Myslivost a pytláctví v lesích u Velechvína

V panských lesích u Velechvína prováděla myslivost šlechta a panští úředníci; revírní personál se staral o ochranu zvěře a její pěstování. Nebylo myslitelné si ho představit bez ručnice, kterou měl k sebeobraně, ale hlavně na ničení škodné, za jejíž úlovky dostával „zástřelu“.

Zvěř chránil nejen proti škodné, ale i proti pytlákům. I když za stara byly tresty za pytlačení kruté, pytlačilo se vždycky: kladla se oka na zvěř a někdy se pytlačilo i zbraněmi různě vyrobenými.

Velká pytlácká parta byla v Lišově, kterou vedli nebojácní Mrázkové. Ti byli často návštěvou v revíru Velechvín, ale později se nespokojovali se zajíci a srnci, ale podnikali výpravy přes Vlčinu a Mojč až do lesů k Hluboké na vysokou.

Při jedné takové výpravě čekali panští myslivci a hajní z celého okolí na návrat party v lese u státní silnice nad Chňavou a tam  vznikla mezi panskými a pytláky přestřelka, při níž byl jeden Mrázek z Lišova zastřelen. Bylo to asi v polovině svahu mezi rozcestím silnice Lišov-Hluboká a jižním okrajem lesa nad dvorem Chňavou. Na místě zastřelení (pod dnešním odpočívadlem pro automobilisty) byl postaven železný kříž, který tam dnes už není.

Zastřelení pytláka rozvířilo hladinu tehdejšího života a příhody se ujali písničkáři, kteří složili a zpívali písničku na jarmarcích a poutích a tištěné prodávali. Za mého mládí jsem ji slyšel zpívat od mládeže na návsi a zapamatoval jsem si z ní tuto část:

Zafoukej, větříčku, ode dvora Chňavy,

/: nemysli si holka, že my budem svoji:/

 

Že my budem svoji, vždyť to být nemůže,

/: když už na mém hrobě roste bílá růže:/.

 

Bílá růže roste a černý kříž stojí,

/: nemůžeme, milá, nemůžem být svoji:/.

 

Kamarádi moji zabít mě nechali,

/: ani moji milé vědět to nedali :/.

 

Jen ta stará lípa ta tam byla se mnou,

/: když mě tam vraždili, plakala nade mnou:/.“

 

Píseň byla určitě delší, jak bylo tehdy zvykem zpívat o takových příhodách. Hajný Pulec z Chotýčan, který ho zastřelil, byl přeložen na Šumavu, aby se mu ostatní členové party

nepomstili. Msta pytláků na mysliveckých nebyla příjemná. Dnes o tom čteme v románech, ale tehdy to byl boj na život a na smrt mezi panskými služebníky a pytláky.

Dnes provádí myslivost v polesí Velechvín Lidová myslivecká společnost z Českých Budějovic.

Událost zachycená v lidové pověsti o pytláckém kříži.