Pověsti z Horního Bukovska
Neštěstí ve štěstí
Z Horního Bukovska do Zálší vedla dříve úvozová cesta, dnes tudy nikdo nechodí zbyl z té cesty jen puh mezi poli. Jednou jely tři svatební kočáry touto cestou z Horního do Zálší, kočí popoháněli koně aby byli co nejdříve doma, jelikož se blížila bouřka. V místě bývalé úvozové cesty se všechny tři kočáry převrátily a z každého kočárku zahynuli dva lidé. Dodnes si o tom lidé s hrůzou povídají.
Na méstě tohoto neštěstí dodnes stojí tři kříže.
O založení kostela na Horním
Když ještě Horní byla jen malá ves bez kostela a kapličky a obestíraly jí jen hluboké bukové lesy. Tehdy ve hvozdu bloudil vladyka, když už se loučil se životem začal se modlit k Bohu a vyslovil přísahu, že pokud ve zdraví najde cestu ven z lesa postaví na tom místě kostel. Po přísaze se rozevřel les a ukázala se cesta, která jej dovedla na Horní. Svůj slib splnil.
O botičkách
Tehdy pro změnu bloudil okolo Horního kupec, sjel z cesty a nemohl najít cestu z lesa. Rozhodl se modlit. Ihned po modlitbě uviděl bílou věž kostela na Horním. Zanedlouhp přišel ke kostelu, vytáhl ze svého povozu keramické botičky se zelenou glazurou a věnoval je na oltář. Dodnes jsou zde k vidění.
Mrtvý Žid
Na návsi na Horním stával domek, za první války zde žila žena, nazývaná stará Žáková, které sloužil židovský sluha. Žena začala postupně chudnout a když onemocněla neměla na zaplacení sluhovi. Proto ho zabila a v maštali zakopala pod koryto. Když se v minulém století domek boural místní zajímala nejvíce stodola a koryto. Jaké bylo jejich zklamání, když pod korytem nenašli nic… Dodnes se zde říká na „Žákovině“.
vzpomínka na smutnou svatbu