnosti uvězněn. Po nějaké době převezen do koncentračního tábora, kde po krátkém čase, neznámo jakým způsobem zemřel.

Polanský Vojtěch, mistr kolářský bytem v Ševětíně, byl zatčen gestapem pro nějaké letáky, uvězněn v Terezíně, kde po delší době neznámým způsobem zemřel.

Široký Rudolf, vojenský praporčík ve výslužbě, byl zatčen gestapem skrze poslouchání cizího rozhlasu. Byl uvězněn v terezínské pevnosti, kde po delším čase zemřel.

Hajný Vojtěch, bytem v Praze, zatčen pro komunistickou činnost gestapem, uvězněn neznámo kde, a tam též zemřel.

Míchal Václav a Jirák František byli zatčeni gestapem neznámo z jakých důvodů, kteří též neznámým způsobem zemřeli.“

Bývalý hostinec na vitínské návsi, nad novou cedulí starý nápis Gasthaus.