Válečný rok 1945 a konec války na Hluboké nad Vltavou na základě obecní kroniky

Hned na první straně se kronikář zmiňuje o transportu smrti, který 25. ledna projel stanicí Hluboká nad Vltavou Zámostí. Po jeho odjezdu zůstaly podél trati čtyři mrtvoly, které byly ihned odvezeny do márnice na hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích.

Blížící se konec války se projevoval i v Hluboké příchodem uprchlíků z východních částí Říše. Tito jsou ubytováni většinou ve škole.

Dále kronikář zmiňuje i německou posádku, která na Hluboké působila pod velením nadporučíka Eickeho.

Ihned na tyto krátké poznámky navazuje zápis k 5. květnu: „5. květen. Konečně nastalo dlouho očekávané osvobození. Toho dne zrána přišla zpráva o všeobecném odstraňování německých nápisů na nádražích. Ve 14,30 hodin byl vztyčen první československý prapor na zdejší poště. Ihned potom na městském úřadě a zámku. Vzrušení proběhlo celým městem. Na kostelní věž vysokou 56 m vylezl za silného větru starý pokryvač, zdejší rodák, Tomáš Šimon a vyvěsil až na jejím hrotu bílý prapor. Netrvalo pak dlouho a po všech domech zavlály československé prapory, utvořil se průvod mladých, který prošel celým městem s čsl. praporem v čele. Radost a nadšení bylo všeobecné.“ ¹

Tentýž den byl utvořen prozatimní MNV. Před radnicí se u této příležitosti shromáždil velký dav. Nadporučík Eicke, velitel místní německé posádky, vystoupil na balkon radnice a pronesl krátký projev: „Velká hodina pro český národ nastala, blahopřeji vám k utvoření republiky. Již teklo dosti krve a je třeba zabránit, aby byla prolévána ještě další.“²

Dále žádal, aby Hlubočtí strpěli posádku do dalšího rozkazu, aby pak mohli vojáci odejít v klidu ke svým domovům. Následoval kratší projev předsedy prozatímního MNV, v němž nabádal občany k zachování klidu a respektování nařízení MNV.

Kromě všeobecného veselí se ovšem našli jedinci, kteří této radostné situace využívali ve svůj prospěch krádežemi a rabováním. Kronikář zde uvádí několik příkladů: „..dva mladíci vzali německému nadporučíkovi motorku a odjeli do Č. Budějovic. Skladiště Červeného kříže, které bylo umístěno v loveckém zámku ´Ohrada´, přesto že tam byla občanská stráž, bylo vyrabováno. A takovýchto případů byla celá řada.“ ³

Občanům bylo mimo jiné doporučeno, aby odevzdaly veškeré zbraně a všechny hlídky byly staženy. Odpoledne pak přišel telefonický rozkaz, aby německá posádka dorazila se zbraněmi do Českých Budějovic. Toto ale Eicke již nevyslyšel a naopak požádal MNV, aby místní německou posádku vzal do zajetí, protože nemají důstojníky ani zbraně.

Neděle 6. května již tak radostná nebyla. Přicházely totiž smíšené zprávy. Bylo vyhlášeno stanné právo. Místní Němci opět začínají provokovat místní české obyvatelstvo. Večer dorazila na Hlubokou jednotka SS a kontrolovala, zda je vše zařízeno dle stanného práva. V ten samý den se konala ustavující schůze MNV. V noci pak přišla zpráva, že se od Týna nad Vltavou blíží opilí SSmani. Došlo tedy k jednání s nadporučíkem Eickem, aby byla zajištěna případná obrana města. V tytéž okamžiky probíhalo i zajišťování místních Němců a jejich vsazování do vězení. Mnozí toho využili k vyřizování účtů.

8. května přišlo z Českých Budějovic nařízení, že obnovou schwarzenberského panství po válce mají být pověřeni ing. František Vondrášek, geometr, a ředitel panství ing. Antonín Nikendey. Město Hluboká podalo protinávrh: ing. Otto Trenda, vrchní lesní správce, ing. Jan Nekola, geometr, a ing. Václav Zumr, lesní taxátor. Na zámku byly v tento den zajištěni závodní koně. V okolních lesích je stále slyšet střelbu. Okolo města prošla jednotka německé armády přes Munice a Zliv. Cestou do zahrad naházeli granáty a miny. MNV obstaral jejich zajištění a nabádal obyvatelstvo k maximální opatrnosti.

Následujícího dne se jeden ze zajištěných Němců, holič František Kočí, pokusil o sebevraždu otrávením, ale byl zachráněn. Dva členové MNV odjeli do Českých Budějovic s potravinami určenými pro vězně z koncentračních táborů, kteří tam v tento den dorazili. Na budějovickém policejním ředitelství převzali zajištěného bývalého budějovického komisaře Hevera a odvezli ho zpět na Hlubokou nad Vltavou. Odpoledne pak dorazila na Hlubokou zpráva, že od Českých Budějovic postupuje rudá armáda. V okolních lesích probíhají vyčišťovací akce podobně jako v Bechyni, při nichž přišly o život dva němečtí vojíni a jeden důstojník. O jejich dakším osudu není bohužel nic známo. V těchto dnech je na silnicích možné vidět vozy, které odvážejí tzv. národní hosty směrem na České Budějovice.

10. května dorazila na Hlubokou americká jednotka. Stalo se tak v 11 hodin dopoledne. Odpoledne pak přibyla i rudá armáda uvítaná místními chlebem a solí. Prvním příslušníkem rudé armády na Hluboké byl podplukovník Asněrjov. Po uvítání následovalo pět minut ticha za padlé a zazněly národní hymny. Podplukovník okamžitě zakázal vstup do zámku, čímž ho uchránil před vyrabováním.

Velké starosti přidělávali národnímu výboru partyzáni, jejichž skupiny se utvořily teprve 7. května a svou činností, především pak odzbrojováním SSmanů, rabováním atd. značně stěžovali již tak vážnou situaci v okolí Hluboké nad Vltavou.

Poslední dny války si vyžádaly naštěstí pouze jednu oběť na životech. Jednalo se o 26letého Václava Chyšku, který byl těžce postřelen při odpolední přestřelce. Pohřeb se konal 14. května. Všichni místní Němci byli od tohoto dne zařazeni k veřejným pracím. Od této chvíle projíždí městem velké množství vozidel rudé armády. Kronikář na tomto místě zmiňuje incident u židovského hřbitova: „Za zmínku stojí příjezd nákladního auta od Týna n/Vlt, obsazeného asi 30 SSmany. Auto zastaveno R.A. u židovského hřbitova. Ssmani donuceni vylézt a postříleni. V noci je pak zajištění Němci zakopali vedle židovského hřbitova do společné jámy. Od toho dne žije město v radostech i starostech s R.A. Největší starostí bylo ubytování. I to uspokojivě vyřešeno.“⁴ Více o této popravě píše p. Erik Hieke ve svém článku na webu Severního Českobudějovicka. ⁵

Kromě těchto příslušníků Waffen SS byl na Hluboké zastřelen ještě jeden Němec, kterému již došly síly a nemohl dále pokračovat v cestě. Pochován byl na místním hřbitově. Další muž byl zastřelen u hájovny „Cábovna“. Jednalo se o Rusa jménem Jiří Ivanov Geogur, který se pohádal s ruskými vojáky. Byl několik let zaměstnán u místního zemědělce Karla Jerhota.

Dále kronikář zmiňuje, že místní občané pod vedením autodopravce Jana Macháčka odjeli kamsi do pohraničí na výboj. Kam a zda se vrátili všichni, již nezmiňuje.

V okolí Hluboké bylo v dřevěných barácích ubytováno 21 000 příslušníků rudé armády. Dalším zastřeleným byl místní komisař August Schmidtmayer, který zemřel 25. května v Českých Budějovicích.

V tento den byl také ustanoven vyšetřovací výbor, který měl za úkol zjistit, kdo se za války hlásil k Němcům nebo kdo byl přihlášen u Ligy proti bolševismu.

Výše zmíněný František Kočí byl popraven v Českých Budějovicích 13. prosince.

Na konci května pak byl ustanoven již regulérní MNV, čímž defacto skončila válka na Hluboké nad Vltavou.

Poznámky:

1. SOkA České Budějovice, Archiv města Hluboká nad Vltavou 1587 – 1965, Paměti města Hluboké 1922 – 1966, NAD 768, s. 230 – 231.

2. Tamtéž, s. 231.

3. Tamtéž.

4. Tamtéž, s. 235.

5. www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/1939—1945/poprava-11.5.1945-u-zidovskeho-hrbitova-v-hluboke-nad-vltavou.html