Tereziánské sklady u Rudolfova

Nedaleko obce Rudolfov na Českobudějovicku se nalézají „tereziánské“ vojenské sklady. V roce 1768 koupil rakouský vojenský erár od knížete Schwarzenberga rudolfovský zámeček – tzv. Hölzlovský dům a přeměnil ho v tzv. depositorium polního dělostřelectva. Zároveň započala v okolí výstavba dalších skladů vojenského materiálu, který sem pak byl přesunut z Českých Budějovic. V roce 1774 a ještě 1779 si dokonce osobně prohlédl místní moderní vojenská zařízení císař Josef II. Přímo v Rudolfově vznikl velký areál dělostřelecké zbrojnice. Mimo Rudolfov v prostoru mezi Rudolfovem, Adamovem, Hůrami a Voselnem bylo postaveno 10 objektů, které zde byly roztroušené v rovinaté krajině. Mezi tímto prostorem a Rudlofovem byl pak velký areál. V podrobném popisu nás bude zajímat právě těchto 10 objektů. Rudolfovské sklady byly natolik důležité, že k nim byla zřízena 4km dlouhá trať  od Budějovického nádraží. Do provozu byla trať uvedena 21.prosince 1888 a její součástí bylo i malé dvoukolejné nákladní nádraží a strážní domek postavený podle typového projektu Českomoravské transverzální dráhy. Soumrak nad vojenskými sklady císařovny Marie Terezie začíná s pádem monarchie roku 1918. Prozatím, alespoň zčásti jsou dál využívány čs. armádou. Ještě ve 30. letech je rudolfovský zámeček využíván jako divizní zbrojnice. Nedaleký velký areál je využíván čs. lidovou armádou až do roku 1989 jako skladiště různého výstrojního materiálu. V této době je armádou využíváno jistě i několik dalších skladů, protože železniční vlečka je stále v provozu.

Nyní k samotnému popisu dnešního stavu zmíněných 10ti objektů (rakouským erárem číslovaných 15 – 24) a železniční vlečky. Sklady byly většinou dřevěné.

Sklad č. 15 byl postaven hned vedle skladu č.19. V místě kde stály, se dnes nachází výrobní hala jedné soukromé firmy, která je pravděpodobně postavena na základech jednoho ze skladů.

Sklad č.16 se nám z části dochoval, bohužel jeho osud je zřejmě nejsmutnějším. Nalézá se zde dnes totiž hlavní budějovická skládka a tak sklad je doslova zasypaný haldami odpadu. Ze skladu se dochovala obvodová ochraná zeď s dvěmi barokními strážničkami – tzv. vartami. Varty byly postaveny vždy dvě – v protilehlých rozích ochranné zdi, aby z každé bylo možno kontrolovat dvě stěny zdi. Pro tento účel můžeme ve vartách vidět zajímavě tvarované pozorovací otvory. Samotný sklad byl zbourán v roce 2004 aby na jeho základech mohla být postavena jakási budova, jejíž stavba nakonec byla zastavena a v jejích obvodových zdech je již také skládka…

Sklad č.17 se nalézal pod dnešní haldou hlušiny blízkých antracitových dolů a dochováno z něho není nic.

Sklad č.18 se nám naopak dochoval nejlépe, bohužel je v dosti dezolátním stavu. Sloužil ke skladování střelného prachu jako tzv. prachárna. Z praktických důvodů měl dvojitou podlahu. Bohužel se stal v nedávné době cílem nájezdů zlodějů barevných kovů, kteří rozebrali hliníkovou krytinu. Střecha se dnes rozpadá, stejně jako se již téměř rozpadly podlouhé přístavby. Kolem prachárny je opět obvodová ochranná zeď s dvěmi vartami, které se rovněž rozpadají a na jejich vnitřních stěnách pod opádavajícími mladšími omítkami se objevují dobové nápisy rakousko-uherských vojáků, kteří zde sloužili. Tak se nám zde například podepsal 7.prosince 1914 jistý voják Karel Maruška. Jeho komentář ke službě je bohužel již nečitelný. Před skladem je odkrytá kamenná studna. Podle okolních objektů je zřejmé, že areál skladu sloužil v nedávné době pro potřeby JZD. Dnes je jeho stav žalostný, areál JZD ze kterého také zbyly trosky je plný navezených odpadků a je oplocený něčím co silně připomíná pohraniční Si stěnu.

Sklad č.19 – viz. sklad č.15.

Sklad č.20 – nedaleko něho bylo nádražíčko železniční vlečky. Zmizel beze stopy, na jeho místě je dnes areál firmy zabývající se povrchovými úpravami kovů.

Sklad č.21 – Nacházel se nedaleko těžební jámy antracitového dolu Josef. Zmizel jako jeden z prvních. Vyfotografován byl ještě v roce 1994.

Sklad č.22 – Rovněž zmizel, na jeho místě je dnes areál skladů Policie ČR.

Sklad č.23 – Jako zřejmě i ostatní sklady, byl tento dřevěný. Byl zlikvidován v prosinci roku 1997. Těsně před demolicí se podařilo pořídit vzácný snímek jeho skvěle dochovaného dřevěného interiéru.

Č.24 – zde se nejedná o sklad, ale o strážnici – ubykaci vojáků, kteří střežili místní sklady. Tyto strážnice byly 3. Dochovala se jen tato.Naštěstí je nedávno opravena a to tak, že byl zachován její původní vzhled. Dnes se zde nachází areál stavebnin.

Vlečka – S koncem využívání skladů a rozvojem automobilové dopravy přestala být roku 1945 využívána. Ne ale úplně – dodnes existuje a je občas využíván úsek od nádraží k pile Vráto. Ze zbytku vlečky směrem ke skladům bylo roku 2000 sneseno kolejiště, ze kterého se ale dochoval násep i s železničními pražci. U strážního domku, který byl upraven na rodinný domek je také kamenný můstek přes Rudolfovský potok.

Popisky k čb fotografiím, které převážně pocházejí z publikace Rudolfovsko z edice Zmizelé Čechy od autora Vratislava Klaboucha:

1 – Zámeček ve 30. letech jako divizní zbrojnice

2 – Nedaleko zámečku nad rybníkem Kačákem stával areál prachárny

3 – Areál dělostřeleckých kasáren těsně po opuštění ČSLA

4 – Sklad č.21 v červnu 1994

5 – Původní podoba drážního domku

6 – Snímek již nepoužívaného kolejiště z roku 1991

7 – Sklad č.23

8 – Vzácný snímek interiéru skladu č.23 z prosince 1997 – 14 dní před demolicí

9 – Strážnice č.24 v roce 1992

10 – Interiér prachárny č.18 v roce 1998

11 – Pohled přes vlečku na sklad č.16