Erik Hieke
Pomník padlých Hvozdno
Pomník Pomník padlých byl odhalen 21. října 1928, autorem je sochař Josef Křiváček z Českých Budějovic.
Václav Hanousek: z č.p. 22 zemřel v Haliči v květnu 1917.
František Kovář: z č.p. 8 zahymul v Ajdovčině v roce 1915.
Václav Jára: zemřel v Albánii v roce 1915.
Tomáš Liška: z č.p. 1 zemřel na rumunské frontě v roce 1917.
František Novotný: italský legionář, zemřel v roce 1918 v Itálii.
František Zasadil: z č.p. 6 zemřel na Soči v roce 1916.
GPS:49°9’16.641″N, 14°33’34.861″E
Pramen: Sudová M.: Vltavotýnsko, krajem dvou řek, Veduta 2010, s. 108 – 109.
Pomníček „U zabitého“ na revíru Radonice
Pojedeme-li po silnici z Poněšic do Kostelce, projíždíme údolím Loužek. Po přejetí mostku přes Kozlovský potok odbočíme západně na lesní cestu Hřebenská. Po ujetí asi jednoho kilometru do prudkého kopce je vlevo od cesty pomníček s místním názvem U ZABITÉHO 1980. V březnu 1980 asi 100 metrů na sever od cesty nalezl amatérský ornitolog tělo mladého muže schovaného pod hromadou větví. Mrtvý byl nahý a začal se na něm projevovat počátek rozkladného procesu. Dle stadia vývoje larev much odhadli vyšetřovatelé, že od doby vraždy do nalezení těla uplynulo asi 3 až 4 týdny. To se shodovalo s termínem, kdy byl prohlášen za nezvěstného muž z Horažďovic. Poté bylo potvrzeno, že se skutečně jedná o tohoto mladého muže ve věku 22 let. Byl zaměstnán na železnici jako pomocník strojvedoucího a bydlel na ubytovně ČSD v Českých Budějovicích. Vyšetřovatelé zjistili, že místo nalezení těla se neshoduje… Zobrazit více
Dobřejovická hospoda – místo setkání vysídlenců z Vitorazska
Bývalá hospoda „U Kotrbů“ v Dobřejcích
Hmotné pozůstatky po sovětské armádě z roku 1968
V roce 1968 byla naše vlast okupovaná vojsky Varšavské smlouvy. Okupaci se nevyhnul ani náš region. Zde je na místě připomenout, že na našem území se nalézali pouze vojáci sovětští. Jejich tábory byly na místech, kde již sídlili jejich předchůdci v roce 1945. Na těchto místech vybudovali ležení ne nepodobné přechozím zemním jamkám. Základ u těchto jamek byl pokaždé jiný a odpovídal vždy potřebám zhotovitele. Některá tato improvizovaná obydlí byla ze stran a na stropě zpevěna dřevěnou kulatinou a následně překryta černým igelitem (tato praxe je známá z kat. obce Kolný a kat. obce Vitín). Jiná byla nadstavena dřevěnou konstrukcí.
Banderovci v Olešníku
Ilustrační foto Zobrazit více
Pomníček dvou utonulých chlapců v roce 1948 ve Vítíně
V obci Vitíně byla v roce 1944 vybudována protiletecká vodní nádrž, která měla v případě náletu sloužit jako zdroj vody pro hasičské jednotky. Zajímavě o tom pojednává kronika obce Vitína:
„Se stavbou počalo dne 25 srpna 1944 a dokončena ( nádrž E.H.) byla dne 25. listopadu téhož roku. bylo na ní odpracováno celkem 766 dní a celkový náklad činil 45 tisíc 861 korun 40 haléřů. Občané, kteří byli účastni na vodní nádrži, ať prací, anebo koňskými potahy, darovali ze své odměny 18. tisíc 764 korun….
O dalších událostech této nádrže pojednává opět kronika obce:
Tragédie
Dne 22. července (1948 E.H.) utonul v obecní nádrži vodní ve Vitíně Jan Polanský a Josef Pavlík, syn Marie Pavlíkové. Příčina utonulých hochů není známá“.
Dále kronika o této tragédii mlčí, stejně jako pamětníci, kteří v roce 1948 měli úplně jiné starosti. Nezbývá než dodat, že,zarmoucení rodiče u nádrže postavili kamenný pomníček s… Zobrazit více
Cvičení Vltava 1966 v zápisech kronikářů severního Českobudějovicka
V útlém mládí jsem se během svých cest po lesích v okolí Ševětína setkával s mnoha zákopy, zemními jamkami a jinými terénními zásahy, spojenými s činností člověka. Tehdy jsem si myslel, že se jedná o pozůstatky po sovětské armádě z roku 1945 či 1968. U některých tak tomu skutečně bylo, jiné se však vymykaly.
Jindy jsem vedle těchto zemních objektů nalezl v listí vystřelené nábojnice do SA vz. 58, kulometné pásy, či jídelní misky. Teprve studiem kronik našeho regionu a přesnými popisy lokalit v nich jsem zjistil, že se jedná o pozůstatky cvičení Vltava z roku 1966.
Operace Vltava v roce 1966, za účasti některých spojeneckých armád Varšavské smlouvy, byl pro obyvatele našeho regionu mnohdy tak silný zážitek a demonstrací síly, že ji některé další události nemohly ze vzpomínek vymazat. Kronikáři našeho regionu tyto události zaznamenali podle svého. Někteří cvičení přikládali větší význam, jiní menší, zkrátka jak každý… Zobrazit více
První poválečné volby v roce 1946 na okrese Třeboň
V Třeboňském Státním oblastním archivu jsou uloženy dokumenty které, nám mohou podat svědectví o průběhu předvolebních aktivit a voleb samotných, které proběhly v naší vlasti jako první poválečné a na dlouhou dobu poslední svobodné a demokratické.
Už koncem března ( 22.-29.3.45 ) při zasedání naší exilové vlády v Košicích byl vyhlášen program československé vlády Národní fronty čechů a slováků nazvaný Košický vládní program, kde se stanovilo, že v co možná nejkratším termínu po osvobození se uskuteční svobodné volby. Také se zde, ale psalo že z volební soutěže budou vyloučeny ty politické strany, které se během okupace zdiskreditovaly spoluprácí s němckými okupanty. Třeboňský okres byl stejně jako ostatní, obnoven ve své původní podobě ( k 29.9.1938 ) dekretem prezidenta Beneše s účinností k 27.11.1945. Okres měl v r.1947 rozlohu 893 km2 s počtem obcí 89 s 43 537 obyvateli To bylo oproti roku 1930 o 12 000 obyvatel méně.Třeboňský… Zobrazit více
František Franěk – radista vysílačky vojenské odbojové organizace Obrana národa 9. 6. 2015
Spolehlivé spojení domácího odboje s exilovým vedením bylo po celou dobu 2. světové války hlavním úkolem radistů odbojových organizací a výsadkových spojovacích skupin, vysílaných od konce roku 1941 do okupovaného Československa. Jedním z mužů, kteří stáli u zrodu tohoto rádiového spojení byl i František Franěk.
František Franěk se narodil 18. ledna 1912 v Dobřejovicích u Českých Budějovic v rodině drobného zemědělce Františka Fraňka1, jako první z celkem devíti dětí. Roky Velké války 1914 – 1918 strávil otec na frontě, v řadách českobudějovického 91. pěšího pluku Rakousko – uherské armády.
Po ukončení obecné školy v Dobřejovicích František Franěk nastoupil v září 1924 do měšťanské školy v Jírovcově ulici v Českých Budějovicích a po třech letech se pod dojmem elektrifikace rodné obce vyučil v českobudějovické firmě bratří Švehlů elektrotechnikem2. Současně v letech 1927-1930 navštěvoval i Odbornou školu pokračovací při Státní průmyslové škole strojnické v Českých Budějovicích3.
Po vyučení se pokoušel získat… Zobrazit více
Vyčišťovací akce v Severním Českobudějovicku
V dnešním příspěvku si připomeneme vyčišťovací akce, které měly za úkol po kapitulaci pochytat německé vojáky v našem regionu. Tyto akce probíhaly od května do června 1945 a zúčastnili se jich jak sovětští vojáci, tak dobrovolníci z řad místních občanů. Nejdříve se podíváme do Ševětína, kde dala podnět pro vyčišťovací akci blahosklonost velitele rudé armády. Dne 9.května 1945 právě probíhaly na návsi oslavy osvobození, vyhrávala kapela a probíhalo vítání vojáků Rudé armády. V tuto chvíli ve směru od Českých Budějovic přijelo německé nákladní auto s několika vojáky. Řidič spatřil sovětské vojáky na poslední chvíli a rozhodl se vozidlo otočit, přičemž spadnul do stoky a porazil stoletý strom „u Dvořáků“. Osádka vozu byla rudoarmějci zajata a odvedena k veliteli. Po chvíli sovětský důstojník pronesl krátký projev a německé vojáky propustil. Tito vojáci utekli přes „Trávníky“ k trati a odtud do Velechvínského polesí. Dle pamětnice ze Ševětína, tím… Zobrazit více