Vybrané zaniklé hřbitovy v mikroregionu Dolní Bukovsko
MODRÁ HŮRKA – „Morový hřbitov“
Dnes zaniklý hřbitov vzdálený přibližně 1000 m jihovýchodně od obce Modrá Hůrka, směrem k velkovýkrmně vepřů v lesíku při západní straně asfaltové cesty. Tento hřbitov vznikl dle údajů místní farní kroniky v roce 17701. Během terénního průzkumu ( 2005 – 2007 ) bylo zjištěno, že okolo hřbitova vedla dnes zaniklá cesta, po které se dodnes zachoval 3 metry široký a 60 metrů dlouhý pás, těsně přiléhající k západní straně původní zdi a současného pole. Celý původní areál hřbitova byl obehnán kamenno – cihlovou zdí o rozměrech 25 x 55 m. Po zdi zbyly pouhé hlinité násypy se sporadickými zbytky kamenů, cihel a příkop obepínající celý areál a široký 2 m a hluboký 0,5 m. V JZ rohu areálu se nachází navršený hlinitý objekt o rozměrech 1,5 x 2,1 x 2,5 x 2,5 x 4 x 4,7 m, dosahující výšky 0,5 m nad okolní terén a obsahující neantropogenně uloženné lidské ostatky. S největší pravděpodobností by se tento objekt dal klasifikovat jako místo pro ukládání kostí ze zaniklých hrobů. V prostředku plochy se nalézá torzo pískovcového kříže, jehož horní část je uražena, rozlomena a nachází se v těsné blízkosti soklu (viz. kresebná rekonstrukce). Z nápisu směřujícího k severozápadu ( z tohoto směru byl pravděpodobně původní přístup na hřbitov ze vsi ) zbyl dodnes pouhý fragment hlásající Pokoj Vám a taktéž výrobce R. Wurzel v Praze. V roce 1815 vzniká nový dodnes sloužící hřbitov směrem k Tuchonicím, pravděpodobně do tohoto roku můžeme datovat zánik starého a nevyhovujícího hřbitova. Po vzniku nového hřbitova byla zbourána obvodová zeď na starém a její půdorys naznačen v terénu kaštany a lípami. Tím však využívání býv. hřbitova nekončí. V roce 1944 byly za jižní stranou hřbitova vybudovány protiletadlové kryty za účelem ochrany obyvatelstva při případném leteckém útoku. Zde si místní uložili zásoby a některé cennosti, které odnesla ustupující německá armáda, která prostor obsadila v květnu 1945.
Podle místní pověsti hřbitov sloužil jako pohřebiště během morových ran, název se vžil a dodnes se zachoval jako pomístní název na „Morovém hřbitově“.2
Koordináty : ZM 1 : 10 000 : 22 – 44 – 04, 034 : 214
SVINY – „MOROVÝ HŘBITOV“
Bývalý hřbitov vzdálený od kostelíka v obci Sviny 700 m JV směrem a ležící na křižovatce cest, založený dle R. Šalka v roce 1860 ( celé znění příspěvku tohoto autora je uvedeno dále).
Dodnes se ze hřbitova zachovaly zbytky lichoběžných zdí tvořených kombinací žuly a cihel, které nad okolním terénem dosahují mocnosti až 0,7 m ( společně s kamenno – hlinitým násypem 1,25 m) Plocha hřbitova tvoří lichoběžník o rozměrech 8 x 27 x 17 x 14 x 14m. Vnitřní prostor je zasypán navážkovým materiálem a odpadem. V severní části zdi je probourán do zdi vstup, vedle kterého se nalézá kamenný kříž neurčitelného stáří a naproti němu cihlová boží muka ve stylu selského baroka. Jediným zahloubeným místem je objekt v jižní části areálu, který sloužil jako současné ohniště. Roku 2006 byl celý areál vyčištěn od náletových dřevin a čeká na nové využití.
V písemných pramenech se autorovi o tomto útvaru podařilo nalézt pouhé dvě zprávy:
Při okresní silnici k Veselí stojí hřbitůvek z roku 1860. V téže době vypukl na Blatech mor a lidé v takové míře umírali, že již nebylo místa, kde pohřbívat. Občané Kundratic ( pomístně zvaná část obce Sviny, pozn. autor) pochovávali tedy své mrtvé na tomto malém hřbitůvku3
Mor ve Svinech – Francouz se svou nemocnou ženou se zastavili „ Na Chvalovce“ u Svinů. Chtěl někde i s ní přijít a přespat. Protože šel do vsi, nikde jej nevzali, jen u Nováků ano.Ráno jim zaplatil a říkal, zapalte ty peřiny, kde žena spala. Hospodyni to bylo líto, proto peřiny nechala. Za nedlouho onemocněla nejdříve dcera, pak žena ,až vymřela celá ves na chlapce a staříka. Nakonec nedaleko cesty na Veselí udělali hřbitov.
V Sedlíkovicích, když na lid padla morová rána, byl zbudován hřbitov na cestě do Svinů a Kundratic, hřbitov pak zanikl v poli.4
Koordináty : ZM 1 : 10 000 : 22 – 44 – 05, 335 : 299
V okolí Dolního Bukovska se nachází mnoho zaniklých hřbitovů, většinou však v okolí kostelů, možná právě v odlehlosti těchto dvou uvedených příkladů tkví jejich jedinečnost, proto by neměly zmizet z krajiny ani lidské mysli. Erik Hieke
Mapové podklady z www.Mapy.cz, červeně vyznačená poloha hřbitova.
1 Fišer,V.: Historie Modré Hůrky – Projev u příležitosti 630 let osady, 1984. SOaK, České Budějovice, Farní úřad Modrá Hůrka, kniha I.
2 Výpověď pamětníka pana Poura ( 1927 ), Modrá Hůrka