Vitínská lípa Františka Josefa I.

Samozřejmou dominantou středu obce Vitín jsou kovárna, bývalá škola s obecním úřadem a mezi nimi stará a krásně košatá lípa, vybízející v době letních veder k odpočinku v jejím stínu. Málokdo si uvědomí, že v letošním roce tato vitínská lípa oslavila již 111 let od svého vysazení a nikdo již nepamatuje skutečnost, že je posledním mohykánem jubilejního sadu císaře Františka Josefa I. Postava Františka Josefa I. s jeho neuvěřitelně dlouhou vládou byla až do vypuknutí Světové války pro většinu obyvatel Českého království symbolem jistoty a stability společenských pořádků. Především na převážně křesťansky orientovaném venkově se František Josef těšil všeobecné upřímné úctě. Těžko někdo zpochybní například fakt, že právě za jeho vlády byla v Čechách postavena většina budov škol a úřadů, které dodnes slouží svým původním účelům. Ani české vlastenecké hnutí si nemohlo na jeho panování tolik stěžovat, jak se snažili a někdy dodnes snaží líčit mnozí naši politici. Mimo jiné byl největším soukromým přispěvatelem na stavbu Národního divadla v Praze. Zatímco tak v roce 2018 bylo po celé ČR pátráno po tzv. lípách a sadech svobody, vysázených po vzniku samostatné ČSR v roce 1918, Vitín se může pochlubit větším unikátem. Místní občané se již v roce 1908 rozhodli uctít 60. výročí panování Františka Josefa I. (na trůn usedl v revolučním roce 1848 ve svých 18 letech) vysazením jubilejního sadu, ze kterého se do dnešních dnů dochovala poslední lípa. Jak tehdy slavnostní výsadba proběhla, zaznamenala školní kronika:

„Dne 17. dubna 1908 za účasti žactva vysazen sad mezi školou a kovárnou 20 stromy (lípy a kaštany) na paměť 60tiletého trvání vlády Našeho nejmilostivějšího císaře a krále a nazván ten sad „Jubilejní sad.“ Vlastní stromková slavnost konána 11. května 1908 za účasti veškerého žactva. Delší řečí vylíčil správce školy významnost toho dne i význam jubilejního roku a blahodárnou vládu Jeho apoštolského veličenstva ve všech směrech. Dítky pak zapěly 4 sloky národní rakouské hymny. Po té přednášeny žactvem příležitostné básně a písně a zasazeny ještě 2 lípy.“

V témže roce byly obcí a školou osloveny také narozeniny Františka Josefa I.:

„Dne 18. srpna 1908 v den Nejvyšších jmenin Jeho apoštolského Veličenstva, ozdobena byla budova školní prapory v barvách říše i země. Sbor učitelský se žactvem zúčastnil se slavných služeb Božích v Ševětíně a po mši sv. zapěny 4 sloky rakouské národní hymny.“

Konečně samotné výročí usednutí Františka Josefa na trůn bylo obcí oslaveno koncem roku:

„Dne 2. prosince 1908 odbývána školní slavnost za příčinou nejvyššího jubilea J.A.V. našeho nejmilostivějšího císaře a krále Fr. Josefa I. O 8. hod. ranní shromáždění žactva, sboru učit., místní školní rady, obecního výboru, odboru Národní jednoty Pošumavské a hasičů před budovou školní ozdobenou prapory. O 8 ½ hod. odchod do Ševětína na slavné služby Boží. Po návratu po 10. hod. výše řečení a obecenstvo ostatní shromáždilo se do II. třídy, vkusně vykrášlené. Obrazy J.A.V. ozdobeny v obou třídách. Žákyně M. Tomanová přednesla příležitostný proslov. Po té přednášel správce školy o Jeho apoštolském veličenstvu o blahodárném všestranném životě a práci jeho. Pak následovaly básně žactvem přednesené: 1) Ty králi náš a Pane! 2) Šedesát let 3) 2. prosince 1908 4) Od Krkonoš až k Adrii 5) Vnuk a děd 6) Modlitba 7) Císaři a králi! Doslov a dík správce školy shromážděným. Zapěna celá rak. národní hymna. Každé dítě školní i jiné podarováno obrazem Jeho apoštolského veličenstva, jež daroval starosta obce p. V. Flutka.“