Cvičení Vltava 1966 v zápisech kronikářů severního Českobudějovicka

 V útlém mládí jsem se během svých cest po lesích v okolí Ševětína setkával s mnoha zákopy, zemními jamkami a jinými terénními zásahy, spojenými s činností člověka. Tehdy jsem si myslel, že se jedná o pozůstatky po sovětské armádě z roku 1945 či 1968. U některých tak tomu skutečně bylo, jiné se však vymykaly.

Jindy jsem vedle těchto zemních objektů nalezl v listí vystřelené  nábojnice do SA vz. 58, kulometné pásy, či jídelní misky. Teprve studiem kronik našeho regionu a přesnými popisy lokalit v nich jsem zjistil, že se jedná o pozůstatky cvičení Vltava z roku 1966.

Operace Vltava v roce 1966, za účasti některých spojeneckých armád Varšavské smlouvy, byl pro obyvatele našeho regionu mnohdy tak silný zážitek a demonstrací síly, že ji některé další události nemohly ze vzpomínek vymazat. Kronikáři našeho regionu tyto události zaznamenali podle svého. Někteří cvičení přikládali větší význam, jiní menší, zkrátka jak každý uvážil. Odsuňme nyní předsudky nad některými tendenčními zápisy kronikářů a zaměřme se na to podstatné…A tím je další kamínek do mozaiky historie našeho regionu.

 

Ševětín
V září až do 23. bylo u nás zejména v jižních Čechách cvičení spojeneckých armád Varšavského paktu.V prostoru k Drahotěšicům, Vlkovu, při silnicích byly četné oddíly. Jednotky zasahovaly až k Týnu nad Vlatavou a Bechyni. Větší škody na komunikacích a polích i lukách nevznikly. Po skončení cvičení části jednotek besedovali i s pracujícími v závodech 23. září se s obcí rozloučily.
SOaK České Budějovice, Ševětín, obecní kronika, B2052, s. 166
Dolní Bukovsko

přednáška Vltava

22.srpna v pondělí měl přednášku s. Major K……z Českých Budějovic Na théma: „příprava obyvatelstva na vojenské cvičení čtyř spojeneckých armád Varšavské smlouvy“.

Ve druhé polovici září r. 1966 byla v kulturním domě v D.Bukovsku od 20. hodin za veliké účasti občanů svolaných na veřejnou schůzi místním národním výborem. Cvičení pod heslem „Vltava“zasáhne i naší obec a okolí,

s.36

V sobotu 3. září kolem 9. hodiny dopoledne přiletěly 4 skupiny po 3 letadlech od západu přes lesík Klínek a do prostoru polním za Vokovanci k Borkovicům, Mažicům a Svinům z letadel vyskakovali parašutisti – vojáci- za slabého deště za lesem Kopaniny se strojními puškami a jiným potřebným materiálem a „stáhli“ se do lesů – snad po „útoku“ směrem k Hornímu Bukovsku. Druhá fáze seskoků parašutistů byla provedena od půl 15. hodiny do 15. hodin opět do téhož prostoru ze 12 létadel. ( občané se zájmem pozorovali děj i já kronikář).

V noci prý na sobotu vypustili vojáci z letadel tři tanky.

s. 37.

Nepoctivost.

k hanbě několika (?) občanů musím zapsat, že z míst seskoku parašutistů ztratily se vojenské předměty, brašny, dva padáky, několik vaků na padáky v barvě oranžové, několik přístrojů vojenských s hodinovými stroji a další drobná výstroj.Je velice smutné to zjištění nepoctivosti a naprostý nedostatek občanského vztahu k armádě.

s. 37

Vltava závěr

Jihočeský krajský národní výbor pořádal v Česých Budějovicích závěrečné akce zval občanstvo

ve dnech 23, 24 a 25. září: v pátek výstava, v sobotu nácvik přehlídky, sport, koncert, soubory spojeneckých armád, taneční veselice, v neděli: manifestace pracujících s projevy prezidenta Antonína Novotného a maršála SSSR A.A.Grečka.

Náměstí 1.Máje slavnostní přehlídka spojeneckých braných sil, koncert, kulturní soubory.

Nedělního pořadu se súčastnilo i mnoho občanů z Dolního Bukovska.

29.září v 8:45 hodin projelpo Bukovskem D. Šest prázdných autobusů a šest plných autobusů důstojníků od Pelejovic (Českých Budějovic) k Hornímu Bukovsku, 11 černých osobních aut značky AL stejným směrem. Od 9:30 přeletělo 18. létadel , seskočilo 90 parašutistů

spustili vojáci obrněné vozy a vojáci je obsadili, dále ještě 4 létadla, projely 4 kryté kamionové vozy s vojáky Bukovskem D. k východu, pak dva nákladní auta s vojáky od Horního Bukovska.

V 11:10 dvě létadla – dvě rány silné- 4 létadla MIG, 2 vojenská auta nákladní krytá s vojáky od východu k západu. V půl dvanácté hodině vracejí se školní děti a občané z podívané od Klínku,

od okraje Bukovska za Cikánků ( ze stohu slámy) a ze silnice ke Svinům. Pak již přelétávala jednotlivá létadla, a v 15:25 h k východu 6 létadel reaktivních velmi vysoko. V Hartmanicích diváci museli být ve vymezeném prostoru, vše ve vsi muselo být uzamčeno. Modré označení vojáků na kalhotě dole značilo zásah a vyřazení z boje, vyřazeny byly i tanky, jež vjely do kouřové clony.

Pozoroval jsem výskoky parašutistů ze 12 létadel, po 6 parašutistech, ze 3 létadel 9 parašutistů

ze 3 létadel 12 parašutistů, ze 6 létadel vždy asi po 35 parašutistech. Vše do 10hodin 45 minut, potom ze třech létadel (třikrát ) po 70 parašutistech, pak 3 krát ze 3 létadel po 80 parašutistech.

21.září projíždělo D. Bukovskem naše motorisované vojsko k západu od 8 do 10 hodin. Též v noci

na 22 září. Dopoledne 22/9 silná střelba směrem od západu a v 11 hodin první mohutná otřesná rána a ve ¼ na 12. hodinu asi 5 mohutných ran ve vzduchu nad Dolním Bukovskem. U mostu u prodejny u č. 37 vojáci, kuchaři vařili v polní kuchyni oběd: knedlíky a maso.

Na konci bezské ulice v D. Bukovsku u č. 255 hrála v 18. hodin vojenská hudba a paní Lukešová pekla vojákům „Cmundu“ na 10 plechách – po ní se jen zaprášilo. Dne 24. září 1966 kolem 17. hodiny přeletělo stranou D. Bukovska na osmdesát letadel směrem od jihozápadu k severovýchodu.
SOaK České Budějovice, Dolní Bukovsko, obecní kronika 1965 – 1970, B622, s. 36 – 38.

Vzpomínka B. V-, Horní Bukovsko

„Jako kluci jsme koukali na cvičení vojska s otevřenýma pusama, tehdy jsme nemohli pochopit, jak to, že se vyhazovaná technika z letadel nerozbije. Na velkém padáku se snášely gazíky a vozidla pěchoty, kolem velkého padáku byly ještě menší…Po dopadu se vozidlo odstrojilo od padáků připravenýma pěšákama a už se jelo. Pozorovali jsme to i z věže hornického kostelíka s dalekohledy. Po skončení cvičení vojáci projížděli vesnicí a my jsme dostali vlaječky států na špejlíćh, které jsme lepili do oken a nebo zaplétaly do drátěných plotů okolo silnice. Dokonce byla postavena tribuna, na které vystoupili i i důstojníci a měli projev.“

 

Purkarec

Veřejná schůze o cvičení Vltava

V pátek 12 července večer konala se u nás, v sále Jednoty veřejná informační schůze, o nastávajícím velkém cvičení spojeneckých armád Varšavské smlouvy. Zástupce ČS. Armády s. Ppl. velmi obšírně

seznámil přítomné s vážnou mezinár. situací a účelem tohoto nadcházejícího velkého cvičení v našem Vltavském terénu, jenž ponese název Vltava.

s.222

Velké vojenské cvičení spojeneckých armád Varšavské smlouvy, jenž neslo název „Vltava“ jehož se zůčastnily armády socialistického tábora a to armáda ČSSR, SSSR, NDR a MLR bylo provedeno v našem Jihočes. kraji, kolem Vltavy v těžkém náročném terénu, jenž si vyžádal velké tělesné vypětí vojínů ( hlavně řidičů) a byl těžkou a náročnou prověrkou i velitelského štábu a všech velitelů od 20 do 22 září.

Tomuto velmi náročnému a velkému cvičení, jenž bylo pro svůj kopcovitý a říční terén jedním z nejtěžších jenž se dosud konaly v rámci Varšavské smlouvy, předcházela řada složitých příprav jak technických tak informačních ( v řadách obyvatelstva)….dále kronikář opakuje zápis ze str. 222

Vlastní cvičení

Tak po všech přípravách ( včetně výzdoby obce) nadešel čas tohoto jedinečného vojenského cvičení

historického svým významem, které mělo probíhat v Jihočeském kraji od středy 20. září do čtvrtka 22. září. Při němž bylo pouřžito nejmodernější vojenské vyspělé techniky jenž naše armády vlastní.

Závěrečný akt cvičení konal se v naší obci , ve čtvrtek dne 22. září od 9 h r. do 5. hod. odpol. Za velké účasti přihlížejících občanů , šinuly se dlouhé kolony tanků projíždějících řeku brodem u samoty „Vápenice“ odpol pak dlouhá kolona kolových vozidel (terénních aut, nákl vozů, atd.)

po vojenském mostě. Za hlučné ochranné palby a signalizace provoz a přechod Vltavy probíhal velmi organisovaně . Celý průběh bojového cvičení skýtal nejen nikdy zde nevídanou podívanou ale

nutil i k zamyšlení o úlvaze, že socialistický tábor zemí tábora míru je něco s čím musí západní agresoři velmi vážně počítat, ve svých dobyvačných choutkách.

Průběh cvičení (bojový přechod Vltavy ) byl upraven pro televizní vysílání pracovníky televize.

s. 223

Závěr cvičení Vltava

V pátek dne 23. září na závěr historického cvičení spojeneckých armád Varšavské smlouvy konala se v sále Jednoty přátelská beseda velitelů a vojínů se zástupci naší obce. O 3 h odpol besedu zahájil

s. ppl Strnad Miroslav, pronesl přátelskou zdravici a ocenění a účel tohoto cvičení. Po něm provedl hodnocení cvičení a uznání vojínům ( hlavně záložníkům ) s. major Černý, velitel přepravy úseku Purkarce. Po té byly přítomným občanům rozdány od armády vkusné upomínové dárky M.N.V. bylo velitelům a přítomným vojínům podáno občerstvení ( salám, housky, cigarety a pivo )

Beseda měla velmi přátelské ovzduší, hodnocení cvičení ukázalo, že ochrana naší vlasti a našeho mírového budování jest dobře zajištěna a na vysoké úrovni a cvičení upevnilo a rozvinulo další souhru spřátelených armád. Pátek a sobota pak byly přípravou na velkou přehlídku vojsk v Českých Budějovicích v neděli 25. září, kdež přítomni byly naše vláda, v čele se s Prezidentem a vyšší velitelé a státníci všech států Varšavské smlouvy. Na paměť této historicky významné události v naší obci jsou zde i osobní podpisy vyšších velitelů na úseku Purkareckém, jenž tuto vyčerpávající a náročnou práci pro naší obranu s výtečným prospěchem obětavě splnili. Čest budiž jejich obětavé a náročné práci….

Následují podpisy a věnování obci.

s. 224

Za mimořádnou připomínku stojí záznam, že v závěru tohoto velkého cvičení projelo ve čtvrtek , v přepravním vojenském úseku ( po mostě ) v Purkarci přes 600 kolových vozidel mimo většího počtu bojových vozidel, tj. tanků a jiných bez nehody, jenž brodily se vodou. Škody na polích nevznikly u nás žádné. Vojáci zas po cvičení vše pečlivě dali do pořádku a na mnoha místech cvičebního prostoru operace „Vltava“ nechali mosty pro potřebu civilní přepravy. Spojenecké armády v Purkareckém úseku nebylo, tak, že jsme je neshlédli.

 

 

Zálší

Ve dnech 19 – 21 září 1966 se konalo přímo u Zálší cvičení armád Varšavské amlouvy „Vltava“.Jzd muselo dříve sklidit, na polích se objevily nápisy „pozor miny“. Pro obyvatele to bylo zajímavé zpestření- mohli se z bezpečné vzdálenosti dívat.
Knut. M., Vsrdci blat, z dějin Zálší a Klečat, s. 12, Zálší 2001

Borkovice

Manévry

20 září byly konány manévry spřátelených armád Maďarska, Německé demokratické republiky, ČSSR a SSSR, Manévry konány za pěkného počasí. Skvělá ukázka moderních bojových vozů a válečného materiálu. V našem kraji předvedlo seskok parašutistů a malých bojových vozů.

s.410
SokA Tábor, Borkovice, kronika obecní, (1914) 1922 – 1966, B 531a, s. 410.

Vitín

Cvičení spojeneckých armád. V měsíci září bylo provedeno společné cvičení spojeneckých armád Sovětských, našich, Německé demokratické a Maďarské republiky v Jihočeském kraji pod názvem „cvičení Vltava“. Na zakončení cvičení byla 25. září v Českých Budějovicích
slavnostní přehlídka vojsk zbraní po níž vojska odjížděla do svých zemí. Projížděla i naší obcí vyzdobenou prapory a vlaječkami zůčastněných  států a špalíry zdravících občanů a mládeže.

Obecní kronika Vitín, uložena na OÚ Vitín, s. 237.

Na závěr citujme z knihy Jana Schinka „České Budějovice 1948-1989: když se psalo, co se smělo“, pro představu, jak cvičení Vltava zasáhlo do života Českých Budějovic:

Na podzim 1966 se konalo v kraji cvičení vojsk Varšavské smlouvy nazvané Vltava. Centrum, štáb a 600 stanů účastníků Vltavy sídlilo v Českých Budějovicích. Masmédia přeháněla, že celé město žije těmito manévry. Ve skutečnosti však město manévry nežilo. Snad kdyby to byly císařské manévry 90. regimentu.
Velitelství se snažilo upoutat pozornost množstvím družebních akcí a přehlídkou vojenské techniky. Cvičení bylo zakončeno velikou manifestací na náměstí. Přijel i prezident ČSSR Antonín Novotný a nejvyšší velitel vojsk Varšavské smlouvy maršál Grečko. Podle snímků náměstí plné občanů města nebylo. Zajímavé to ale bylo. Na tribuně totiž bylo na jihočeskou metropoli nebývalé množství politiků z Prahy. Byl tam tehdy prakticky neznámý Alexandr Dubček. Dále Lubomír Štrougal, Oldřich Černík a další z vlády ČSSR. I později nechvalně známí Drahomír Kolder a Antonín Kapek.
Cvičení „VLTAVA“ se uskutečnilo jako dvoustranné spojenecké cvičení za účasti Československé lidové armády a Sovětské armády, Národní lidové armády NDR a Maďarské lidové armády, které v průběhu cvičení na území Československa přisunuly po jedné motostřelecké divizi. Proběhlo v době od 8. do 25. září 1966, přičemž většina vojsk byla vyvedena mimo posádky v době od 16. do 25. září 1966. Operační zámysl cvičení schválil hlavní velitele spojených ozbrojených sil, který se cvičení osobně zúčastnil a řídil jej ministr národní obrany ČSSR. Cílem cvičení bylo prověřit připravenost obranného systému a dále jej zdokonalit. Zahrnovalo bojovou činnost pozemních operačních svazů, vojska Pohraniční stráže, letectva, vojsk PVOS, týlu a propracovalo nový model teritoriálního řízení ve zvláštnostech počátečního období války. Řada situací, jako např. odrážení hromadného jaderného úderu nepřítele, provedení hromadného vzletu letectva, účasti čs. ozbrojených sil na odvetném prvním hromadném úderu, byly reálně procvičovány poprvé.

Z čs. strany se na cvičení zúčastnily dva operační svazy (1. a 4. armáda), dvě motostřelecké a jedna tanková divize, výsadková divize, dvě brigády Pohraniční stráže, tři brigády operačně-taktických raket, vybrané svazky a útvary týlu, 10. letecká armáda se všemi štáby a většinou bojových útvarů, 2. sbor PVOS, teritoriální velitelství Středního vojenského okruhu, Jihomoravského kraje a tří jeho okresů. Svým rozsahem bylo sice jedinečné, ale ve svém souhrnu nepředstavovalo zvýšení intenzity výcviku, protože do jednoho termínu byla soustředěna divizní cvičení.

Cvičení bylo spojeno s povoláním záloh (osob a motorových vozidel) k mobilizačnímu rozvinutí některý svazků a útvarů, zejména 3. motostřelecké divize a 22. výsadkové divize. Celkově mělo být ze zálohy povoláno 15 200 osob a 705 motorových vozidel (z toho 49 osobních, 295 nákladních, 85 speciálních a 12 dodávkových automobilů, 264 motocyklů).

Celkem se cvičení mělo za čs. armádu zúčastnit ve vojskové části 78 000 osob, 21 odpalovacích zařízení taktických a operačně-taktických raket, 670 tanků, 1 160 obrněných transportérů, 13 800 automobilů a v jeho teritoriální části 9 000 osob, 24 odpalovacích zařízení protiletadlových raket, 50 letounů a 1 200 automobilů. Spojenecké armády se na vojskové části měly podílet účastí 9 900 osob, 6 odpalovacích zařízení taktických raket, 200 letounů, 225 tanků, 360 obrněných transportérů a 1 500 automobilů.

Etapy cvičení byly následující:
– 1. etapa 7. až 9. září: operační plánování ve štábech,
– 2. etapa 14. až 19. září: činnost vojsk a štábů v období zvýšeného politického a vojenského nebezpečí, přesun spojeneckých vojsk na území Československa,
– 3. etapa 20. až 22. září: vedení bojové činnosti v počátečním období války (operační výsadek, střetné sražení a násilný přechod vodního toku),
– 4. etapa 23. až 25. září: vojensko-politické akce u vojsk a mezi civilním obyvatelstvem a závěrečná přehlídka 25. září v Českých Budějovicích.

Prostor cvičení zahrnul celé území ČSSR, jižní část NDR, severozápadní část MLR a západní část sovětské Ukrajiny. Rozvinování vojsk proběhlo převážně v Jihočeském kraji, zejména v prostoru Pacov, Kamenice, Vodňany a Blatná.
Během celého cvičení na území ČSSR zahynulo 5 vojáků ČSLA a 1 voják NLA NDR

http://https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=r0k3RXxBHW0