Purkarec – nejstarší slovanské osídlení v jižních Čechách

Dnes se lokalita nalézá pod vodou Hněvkovické nádrže

Na konci doby stěhování národů, kdy z našeho území definitivně odešla většina germánského lidu do bavorského Podunají, přicházejí k nám od východu v 2. třetině 6. století konečně Slované. Zprvu ale obsazují jen úrodné oblasti Moravy, středních Čech a Polabí. Jižní Čechy zůstávají stranou zájmu. Také pro to, že od středních Čech je dělil široký pás území Příbramska, Benešovska a severního Táborska tehdy nevhodný pro zemědělství. Nejstarší stopy po našich slovanských předcích v jižních Čechách tak pocházejí až z 2. poloviny 7. století. Do jižních Čech pravděpodobně přicházeli první Slované jiným proudem než do Čech středních. Do našeho kraje pravděpodobně přišli jižní cestou z Podunají, odkud část slovanského obyvatelstva ustoupila před tlakem Avarů. Snad se jednalo o část tamního kmene Doudlebů, jehož jméno později převzalo přemyslovské hradiště jižně od Českých Budějovic.

Je jisté, že z našich zemí a ani z jižních Čech neodešlo veškeré germánské obyvatelstvo. Z 6. století ale zatím neznáme ani jeden jasný jihočeský archeologický nález, ať už germánský nebo slovanský. V Čechách zůstala určitá část germánských zemědělců, kteří pak splynuli s novým slovanským obyvatelstvem.

Onou nejstarší stopou po Slovanech v jižních Čechách je malé sídliště severně od Purkarce na levém břehu Vltavy. Datováno je do 2. poloviny 7. století. To je doba, kdy již byl po smrti vládce Slovanů Sámo (zemřel roku 658 nebo 659) a jeho říše se pravděpodobně rychle rozpadla. O dalších historických událostech v naší zemi pak víme až v 9. století, které je érou Velké Moravy.

Purkarecké sídliště bylo objeveno v roce 1989 při skrývce prováděné před napuštěním Hněvkovické přehrady. Dnes je tak nalezená lokalita pod vodou. Tehdy zde byly objeveny dvě polozemnice vzdálené od sebe 30m a protáhlá výrobní jáma. Sídliště se rozkládalo na mírném jižním svahu na jihu ohraničeném potokem Rachačka a na východě ostrým vltavským srázem. Kromě slovanských polozemnic zde byly objeveny doklady osídlení už z mladší doby bronzové, jednalo se tak o vyhledávané místo zemědělského lidu již v pravěku.

Vzájemná poloha dvou polozemnic a výrobní jámy

Jižnější polozemnice označená I/89 měla čtvercový půdorys 300x305cm a hloubka dna od skrytého terénu byla 16-22cm. Uprostřed objektu se nalézaly dvě kůlové jamky konstrukce sedlové střechy. V severovýchodním rohu objektu se nalézala destrukce pece vymezené kameny, jejíž dno bylo značně propáleno. V peci bylo nalezeno i 5 kousků železné strusky. Vedle pece byla do podlahy polozemnice zapuštěna polovina hliněné nádoby, která zřejmě sloužila jako zásobnice. V celé polozemnici bylo nalezeno 84 střepů z 10-12 samostatných nádob. Všechny byly ručně tvarované a tři zdobené. Typickou slovanskou výzdobou keramiky byla vlnice.

Polozemnice II/89 měla čtvercový půdorys 298x308cm a hloubku od původního terénu 26-46cm. V severovýchodním rohu byla opět nalezena destrukce pece se silně propáleným dnem. V objektu bylo nalezeno 33 zlomků z 5-6 samostatných nádob opět tvarovaných jen ručně. Barva všech zlomků byla světle až tmavě hnědá, cihlově červená, místy šedá až černá.

Rekonstrukce slovanské polozemnice

Podélná jáma se nalézala 0,75-1m od severního okraje polozemnice II/89 a sloužila zřejmě k výrobě keramických nádob. V jámě hluboké asi 0,5m od původního terénu se nalézala malá pec, která byla později přesunuta více na západ a  jáma prodloužena o třetinu. V jámě bylo nalezeno 28 střepů z 5-6 samostatných nádob a dlouhá kost z ovce nebo kozy.

Je pravděpodobné, že slovanská osada u Purkarce byla původně větší, než jak jí zachytil záchranný výzkum v roce 1989. Tehdejší zemědělské osady se kvůli vyčerpanosti půdy stěhovaly po několika letech na další místo, vzdálené ale třeba jen několik desítek nebo stovek metrů. V typických polozemnicích, které byly u Purkarce zachyceny žily jednotlivé přibližně 6tičlenné rodiny. O starých Slovanech toho mnoho nevíme. Nevíme ani kde a jak „purkarečtí“ Slované pohřbívali své mrtvé. Éra mohyl přišla až v 8. století, do té doby Slované své mrtvé spalovali a popel ukládali v hliněných nádobách do země bez zřízení nadzemního násypu. Z jižních Čech ale neznáme ani jeden takový pohřeb a zda staří „Doudlebové“ měli opravdu stejný pohřební ritus jako Slované v jiných oblastech Čech a Moravy tak zůstává záhadou.

Ilustrační model slovanské osady

Literatura:

1)  Michal LUTOVSKÝ, Jižní Čechy v raném středověku, Praha 2011.

2) Pavel BŘICHÁČEK, Příspěvek k poznání nejstaršího slovanského osídlení jižních Čech, In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 4.

3) M. BLÁHOVÁ, J. FROLÍK, N. PROFANTOVÁ, Velké dějiny zemí koruny české I, Praha 2008.

Polozemnice I/89 a jáma s pecí

Polozemnice II/89

Keramika z polozemnice I/89

Keramika a úštěp rohovce z polozemnice I/89 (1-10) a keramika z polozemnice II/89 (11-17)

Keramika z výrobní jámy