Smrt mladé dívky u Chotýčan v roce 1915

 

V roce 1915, v druhém roce války, se v našem regionu pohybovalo mnoho uprchlíků z Haliče, kteří sem byli přesunuti z frontového území. V nedalekém Vitíně  kupříkladu bylo již rok umístěno několik polských uprchlíků i s rodinami. Dva z nich zde zemřeli a byli pochováni v nedalekém Ševětíně. O případu jedné polské uprchlice pojednává tento krátký příspěvek.

V červenci 1915 žala trávu na mezi u chotýčanského nádraží paní Zabilková, která ze zrajícího žita ucítila zdechlinu. Nedalo jí to a šla se podívat, co zápach způsobuje. Učinila hrozný nález v podobě mrtvoly mladé dívky, která ležena v poli. Pan Fučík z Chotýčan o této dívce později napsal báseň:

 

Šel jsem už stokrát kolem toho místa

čtyřicet let, co zrálo tady žito v poli

a na těle vlál ten šat ženě dozajista

krásná tu žena, jež měla být někdy solí.

však zde byla, v širé noci zavražděná. 

Pitevní lékař řekl: dvacet let

u rtů neživých se zdála býti pěna-

vrahy a zlosyny skrývá tento svět….

Já vím, že otázka je na rtech zubožena,

leč řeknu krátce nač se měsíc díval

na ní, jak volá o pomoc, zoufalá to žena,

na ní, jak zmírá, ve tvář její zíral…

Oběť tato lidská tu byla uškrcena,

Zrak hnědý, černý vlas až po pás dlouhý.

Ležela zvrácena naznak. Ruka zalomena.

Mladého života tu dokončeny touhy. 

Ptali se tu a tam, daleko, dopisem, telefony,

ale nikomu ta mladá žena nescházela,

Nikdo ji nehledal, snad ani nezaplakal pro ni

a tak beze jména pochována byla….

Však věřím, přijde den a přijde čas,

kdy svědomí se k pravdě vraždy přihlásí:

Hrozná myšlenka, že to jeden z nás

z nás, lidských tvorů, vrah, v němž vina kvasí

Mrtvá byla jako neznámá pohřbena na hosínském hřbitově dne 29.7.1915. V pitevní zprávě je však uvedeno, že příčina smrti neurčena….

Za poskytnutí básně autor děkuje p. Tomsovi.