Čertovy obrázky v Dyníně

V malé obci Dynín, ležící nedaleko Veselí nad Lužnicí se v předminulém století stal zločin, o kterém si dodnes místní vyprávějí. Základní informace kupodivu nepocházejí z místní kroniky, ale z pamětní knihy sousedního Bošilce. Jejich kronika sice byla psaná také zpětně, ale čerpala z kroniky farní, která tyto události popsala v době, kdy se staly. Nyní se však vrátíme do Dynína a necháme vyprávět obecní kroniku Bošilce:

„Čeledín Václav Víta rodem z Bošilce, t.č. čeledín u Vavroušků v Dyníně hrál nedovolenou hru v karty s rolníkem Jos. Váchou z Dynína. Oba byli okresním soudem v Lomnici nad Lužnicí potrestáni vězením a byvše propuštěni, napili se u Řepů v Lomnici, po cestě k domovu se pohádali u dvora Lhoty a seprali a konec rvačky byl v Dyníně samém, kde Víta počkal si na svého soupeře a smrtelně jej ranil, který dne 4. ledna 1884 zranění podlehl. Za to byl porotou v Č. Budějovicích odsouzen na 3 roky“.

Dle místní pověsti celá událost proběhla do své první poloviny tak, jak je popisována v kronice Bošilce. Oba hráči skutečně měli skončit za karban v temnici v Lomnici nad Lužnicí, ale propuštěni měli být každý zvlášť s ohledem na to, že i ve vězení si vyhrožovali. Nejdříve měl být vypuštěn Josef Vácha, který se cestou z Lomnice zastavil na dvoře Lhota, kde uplatil místní chasu, která měla počkat na procházejícího Vítu a zbít jej. Sám Vácha se po cestě odebral do hostince ve Lhotě, kde popíjel a odtud se chtěl vydat domů do Dynína. Nedlouho poté si po silnici okolo dvora Lhota vykračoval druhý výtečník Víta, než mu cestu zatarasila lhotecká chasa. Jelikož to byla chasa veselá, řekli mu, kdo si je a nač najal, kde teď sedí – jelikož se jim tím pochlubil a pak Vítu beztrestně propustili domů. Takové jednání Vítu nahněvalo a jelikož byl výbušné povahy běžel přes humna do Dynína. Čeledín se vyzbrojil motykou a před statkem Váchy očekával jeho příchod z hostince ve Lhotě. Jeho čekání nebylo dlouhé a brzy se objevil podnapilý Vácha. Čeledín  na nic nečekal a udeřil jej motykou do hlavy. Vácha se na místě složil a z hlavy mu vytékala krev. V tu chvíli se i Víta zarazil a již nyní litoval svého činu. Dle této pověsti však Vácha zemřel na místě a Víta byl zatčen četníky, které z Lomnice přivolala lhotecká chasa, která když viděla, jak je Víta rozezlen, dostala strach, aby se jejich vtípek nesetkal se zlou. Tím náš příběh končí, jak vidno, ne nadarmo se kartám říkalo a říká čertovy obrázky.

 Mapový podklad: www.mapy.cz

Prameny: Kronika obce Bošilec, 1925 – 1966, strana 21, 22.

Vzpomínky pamětníků p. Moudrého z roku 2005, p. Havla z roku 2005, p. Veselého z roku 2012

http: www.mapy.cz