První poválečné volby v roce 1946 na okrese Třeboň

Už koncem března ( 22.-29.3.45 ) při zasedání naší exilové vlády v Košicích byl vyhlášen program československé vlády Národní fronty čechů a slováků nazvaný Košický vládní program, kde se stanovilo, že v co možná nejkratším termínu po osvobození se uskuteční svobodné volby. Také se zde, ale psalo  že z volební soutěže budou vyloučeny ty politické strany, které se během okupace zdiskreditovaly spoluprácí s němckými okupanty. Třeboňský okres byl stejně jako ostatní, obnoven ve své původní podobě ( k 29.9.1938 ) dekretem prezidenta Beneše s účinností k 27.11.1945. Okres měl v r.1947 rozlohu 893 km2 s počtem obcí 89 s 43 537 obyvateli To bylo oproti roku 1930 o 12 000 obyvatel méně.Třeboňský okres byl i po válce  hlavně zemědělský s většinou drobných a středních zemědělců, pouze na veselských blatech se těmto dařilo lépe. Část obyvatelstva pracovala v lese, na pilách, v lomech, v pískovnách, na rašeliništích,  v lihovarech a v pivovarech. Na lomnicku se část obyvatel živila výrobou proutěných košíků. Celkově nízká životní  úroveň měla za následek to, že se zde nevytvořily hluboké sociální rozdíly, tak jako v průmyslových oblastech  republiky Jediným průmyslovým podnikem na okrese byla sklárna v Chlumu u Třeboně. Velenické železniční  dílny byly ještě po bombardování v březnu 1945 mimo provoz a Otavan v Třeboni se začal stravět až v roce 1949.
Řemeslníci, živnostníci a úředníci tvořili před i po válce jen malou část obyvatel okresu.
V době první republiky měla na třeboňsku největší přízeň voličů Lidová strana ( LS ), druhou nejsilnější stranou byli Sociální demokraté ( SD ), třetí pak byli Národní socialisté ( NS ) i když právě z této strany se rekrutovali nejčastěji Třeboňští starostové, ke kterým patřil i poslední předválečný starosta pan František Adam. Komunisté v okrese nikdy nezískali více než 3% hlasů.
V podstatě ihned po osvobození začaly zaregistrované politické strany s agitací, kdy využívaly hlavně předválečných zkušeností a kampaně směřovaly na tu skupinu obyvatel, kde nacházely oporu i v minulosti. LS oslovovala hlavně rolníky, věřící a pak také ty občany jejichž strany byly po válce zakázány. Pro NS a SD to byli řemeslníci, obchodníci, úředníci, učitelé ap. KSČ, která po válce nejvíce navýšila svoji členskou základnu se snažila využít historických událostí, které
změnily celou Evropu a už tehdy se začalo rýsovat její dělení na východní a západní.
Každá politická strana se snažila získat voliče mezi nejsilnější skupinou obyvatel okresu a tou byli rolníci a drobní zemědělci.
Začátkem roku 1946 vyhlásil prezident E.Beneš datum prvních poválečných voleb do Ústavodárného národního schromáždění na 26.května 1946. Všechny strany začaly s volební kampaní a pořádaly schůze a tábory lidu, kde se snažily nalákat voliče. Například předvolebního schromáždění sociálních demokratů ( SD ) se 21.4. v Lomnici nad Lužnicí účastnila dr. Milada Horáková a socialisté také hodně spoléhali na podporu členů tělovíchovné jednoty Sokol. Komunisty přijel na 1. Máje do Veselí nad Lužnicí podpořit Klement Gottwald. Komunisté z Českých Velenic zorganizovali podpisovou akci, kterou znemožnili účast ve volbách německým občanům, kterým ještě v den voleb nebude kladně vyřízena žádost o československé občanství. Nutno ale dodat, že v tomto našli komunisté podporu i u ostatních politických stran. Byly delegovány volební výbory ve všech obcích a členové zaškoleni do svých práv a povinností. V den voleb navštívilo volební místnosti okresu  33 031 voličů ( v Třeboni 3 167 ). Ještě 26. května musely volební výbory nahlásit na okres výsledky voleb z jednotlivých obcí.
Výsledky voleb konaných v ČSR 26. května 1946.

Třeboň     Třeboňský okres    Jihočeský kraj    České země
SD                     14,67%         13,43%                   12,01%                 15,58%
NS                     21,48%          22,19%                   21,17%                 23,66%
LS                      17,83%          22,27%                   24,42%                 20,24%
KSČ                   45,80%         41,82%                   42,08%                 40,17%
nepl.hlasy      0,22%          0,29%                    0,32%                  0,35%

Na Slovensku zvítězila s 62% voličů Demokratická strana,následovaná KSS 30,37%. Strana slobody a Strana práce získaly každá něco málo přes 3% hlasů.
Z voleb vzniklé Ústavodárné národní schromáždění na svém prvním jednání 8. 7. 1946 zvolilo předsedou vlády  Klementa Gottwalda a vyhlásilo nový vládní program o 5. bodech.
1. Urychleně vypracovat a vyhlásit novou ústavu, zakotvující revoluční změny a zajišťující možnost dalšího
revolučního vývoje klidnou cestou.
2. Urychleně vypracovat a plnit dvouletý plán hospodářské obnovy, obsahující také velkorysý program
industrializace Slovenska.
3. Dokončení očisty národního života.
4. Dokončení osídlení pohraničí.
5. Daňová reforma.
Jak je z programu patrné, vše už začalo probíhat v režiji komunistů, což je za necelé dva roky dovedlo k únoru 1948.