Náš region nevýjímaje postihly poválečné exesy, je pravdou, že nedosahovaly rozměrů jako některé severočeské. Jeden z nich mají na svědomí příslušníci Rudé Armády. Na následujících řádcích Vám nabídneme několik psaných zpráv a několik svědectví. Výpovědi pamětníků jsme neopravili ani nestylizovali, z důvodu autentičnosti. Všechny písemné zprávy jsme také ponechali v plném znění, aby jste si mohli také sami udělat představu co se tehdy vlastně u zdi židovského hřbitova stalo.

Devátého května 1945, v době kdy už do Českých Budějovic vjížděla Rudá Armáda, musely být Hlubocké lesy čištěny od SS- manů a Hlubokou prchali němečtí vojáci odhazující zbraně….

Nazítří (11.5. E.H) bylona silnici u židovského hřbitova zastaveno nákladní vozidlo s 35 příslušníky Wehrmachtu, které sovětští vojáci zastřelili a nechali na témže místě zakopat V roce 1994 proběhla exhumace jejich tělesných pozůstatků¹

Výpověď pamětníka pana H. Hluboké nad Vltavou²:

RG zajali v obci Chlumec větší skupinu příslušníků německé… Zobrazit více →

Z našeho regionu pocházelo mnoho vojáků, kteří se postavili proti okupaci se zbraní v ruce. Někteří dokonce bojovali v zahraniční armádě, v letectvu či v dosti opomíjeném pozemním vojsku. Pozemní vojsko na západě představovala Československá samostatná obrněná brigáda,která bojovala ve Francii a 5. října 1944 se přesunula k obklíčenému přístavu Dunkerque. Větší část této brigády bojovala o přístav až do jeho kapitulace 9. května 1945. Kapitulaci podepsal viceadmirál Frisius na velitelství československé brigády.

Josef Kolář po okupaci Čech a Moravy vstoupil do Vládního vojska, kde se stal příslušníkem 3. praporu v Písku. S ním byl v roce 1944 odeslán do Itálie ke střežení železnice před útoky partyzánů. Jednalo se o plánovanou akci německých okupantů, zbavit se v Čechách Vládního vojska, které by mohlo proti okupantům řídit ozbrojené povstání. Stejně jako mnoho dalších „vladařů“ i Josef Kolář záhy přeběhl k italským partyzánům a přes Švýcarsko se dostal do Francie, kde vstoupil… Zobrazit více →

Připomeňme vzpomínkami na květnové události v Dráchově a Hosíně chování vojáků Wehrmachtu rakouské národnosti a pokusme se o hmotnou rekonstrukci – jaký asi byl vzhled rakouských vojáků, když se s nimi občané například Dráchova tehdy setkali.

Pokus o rekonstrukci uniforem rakouských vojáků v květnu 1945

Z pamětní knihy obce Dráchov:
V dubnu do obce přijela autokolona německé armády, jejíž posádku tvořili Rakušané. Část Rakušanů bydlela v hostinci u Čejků a Vondrušků, na mlýně měli štáb. S místním obyvatelstvem posádka vycházela přátelsky, nebyly proti nim žádné námitky. V sobotu 5. května byly na obecním úřadě a hasičské zbrojnici vylepeny plakáty o brzkém osvobození vlasti. Rakušané vyvěsili vlajku svobodné rakouské republiky na vojenské autokoloně, jejíž čelo stálo u Pošvárů. Řada z nich si odpárala německé orlice a místo nich byly k vidění rakouské trikolory. Vojáci odevzdávali zbraně, nebo je i s municí házeli z … Zobrazit více →

Poněšickou oboru můžeme charakterizovat jako hustě zalesněné území severně od Českých Budějovic. Původní obora pro chov vysoké zvěře byla založena roku 1854 a její dnešní rozloha činí 1581 ha.

Na Boží hod vánoční roku 1944 do prostoru obory a těsně vedle ní byly shozeny spojeneckými letadly pumy, které v místech dopadů vyhloubily krátery, čímž došlo pouze k materiálním škodám.

Mezi roky 2005 – 2007 se autorovi podařilo nalézt 12 kráterů, pravděpodobně toto číslo nebude úplné, především díky hustě zalesněnému a členitému terénu. Cílem této studie je snaha o evidenci těchto objektů a záchrana před budoucím ničením. Zásluhou lesních dělníků a pamětníků se nám tak nyní ukazuje i jiný pohled na problematiku druhé světové války a její konec na našem území.

Seznam jednotlivých kráterů a popis

Legenda k seznamu : ZM 1 : 10 000, katastr, podkatastr, místní název, zaměření do mapy ZM 1 : 10 000, vzdálenost… Zobrazit více →