Byl u Ševětína nalezen poklad?

 

Ilustrační obrázek, autor doc. Mgr Ondřej Chvojka.Ph.D

 

Prostřednictvím archiválií se podařilo objevit zajímavou nálezovou zprávu, která jistě zaslouží pozornost. V roce 1904, kdy celý svět věnoval svou pozornost k právě probíhající rusko – japonské válce a v českých zemích se smutnilo po smrti skladatele Antonína Dvořáka, došlo u Ševětína k ojedinělému nálezu.
V lese na kótě 470 m.n.m, nedaleko samoty „U Prokšů“, zvané Prokšovna, byly tehdy dobývány pařezy. Jaké bylo asi překvapení dělníků, když pod kořeny nalezli lidskou kostru, to se dnes již nedozvíme. Na tomto místě budeme citovat dobovou nálezovou zprávu: “ …skrčená kostra obložená kameny a u její hlavy nalezeno více celkem maličkých a bezvýznamných střepů nádoby, která měla tenké stěny. Na prsou kostry pod krkem ležela pěkná bronzová jehlice se čtyřhranným a zesíleným krčkem pod niž bezprostředně je krček zesílen a ozdobený dvěma svislými a podélnými a poněkud slabě vystupujícími výčnělky, s jehlou ozdobenou několika skupinkami krátkých vodorovných čárek . Čárky tyto jsou ryty neumělou rukou a dělají dojem, jakoby jehla jimi teprve později byla ozdobena. Jehlice tato je 105 mm dlouhá, šedozeleně patinovaná a bez lesku. Dále byl v mohyle nelezen bronzový oštěp podobající se úzkému vrbovému listu s krátkou tulejí na niž uprostřed jsou otvory pro nýty. Je šedozeleně patinovaný a silně lesklý. A bronzové rydlo na jedné straně dlátovité a na druhé v dosti jemnou špičku vybíhající. Je šedozeleně patinované, lesklé. Velká bronzová puklice ostřeji zahrocená, ktrá má uzoučký vodorovný okraj, obroubený řadou perliček a uprostřed ozdobou v podobě kříže z drobných perliček též udělaného. U okraje je opatřena je 6 dirkami z nichž jsou 4 jsou po 2 vedle sebe. Puklice je šedozeleně patinovaná“.
Jak dále uvádí nálezová zpráva, dostaly se bronzové předměty do rukou soukromého sběratele. O osudu kosterních pozůstatků není nic známo, pravděpodobně mohly zůstat na místě nálezu. K nálezové zprávě byl v roce 1940 dopsaný dodatek, který informuje o svědectví badatele Joži Mádla. Tento známý fantasta a důvodně zpochybňovaný badatel uvedl, že bronzové nálezy skončily v rukou příslušníka německé branné moci, který je zakoupil a odvezl pravděpodobně do Berlína.
K objasnění nálezové zprávy z roku 1904 byl o názor požádán archeolog p. doc. Ondřej Chvojka z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, který předložil tento posudek:
„Záznam je nejvíce sporný – je to zpráva od Joži Mádla, který se „proslavil“ vymýšlením si neexistujících lokalit. Myslím, že mezi ně patří i tato, o níž jsem žádnou jinou zprávu nikde nezachytil (není ani v soupise Archeolog. nemovitých památek okresu Č. Budějovice). Mádl, aby zametl stopy, uváděl často nálezy z jím vymyšlených lokalit, že byly uloženy v údajné Hebíkově sbírce, kterou měli odvézt v r. 1940 Němci kamsi do Berlína. Jak po letech zjistili A. Beneš, J. Michálek a J. Fröhlich, žádná taková sbírka nikdy neexistovala, Mádl si jí také vymyslel. Takže, Mádl sice uvádí hezké bronzové nálezy, které by byly datovány do střední doby bronzové, ovšem jejich existence je více než sporná, stejně jako celé „mohylové“ lokality.“
V lokalitě odpovídající místě nálezu, se dle dobových mapových podkladů skutečně v minulosti nacházel lesní porost. Nicméně, dle citované zprávy, ona zmiňovaná kóta 470 m.n.m. byla již tehdy využívaná jako pole. Proto se zdá nepravděpodobné, že by v této lokalitě byla nalezena zachovalá mohyla. V 90. letech 20. století byl tento prostor podrobněji zkoumán v rámci archeologického průzkumu, který byl prováděn současně s výstavbou mezinárodní silnice E 55, který přímo v této lokalitě nic neodkryl. Dnes bychom zde nalezli dálniční sjezd č. 118.
Na tomto místě je však nutné poznamenat, že v okolí jednot Janovský a Prokeš byly na polích skutečně zjištěny lokality, které svědčí o přítomnosti dřívějších lidských aktivit. Mezi nejstaří patří nálezy štípané kamenné industrie ( pazourky) ze střední doby kamenné ( 10.000 let – 8.000 let př. n.l) dále nálezy keramických zlomků z doby bronzové ( 2300 př. n.l. – 800 př. n.l.) a z počátku doby římské (konec 1. stol. př. n.l. a počátek nového letopočtu), k tomu také hojnost keramických nálezů ze 13. století. Na posledním místě je nutné i zmínit i nálezy z období vojenských manévrů Rakousko – Uherské armády. Všechny nálezy byly odborně zaevidovány a jsou dosud uloženy v depozitáři v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.
Prameny:
Ševětín (Třeboň), ze zprávy č.j. 3657/40, sbírka Hobíkova. Ärchäologisches Institut, Archeologický ústav,Nr.,čj. 5248, eingelangt an, došlo dne 21.IX.1940,Beilagen, příloh 2.
Mapové podklady: III. vojenské mapování 1872 – 1953,měřítko 1:25.000.
Dubský B.,: Českobudějovicko v době prehistorické, České Budějovice 1926.