Jižní Čechy jsou krajem kde byla postavena nejstarší česká kamenná rozhledna (Kleť), avšak v celorepublikovém průměru je zde nejméně rozhleden a vyhlídkových věží. Tuto skutečnost si uvědomovali již členové KČT v období předmnichovské republiky a snažili se tento stav změnit. Jedním z těchto případů je rozhledna na Dunajovické hoře (505 m.n.m).  Původní návrh na stavbu dřevěné rozhledny vznikl z pera člena třeboňského odboru KČT ing. Vopičky. Rozhledna byla dvanáctimetrová, měla betonové patky, do kterých byla usazena. Odhalení věže proběhlo 5. června 1939, vzhledem k politické situaci, nebyl součástí otevření obvyklý slavnostní ceremoniál. Zanikla pravděpodobně v poválečné době. V literatuře se objevuje i spekulace o tom, že byla zničena nacisty.  V pozdější době pod bývalou rozhlednou vznikl kamenolom, který zapříčinil to, že jedna z betonových patek se uvolnila a spadla do prostoru bývalého lomu. Zde se nachází dosud. Pokud by jste chtěli nalézt zbývající základy této stavby, musíte jít… Zobrazit více →

Město Veselí nad Lužnicí  se v roce 1945 stalo pro okupační orgány velmi důležitým. V blízkosti železničního uzlu vznikl muniční sklad na tzv. „Klobasné“ v areálu bývalých lnáren. V areálu bylo uloženo velké množství munice a střeliva. Na nákladku a výkladku těchto materiálů měli Němci již značně omezený počet pracovních sil. Z tohoto důvodu byl do skladu povolán blíže neurčený počet německých spojeneckých jednotek Gruzínců. Tito Gruzínci, které Němci preventivně odzbrojili, byli dislokováni v obci Drahov a Zlukov. Z těchto vsí chodili na služby do zmíněného skladu. Jelikož blízkost fronty a i tak nedostačující počet pracovníků vyžadoval větší úsilí při expedici munice, byl v obci Drahov zřízený zajatecký tábor. Pro tento účel okupanti vybrali stodolu statku Bohuslava Hejdy v č.p 6.

Statek U Hejdů

Tento tábor měl i své označení – 4/412 Drahov. Do tohoto zařízení bylo umístěno 150 zajatců, toto číslo je nejisté,… Zobrazit více →

V tomto příspěvku se vám budeme snažit přiblížit bezpečnostní situaci z lesů, které leží na západ od Jindřichova Hradce.Německá armáda, která byla počátkem května na ústupu směrem k západní demarkační zóně zde byla z několika směrů obklíčena Rudou armádou. Oddíly 9. gardové armády od Jindřichova Hradce se rozdělily do několika proudů. Nás však nejvíce zajímá severní a jižní. Severní mířil na Děbolín a Soběslav, jižní pak na Stráž nad Nežárkou a Třeboň. V prostoru mezi těmito proudy vznikla zvláštní oblast tvořená hlubokými lesy, rybníky a bažinami, ve které zůstaly v obklíčení desítky či stovky německých vojáků.  Z těchto míst se pak jednotlivci či skupiny pokoušely probít na vlastní pěst k cestě na západ. Tito lidé představovali určité nebezpečí pro místní civilisty, ale i pro vojáky Rudé armády, kterým způsobovali i mnoho dnů po válce zranění či smrt. Jaké úsilí bylo vynaloženo ve snaze tato místa „očistit“ se dozvíme dále.… Zobrazit více →

 Jako v ostatních obcích Protektorátu, i v Dobré Vodě přišla se začátkem nového roku 1945 naděje na brzký konec druhé světové války.

 Život v obci Hosty byl narušen v březnu roku 1945 příjezdem šesti vozů s uprchlíky ze Slezka. Dohromady jejich počet činil 150, z nichž 50 zůstalo v Hostech v hostinci „U Blechů“, 100 bylo ubytováno v Pašovicích. Jak sám kronikář uvádí, jedno procento těchto uprchlíků před válkou hovořilo polsky. Nejvíce byly zastoupeny ženy, děti a starci. Jako tlumočník z němčiny byl komisí pro zádobování určen Karel Starý z č.p. 13. Dále do obce přijela kolona SS s kanony, která se ubytovala na lukách okolo statku č.p.69 u „Stejskalů“,a u hostince „U Blechů“. Jedna část jednotky se přesunula na kopec „Hájiště“. Koně této kolony  spásali pícninu na lukách, k nelibosti místních.Před 5. květnem odjela tato kolona ve směru na Doubravku.Druhý den po odjezdu esesáků přijela do obce kolona maďarských vojáků, kteří zde zůstali až do konce války. Dne 5. května byl okamžitě ustanoven RNV, jehož předsedou se stal František… Zobrazit více →