Dvě veřejné popravy na cvičišti Čtyři Dvory 3.9.1945

Dříve než se budeme zabývat námětem toho příspěvku, ve zkratce si připomene události ve Čtyřech Dvorech krátce po 9. květnu 1945. Tento den byly opuštěny dělostřelecké kasárny (bývalé kasárny kpt. Nálepky) německou brannou mocí. O hodinu později byly předány záborové komisi v čele s majorem Šrámkem. Tato kasárna hned druhý den posloužila jako zajišťovací vazba pro  místní provinilce z doby okupace.  Byli to: býv. kpt. Porhansl František z č. 94, Porhansl Josef, který býval německým vládním komisařem, současně s těmito zatčeni i Seiler Vojtěch, rolník z č. 12, Schaffelhofer Jan, rolník z č. 184, Schaffelhofer Josef, řezník z. č. 184, Jodl František rolník z č. 21. Tito, kromě Porhansla Fr. a Seilera Vojt. byli  z kasáren propuštěni. U Seilera byly nalezeny ukryté zbraně na půdě. Oba dva výše zmiňovaní byli později převezeni na policejní ředitelství v Č.Budějovicích, odkud byli odvezeni na hřbitov sv. Otýlie, kde byli popraveni zastřelením. Tento způsob revoluční spravedlnosti se však neosvědčil, jelikož mnozí delikventi, kteří se za okupace provinili proti svému národu, zůstali nepotrestáni. z tohoto důvodu bylo přikročeno ke zřizování Mimořádných lidových soudů.

V Českých Budějovicích byl 24. července 1945 zřízen mimořádný lidový soud (dále MLS) ,který  činnost zahájil 30. července,a byl :“složený z osob, které prošly věznicemi, koncentráky s předsedou,soudcem, kteří soudili gestapáky a zrádce českého národa“. Předsedou MLS byl soudní rada Vladimír Příborský. Tento mimořádný lidový soud za svou existenci soudil 1542 osob v 1373 trestních spisech. Z tohoto počtu 73 osob bylo odsouzeno k smrti provazem, rozsudek vykonán nad 70 ti z nich, z toho bylo 9 žen. Vyneseno bylo též 31 doživotních rozsudků. 367 osob bylo během procesů zproštěno obžaloby. Z celkového počtu souzených bylo 1085 osob německé národnosti, 451 české, 3 slovenské a 3 ruské. Za nejpřísnější trest byla určena veřejná poprava. Takové dvě veřejné popravy provazem byly provedeny v obci Čtyři Dvory dne 3. září 1945( v kronice obce uvedeno 13.9.1945 – pozn. autor) na vojenském cvičišti a to: Hlaváč František (50 let), železniční dělník, Čech z Čejkovic, který se přihlásil k Němcům a: “ vstoupil do Gestapa a byl členem SS, největších našich nepřátel.“ Hlaváč udal jedenáct osob, mezi jinými vlastního bratra. Dva z udaných J.Jindra a V.Čtvrtník se z koncentráku nevrátili.Druhý:Černý Karel, školník z Českých Budějovic, který udal Jana Rybáka z Včelné pro schválení atentátu na Heydricha, a byl za to druhý den popraven, kromě toho udal více občanů ze Včelné, kteří byli odsouzeni do koncentráku a více se nevrátili. „Popravy vykonány o 15. hodině odpoledne, odsouzenci byli přivezeni autem z justičního paláce.Tyto dvě veřejné popravy byly posledními a od těchto veřejných poprav upuštěno z následků jaké tyto ukázaly. Občanstvo z města Budějovic v celých proudech spěchali na vojenské cvičiště, zanechali zaměstnání, dílny, mládež, ba i matky s dětskými kočárky přímo klusaly, aby se dostaly k větší blízkosti. Lidé válkou otupělí, bažící po pomstě, udělali z toho smutného aktu spravedlnosti, přímo biograf. Aby se této nemorálnosti učinilo přítrž,byly veřejné popravy zrušeny a následující prováděny na vězenském dvoře v justičním paláci za přítomnosti omezeného počtu osob, jen na vstupenky. Ovšem na tyto byly opět fronty. Tak válka zničila veškerý lidský cit, a co nejsmutnějšího bylo více osob ženského pohlaví“.

Nutno dodat, že tyto popravy provedl poslední českobudějovický kat, A.Plachý.

Těla popravených byla převezena na hřbitov sv. Otýlie, kde byli zpopelněni.

Prameny:

Kronika Čtyři Dvory 1923 – 1949, SOaK, B30, s. 281 – 286.

Chvojka Jiří, Město pod Černou věží, České Budějovice 1992, s. 196 -197.

Autor děkuje Mgr. P.Kozlovi za zapůjčení fotografie.

Letecký snímek vojenského cvičiště, které v roce 1945 posloužilo jako popraviště.