Kamenná schránka od ševětínského kostela

U každého kostela v našem regionu se nachází dodnes kamenné artefakty, které mají spojitost s těmito stavbami. Zpravidla se může jednat o zbytky kamenného ostění, které bylo vyhozeno při přestavbě, jindy o náhrobní kameny, nehodící se do nové dlažby, a zcela vyjimečně o stavby, které vznikly u kostela jako jeho příslušenství. Nyní se pokusíme některé vyjmenované pozůstatky popsat a začneme kamenným artefaktem zmiňovaným v Táborské černé knize:

Vyznání Jana Pláteníka rodem z Kloužovic, na mučidlech 1568:

„Item k tomu se znám, že voni dva, Jan a Jíra, oba rybníkáři, a nějakej Jan, s nimi třetí a já čtvrtej, byl jsem s nimi v Ševětíně, Voni tři doyli se do nějakýho sloupku před kostelem a něco tam pobrali a mně zámek dali“.¹

Sloup před kostelem byl zazděný do hřbitovní zdi i s kamennou pokladničkou na milodary s zabíleným obrázkem nad ní, s kováním a petlicí.

Tento kamenný sloupek zde byl zabudovaný do druhé poloviny 20. století, kdy byl společně s celou ohradní zbouranou zdí odvezen do blízkého lomu Hrobárna. Zásluhou kronikáře pana Františka Pražáka, byl po dvoudenní práci nalezen a tím zachráněn.² Místo, kde se nachází dnes je s ohledem na přání vlastníka utajeno.

Bylo by chybou nezmínit se o dalším kamenném artefaktu, který skončil v lomu Hrobárna. Jednalo se o křemenný nečitelný náhrobek. Původně byl umístěný v kostele, později odložen k jednomu průchodu v hřbitovní zdi u kostela. Tento artefakt byl těsně po ohlášení na Památkový ústav v Českých Budějovicích z místa odcizen a tudíž ztracen pro budoucí generace.