Základy lovecké chatky u Vitína

Velmi zajímavý nález se povedl skupině amatérských archeologů ( ing.Figura, Horká, Hieke)pod vedením Mgr. Chvojky Ph.D. z Jihočeského muzea v prostoru všem vitínským obyvatelům jistě známým pod názvem „Slepičí vršek „. Na malé vrcholové plošině písečné homole jihovýchodně od „Slepičáku“ byl zjištěn výkopem narušený původní terén. V profilu tohoto výkopu se pod 20ticentimetrovou vrstvou písku objevila 2 m dlouhá a 10 cm silná přepálená vrstva vyplněná uhlíky a popelem. Mezi tímto materiálem byly nalezeny zlomky kachlových kamen s výzdobou rostlin a větviček. Dle vyjádření Dr. Chvojky, který místo navštívil a odborně prozkoumal, se v případě kachlových střepů jedná o zbytek kachlových kamen z 16. století. Zajímavě se k umístění těchto kamen na výšině vyjádřil Dr. Kovář ze Státního okresního archivu v Českých Budějovicích, dle jehož názoru kamna nebyla na kopec vyvezena rozbitá, ale původně tvořila tepelný zdroj v jakési dřevěné lovecké chatce. Ta mohla sloužit jako útulna pro panské lovce při honech v dříve hojně zvěří oplývajícím polesí. Poté, co chatka přestala plnit svůj účel, došlo k jejímu  pozvolnému zániku, kachlová kamna se postupně rozpadla a svah, v kterém byla chatka umístěna, se sesunul a na několik staletí ji zakryl. Za odkrytí této lokality můžeme vděčit buď těžbě písku, chlapeckému bunkru, případně sovětské armádě, která tento vršek kompletně „přeryla“ a celý jej doslova posela zemnicemi. Pro potvrzení svých názorů podal dále vysvětlení s tím, že tato část Velechvínského polesí byla od 13. do 17. století obydlena a u rybníka Žďár byla vybudována i lovecká rezidence Ondřejem Ungnadem ze Sunecku, který tehdy byl majitelem zdejšího okolí (mj. vybudoval i dvůr Vondrov). Ze studánky u Slepičího vršku byl později vyzvednut zlomek keramické nádoby z 16. století, který může nabízet otázku, zda lesní útulna mohla být zásobena vodou z tohoto pramene. Ať již je pravda o tomto zajímavém nálezu jakákoliv, myslím, že náš kraj byl v minulosti plný různých objektů, o jejichž pravém využití dnes nemáme ani ponětí, nedají se dohledat v archivu, kronikách a lidská paměť tak daleko nesahá, drobné nálezy po lesích či polích nám však mohou ledacos napovědět. Půjdete– li někdy okolo Slepičího vršku, zamyslete se, jak jeho okolí vypadalo v minulosti.

Na závěr poděkování jedné dámě z Vitína, která naši skupinu při práci viděla a neprozradila nic, dokud nebylo vše odborně prozkoumáno.

Ukázky zlomků kachlů, které jsou uloženy v JČM v ul. Fráni Šrámka u Mgr. Zuzany Thomové

Obr. I. – III. fotografická dokumentace nalezených kachlových zlomků. foto J.Ciglbauer.

Obr.IV. fotografie zrekonstruované studánky v trati „U Slepičího vršku“, zde byly nalezenky keramické zlomky. Reonstrukci provedly LČR zásluhou pana hajného Novotného ze Ševětína. Foto: Erik Hieke

Obr.V. fotografie nálezových okolností zlomků z místa údajné chatky. Foto Erik Hieke.