Dopis z Dobřejovic
V dnešním příspěvku se seznámíme se zajímavým dopisem, který pochází ze sbírky chotýčanského kronikáře V.Tomse, který jej zdědil po svém tchánovi, předešlém kronikáři. Kdo jej napsal není známo, nicméně je datován k 2. 3. 1969 a je plný údajů a pověstí, které se váží k obci Dobřejovice. Pro účely příspěvku byl lehce upraven a nyní Vám jej předkládáme.
Dobřejovice 2/3 69
Vážený příteli.
Na Vaší žádost, nemohu úplně všechno odpovědět. Toto jsem vypátral. Obecní kronika: Kaple byla postavena v roce 1870, 29. května 1871 vysvěcena, což byla první pouť. Má být ve slohu románském a postavil ji Ondřej Debřička. Kříž na rozcestí k Hluboké postavil na svém poli Líska, kdy a proč, jsem nevypátral ani v kronice, ani od pamětníků. O historii chalupy Novotných není v kronice ani zmínka, ale od pamětníků jsem zjistil, že tato chalupa vyhořela celkem 12 x. Majitel po žních hned obilí vymlátil a pravděpodobně prodal. Hořelo tam vždy, když byl mimo domov, nejčastěji na pouti. Po dvanáctém vyhoření šli z pojišťovny po něm, ale unikl jim – odjel do Ameriky. Kříž ke Kanínu u chudobince nechal postavit Matěj Kubeš č. 1, na paměť svého jediného syna, který mu ve 20 ti letech zemřel na tyfus. Postaven byl v roce 1900. O kapličce u „Sv. Jána“ na rozcestí, za Nováků se nepodařilo nic vypátrat. Ale dle vyprávění pamětníka Václava Průši, jsem se dověděl, že slyšel, že se tam sedlákovi splašili koně a zabily ho. Škola byla postavena v roce 1900 a stavěl jí František Debřička. Knížecí byli vázáni připlácet 80%. Dobřejovice bylo kdysi jezero. Je tu ještě více památek, ale nejsou ověřeny. Na vrchu „Kočičáku“ v Oboře je vysoký kamenný kříž. Dle vyprávění Průši, na honě pronásledoval Schwarzenbergský princ na koni jelena, spadnul s koně a válel se po strmé skále dolů. Francouzská kněžna ho zachytila a on si jí vzal za manželku. Na památku postavili knížecí ten kříž. Nad myslivnou je studánka, u níž je též kříž. Dle vyprávění Průši, prý se v těch místech zjevila revírníkovy Panna Maria, kterému se narodili chlapec a holka – dvojčata. Poručila mu, aby tam zasadil dva stromky. Jabloň a hrušeň, který strom uschne, to dítě zemře. Ten to učinil a uschla hrušeň a holka mu do roka zemřela. Na tu paměť tam nechal revírník postavit kříž a prý se tam chodilo z Dobřejovic procesí, což si prý jako kluk pamatuje. Na cestě k Hluboké v Kaníně jest dřevěný sloup s obrázkem. Zde prý zahynul při práci v lese dělník. Rovněž na této cestě v Kaníně, než se vyjde z lesa, k Hluboké stojí po levé straně prastarý, mohutný dub. Zde prý zahynul francouzský důstojník, jel prý tudy na koni a zapadl tam s ním do močálu. Spadl s koně a kůň ho tam ušlapal. Jeho průvodce tam vysekal na tomto stromě šavlí kříž, který je tam dodnes znát. Ve Vývarce, co chodím do kostela, je na stromě v lese obrázek. Zahynul tam lesní dělník při práci v lese. Průša mi vyprávěl, též, že co jsou Dobřejice, bývalo za dávných časů jezero. Že prý dodnes jako památka roste na polích „Na Dlouhým“ rákos, což jsem sám viděl, když jsme tam měli po úpravě díl. Toto jezero, si později probralo koryto „Na Babě“ a odteklo. Dobřejovice prý byly v oboře, kde se dodnes říká „Na Adámků louce“. Bylo prý tam 12 usedlostí. Ale v kronice nic o tom není. Též jsem se v kronice dočetl, že jsme byli Vašimi okupanty. Totiž od roku 1785 byl zřízen katastr Dobřejovice s osady Poněšice, Vlkov, Chotýčany. Rychtář Honza, konšelé Chotýčan Říha, Poněšice Lexa. Nyní jsme sami okupováni Hosínem. Naši předkové musili chodit do Hosína do školy, až když se zmohli na školu( jejichž počet žáků se pohyboval okolo 60 ti v roce 1918 až 116 ) si někteří z pánů vzpomněli, že by se u nás měla škola vzrušit. To by se znamenalo jít asi o 80. let zpátky, kdy naši předkové cupitali v kleňákách do Hosína do školy. Zásluhou většiny občanů jsme asi, před dvěma roky, dokonale opravili kapličku, která byla trnem v oku některým zdejším občanům. Tím jsem látku pro Vás vyčerpal. Srdečně Vás všechny zdravím.