Úvod
Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.
Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…
Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).
Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na tento e-mail: severniceskobudejovicko@seznam.cz
Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně. 
Stránky byly založeny 28.8.2010.
Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.
Připravujeme sérii článků o akci Kulak a vzniku JZD, proto hledáme pamětníky, znáte-li někoho kdo by se s námi podělil o svůj příběh, fotografie či dokumenty neváhejte nás kontaktovat na mailové adrese: hieke.katka@seznam.cz.
Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.
Jeśli zależy Ci na bezpieczeństwie i chcesz mieć pewność, że wybierasz najlepsze kasyno online, warto odwiedzić stronę https://casinotop.pl/, to wiarygodny ranking kasyn, który przygotowany został przez ekspertów z branży hazardowej. Na stronie znajdziesz pełną listę kasyn dostępnych w Polsce, które oferują tylko bezpieczne i zaufane platformy do gry. Casinotop.pl pomaga także znaleźć kasyna z najlepszymi bonusami i darmowymi spinami, co stanowi świetną okazję na rozpoczęcie przygody z hazardem online. Warto zwrócić uwagę na recenzje i opinie innych graczy, które mogą pomóc w podjęciu decyzji, które kasyno wybrać.
Pamiętaj jednak, że hazard powinien być traktowany jako forma rozrywki, a nie sposób na szybkie zarobki. Warto ustalić limity wydatków i czasu spędzanego na grze, aby uniknąć nadmiernego zaangażowania. Wybierając odpowiedzialnie, kasyna online mogą stać się świetną zabawą i okazją do wygrania atrakcyjnych nagród. Ważne jest, aby grać w kasynach, które oferują sprawdzoną jakość oraz odpowiednie zabezpieczenia dla graczy, co pozwala cieszyć się grą bez obaw o bezpieczeństwo.
Nejnovější příspěvky
Hrob Anny Jungwirthové u Velechvína
Začátek tohoto příběhu se odehrál ve vsi Velechvín nedaleko Lišova. V místním chudobinci č. p. 28 bydlel Adolf Jungvirth, hajný ve výslužbě, se svou ženou Annou a nevlastním synem Bedřichem Soukupem. Krátce po 15. březnu 1939 se celá rodina přihlásila k německému občanství, z Bedřicha se stal rázem Friedrich a místní mu neřekli jinak než „Fritz“. V témže roce se A. Jungvirth jako jediný ze vsi zúčastnil německé vyvařovací akce, kde byl podáván Eintopf.
Když v roce 1941 přešla společenstevní honitba Kolný, Velechvín a Lhotice do německých rukou a nájemcem se stal Oberleutnant Baron von Feit z Liběchovského panství, Adolf Jungvirt se stal hlavním hajným. V průběhu války však i hlavnímu hajnému docházely potraviny a proto si přilepšoval pytlačením ve vlastním revíru, za což byl z funkce sesazen.
Jak se válka chýlila ke konci, byla patrná změna na Jungvirthově řeči i chování:… Zobrazit více
Smrt Aloise Štindla v Dráchově 6.5.1945
Obec Dráchov měla v minulosti strategický význam, již od středověku blízký most poskytoval přechod přes řeku Lužnici. Dodnes v železné podobě je spojnicí mezi městy Jindřichův Hradec a Písek. Na konci května 1945 tento most, tehdy ještě dřevěný, obyvatelům vsi způsobil nejednu mrzutost.
Německá vojenská správa zřídila v roce 1945 materiální sklad nedaleko Dráchova na rozcestí U sloupu, kde vedou hlavní silnice na Prahu, Jindřichův Hradec, Písek a České Budějovic, o tomto místě píše i obecní kronika vsi Dráchova:
„Přicházeli sovětští občané, zajatci v německé armádě, kde sloužili jako šoféři a závozníci. Stýkali se s místními lidmi a hovořili o příchodu osvoboditelské Rudé armády. Záhy na jaře 1945 uteklo od Němců z materiálního skladu na pískovišti u Sloupu 9 zajatců sovětské armády a skrývali se v Dráchově po chalupách. Přišli v plné zbroji, každý s puškou, ručními granáty a pistolí. To byly prvé zbraně, které byly… Zobrazit více
Konec války v Sedlíkovicích
Konec války 1945 Šťastný Sedlíkovice
Záznam o konci války 1945
Již začátkem dubna se začalo povídat že válka do žních praskne protože Němci stále ustupovali, psali to i v novinách, že není možno proti takové přesile bojovat, ale stále ustupovali a zatarasovali cesty a stále doufali že to vyhrají. 29. dubna, to byla neděle, tak jsme šli se podívat do Bukovska na fotbal a na kolotoč. Přijeli jsme zpátky domů a už zde stáli 4 němečtí vojáci a hledali ubytování pro 160 vojáků. Vlezli do každé chalupy, prohledali je a na dveře napsali kolik jich se v dané usedlosti ubytuje. My jsme na statku měli 20 německých vojáků a 2 důstojníky v sednici a kanceláři. Z 29. na 30. ( dubna autor ) měli ještě přijet v noci, ale přišli až další noc z pondělka na úterý, kdy jsem právě měl čas hlídat s… Zobrazit více
Pomník Josefa Štrobla a Františka Ritky u Lhoty u Dynína
Necelý kilometr za vsí Lhota vedle cesty z Dynína do Lomnice nad Lužnicí po pravé straně stojí pod lipami malý pomník. Na černé desce se můžeme dočíst:
JOSEF ŠTROBL FRANTIŠEK RITKA
z Ponědraže
+ 6. 5. 1945
ZA VLAST ZDE POLOŽILI NĚMECKÝMI VRAHY UBITI, NÁRODU ŽE SVÉMU POMÁHALI JHA CIZÁCKÉHO SE ZBAVITI.
Nápis na tomto pomníku je však až na konci našeho příběhu, ten začíná už v květnu 1945.
V posledním měsíci války obsadila ves Lhotu u Dynína vojska Waffen SS a zřídili si zde štáb. Skupina přijela údajně z Písku společně s dělem taženým autem, kuchyní a několika málo jinými vozy. Ihned po příjezdu se své funkce chopil ubytovací důstojník, který se starostou vsi musel všechny vojáky ubytovat. Důstojník si vyhlédl dům u Moudrých, kde si nechal otevřít pro svoji potřebu slavnostní pokoje. Později k důstojníkovi přibyl ještě německý doktor. S tímto lékařem… Zobrazit více
Pomník Josefa Hlaváče z Krakovčic
Na levé straně silnice v půli cesty od samoty Cihelna do vsi Krakovčice v katastru obce Žimutice stojí na kraji pole litinový křížek. Při prvním pohledu nás ničím zvláštním neupoutá, avšak při podrobnějším zkoumání zjistíme, že nese následující text, který ho odlišuje od tisíce jemu podobných.
ZDE BYL ZASTŘELEN NĚMECKÝMI VOJSKY 9. 5. 1945 JOSEF HLAVÁČ ROLNÍK Z KRAKOVČIC Č. 2 BŮH MU BUĎ MILOSTIV
Abychom zjistili jaká událost předcházela jeho zbudování, vraťme se do doby před šedesáti lety.
„Jak se blížil konec války, utíkali Němci do západní okupační zóny. Od března 1945 to byli uprchlíci z Polska. Většinou jen projížděli, ještě 5. května jich bylo 26. vozů. Několik uprchlíků bylo ubytováno ve škole (v Zálší- pozn. autor): ženy, děti a dva invalidi. 9.května 1945 je zálešští vyvezli na vozech k Hartmanicím, kde je vzala s sebou německá armáda…“.1… Zobrazit více
Terénní pozůstatky vybuchlých bomb v blízkosti vesnic Tuchonice a Hroznějovice
Dva zapomenuté krátery, které jsou dnes již špatně čitelné v terénu. Zvlášť pozoruhodný je útvar nedaleko hájovny Hroznějovice. Bohužel se v písemných pramenech ani v jednom z obou případů nenalezlo nic, kronika obce Hroznějovice se daným obdobím nezabývá, kronika Tuchonic taktéž, a proto jsem nucen využívat pouze výpovědi pamětníků či profesionálních pracovníků v terénu jako například revírníků.
1. Kráter u hájovny Hroznějovice, dle měření provedeném 1. 8. 2008, bylo autorem zjištěno:
Délka kráteru 330 cm, šířka 400 cm, maximální hloubka 30 cm, objekt v ničem nepřipomíná kráter, ať svým elipsovitým tvarem či nevýraznou hloubkou. Nebýt upozornění revírníka z nedaleké hájovny Ing. Podroužka, pravděpodobně by zůstal zapomenut. Dle informací revírníka, vycházející z výpovědí již zemřelých pamětníků, byl kráter vytvořen spojeneckým letectvem v roce 1945, po válce částečně zanesen listím a odpadem.
2. Kráter u Tuchonic, dle měření provedeném 1. 8. 2008, bylo… Zobrazit více
Původ pomístního názvu“ U Maďarů “ v Kolodějích nad Lužnicí
Severozápadním směrem od obce Koloděje nad Lužnicí se na předělu lesíka a pole nachází zapomenutý pomník dvou maďarských vojáků popravených 5. května 1945. Příchozí první co spatří, jsou tři velké červené stožáry, betonové schody na jejichž vrcholu se nalézá malá vydlážděná plošina se zasazenou stélou a deskou v češtině a maďarštině. Chceme-li poodhalit záhadu tohoto pomníku začneme nejprve v Pamětní knize Kolodějí nad Lužnicí.
Dne 5. května 1945 časně ráno objevil se v obci prapor SS manů. Vojáci byli zřejmě unaveni. Spali tam, kde se zastavili: u mostu, na louce, v parku. Vozy a kuchyně byly umístěny ve dvoře statku. Kolem obce postavili hlídky. Dobře se jim hodily kryty – bunkry, které si naši občané postavili jako úkryty pro případ, že by vesnice byla bombardovaná. Mnozí naši lidé toužili si obstarat si zbraně, které by se hodily… Zobrazit více
Chotýčany v roce 1945
V polovině ledna 1945 se v obci roznesla zpráva, aby se nikdo nepřibližoval k trati. Němci varovali obyvatelstvo před vlakem plným vzbouřenců, kteří střílejí na vše strany.1 O vzbouřence se ovšem nejednalo, vlak byl přeplněn vězni z koncentračního tábora, jejich stav byl špatný, většina byla velmi zubožena, neboť vagony byly otevřeny a vězni byli buď úplně nazí, nebo měli jen ojedinělé kusy oblečení.2 Na katastru obce po průjezdu vlaku zůstalo jedenáct zmrzlých a zmrzačených obětí, které byly četou místních na voze Josefa Šebesty odvezeny na hřbitov sv. Otýlie.3 Jeden z účastníků na tehdejší situaci vzpomíná: „Po vlaku smrti nás vyhnali ze školy a nahnali k trati. Zde jsme museli sbírat vyhozené vězně z vlaku, svlíkat je a snášet na hromadu, ti, co ještě žili, esesák dorážel pistolí, ostatní odvezli ke… Zobrazit více
Pomník Viléma Kajera u Lhotic
Blízko rozcestí u kafilérie Chotýčany stojí po levé straně od Lhotic litinový křížek. Jako nejlepší orientační bod by nám mohla sloužit zastávka autobusu ve směru na Lišov, která stojí pár metrů od místa neštěstí.
Na zrekonstruované destičce stojí nápis:
VILÉM KAJER
18. 5. 1914
5. 5. 1945
Dne 5. května se Vilém Kajer a další tři muži ze Lhotic, z místa zvaného Šachty, vydali na křižovatku u dnešní kafilérie. Od rána zde zastavila tři maďarská nákladní auta, ze kterých sundali zbraně, čímž si rozšířili svojí dosud chatrnou výzbroj a vedle zbraní si také ponechali štůčky látek, pytle s tabákem a další nedostatkové materiály. Jelikož lhotičtí byli úspěšní, zanedlouho si takto opatřili velké jmění a proto si ho odnesli domů, s tím, že se za okamžik vrátili na křižovatku zase zpátky. V té samé chvíli se vracel cestou do Lhotic z práce pan Fučík. Cesta byla… Zobrazit více
Bošilec a rok 1944 – 45
Konec druhé světové války v obci Bošilec se začal projevovat již v srpnu roku 1944, kdy byli na místní faře dočasně ubytováni němečtí vojáci. Během jejich pobytu se zde jeden z nich na půdě oběsil. Byl jím A. Pöschko, který se narodil 2. 6. 1876 a zemřel 2. 8. 1944. Po sametové revoluci při úklidu půdy na faře, byla nalezena vojákova vojenská knížka. Zásluhou starosty pana Malechy se doklady dostaly přes Červený kříž až k rodině, která projevila zájem hrob navštívit.1
Místo jeho posledního odpočinku nalezneme na bošileckém hřbitově vpravo od márnice. O hrob se až do nedávna starala místní paní, avšak po její smrti začíná kříž zarůstat a reznout.
O situaci a událostech druhé poloviny roku necháme vypovídat po válce zpětně psanou kroniku: Od podzimu roku 1944 se začaly objevovati častěji letecké svazy a o vánocích přeletělo mnoho angloamerických letadel, na tratích se objevili… Zobrazit více
Nejnovější komentáře