Erik Hieke
Pomník Jakuba Krčína na hrázi rybníka Krčín.
Pomníček Jakubu Krčínovi stojí na hrázi rybníka Krčína od roku 1947. V této poválečné době vznikaly mnohé patriotistické stavby, které měly připomínat českou státnost. V našem regionu máme takové stavby hned dvě, jedna je u Mazelova a druhá ve Vitíně u pomníku padlých. V prvním případě se jedná o prostý kamenný pomníček na kterém je napsáno:
HEJTMANU RYBNÍKÁŘŮ
JAKUBU KRČÍNOVI Z JELČAN
ROŽMBERSKÉMU REGENTU
1535-1604
JIHOČESKÁ SCÉNA NA BLATECH R. 1947.
Pomník je v dobrém stavu. Bohužel je tak malý, že unikl i kartografům a proto není vyznačen na mapě. Jeho zaměření do mapy přijměte jako orientační.
Tento rybník je s Krčínem spojen nejen jménem ale i tím, že jej vybudoval společně s rybníkem Stržkou a Ptačím Blatem. Dodnes staří sedláci v Mazelově nemohou na Krčína zapomenout a po generace si předávají pověsti o tom, že když se stavěla hráz rybníka, tak zde byli pracovníci natolik nahuštěni, že tlačená… Zobrazit více
Památník Pavlu Kučerovi v Hněvkovickém lese
Během terénních průzkumů v našich lesích se setkáváme s velkou spoustou křížků a pomníčků. Existence a historie těchto drobných památek nám často zůstává skryta. Jedinou možností jsou narativní prameny a není třeba připomínat, že musí být kvalifikované. Pomníček o kterém se tento článek zmiňuje je naštěstím jedním z těch, kde se podařilo zjistit jeho historii i popud, kvůli kterému vznikl. Zásluhou panů ing. Vaněčka z LČR a ing.Pletky z ČMMJ bylo zjištěno, že tento pamětní kámen byl postaven lesníkovi Pavlu Kučerovi. Na tohoto milovníka lesa je dodnes vzpomínáno i mnohými lesními dělníky. Nyní se podíváme na jeho krátký životopis, který nám poskytl pan ing. Pletka:
KUČERA Pavel, se narodil 22. 3. 1931, zemřel 4. 11. 2009.
Po vystudování lesnické školy a určité praxi na lesním úseku Hněvkovice pracoval jako lesník až do svého odchodu do důchodu, tj. 32 let.
Jeho celý život patřil lesu a zvěři, v … Zobrazit více
Poněšická pila
Poněšická pila vznikla přibližně v 70. letech 20. století, zvláště z důvodu blízké obory. Z bývalé obecní školy vzniklo sídlo správy státních lesů. Blízké okolí bylo patřičně upraveno a byla postavena částečně zděná budova katru, která se dodnes zachovala. Nedaleko katrovny byly zbudovány různé dřevěné budovy a chatky. Pro pracovníky lesů a pily vznikly později zděné domy, které stojí dodnes u cesty do Poněšic. Celá pila zanikla po roce 1990, kdy byl prodán místní katr. Do té doby pila zaměstnávala mnoho lidí z blízkého okolí, např. z Vlkova, Poněšic, Líšnice, Kostelce, Vitína a Ševětína. V podpilí katrovny je dodnes zachovaná dokumentace pily a její archiv. Budova sama o sobě je před zřícením, stejně jako přilehlé objekty. Zobrazit více
Dřevěný kříž u Poněšic
Dřevěnný křížek původně stával nedaleko křižovatek lesních cest poblíž hájovny Cirhan v Poněšické oboře. Dle jedné místní pověsti, zde byl vsazen jako ochrana před temnými silami, které zde řádily, dle druhé jako poděkování za přežití útoku divokého kance. Jelikož jeho umístění bylo nedaleko lovecké chaty, byl velmi dobře nápadný a také se zde často objevovaly květiny, které sem dávali věřící jdoucí z Vitína do Poněšic. Bohužel v době minulé, přibližně v 50. letech 20. století, byl v oboře na honu jeden významný komunistický politik a když se nespokojeně vracel z nevydařeného honu na nedalekou loveckou chatu, padl jeho pohled na kříž u cesty. Jakmile jej spatřil, vzal si stranou jednoho z lesních dělníků, s tím, že kříž musí ze svého místa zmizet. Lesní dělník, chtě nechtě kříž uřízl. Jelikož byl zaměstnanec věřícím, přesunul jej na současné místo, na konec úvozové cesty u Poněšic. Aby se na původní místo umístění nezapomenulo,… Zobrazit více
Hosínské zvony
Ke každému kostelu patří neodmyslitelně zvony. I když kostel v Hosíně stál již roku 1330, první známý zvon je až z roku 1681. To již byli patrony kostela Schwarzenbergové. Ve věži kostela byly čtyři zvony, sv. Petr, sv. Pavel, sv. Florián a umíráček P. Maria. Zvony svolávali lidi do kostela k bohoslužbám, zvonilo se ráno, v poledne a večer, takzvané klekání, když hořelo nebo při živelných pohromách. Když dlouho nepršelo, přivolával se zvoněním déšť, nebo naopak se rozháněly mraky, zvonilo se proti bouřkám. Zvonit se muselo v pravidelný čas, lidé se podle zvonění řídili a žili.
Vechtrovny na trase Hrdějovice – Horusice
Tentokrát se zaměříme na strážní domky, nebo-li vechtrovny (z něm. Bahnwächterhaus). První vechtrovny vznikali již při provozu koněspřežných železnic, ale jejich zlatá éra začala ve 40. letech 19. století. Šest vechtroven z okolí Ševětína bylo postaveno v roce 1873. Bohužel v naší době je jich už spousta vybydlených a zanedlouho bude většina z těch, které ještě zbyly, zbourána. Proto jsme se rozhodli tyto objekty zmapovat.
Hosínský betlém
Ke křesťanským svátkům vánočním patří též betlém, lidově jesličky. Pěkným vyřezávaným betlémem se může pochlubit kostel sv. Petra a Pavla v Hosíně. Je celý ze dřeva a v kostele je od vánoc roku 1893. Nahradil tak betlém malovaný, který byl již značně poškozený a zašlý. Tento betlém objednal a zakoupil v Tyrolsku v Gröden u dovedného sochaře kaplan František Husar na přání paní Rozálie Kubešové z Opatovic č.p. 4, která ho zaplatila a darovala kostelu. O vánocích býval betlém vystavován ve starém kostele na hlavním oltáři. V novém kostele byl vystavován v kapli sv. Kříže na oltáři stejného jména, nyní je stavěn před oltářem Panny Marie Lurdské.
Pomník španělskému vězni ve Vitíně
V červnu 2013 jedna z členek našeho spolku zajistila darování vyřazeného pomníku z hosínského hřbitova. Pomník byl umístěn v blízkosti již stávajícího dřevěného kříže, který se zde nachází již od roku 2003 a pomalu začíná chátrat.
Po vyklizení místa samého od náletových rostlin, došlo k zabudování pomníku do země, jeho upevnění a následně i k opravě samotného pomníku. Do čelní strany pomníku byl vyryt nápis a místo samotné znovu uklizeno od použitého materiálu. Již druhý den se u pomníku objevily květiny a svíčky. I samotnému místu se již několik let říká „U Španěla“. Doufejme, že i mladší generace si k tomuto místu vypěstuje vztah a bude se k tomuto místu vracet.
GPS:49°4’42.484″N, 14°32’0.812″E
Žižkův dub u Hrutova
V lese nedaleko Hrutova se nachází Žižkův dub, kterého si přisvojuje většina obcí v okolí polesí.
GPS: 49°3’19.548″N, 14°37’4.672″E
Samotný Žižkův dub a jeho historie je popsána ve Výběru p. Františkem Josefem Čapkem v článku Žižkův Dub a okolní zaniklé rybníky, ze kterého jsem přepsala úryvky týkající se dubu: Zobrazit více
Nářečí v severním Českobudějovicku
Tak jako jiné procházel i náš jazyk změnami. V tomto článku se můžete podívat na to jaká slova se dříve používala v našem mikroregionu a jestli by jste jim dokázali porozumět.
Hrdějovické názvosloví k roku 1935:
chcou – chtějí
nekdo – někdo
neco – něco
byť tu – buď tu
hůdě, hůďata – děvče, děvčata
vodrhat – drát peří
pročiž – proč
v děla – ve žně Zobrazit více