Úvod
Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.
Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…
Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).
Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na tento e-mail: severniceskobudejovicko@seznam.cz
Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně. 
Stránky byly založeny 28.8.2010.
Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.
Připravujeme sérii článků o akci Kulak a vzniku JZD, proto hledáme pamětníky, znáte-li někoho kdo by se s námi podělil o svůj příběh, fotografie či dokumenty neváhejte nás kontaktovat na mailové adrese: hieke.katka@seznam.cz.
Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.
Nejnovější příspěvky
Nově objevená díla sochaře Antonína Škody
Škoda Antonín (1935-2000)
Antonín Škoda se narodil v Soběslavi, ale dětství a celý život prožil ve Veselí nad Lužnicí. Školu absolvoval v roce 1953, byl přijat na UMPRUM, ale studium ukončil předčasně. Jeho jméno je výrazně spojeno s výrobním družstvem Jihotvar, pro které navrhoval výrobky v 60. letech. Zrealizováno jich bylo asi 600. Jihotvar se tehdy stal pojmem a Antonín Škoda se zařadil ke špičce tehdejších českých keramiků. Po odchodu z Jihotvaru na počátku 70. let se věnoval volné tvorbě a realizoval četná díla ve spojení s architekturou, v interiérech i exteriérech. V 90. letech se vrátil k drobnější keramice a začal spolupracovat se staročeským dvorem v Českých Budějovicích. Poslední jeho díla vznikla na konci 90. let v hrnčírně v Klikově. Keramika Antonína Škody je charakteristická velkou lyričností, vtipem, častými pohádkovými motivy. Antonín Škoda je podle názoru řady svých kolegů dodnes nedoceněným umělcem evropského významu .
Tento příspěvek si… Zobrazit více
Koncentrační tábor Hradištko a jeho souvislost s obcemi Vitín a Ševětín
Roku 1943 vznikl na soutoku řek Vltavy a Sázavy, nedaleko obce Hradištko, koncentrační tábor, který spadal pod kmenový koncentrační tábor Flossenbürg. Byli zde internováni Němci, Francouzi, Italové, národnosti sovětského svazu a také Španělé. Tito vězni byli využívaní na otrocké práce ve vojenském výcvikovém prostoru SS Böhmen. Kromě klasických zemních prací při budování nacistického cvičiště byli vězni nasazováni na stavby cest, kanalizací apod. Ač byl tábor malý, režim zde byl hodně tvrdý.
Na konci války se Němci snažili zahlazovat stopy svých zločinů a začali systematicky likvidovat tábory. Jelikož se k Protektorátu Čechy a Morava nezadržitelně blížila vojska Rudé armády a spojenců, rozhodl v dubnu 1945 velitel tábora Lange a jeho pobočník Kusse o likvidaci 48 vězňů, které nechali zastřelit.
Tábor byl 26. dubna 1945 německým velením rozpuštěn a zbylí vězni měli byli transportováni vlaky do nechvalně proslulého Mauthausenu.
Vlak s transportním číslem 94 -803, který byl… Zobrazit více
Pomník španělskému vězni ve Vitíně
V prvních květnových dnech roku 1945 byla situace v našem okolí velmi výbušná. Německá armáda procházela morálním rozkladem, v okolí se vyskytovala vojska slovenská, maďarská, ruské osvobozenecké armády a mnoho set civilistů, kteří utíkali před vojsky rudé armády. Je až překvapivé, že v této době německá mašinérie pokračovala s neústupnou přesností. 8. května projížděl ševětínskou železniční stanicí zvláštní vlak s číslem 7864, který vezl vězně z několika německých koncentračních táborů. Jedním z těchto „evakuovaných“ táborů bylo Hradištko. Tímto koncentračním táborem prošlo za jeho existenci i 38 španělských státních příslušníků, ze kterých 13 zemřelo, 19 bylo osvobozeno a 6 navždy zmizelo. V sousední železniční stanici Chotýčany vlak zastavil, přičemž zde došlo k události, kterou popisuje pamětní kniha místního drážního úřadu takto: „ „V úterý 8. května projel mimořádný vlak zajatců stanicí. Zajatce hlídali členové SS . Ve stanici se pokusili 4 zajatci o útěk. Jeden z nich zaplatil tento pokus životem.… Zobrazit více
Tragický požár munického seníku v lednu 1884
Začátkem roku 1884 se skvěl novotou teprve nedávno vystavěný zděný seník schwarzenberského velkostatku na severozápadním břehu Munického rybníku. V sobotu 8. ledna po půl osmé hodině večerní ozářil hladinu rybníka oheň, viditelný z Munic a Hluboké. Z obou obcí se tmou k hořícímu seníku okamžitě sbíhali místní občané a také dobrovolní hasiči. Všem bylo jasné, že seník někdo musel zapálit ať už úmyslně nebo neúmyslně. Panské seníky v zimě s oblibou vyhledávali nejrůznější tuláci. Snaha hasičů byla marná, vyschlé seno hořelo velmi dobře a břeh rybníka, ze kterého bylo možné nabírat vodu k hašení, byl vzdálen celých 200 m a hladina byla navíc zamrzlá. Seník shořel na holé zdi, zničeno bylo 400 metrických centů sena v hodnotě 2.500 zlatých. Seno, které přímo neshořelo, bylo prosyceno dýmem a tím také znehodnoceno. Schwarzenberskému panství ale velká škoda způsobena nebyla, protože alespoň samotný seník byl… Zobrazit více
Komentovaná vycházka údolím Libochovky 1.7. a 19.8. 2023
Údolí potoka Libochovky skrývá řadu zajímavých lokalit. Nejstaršími navštívenými památkami budou dosud nedatované pravěké hradiště a mohylové pohřebiště (mineme místo uložení depotu ze starší doby bronzové). Osídlení dnes zalesněné oblasti v raném středověku dokládají nálezy keramiky v korytě potoka a z vývratů, viditelné relikty – mohylníky – jsou nedaleko, ale na trase našeho pochodu nebudou. Oblastí procházela cesta spojující Budějovice (Rakousko) s Prahou. V jednom z úvozů byl např. nalezený ostatkový kříž, který byl vyrobený v Kyjevské Rusi zřejmě v 12. století. Úvozové cesty navštívíme v místech, která jsou spojená s loupežnými tlupami, zaznamenanými v 16. století v písemných pramenech. Chotýčany byly ve středověku a raném novověku uhlířskou osadou – jeden z milířů budeme mít na trase. Nejnovější dějiny se odrazily na dalších místech, kterými naše cesta povede: uvidíme Holceplovu skálu, Bajerlův mlýn, pozůstatky čs. opevnění z roku 1938, krátery… Zobrazit více
Čarodějní pastýři na Třeboňsku a Ševětínsku r. 1663
Archivář Theodor Antl roku 1900 v časopise Český lid otiskl plné znění výslechových protokolů pastýřů, obviněných v roce 1663 z čarodějnictví. Pastýřské řemeslo bylo vždy spojováno s praktikováním nejrůznějších magických úkonů a dochovaný protokol dokazuje, jak silná byla víra v jejich účinnost mezi venkovským lidem 17. století. Protokoly nezmiňují další osudy obviněných, ale pravděpodobně byli nakonec propuštěni (po 30leté válce panoval na třeboňském panství citelný nedostatek poddaných a nejrůznější trestné činy byly často jen symbolicky trestány) na rozdíl například od slověnické pastýřky Anny, upálené v Třeboni roku 1590.
Podle jistého nařízení urozeného a statečného rytíře pana Františka Eliáše Galtennajera z Gatterburku, panství Jeho hraběcí Excellence pana Jana Adolfa sv. Římské říše hraběte ze Schwarzenberku, vrchního hejtmana, my purkmistr a rada města Třeboně neopomenuli jsme Sokolíka, poddaného panství třeboňského, ve vsi Mláce na živnosti zůstávajícího, a Ondřeje pastýře ze vsi Hlíny v domě radním pilně examinirovati, a k čemu jeden každý… Zobrazit více
Historie těžby lignitu u Dobřejovic
Že se v prostoru Budějovické pánve nachází vrstvy uhlí bylo známo již od 16. století, kdy se při těžbě stříbra v rudolfovském rudním revíru náhodou narazilo na vrstvu antracitu. Tehdy se však o jeho těžbu nikdo nepokusil. Budějovické uhlí přišlo opět na scénu na konci 18. a hlavně v 19. století, kdy byly hledány náhrady za stále dražší palivové dříví, které stejně již nemohlo dlouhodobě uspokojit potřeby rozvíjejícího se průmyslu. Roku 1765 bylo objeveno ložisko antracitu u Lhotic a ještě ten rok zde byla zahájena těžba. V roce 1793 byl objeven antracit dokonce u Chyňavy a vyzkoušen v panské kovárně. Vrcholná těžba antracitu u Lhotic však spadá až do období druhé světové války a ještě několika poválečných let, kdy dokonce byla na chotýčanském nádraží zbudována pro nakládání uhlí rampa, která je dodnes dochována.
Zatímco antracit je nejkvalitnějším druhem uhlí s obsahem 90% uhlíku, naopak nejméně kvalitním druhem je lignit s… Zobrazit více
Pověst o Italovi
Před více než sto lety zasáhla naše lesy silná větrná smršť, která zničila stovky hektarů lesních porostů. Na likvidací polomů v celém okolí však nebylo dost zdravých rukou. Protože v té době v Evropě zuřila jiná smršť, a to válka, označovaná jako velká.
Na místo místních mužů, sem bylo povoláno několik set válečných zajatců. Muži, ať již pocházeli z Ruska, Itálie či Srbska vypadali všichni stejně. V otrhaných zbytcích uniforem s bílými nápisy KG ( Kriegsgefangene – válečný zajatec) si nedaleko hájovny Bezpalec vybudovali vlastní tábor. Oplocený prostor a několik dřevěných budov se dvěma studněmi jim tvořily dočasný domov. Hlídače tábora tvořili především zranění navrátilci z front či staří muži z okolních vsí.
Nedlouho po obydlení tábora, byla nedaleko odtud vybudována úzkokolejná dráha, jenž měla sloužit k přepravě dřeva do blízkého Ševětína, na skladiště u Dubenského rybníka.
S prodlužující se válkou docházelo v zázemí jídlo a tudíž i zajatci,… Zobrazit více
Černá paní žďárská
Nad Dubenským rybníkem je v lese křižovatka, odtud vede cesta ke Kolomazné peci. Okolnímu lesu dominuje vrch Valach. Dle dávné pověsti toto místo přišlo ke svému jménu tak, že se zde sedlákovi z Chotýčan utopil v bažině valach. Za tímto kopcem, směrem k zaniklé vsi Žáru zaujme pozorného návštěvníka kopeček, doslova posetý směsicí kamenů. Vitínští tomuto místu říkají „V Hradě“. Prý tento název vznikl v dávné minulosti, kdy na tomto místě měl stát pevný a velký hrad. Sídlo a okolí spravoval hradní pán se svojí ženou a synem. Po několika letech vladař zemřel a na výchovu syna zůstala žena sama. Ze syna vyrostl hulvát a nezřízený mládenec, zvaný klacek či cepák. Tento výtržník nevynikal vůbec ničím, možná jen tím, že své matce dělal na čele jednu vrásku za druhou. Syn neustále na matku naléhal, aby mu poskytovala stále větší obnosy peněz na jeho radovánky, ale ta to neustále… Zobrazit více
Byl u Ševětína nalezen poklad?
Ilustrační obrázek, autor doc. Mgr Ondřej Chvojka.Ph.D
Prostřednictvím archiválií se podařilo objevit zajímavou nálezovou zprávu, která jistě zaslouží pozornost. V roce 1904, kdy celý svět věnoval svou pozornost k právě probíhající rusko – japonské válce a v českých zemích se smutnilo po smrti skladatele Antonína Dvořáka, došlo u Ševětína k ojedinělému nálezu.
V lese na kótě 470 m.n.m, nedaleko samoty „U Prokšů“, zvané Prokšovna, byly tehdy dobývány pařezy. Jaké bylo asi překvapení dělníků, když pod kořeny nalezli lidskou kostru, to se dnes již nedozvíme. Na tomto místě budeme citovat dobovou nálezovou zprávu: “ …skrčená kostra obložená kameny a u její hlavy nalezeno více celkem maličkých a bezvýznamných střepů nádoby, která měla tenké stěny. Na prsou kostry pod krkem ležela pěkná bronzová jehlice se čtyřhranným a zesíleným krčkem pod niž bezprostředně je krček zesílen a ozdobený dvěma svislými a podélnými a poněkud slabě vystupujícími výčnělky, s jehlou ozdobenou několika… Zobrazit více
Nejnovější komentáře